Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do studia dějepisu Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do studia dějepisu Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."— Transkript prezentace:

1 Úvod do studia dějepisu Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 Historie (dějiny) – souhrn dějů, které se staly v určitém časovém sledu ve světě; (v širším slova smyslu jde o všechny vývojové procesy v přírodě i společnosti; v užším slova smyslu jde o vývoj lidské společnosti). Dějepis (historická věda) – společenská věda, která se zabývá historií lidstva, dokazuje, že dějiny mají svůj řád, vnitřní logiku atd. Historiografie – popis dějin; v širším slova smyslu dějepisectví (dějiny dějepisu).

3 O minulosti nás poučují díla odborné historické literatury. Druhy historické literatury: monografická – zabývá se jednou osobností, jednou událostí (např. J. Spěváček: Václav IV.); syntetická - sleduje dějiny jako celek (např. F. Palacký: Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě); regionální – zabývá se minulostí v určité oblasti (např. F. Musil, L. Svoboda: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou).

4 Historické prameny – zdroje informací o minulosti, umožňují rekonstrukci, zkoumání a hodnocení minulosti. Historické prameny dělíme na: hmotné (trojrozměrné) – např. pozůstatky člověka (kosterní) a jeho činností, výtvorů (nástroje, zbraně, předměty denní potřeby – nádoby, zbytky staveb, umělecká díla; jsou uloženy v muzeích, galeriích, skanzenech); písemné – seznamy panovníků, záznamy o politických a vojenských událostech, přírodních katastrofách, smlouvy, zákoníky, kroniky, legendy, noviny, letáky atd.; jsou uloženy v archivech, knihovnách;

5 tradiční – mýty, pověsti, písně; jsou dochovány v ústní podobě; obrazové - mapy, atlasy, kresby, pohlednice, obrazy; jsou uloženy v knihovnách, archivech, galeriích; zvukové a audiovizuální – magnetofonové záznamy, filmy, videokazety, CD disky.

6 Hmotné prameny Záběr z hrobu ženy, v němž se nacházejí ozdobné zlaté a stříbrné gombíky a náušnice (Mikulčice).

7 Mapy řadíme do obrazových pramenů. Alegorická mapa Čech v podobě růže se nachází v Balbínových Rozmanitostech z historie království českého. Rytinu vytvořil Kristián Vetter podle obrazu Pavla Aretina z Ehrenfeldu.

8 Pomocné vědy historické - jsou to vědní disciplíny, které pomáhají historikům v jejich práci. Chronologie (chronos = čas) – o způsobech měření času v minulosti a u různých národů, o určování časových posloupností a počítání času, jeho jednotkách apod. Paleografie – o vývoji a druzích písma, správném čtení a chronologickém zařazování písemných památek. Epigrafika – o nápisech rytých nebo tesaných do kovu, kamene (náhrobních kamenech, architektonických stavbách, zvonech atd.). Diplomatika – o úředních písemnostech, listinách a dopisech, o druzích psacích látek, formách podávání zpráv, o vývoji kanceláří atd. Metrologie – o soustavách měr a vah různých dob a zemí.

9 Numizmatika – o mincích a jiných platidlech, o způsobu ražby, mincovnách atd. Vexilologie – o praporech. Heraldika – o erbech a tvoření znaků podle heraldických pravidel. Sfragistika – o pečetích, jejich zhotovování, vzniku, vývoji a funkci. Kampanologie (lat. campana = zvon) – o zvonech a jejich výzdobě. Genealogie – o rodových souvislostech jednotlivců i celých rodů, rodokmen = přehled potomků zakladatele rodu. Demografie – o obyvatelstvu (proces reprodukce, pohyb obyvatel atd.). Kodikologie – o středověkých rukopisech neúřední povahy, kodexech.

10 Periodizace dějinného vývoje = rozdělení dějin lidské společnosti na určitá období (periody, epochy, éry). Pravěk = od nejstarších dob do výskytu písemných pramenů, do vzniku států; nejdelší období lidské historie, na různých místech zeměkoule nestejně dlouhé. Starověk = období vzniku a rozvoje nejstarších států (Přední východ, egejská oblast, Asie); končí pádem říše západořímské (476 n. l.). Středověk = období po pádu říše západořímské do objevení Ameriky (1492), popřípadě do roku Novověk = do 20. století (období od 1. světové války - dějiny doby nové, nejnovější, moderní).

11 Pomocné vědy historické

12 Chronologie V období 2000 let př. n. l. používali Egypťané stínové hodiny. Stín příčky dopadající na časový ukazatel udával patřičný čas. Ráno byly tyto hodiny nastaveny směrem k slunci, odpoledne pak byly obráceny k západu. Kolem roku 1280 př. n. l. vymysleli Egypťané sluneční hodiny. Stín, který vrhal proutek z olivy, rozděloval den na dvanáct částí.

13 Sumerové sestrojili vodní hodiny (asi 2000 př. n. l.). Čas se měřil průtokem určitého množství vody malým otvorem. Také Egypťané používali v tomto období vodní hodiny. Otvorem, který byl na dně kamenné nádoby, odkapávala voda a čas byl určován podle výšky hladiny v nádobě, na jejíž vnitřní stěně byly značky.

14 Od I. stol. n. l. používali Římané přesýpací hodiny. Po přesypání písku do dolní nádoby uplynul určitý čas. V roce 55 n. l. Číňané přesýpací hodiny zdokonalují. Ty klasické doplňují malou lopatkovou hřídelí, která převádí množství odsypaného písku na ručičku. V 9. století zavedl anglický král Alfréd Veliký „svíčkové hodiny“. Hodiny byly na svíčce vyznačeny proužky a postupným zkracováním svíčky se měřil čas.

15 Ve středověku se začínají objevovat na zdech evropských kostelů a klášterů sluneční hodiny. Dnes mají sluneční hodiny spíše funkci dekorativní než užitnou, měří totiž tzv. pravý sluneční čas, který se od středního slunečního času může lišit až o +16 minut nebo -12 minut. Sluneční hodiny z Nového Zélandu ukazují datum, čas, měsíc a fungují také jako kompas.

16 Asi od roku 1300 se začaly v Evropě používat přesnější mechanické hodiny, jejichž základem byl vynález tzv. krokového ústrojí. Okolo r vyrobil P. Henlein z Norimberku malé hodiny ve tvaru vejce. Poháněla je silná pružina, která nahradila tíhu závaží. Od této doby se hodinové strojky začaly zmenšovat.

17 V roce 1657 sestrojil Holanďan C. Huygens kyvadlové hodiny. Chod hodin byl regulován pohybem kyvadla. Strana z prodejního katalogu (19. století) nabízela velký výběr hodin, od pérových až po kyvadlové.

18 V roce 1929 vyrobil Kanaďan W. Marrison krystalové (digitální) hodiny. V roce 1967 vyrobila japonská společnost Seiko první krystalové automatické náramkové hodinky. V současnosti jsou nejpřesnější hodiny, které využívají atomové rezonance (například stálé kmitání molekul čpavkového plynu). Jejich princip vypracoval v roce 1946 Američan W. Libby. Přesnost čpavkových atomových hodin dosahuje odchylky 1 sekundy za 1,7 mil. let.

19 Numismatika Keltské duhovky (Keltské muzeum, Manching) Jeden zlatý statér

20 Pražský groš Václava II. Brakteát Přemysla Otakara II.

21 Sfragistika Majestátní pečeť Elišky, české a polské královny, 1330, 86 mm.

22 Majestátní pečeť Karla IV. jako římského císaře a českého krále, 1377, 97 mm. Zlatá bula Karla IV. jako římského a českého krále.

23 Majestátní pečeť Václava IV., římského a českého krále, 1387, 101 mm. Majestátní pečeť Zikmunda, římského císaře, uherského a českého krále, 1437, 130 mm.

24 Nejdůležitější částí erbu je štít. Trvalé znamení ve štítě se nazývá znak a určuje fyzickou či právnickou osobu podle vžitého nebo uděleného práva. Heraldika

25 Erb Přemyslovců Nové erbovní znamení, kterým odměnil Vladislava II. za vojenskou pomoc císař Fridrich Barbarossa.

26 Erby některých šlechtických rodů

27 Kampanologie Největším zvonem na našem území je Zikmund ze svatovítské katedrály. V roce 1549 ho vyrobil zvonařský mistr Tomáš Jaroš. Zikmund váží asi 16,5 tuny, vysoký je 203 cm a jeho největší průměr dosahuje 260 cm. Zvon byl odlit pro krále Ferdinanda I., který se objevuje se svou manželkou Annou Jagellonskou i na reliéfu, jak klečí před ukřižovaným Ježíšem. Kromě panovnického páru se na zvonu nacházejí vyobrazení českých světců i výjev vraždění neviňátek.

28 Druhým největším zvonem v České republice je Augustin, který se nachází v Bílé věži v Hradci Králové. V roce 1508 ho odlil hradecký mistr Ondřej Žáček. Zvon má hmotnost asi 10 tun, výšku 169 cm a největší průměr 260 cm.

29 Třetím největším zvonem u nás je Kryštof, který se nachází v renesanční zvonici v Rychnově nad Kněžnou. Zvon byl ulitý v roce 1602, jeho váha je 7,8 t a průměr 2oo cm. Zhotovil jej Jan Benešovský z Moravské Třebové. Kryštof je vyzdoben reliéfy s figurálními motivy.

30 Úvod do studia dějepisu Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Crha, Aleš: Zastavte čas. Epocha, 2007, č. 12, s. 52 – 53 Reid, S.: Vynálezy a objevy. Blesk, Ostrava 1994 Sochrová, Marie: Dějepis I v kostce pro střední školy. FRAGMENT, Havlíčkův Brod CD-ROM, Bohemia 1


Stáhnout ppt "Úvod do studia dějepisu Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."

Podobné prezentace


Reklamy Google