Poválečný vývoj v Československu

Prezentace na téma: "Poválečný vývoj v Československu"— Transkript prezentace:

1 Poválečný vývoj v Československu

2 Politická jednání v závěru války
březen 1945 – Moskva – jednání představitelů londýnské vlády a moskevského vedení KSČ spory: jednotný stát + 1 (českoslov.)národ X 3 národy - Češi, Slováci, Rusíni ( červen 1945 – připojení Podkarpatské Rusi k Ukrajině) komunisté+soc.dem.+národní socialisté+lidovci+slov.komunisté+sl.De-mokratická strana vyloučen domácí odboj+předválečné pravic.strany

3 Košický vládní program
4.dubna 1945 – Košice – 1.vláda Národní fronty Čechů a Slováků – v čele Zdeněk Fierlinger (soc.dem) – 25 členů, 16Č, 9Sl KSČ poprvé vládní stranou – nejdůležitější rezorty (vnitro, zemědělství, informace) vládní program – zásady politiky a obnovy státu

4 Košický vládní program

5 Košický vládní program
orientace na SSSR Národní fronta jako politický systém národní výbory – orgány státní správy rovnoprávnost Čechů a Slováků potrestání zrádců a kolaborantů konfiskace majetku nepřátel pozemková reforma a znárodnění klíčového průmyslu

6 Košický vládní program

7 Hospodářská situace poválečné škody (bombardování, přechod fronty)
převádění zbrojní výroby na mírovou méně pracovní síly (odsun Němců) osídlování pohraničí (majetek za nízké ceny) znehodnocení měny

8 Státoprávní uspořádání
duben – říjen 1945 – není parlament  Benešovy dekrety – ve funkci zákonů asymetrie Češi (bez národních správních orgánů) X Slováci (Slovenská národní rada + Sbor pověřenců) státní správa – národní výbory (zemské, okresní, místní) – aktivní zvl.komunisté

9 Politické strany NF – Národní fronta Čechů a Slováků
ČSSD – Československá strana soc.dem ČSNS – Českosl.strana národně socialistická ČSL – Českosl.strana lidová KSČ – Komunistická strana Československa KSS – Komunistická strana Slovenska DS – Demokratická strana (slovenská) Pravicové předválečné strany (konkurenční) zakázány, vznik nových nepovolen

10 Podpora KSČ ROH – Revoluční odborové hnutí – sjednoceny všechny odborové svazy v čele Antonín Zápotocký Jednotný svaz českých zemědělců

11 Znárodnění majetek zrádců a kolaborantů (problematické zařazení)
– znárodněn klíčový průmysl (vše nad 500 zaměstnanců), banky, pojišťovny vznik tzv. závodních rad – orgán dělníků a zaměstnanců v závodech – podíl na řízení a kontrole výroby – aktivita komunistů 1.pozemková reforma – 2mil ha půdy zabavené Němcům a kolaborantům – příděly za nízkou cenu, osídlování pohraničí

12 1. parlamentní volby květen 1946 – rozdílné výsledky v Čechách (KSČ – 40 %) a na Slovensku (DS - 62%) celostátně KSČ – 38 % předseda vlády Klement Gottwald, zahraničí Jan Masaryk, obrana Ludvík Svoboda, vnitro Václav Nosek

13 Dvouletý plán obnovy zvýšit předválečný objem výroby (10procent) industrializace Slovenska

14 Problémy zaostávání rozvoje hospodářství
pokles výroby, nedostatek zboží černý trh odmítnutí Marshallova plánu rozpory mezi komunisty a nekomunistickými stranami 1947 – sucho a neúroda – pomoc SSSR (politický význam)

15 Politická krize KSČ připravuje převzetí moci
zásahy v SNB (Sbor národní bezpečnosti) – ovládnutí komunisty Slovensko – vykonstruovaná obvinění proti DS únor 1948 – vyvrcholení krize, spor. o tzv. Hradecký program – snaha o novou pozemkovou reformu – nad 50 ha

16 Únor 1948 – demise ministrů nekomunistických stran – snaha donutit Gottwalda ke spolupráci nebo vznik úřednické vlády reakce KSČ – masové manifestace pracujících, vznik tzv.Lidových milic (ozbrojené jednotky), tzv. akční výbory NF v závodech (převaha KSČ), mobilizace odborů i rolnických komisí (zájem o půdu) hrozba sovětské intervence

17 Únor 1948

18 Únor 1948

19 Únor 1948

20 Únor 1948

21 Únor 1948 masivní nátlak na prezidenta- Beneše (starý, nemocný)
slabá odezva u nekomunistických sil (víra v sílu demokracie) – studentské demonstrace 25.2. – Beneš přijal demisi – nová vláda – zástupci odborů + komunisté

22 Poúnorová situace konec demokracie
čistky na ministerstvech, úřadech, armádě, policie, školství, institucí aj. vznik Českoslov.svazu mládeže + Pionýr SČSP – Svaz českosl.-sovětského přátelství

23 Poúnorová situace

24 Jan Masaryk nepodpořil demisi – loajální k Benešovi
zůstal v nové vládě – smrt za nejasných okolností (vražda)

25 Smrt Jana Masaryka http://tema.novinky.cz/jan-masaryk

26 Poúnorová situace březen-duben 1948 – pozemková reforma – nad 50 ha
znárodnění podníků nad 50 zaměstnanců 95 procent průmyslu znárodněno jednotné školství postupně likvidace veškerého soukromého sektoru – živnostníci, řemeslníci

27 Poúnorová situace nová ústava – Ústava 9.května – proklamuje práva i svobody – ve skutečnosti totalita květen – volby – nedemokratické, jednotná kandidátka, KSČ – 70 procent červen – abdikace Beneše ( září 1948)  Gottwald předseda vlády Zápotocký

28 Poúnorová situace masový nábor do KSČ (výhružky, kariérismus)
emigrace odpůrců vznik pracovních táborů pro odpůrce strach a pasivita

29 Období stalinismu 1948-1953 utužení totalitního systému
vedoucí síla – KSČ další politické strany formální charakter posílení armády, bezpečnosti, lidových milic likvidace odpůrců – věznění, politické procesy pronásledování církve

30 Období stalinismu úplná podřízenost SSSR – zahraniční politika, hospodářská politika plánované hospodářství – pětiletky – nereálné cíle podpora tzv. údernického hnutí – vzoroví pracovníci stavby mládeže – Nová huť v Ostravě, železnice Slovensko aj.

31

32 Období stalinismu restruktualizace průmyslu – prioritní těžký průmysl (zpracování železa, stroje, zbrojní)  nedostatek spotřebního zboží kolektivizace zemědělství – 1949 zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD) – násilná kolektivizace, neodborné zásahy – nedostatek potravin pokles životní úrovně

33 Období stalinismu rozvrat venkova – násilná kolektivizace – vznik JZD (Jednotná zemědělská družstva) – společná půda, stroje, práce odpůrci – tzv. vesničtí boháči nebo kulaci – i rolníci s max.20 ha i méně půdy povinné odvody zemědělských produktů za nízké ceny – záměrně zvyšovány v případě nesplnění – pokuty, vězení, tábory nucených prací, vysídlování rodin mimo okres

34 Období stalinismu 1948-1953 politické procesy s rolníky
případ Babice – vražda funkcionářů KSČ – pravděpod. zinscenována STB následná vlna represí – popravy, dlouholeté žaláře cíl – zastrašit rolníky a oslabit vliv katolické církve

35 Období stalinismu 1953 – měnová reforma – výměna staré měny za novou – od 5:1 do 50:1 – ožebračení tisíců lidí – nepokoje (Plzeň) následně snaha režimu zvyšovat životní úroveň (zejm. dělnické třídy) – byty, sociální výhody – jen pozvolna

36

37 Období stalinismu politické procesy – nejviditelnější projev totalitní moci zpočátku protikomunističtí odpůrci (Heliodor Píka, Milada Horáková) později „vlastní lidé“ – komunističtí funkcionáři (gen.tajemník KSČ Slánský, Vlad.Clementis) cíl – zastrašení opozice, nastolení atmosféry strachu

38

39 Období stalinismu procesy – vykonstruovaná obvinění, doznání vynucená mučením, přiznání odříkávaná zpaměti procesy sledovány a vysílány veřejně – požadavek trestů smrti – kolektivy dělníků aj. pronásledování církve, inteligence, býv.západní vojáci, slovenští „nacionalisté“ (G.Husák), sportovci (hokejisté)

40 Politické procesy

41 Období stalinismu jiné formy perzekuce – ztráta zaměstnání, nemožnost studovat, publikovat ap. pomocné technické prapory PTP – těžká práce dlouholeté žaláře – pracovní tábory – těžba uranu (nemoci, úmrtí) sílící emigrace – hranice uzavřeny (ostnané dráty, pohraniční vojska – střelba, mrtví)

42

43 Období stalinismu 1948-1953 zahraniční odboj – nejednotný, slabý
1949 Rada svobodného Československa – USA rádio Svobodná Evropa (Pavel Tigrid) agenti západních rozvědek – většinou odhaleni, těžké žaláře, postih dalších osob roste odpor lidí k režimu, vystřízlivění z ideálů – politika zastrašování účinná

44 Období stalinismu společenská situace – likvidace střední třídy pokles prestiže inteligence tzv. dělnické kádry – v čele podniků – neschopní degradace vzdělání, kultury jednotná státní ideologie – marxismus-leninismus kult osobnosti – Stalin, Gottwald

45 Období stalinismu 1948-1953 5.3. 1953 Stalin, 14.3.1953 Gottwald
postupně uvolnění 1956 odhalen „kult osobnosti“ Stalina v Československu bez zásadních událostí pokračuje pomalý hospodářský rozvoj – nedostatek spotřebního zboží, zaostávání za západní Evropou

46 Co je na obrázcích?

47 Destalinizace hospodářská situace – růst výroby spotřebního zboží, překonávání krize v zemědělství – pomalý proces, neschopnost vedení státu pokračující kolektivizace zemědělství – do začátku 60.let 2.pětiletka ( ) – zaostávání za světovým vývojem, extenzivní rozvoj – vyčerpán 3.pětiletka ( ) – nereálné cíle, nutno korigovat

48 Destalinizace Politická situace – závěry XX.sjezdu KSSS malá odezva – hlavně kulturní svět (spisovatelé, umělci) prezident Antonín Novotný (současně generální tajemník KSČ) – konzervativní politik – proti reformám 1960 – konstatováno vybudování socialismu

49 Období socialismu 1960 – nová ústava
název státu – Československá socialistická republika (ČSSR) zakotvena vedoucí úloha KSČ centralismus nový státní znak

50

51 Období socialismu Reformní hnutí
hospodářské potíže vyžadují nutnost reforem – skupina ekonomů kolem Oty Šika – cíl – omezit direktivní řízení, posílení tržních prvků ekonomiky – společenské i politické uvolnění – rehabilitace odsouzených z politických procesů diskuze v kulturním světě – Literární noviny, kritika režimu IV.sjezd čs.spisovatelů (1967) – kritika byrokracie reakce KSČ – vylučování nepohodlných kritiků (Kundera, Vaculík, Klíma), zákaz tisku rostoucí napětí ve společnosti – vyústění do tzv. Pražského jara 1968

52

53 Pražské jaro 1968 leden – srpen 1968
leden – odvolán Novotný – nástupce Alexandr Dubček – proreformní politik, oblíbený, slabý cíl – „socialismus s lidskou tváří“ – reformovaný socialismus s prvky tržní ekonomiky a omezené pluralitní demokracie nové osobnosti – Dubček, Smrkovský, Černík, Císař, Mlynář – představitelé tzv. obrodného procesu odpůrci reforem – Bilak, Jakeš, Indra neutrální – Husák, Štrougal, Colotka aj.

54

55 Pražské jaro 1968 duben – Akční program – postupná demokratizace, vědecké, kvalifikované řízení, demokratický volební systém, nové pravomoci podniků (tržní principy) úprava vztahů Čechů a Slováků – federace zrušení cenzury (staro)nové politické organizace – Klub angažovaných nestraníků (KAN), K 231 (organizace politických vězňů), skauti (Junák)

56 Pražské jaro 1968 reakce SSSR – varování před tzv. revizionismem v KSČ, podpora konzervativního křídla v KSČ podpora ostatních komunistických stran, příprava vojenského zásahu

57 Pražské jaro 1968 léto – stupňování napětí
dokument „2000 slov“ – autor Ludvík Vaculík – kritika pomalosti reforem – podepsán osobnostmi kultury, vědy, politiky i prostými občany ostrý protest SSSR

58 Pražské jaro 1968 schůzky nejvyšších představitelů komunist.stran – březen, červenec – kritika a varování KSČ tzv. Varšavský dopis – výzva k ukončení kontrarevoluce – setkání představitelů KSČ a KSSS v Čierné n.Tisou (Dubček X Brežněv) vznik tzv. „zvacího dopisu“ – zástupci konzervativních sil v KSČ – Indra, Biĺak, Kolder, Kapek, Švestka – žádost o tzv. „bratrskou pomoc“

59

60 Pražské jaro 1968 21.srpen – vstup vojsk 5 členských zemí Varšavské smlouvy (SSSR, NDR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko) – především SSSR 750 tis vojáků, spontánní demonstrace obyvatel, oběti na životech 22.8. – tzv.vysočanský sjezd KSČ – požadavek odchodu vojsk, generální stávka nejvyšší představitelé KSČ uneseni do SSSR

61

62

63

64

65

66

67 Videa - srpen 1968 https://www.youtube.com/watch?v=6iMH5YzUXII

68 Srpnová okupace 1968 po prvních dnech potlačen veškerý odpor
obsazena a paralyzována média (televize, rozhlas, tisk), státní i politické instituce jednání v Moskvě – pod nátlakem podepsán tzv. Moskevský protokol – souhlas se vstupem vojsk do ČSSSR – většina podepsala( odmítl jediný František Kriegel)

69 Doba normalizace říjen 1968 – smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR (do r.1990) tzv. Brežněvova doktrína – omezení suverenity socialistických zemí, právo zásahu při ohrožení socialismu odpor demokratického světa

70 Doba normalizace 1. fáze normalizace – duben 1969 – změny ve vedení KSČ – postupné vylučování proreformních politiků, nahrazováni konzervativci politický vzestup Gustáva Husáka – generální tajemník KSČ, později prezident – zákon o federalizaci – 2 národní republiky ČSR a SSR – společné Federální shromáždění (Sněmovna lidu, Sněmovna národů), Česká/Slovenská národní rada, federální vláda + česká a slovenská vláda

71 Doba normalizace poslední dozvuky „pražského jara“ – palachiáda – leden 1969 sebevražda Jana Palacha (Jan Zajíc, Evžen Plocek) – demonstrace srpen 1969 – demonstrace potlačeny již čsl.bezpečnostními orgány

72 Doba normalizace 1969 - 1989 politická i společenská rezignace
čistky napříč společností tzv. prověrkové komise – vylučování z KSČ, ztráta zaměstnání, existenční potíže, postižení celé rodiny (znemožnění studia na školách) postižena 1/3 členů KSČ, 70% vedoucích pracovníků (vedení podniků, institucí, škol...) – nahrazeni často neschopnými kariéristy

73 Doba normalizace 1969 - 1989 KSČ – upevnění konzervativních sil
dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti – konzervativní a ideologická interpretace událostí – oficiální verze postižena kulturní fronta – zákazy publikování, veřejného vystupování, kriminalizace osobností, věznění emigrace osobností – Šik, Mlynář, Kundera... 1969 cca lidí, do r.89 cca lidí

74 No comment!

75 No comment!

76 No comment!

77