Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Proč je v noci tma? Peter Zamarovský CESTA OMYLŮ JE I CESTOU PRAVDY. Hans Reichenbach.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Proč je v noci tma? Peter Zamarovský CESTA OMYLŮ JE I CESTOU PRAVDY. Hans Reichenbach."— Transkript prezentace:

1 Proč je v noci tma? Peter Zamarovský CESTA OMYLŮ JE I CESTOU PRAVDY. Hans Reichenbach

2 Když Slunce zapadne … Kepler, Digges, Galileo, Halley, Olbers, Engels, Poe … Bondi, Harrison … Nesamozřejná samozřejmost gravitace x magnetismus

3 Miliardy cizích sluncí, aneb proč by v noci tma být neměla... existují-li slunce, která mají tutéž povahu jako to naše, tážeme se, proč tato slunce ve svém úhrnu daleko nepřekonají naše Slunce, pokud jde o jasnost? Johannes Kepler

4 Podobenství s lesem (Halley) fotometrický paradox

5 Co na obloze vidíme? Okem 2-3 tisíce hvězd (6 tisíc – obě hemisféry) Dalekohled 5 cm 100x více 50 cm x … ? Hvězdy – svítící body Tycho Brahe – 2` Sirius 0,006`` Betelgeuse 0,09`` (800x Slunce, 130 ly)

6 Vesmíry nejstarších hvězdářů Anaximandros “3D” vesmír Archýtás Paradox ohraničeného vesmíru: Co se stane, když hodíme oštěp přes hranici vesmíru? Odrazí se, nebo zmizí ze světa?

7 Démokritos (asi 460 – 370 př. n. l.) Světů je nespočetně a odlišují se velikostí. V některých je slunce, v jiných slunce i měsíc větších rozměrů jako naše, v některých je jich i větší počet.... někde je světů více, jinde méně, jedny světy ještě rostou, jiné jsou v rozkvětu, třetí hynou. … V některých světech nejsou živočiši a rostliny, ani vlhkost...

8 Vesmír epikúrejců Vesmír byl vždy takový, jako je nyní, a vždy takový i bude. Vesmír je nekonečný a všude stejný... (z listu Hérodotovi) Metagalaxie? 1948 Kosmologický princip – E. A. Milne Silný a slabý kosmologický princip Všudestejnost - “Koperníkův princip”(?) → PARADOX?

9 Stoický vesmír Vesmír - hvězdný ostrov obklopený nekonečnou prázdnotou Ekpyróse dynamický pohled, cyklický vesmír od renesance mnohé reinkarnace stoického vesmíru ŘEŠENÍ PARADOXU?

10 Aristotelsko – ptolemaiovský kosmos … Aristotelés … Klaudios Ptolemaios (2. století n. l.) Konečný vesmír “Křišťálové” sféry Tmavá obloha je černá poslední sféra stálic. Ale, co je za touto poslední sférou?

11

12 Model matematicky propracován Egocentrismus → geocentrismus křesťanská modifikace → stvoření Planetární sféry – původně pomyslné, u Aristotela materiální

13 Návrat Epikúrova vesmíru Renesance, odklon od aristotelismu 1417 P. Bracciolini nachází Lucretiovu De Rerum Natura překlad Díogena Laertského Hvězdy jsou vzdálená slunce (Kusánský, Descartes, Kepler, Bruno) Koperník obrátil Ptolemaiovu námitku proti otáčení Země nechává ale nehybnou sféru stálic! Evokuje otázku: Existuje vůbec střed? → Návrat k epikúrejskému vesmíru

14 Objev paradoxu Thomas Digges 1576 sféra stálic zbytečná! Hvězdy rozptýlil do prostoru a zrušil “nebe”: A právě tam (v té „udivující vzdálenosti“) se nachází slavný dvůr velikého Boha....

15

16 paradoxy kolem paradoxu Digges: “Většina oněch světel nám tak zůstává neviditelná právě pro jejich udivující vzdálenost.” Ale: ve sporu se zákonem o ubývání intenzity světla se čtvercem vzdálenosti (formuloval až 1604 Johannes Kepler)

17 paradoxy kolem paradoxu Galiei Diggesovo řešení nesprávné: součet nepatrných světel nemusí být nepatrný → návrat ke stoickému modelu

18 paradoxy kolem paradoxu Johannes Kepler 1610 (Dissertatio cum Nuncio Sidereo) Kdyby svítilo 1000 hvězd podobných Slunci o průměru 1`, pak by jejich celkový prostorový úhel měl odpovídat velikosti Slunce! 1618: Vidíme jen část vesmíru! Dále je neprůsvitná stěna (Epinome astronomiae Copernicianae)

19 paradoxy kolem paradoxu Otto von Guericke (1602 – 1686) návrat ke stoickému vesmíru - hvězdy v prázdnotě

20 Argumenty proti stoickému modelu 1687 Newton zákon všeobecné gravitace: vesmír by zkolaboval! Kdyby rozloha celého světa ze všech stran byla sevřena v určité hráze a konečná, byla by se už zásoba hmoty svou těžkou vahou odevšad sesedla dolů … Lucretius, O přírodě, str. 55

21 1720 Edmond Halley Světla ubývá rychleji než se čtvercem vzdálenosti.

22 paradoxy kolem paradoxu 1744 Jean Phillip Loys de Chasaux (Švýcar) Vypočítal, že bychom měli vidět do vzdálenosti ly* a počet hvězd na nebi by měl být asi Na Zemi by mělo být krát jasněji! *dnes do ly

23 Řešení: pohlcování světla mezihvězdnou látkou “mlha v lese” Stačila by jen nepatrná absorpce: mezihvězdná látka by mohla být 3x10 17 x průzračnější než voda. (Vzduch by se jevil zcela neprůhledný!)

24 Pohled na oblohu a) nekonečný vesmír b) s pohlcujícím prostředím

25 paradoxy kolem paradoxu Heinrich Olbers lékař, astronom Zpopularizoval paradox (1823 – 1826), řešením je prý mezihvězdná absorpce 1952 Herman Bondi: “Olbersův paradox”

26 1831 John Herschel Pohlcování světla mezihvězdnou látkou paradox neřeší: Kdyby obloha zářila, vypařila by se i jakákoli látka, která absorbuje záření. Ale: absorpce funguje “lokálně”

27 paradoxy kolem paradoxu 1909 Fournier d´Albe – zákryty hvězd “nevážné řešení” Halley 1718 vlastní pohyb hvězd

28 Carl Charlier 1908 Hierarchická (fraktální) struktura

29 návrat stoického vesmíru 1920 Harlow Shapley Celý hmotný vesmír je tvořen Galaxií nezkolabuje díky rotaci

30 Ale: Astronomové zjistili, že mnohé z toho, co považovali za mlhoviny jsou další galaxie. Miliardy galaxií…

31

32 Konec věčného vesmíru Edgar Allan Poe Čím vidíme dále, tím vidíme i do hlubší minulosti! "kdyby posloupnost hvězd byla nekonečná, pak by se nám pozadí oblohy jevilo jako jednolitě zářivé, … protože by nemohl na celé obloze existovat jediný bod, ve kterém by neexistovala hvězda. Jediný způsob, jakým za takového stavu věcí můžeme pozorovat onu prázdnotu, … by byl předpoklad tak nezměrné vzdálenosti … že žádný paprsek z takové vzdálenosti k nám ještě nikterak nemohl dosáhnout". Euréka, 1848

33 Epikúrejský model počítající s konečnou rychlostí světla c. (c změřil 1676 Olaf Romer) Je Poe autorem řešení? (E. Harrison, F. Tippler) Johann Mädler 1869 (?) vesmír vznikl (byl stvořen), dohlédneme jen do vzdálenosti c x t Friedrich Engels: Dialektika přírody (1873 –1883)

34 Rozšiřující se koule viditelného

35 Na scénu přichází astrofyzika Předsudek odlišnosti nadlunární a podlunární oblasti 1901 Lord Kelvin Hvězdy nemohou zářit věčně, za určitý čas své „palivo“ vyčerpají. Zákon zachování energie! Jak a kdy vesmír vznikl?

36 Cesta k velkému třesku 1915 Einsteinovy rovnice pole 1922 Fridmanovo nestacionární řešení Einstein odmítl, zavedl kosmologickou konstantu λ. Standardní model – veliký třesk Dynamický – rozpínající se vesmírný prostor Neplatí silný kosmologický princip! (Anti-epikúrejský model!) Pokusy zachránit statický (epikurejský) rámcový model „kreační“ teorie (Gold, Bondi, Hoyle) neustále se tvoří hmota, „stárnutí“ fotonů, Milneho nelineární čas

37 1929 E. Hubble, M. Humason červený posuv spekter vzdálených galaxií Dopplerovská interpretace – expanze vesmíru

38 Paradox vyřešen? Gamow (1904 – 1968) Standardní model Veliký třesk – rozpínání, fotony 0 – roků, rekombinace, vznik atomů, sféra posledního rozptylu fotonů, zprůhlednění vesmíru, doba temna (ič. záření) Další chladnutí záření (Dopplerův jev?), formování hvězd, galaxií Dnes záření 2,7 K (mm vlny)

39 „Uvidět“ toto záření se podařilo v roce záření reliktové (Penzians, Wilson). Je to zbytek žáru, který tu před třinácti miliardami let panoval. Měli bychom vidět do ly vzdálenosti a do roků minulosti. Vesmír je však stár jen roků Edward Harrison

40 Konec paradoxu? Celá obloha (téměř) homogenně září, ale záření má díky červenému posuvu velmi malou energii a hustotu. Díky tomu existuje noc, Země i my … Odpovědí není nějaký partikulární jev (rozpínání vesmíru, Dopplerův efekt, hustota energie, hustota hvězd…), ale celý model vesmíru.

41 Děkuji za pozornost Ite missa est …


Stáhnout ppt "Proč je v noci tma? Peter Zamarovský CESTA OMYLŮ JE I CESTOU PRAVDY. Hans Reichenbach."

Podobné prezentace


Reklamy Google