Pohled zvenčí na českou energetickou bezpečnost David Buchan, Oxford Institute for Energy Studies Praha, 27. dubna 2010.

Prezentace na téma: "Pohled zvenčí na českou energetickou bezpečnost David Buchan, Oxford Institute for Energy Studies Praha, 27. dubna 2010."— Transkript prezentace:

1 Pohled zvenčí na českou energetickou bezpečnost David Buchan, Oxford Institute for Energy Studies Praha, 27. dubna 2010

2 Souhrn  Češi se již nemusí příliš obávat o svou energetickou bezpečnost v jejím úzkém významu, jenž se týká možnosti, že by zahraniční dodavatelé (např. Rusko) mohli omezit dodávky nebo je používat jako politickou zbraň.  Češi by se ale měli zajímat o energetickou bezpečnost v širším významu energetické udržitelnosti, a to jak z hlediska životního prostředí, tak i ekonomiky.  Česká republika je vysoce závislá na uhlí a lignitu, a to více než u poloviny vyráběné elektřiny, přičemž zavádění čistých uhelných technologií a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů bude složité a drahé.

3 Pražská opatrnost  Češi se zachovali moudře a v polovině 90. let snížili svou závislost na ruském plynu prostřednictvím uzavření smlouvy na norský plyn dopravovaný přes Německo.  Tento plyn je dražší než ruský plyn, který i nadále pokrývá přes 80 % českých potřeb. RWE Transgas prodloužil svou smlouvu s Gazpromem pro Českou republiku až do roku 2035.  Opatrnost se vyplatila v lednu 2009. Češi mohli zvýšit import z Německa i těžbu ze zásobníků a zásobovat Slovensko. Probíhá stavba dalších propojek do Rakouska a na Slovensko.

4 Spolehlivá pověst  Češi připomínají, že ve věci bezpečnosti jednali a nestěžovali si, jako někteří jejich sousedi.  Příkladem je ropovod IKL postavený v devadesátých letech do Německa.  Zelená zpráva Evropské komise z roku 2008 vyzdvihuje IKL jako "skvělý příklad veřejného financování ropovodu určeného k pojištění dodávek, a to v okamžiku, kdy trh tuto potřebu necítí."  Investice do IKL se vyplatila a v roce 2008, kdy došlo k omezení dodávek ruské ropy českým zákazníkům, se ukázala jako užitečná pojistka.

5 Nová proaktivní bruselská politika v oblasti infrastruktury  Až doposud se EU zaměřovala na přeshraniční infrastrukturu a nehrála žádnou přímou roli ve financování nebo plánování přenosu nebo výroby, které se považovaly téměř za samofinancovatelné a samoplánovací oblasti.  Plán ekonomické obnovy však vyhradil 4 miliardy € na propojky plynovodů a přenosových soustav, CCS (ukládání CO2) a mořskou větrnou energetiku.  Komise navrhuje EU, že by (např. Komise) měla intervenovat ve prospěch urychlení projektů důležitých pro EU; už k tomu docházelo prostřednictvím zvláštních "koordinátorů".  Bylo přijato nové nařízení požadující po členských státech, aby informovaly Komisi o všech svých nových energetických investicích.

6 Brusel slibuje na podzim 2010 "energetický infrastrukturní balíček"  Materiál o rozvoji a financování energetické infrastruktury až do roku 2020/2030.  Komise posuzuje stávající prioritní programy.  Plán na nové mořské sítě v Severním a Baltském moři.  Zpráva o inteligentních sítích.  Nadcházející rozhodnutí o rozpočtu EU po roce 2013. Je potřeba více evropských peněz na spojení plynovodů, jako zálohu pro větrné a solární systémy a elektrické vedení propojující mořské větrné elektrárny a CCS clustery s jejich trhy.

7 Hlavní energetická vedení, která mají být dokončena v roce 2020 Technologie projektuCelková délka (km) Délka nově budovaných spojení (km) Délka vylepšených spojení (km) Střídavý proud32500257006900 z toho >300kV29600232006400 Stejnosměrný proud (převážně podmořské) 9600 0 CELKEM42100353006900 z toho střednědobé18700 Zdroj: European Network of Transmission System Operators in Electricity – ENTSO-E

8 Hlavní energetická vedení, která mají být dokončena v roce 2010 - 2014 RegionInvestice (mld eur) Severní moře12-14 Baltské moře11-13 Střed Jih11-12 Středovýchod8-9 Střední jihozápad6-7 Střední jihovýchod4-5 Celkem23-28

9 Země zasažené plynovou krizí Země nejvíce zasažené plynovou krizí Země vážně zasažené plynovou krizí Země částečně zasažené plynovou krizí Tok plynu

10 Mnoho projektů už je v běhu Terminály pro zemní plyn (LNG) Rozšíření skladovací kapacity pro plyn North Stream (diverzifikace přepravy) Přeshraniční propojky Infrastruktura a vybavení umožňující obrátit směr toku plynu Nabucco (diverzifikace přepravy A zdroje)

11 Bezpečnost založená na uhlí = nejistota v dlouhodobém pohledu  Česká republika je 2. největší exportér elektřiny v EU. Přebytečná elektřina je pro bezpečnost dobrá a skutečnost, že část z ní je jaderná nebo bezuhlíková, je také příznivá.  Ale přibližně 60 % české elektřiny pochází z uhlí/lignitu. Není to tak zlé jako v Polsku (95 %), ale je to výrazně nad průměrem EU.  Češi mají z historického hlediska větší povinnost čistit ovzduší než Poláci. Průmyslová revoluce začala na Evropském kontinentě – paralelně s Británii – v českých zemích a její součástí bylo spalování uhlí.

12 Čistší uhelné možnosti = výdaje  Superkritické a ultra-superkritické metody spalování uhlí mohou účinnost posunout do rozmezí 40 – 50 %, a jednou možná nad 50 %.  Jímání a ukládání uhlíku dokáže odstranit až 90 % CO 2.  Ale měkké postihy za CO 2 (nízká cena uhlíku v ETS – Evropském systému obchodu) a slabá poptávka po elektřině vede společnosti k váhání ohledně nových investic.

13 Obnovitelné zdroje  "Z historického a geografického hlediska má ČR větší možnosti v oblasti efektivity než obnovitelných zdrojů." (IEA 2005)  Tradiční obnovitelné zdroje se blíží hranici svých environmentálních možností v oblastí hydroenergetiky a pravděpodobně i biomasy.  Nové obnovitelné zdroje. "Vítr... spíše zdroj problémů [potřeba záložních zdrojů, úzká místa a přetížení při distribuci] než konkurenceschopný zdroj" – Vládní zpráva 2009. Problém se solárními zdroji je spíše finanční – 40 % celkové podpory pro obnovitelné zdroje jde na zdroje (solární panely), které vytvářejí 7 % obnovitelné energie.

14 Recepty pro Prahu  Nebuďte tak spokojení s uhlím, které je opravdu klimatickým problémem. Uhlí je nejen neudržitelné z hlediska životního prostředí, ale v Evropě se stává i ekonomicky nekonkurenceschopným. Např. Polsko bylo v roce 2009 čistým dovozcem, a mimo jiné nakupovalo v Rusku.  Nestavte se tolik proti plynu, který může z krátkodobého hlediska představovat užitečný most k nízkouhlíkové ekonomice. Poté, co ČR předvedla ukázkovou prozíravost při diverzifikaci svých zdrojů plynu, si můžete dovolit rozšířit jeho využití.

15 Institut pro veřejnou diskusi www.ivd.cz Kontakt pro média: Michal Kaderka Tel.: 777 771 084 E-mail: press@ivd.cz