Symboly EU Nobelova cena míru

Prezentace na téma: "Symboly EU Nobelova cena míru"— Transkript prezentace:

1 Symboly EU Nobelova cena míru
Veronika Heyduková

2 Symboly Evropské unie Vlajka Evropské unie
Vlajka Evropské unie je symbolem EU, zobrazuje kruh dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí. Modrá barva je ztělesněním naděje, tak jako je číslo dvanáct v tradici mnoha evropských kultur znakem úplnosti a dokonalosti. Přestože je vlajka spojována s Evropskou unií, původně byla užívána Radou Evropy a měla reprezentovat celou Evropu, nikoliv konkrétní organizaci. Rada Evropy si od svého založení v roce 1949 uvědomovala potřebu dát Evropě symbol, s nímž by se Evropané mohli ztotožnit. Dne 25. října 1955 se parlamentní shromáždění jednoznačně rozhodlo pro modré pozadí s kruhem dvanácti zlatých hvězd. Dne 8. prosince 1955 Výbor ministrů tuto evropskou vlajku přijal. Vlajka se stala symbolem Evropského společenství 26. května 1986, nově vzniklá Evropská unie ji v roce 1992 převzala za svůj symbol. Počet hvězd je ustálen na dvanácti a nesouvisí s počtem členů Evropské unie. Dvanáctka byla přijata jako symbol dokonalosti a úplnosti (např. 12 znamení zvěrokruhu, 12 hodin na hodinách, 12 měsíců v roce, 12 apoštolů, 12 hvězd kolem hlavy Panny Marie apod.).

3 Symboly Evropské unie Vlajka je vyobrazena na přední straně všech eurobankovek, na mincích je pouze kruh hvězd. Kruh je uspořádán tak, že hvězdy jsou umístěny v pozici hodin na ciferníku. Jejich počet je neměnný. Při společném vyvěšení jedné státní vlajky České republiky a jedné vlajky Evropské unie je česká vlajka na čestném místě, tj. vlevo při pohledu na budovu, před kterou jsou vlajky vyvěšeny. Vlajka Evropské unie zaujímá místo vpravo od české vlajky, protože jí není nadřazená. I když její vyvěšování není upraveno právem Evropských společenství, je dobrým zvykem, že modrá vlajka s dvanácti hvězdami visí před sídlem prezidenta a vlády členských zemí unie. Evropská vlajka je chráněna na základě registrace, kterou u Světové organizace duševního vlastnictví provedla Rada Evropy v roce 1979.

4 Symboly Evropské unie Evropská hymna
Melodie pochází z Deváté symfonie od Ludvika Van Beethovena (složil ji r. 1823). Pro závěrečnou větu Beethoven zhudebnil "Ódu na radost", kterou v roce 1785 napsal Friedrich Schiller. Tato báseň vyjadřuje Schillerovu idealistickou vizi o tom, že dojde ke sbratření celého lidstva - což byla vize, kterou sdílel i Beethoven. Návrh na přijetí hymny zazněl už r.1955, Radou Evropy byla uznána r a Evropské společenství (následně Evropská unie) ji přijalo roku 1985. Hymna je beze slov a univerzálním jazykem hudby vyjadřuje evropské ideály svobody, míru a solidarity. Nemá nahrazovat národní hymny jednotlivých členských států, nýbrž oslavovat hodnoty sdílené jimi všemi a jejich jednotu v rozmanitosti. Evropská hymna se hraje při významných příležitostech jako je Den Evropy a formálních akcích jako je podepisování mezinárodních smluv. Óda na radost Radosti, ty jiskro boží, dcero, již nám ráj dal sám! Srdce vzňaté žárem touží, nebeský tvůj krásy chrám. Kouzlo tvé teď opět víže, co kdy čas tak dělil rád, zástup lidstva sbratřen blíže cítí van tvých křídel vát. Komu štěstí v žití přálo, v příteli svůj štít že máš, komu vnadnou ženu dalo, mísit pojď se v jásot náš!

5 Symboly Evropské unie Motto Evropské unie
Motto bylo ustanoveno v roce 2000 (bylo vybráno z mnoha verzí vytvořených školáky) Motto bylo schváleno tehdejší předsedkyní Evropského parlamentu Nicole Fontainovou. Toto motto znamená, že prostřednictvím EU se Evropané sjednotili ve společném úsilí o mír a blahobyt a že množství různých kultur, tradic a jazyků je pro evropský kontinent výraznou výhodou. ,,In varietate concordia" "Jednotná v rozmanitosti"

6 Symboly Evropské unie Evropská měna – Euro
Euro (EUR, symbol €) je měna eurozóny a po americkém dolaru (USD) druhý nejdůležitější reprezentant ve světovém měnovém systému. Měnová politika eurozóny je prováděna Evropskou centrální bankou v německém Frankfurtu nad Mohanem. Euro je oficiálním platidlem v 18 z 28 států Evropské unie a v šesti dalších zemích mimo EU. Euro začalo v devizové (virtuální) podobě platit 1. ledna 1999, přičemž ve valutové podobě bylo zavedeno do oběhu 1. ledna 2002 a tak nahradilo dříve platné měny používané ve státech eurozóny. Vydáváním bankovek a mincí jsou oprávněny centrální banky zemí a také Evropská centrální banka. Bankovky jsou v nominální hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 eur. Mince mají přední stranu společnou, na které jsou motivy EU nebo Evropy. Na druhé straně je v kruhu po obvodu 12 hvězd EU, uvnitř jsou pak národní motivy jednotlivých zemí.

7 Symboly Evropské unie Pro přijetí eura je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Míra inflace smí převyšovat úroveň tří zemí EU s nejnižší inflací nejvýše o 1,5 % Dlouhodobá úroková míra smí být nejvýše o 2,5 % vyšší, než je tato míra ve třech zemích EU s nejnižší inflací Deficit státního rozpočtu smí dosahovat nejvýše 3% HDP. Pokud tuto hladinu mírně převyšuje, musí se snižovat. Velikost veřejného dluhu smí dosáhnout nejvýše 60 % HDP. Pokud je dluh vyšší, musí se postupně tomuto limitu přibližovat. Měnový kurz musí být poslední dva roky před vstupem součástí měnového mechanismu ERM II a nesmí se nadměrně vychylovat mimo stanovené pásmo. Kromě snazšího cestování má jednotná měna velký hospodářský a politický význam. Rámec, v němž je euro řízeno, zajišťuje, že je euro stabilní měnou s nízkou inflací a nízkými úrokovými sazbami, a podporuje zdravé veřejné finance. Jednotná měna je rovněž logickým doplňkem jednotného trhu, který zajišťuje jeho větší efektivnost. Používání jednotné měny zvyšuje průhlednost cen, odstraňuje poplatky za směnu, zefektivňuje fungování evropského hospodářství, usnadňuje mezinárodní obchod a posiluje hlas EU ve světě.

8 Symboly Evropské unie Den Evropy 9. květen (Schumanův den)
Dne 9. května 1950 představil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman svůj návrh na vytvoření organizované Evropy jako nezbytné podmínky pro udržení mírových vztahů. Tento návrh, známý pod názvem "Schumanova deklarace", se považuje za počátek dnešní Evropské unie. Evropští představitelé rozhodli o zavedení svátku Dne Evropy na Milánském summitu v roce 1985. Svátek má mimo jiné podtrhnout skutečnost, že každá země, která se dobrovolně rozhodla vstoupit do Evropské unie, se zároveň zavázala ctít a prosazovat základní hodnoty společenství.

9 Symboly Evropské unie Den Evropy představuje příležitost pro aktivity a oslavy, které Evropu přibližují k jejím občanům a sbližují národy Unie. U příležitosti oslav Dne Evropy otevírají instituce EU své prostory veřejnosti. Akce se koná na začátku května v Bruselu a ve druhé polovině května ve Štrasburku. Řadu událostí a akcí pro všechny věkové skupiny pořádají i místní kanceláře EU v Evropě a ve světě. U příležitosti oslav Dne Evropy si každoročně prohlédne prostory jednotlivých institucí tisíce lidí. Mají také možnost zúčastnit se diskuzí, koncertů a dalších akcí, při nichž se mohou dozvědět řadu zajímavých informací o Evropské unii. Každý rok je vybírán plakát, který nejlépe vyjadřuje myšlenku evropské integrace.

10 Nobelova cena Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Uděluje se v následujících oborech: fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura, mír. Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu, který ve své závěti napsal, že z jeho pozůstalosti mají být každoročně udělovány ceny za vynikající činy v pěti oblastech lidské činnosti: Nobelova cena za fyziku – udělována švédskou Královskou akademií věd Nobelova cena za chemii – udělována švédskou Královskou akademií věd Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství – udělována institutem Karolinska Nobelova cena za literaturu – udělována Švédskou akademií Nobelova cena za mír – udělována komisí norského parlamentu Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.

11 Nobelova cena míru Nobelova cena míru je jedna z pěti Nobelových cen, která je udělována osobě nebo organizaci (což cenu míru činí výjimečnou), která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Na rozdíl od ostatních Nobelových cen ji neuděluje švédská Akademie věd, ale norský Nobelův výbor, jmenovaný norským parlamentem.

12 Nobelova cena míru Nobelova cena za mír byla v roce 2012 v norském Oslu udělena Evropské unii za prosazování míru, demokracie, usmíření a lidských práv v Evropě a za její dlouhodobou roli při sjednocování evropského kontinentu. Cenu převzali unijní prezident Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Barroso a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. S cenou je spojena finanční odměna ve výši eur (asi 23,5 milionu korun). Finanční částku se EU rozhodla věnovat na pomoc dětem, které nemohou vyrůstat v míru.

13 Nobelova cena míru Kritika
Udělení Nobelovy ceny míru r způsobilo skandál. Cenu dostala Evropská unie s formulací „za činnost pro sjednocení Evropy a její změnu z kontinentu válek v kontinent míru“. Experti byli šokováni absurditou tohoto rozhodnutí.  Za legraci pokládal český prezident Václav Klaus páteční zprávu norské televize NRK o tom, že držitelem Nobelovy ceny za mír se letos stane Evropská unie. Informace televize, která se odvolávala na několik důvěryhodných zdrojů, se ale nakonec potvrdila. Klaus označil rozhodnutí za tragický omyl. Podobně kriticky jako Klaus se k ocenění EU postavil šéf europoslanců Jan Zahradil, či britský euroskeptický poslanec EP Nigel Farage, či kontroverzní nizozemský politik Geert Wilders. Za směšné rozhodnutí Nobelovy komise považuje ale například i ruská bojovnice za lidská práva Světlana Gannuškinová, a to proto, že unie je podle ní příliš lhostejná k lidským právům ve světě. Švédská mírová organizace Svenska freds zkritizovala udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii. „Alfred Nobel se snažil o odzbrojení, ale v EU působí velcí výrobci zbraní,“ prohlásil generální tajemník organizace Christopher Burnett-Cargill. S jeho názorem souhlasí předseda norské Socialistické levicové strany Audun Lysbakken, který je přesvědčen, že negativní vývoj v sociální sféře v některých částech Evropy byl zesílen unijní politikou. Opožděným aprílovým vtipem nazval rozhodnutí Nobelovy komise poslanec Evropského parlamentu za Velkou Británii Martin Callanan. „Zřejmě to je cena za mír a harmonii na athénských a madridských ulicích,“ prohlásil sarkasticky.

14 Zdoje