Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM PRO OBDOBÍ DO ROKU 2013 CÍL IV. Posílení koordinace a komunikace PILÍŘ KOMUNIKACE Klíčová akce 14 Zlepšit slabé postavení LH.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM PRO OBDOBÍ DO ROKU 2013 CÍL IV. Posílení koordinace a komunikace PILÍŘ KOMUNIKACE Klíčová akce 14 Zlepšit slabé postavení LH."— Transkript prezentace:

1 1 NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM PRO OBDOBÍ DO ROKU 2013 CÍL IV. Posílení koordinace a komunikace PILÍŘ KOMUNIKACE Klíčová akce 14 Zlepšit slabé postavení LH v rámci veřejné správy

2 2 SWOT analýza  Silné stránky (vyplývá z vyhodnocení současného stavu expertní skupinou)  Slabé stránky (vyplývá z vyhodnocení současného stavu expertní skupinou)  Cíle (Příležitosti)  Ohrožení A.Ohrožení vyplývající z obsahu NLP II (vyhodnocení současného stavu) B.Ohrožení vyplývající z řešení slabých stránek

3 3 Návrh řešení – realizace cílů (příležitostí) S ohledem na trvající ekonomickou krizi je snahou navrhnout v maximální možné míře řešení pomocí strategie S-T, tedy využití stávajících silných stránek pro omezení rizik, bez nutnosti vynakládání dalších prostředků. S ohledem na trvající ekonomickou krizi je snahou navrhnout v maximální možné míře řešení pomocí strategie S-T, tedy využití stávajících silných stránek pro omezení rizik, bez nutnosti vynakládání dalších prostředků. V některých případech bylo nutné využít strategii W-O, tedy odstranění slabin pro vznik nových příležitostí, které je však nutně spjato se zvýšenými nároky ať již personálními nebo finančními, neboť odstranění některých slabých stránek bez nich není možné. V některých případech bylo nutné využít strategii W-O, tedy odstranění slabin pro vznik nových příležitostí, které je však nutně spjato se zvýšenými nároky ať již personálními nebo finančními, neboť odstranění některých slabých stránek bez nich není možné.

4 Vytvořit systém celoživotního lesnického vzdělávání pro pracovníky orgánů státní správy, jejichž působnost se dotýká lesů a lesního hospodářství. Návrh řešení: 1. Rovina právních předpisů:  Kromě školení zvláštní odborné způsobilosti je nezbytné provádět školení zaměřená na poznatky z aplikace právních předpisů a dále školení zaměřená na změny právních předpisů, pokud k nim dochází. 2. Rovina praktických znalostí:  Využití ÚHÚLu se jeví jako ideální, neboť by dokázal zajistit školení s prakticky nulovým navýšením nákladů. Školení organizované Středočeským krajem či Krajem Vysočinou a ÚHÚLem by mohlo posloužit jako pilotní projekt pro organizování školení v ostatních krajích.

5 5  Rizika: Jediným reálným rizikem se jeví značná fluktuace úředníků ORP, která ve svých důsledcích znehodnocuje vzdělávání úředníků, protože přicházejí stále noví úředníci bez zkušeností. Jediným reálným rizikem se jeví značná fluktuace úředníků ORP, která ve svých důsledcích znehodnocuje vzdělávání úředníků, protože přicházejí stále noví úředníci bez zkušeností. S výjimkou uvedeného racionální rizika u části a) ani b) prakticky nejsou, protože na akreditovaná školení mají ORP vyčleněny prostředky ve svých rozpočtech. S výjimkou uvedeného racionální rizika u části a) ani b) prakticky nejsou, protože na akreditovaná školení mají ORP vyčleněny prostředky ve svých rozpočtech.

6 Revidovat kvalifikační předpoklady zaměstnanců orgánů státní správy, jejichž působnost se dotýká lesů a lesního hospodářství na všech stupních. (variantní řešení) Zakotvit nově požadavky na kvalifikační předpoklady pro všechny osoby vykonávající státní správu lesů v lesním zákoně (lesnické vzdělání) a požadovat vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti ve smyslu zákona č. 512/2002 Sb., o úřednících, a to včetně zaměstnanců Ministerstva zemědělství (zde možnost uznání kvalifikace v případě absolvování magisterského studijního programu v oboru právo). Zakotvit nově požadavky na kvalifikační předpoklady pro všechny osoby vykonávající státní správu lesů v lesním zákoně (lesnické vzdělání) a požadovat vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti ve smyslu zákona č. 512/2002 Sb., o úřednících, a to včetně zaměstnanců Ministerstva zemědělství (zde možnost uznání kvalifikace v případě absolvování magisterského studijního programu v oboru právo). Prosadit u Ministerstva vnitra novelu vyhlášky č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků, konkrétně přílohy č. 2 tak, aby bylo vypuštěno absolvování studijního programu „lesnictví“ a „lesní inženýrství“ jako vzdělání rovnocenné zvláštní části zvláštní odborné způsobilosti v lesním hospodářství a myslivosti. Prosadit u Ministerstva vnitra novelu vyhlášky č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků, konkrétně přílohy č. 2 tak, aby bylo vypuštěno absolvování studijního programu „lesnictví“ a „lesní inženýrství“ jako vzdělání rovnocenné zvláštní části zvláštní odborné způsobilosti v lesním hospodářství a myslivosti.

7 7 Rizika: V případě varianty I. odpor Ministerstva vnitra. Pokud by všechny resorty prosazovali, aby jednotlivé obory veřejné správy vykonávali úředníci vzdělaní v oboru, pak by nutně muselo dojít k navýšení počtu úředníků na ORP. Ministerstvo vnitra již uvedený požadavek Ministerstva zemědělství v roce 2002 v průběhu přípravy reformy veřejné správy odmítlo. Paradoxně považuje za vedlejší, že je současný systém méně funkční, než je žádoucí. V případě varianty I. odpor Ministerstva vnitra. Pokud by všechny resorty prosazovali, aby jednotlivé obory veřejné správy vykonávali úředníci vzdělaní v oboru, pak by nutně muselo dojít k navýšení počtu úředníků na ORP. Ministerstvo vnitra již uvedený požadavek Ministerstva zemědělství v roce 2002 v průběhu přípravy reformy veřejné správy odmítlo. Paradoxně považuje za vedlejší, že je současný systém méně funkční, než je žádoucí. Zvýšení nákladů na úředníky s patřičnou kvalifikací. Zvýšení nákladů na úředníky s patřičnou kvalifikací. Zvýšení finančních nákladů na zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. Zvýšení finančních nákladů na zkoušky zvláštní odborné způsobilosti.

8 Činnost orgánů státní správy, jejichž působnost se dotýká lesů a lesního hospodářství, orientovat více do oblasti poradenské a osvětové.  Poradenství:  Poradenská činnost by měla být vykonávána především ORP. Její výkon je přímo odvislý od toho, jak se podaří zakotvit základní předpoklady pro výkon státní správy lesů (lesnické vzdělání) a dále jak kvalitní bude systém celoživotního vzdělávání.  Osvětová činnost:  Osvětová činnost vyžaduje určitou úroveň a prostředky, které ORP nemají. Tuto činnost by tedy mělo vykonávat především Ministerstvo zemědělství.  Rizika:  Bez uvolnění finančních prostředků se nepodaří zvýšit úroveň úředníků ORP natolik, aby byli schopni poskytovat poradenskou a osvětovou činnost. Bez omezení fluktuace úředníků na ORP nedojde k vybudování kvalitního byrokratického systému, schopného poradenství poskytovat.

9 9 Shora uvedené subkapitoly nemohou jednoznačně vyřešit slabé postavení LH v rámci veřejné správy, a proto ES detailně vyhodnotila základní nedostatky, které zcela nepochybně prohlubují slabé postavení LH v rámci veřejné správy. ES dále vymezuje 10 okruhů přímo souvisejících se slabým postavením LH v rámci veřejné správy, které zcela nepochybně mají přímou vazbu slabé postavení státní správy.

10 10 1.Stabilizovat personálně úředníky na prvním stupni státní správy lesů. Návrh řešení:  Za současného právního stavu není stát schopen ovlivnit odměňování úředníků na ORP. Je třeba omezit vliv samosprávy na výkon přenesené působnosti.  Řešením by mohlo být toliko přenesení výkonu státní správy lesů prvního stupně z ORP na orgán (organizaci), která je přímo navázána na státní rozpočet, tedy vytvoření speciálního orgánu státní správy lesů prvního stupně.  Rizika:  Značné náklady na státní rozpočet.

11 11 2.Minimalizovat střety mezi samosprávou a výkonem státní správy lesů v přenesené působnosti.  Návrh řešení:  Jako jediné řešení se jeví vytvoření zvláštní státní správy lesů prvního stupně. Uvedené řešení může být realizováno pouze formou založení nového orgánu.  Rizika:  a) Odpor ORP - možnosti ovlivnění výkonu přenesené působnosti.  b) Finanční náročnost modelu zvláštní státní správy.

12 12 3.Zjednodušení/změna legislativy.  Návrh řešení:  Značného zjednodušení práce orgánu státní správy lesů na prvního stupně lze dosáhnout zpřísněním jedné z nejčastěji vykonávaných agend, a to souhlasů podle § 14 odst. 2 lesního zákona. Ke značnému zjednodušení by došlo stanovením pevné minimální vzdálenosti staveb a zařízení od hranice lesa (např. 30 metrů). Z důvodu předcházení sousedským sporům a omezení ohrožení bezpečnosti osob a majetku by pak bylo vhodné zakotvit do zákona, že minimální vzdálenost zakládaného porostu od hranice s jiným, než lesním pozemkem musí být nejméně 5 metrů (zhruba průmět korun stromů a i kořenového systému). V důsledku pevně stanovené hranice by odpadlo mnoho řízení a vydávání souhlasů podle stávající právní úpravy. Navržené řešení je převzato ze Saského lesního zákona.  Rizika:  Odpor vlastníků pozemků v 30-ti metrovém „ochranném pásmu“.

13 13 3.Zjednodušení/změna legislativy.  Z hlediska působnosti krajských úřadů a zjednodušení jejich agendy je vhodné spojit rozhodování o zařazení lesa do kategorie lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení s rozhodováním o uložení opatření odlišných o ustanovení lesního zákona (stávající § 36 odst. 1 lesního zákona). Orgán státní správy (krajský úřad) současně rozhoduje o zařazení lesa do kategorie a současně o zvláštním režimu hospodaření v něm – o uložení opatření odchylných od lesního zákona. Dvě správní řízení by se tak spojila v jedno a vlastník lesa by byl povinen okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí okamžitě začít hospodařit tak, jak je žádoucí z hlediska důvodů pro zařazení lesa do kategorie lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení.  Rizika:  Žádná.

14 14 3.Zjednodušení/změna legislativy.  Ve shora uvedené souvislosti je nutné zakotvit do lesního zákona možnost zařazení lesů do kategorie lesa hospodářského v případě, kdy pominuly důvody pro zařazení do kategorie lesa zvláštního určení.  Rizika:  Žádná.

15 15 4.Poskytnout státní správě dostatečné právní a jiné prostředky pro minimalizaci škod na lesích (aktivace § 57 lesního zákona - vymahatelnost práva).  Návrh řešení:  Od 1. ledna 2003, kdy byla uvedena v život tzv. II. fáze reformy veřejné správy, v podstatě převzaly agendu vykonávanou okresními úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností. S ohledem na to, že na výkon přenesené působnosti obdrží obce s rozšířenou působností jen příspěvek, který je poskytnut na výkon přenesené působnosti jako celku – tedy i na výkon rozhodnutí, nejsou obce s rozšířenou působností schopny financovat výkon rozhodnutí. Tento nedostatek byl přiznán Ministerstvem vnitra již v průběhu roku 2003, kdy obce s rozšířenou působností ukládaly opatření k ochraně lesa, ale na výkon rozhodnutí neměly žádné finanční prostředky – z politického hlediska je tento přesun finančních prostředků pro zastupitelstva obcí nepřijatelný.

16 16 4.Poskytnout státní správě dostatečné právní a jiné prostředky pro minimalizaci škod na lesích (aktivace § 57 lesního zákona - vymahatelnost práva).  Současný nevyhovující stav lze řešit vytvořením samostatného orgánu státní správy lesů, kterému by byly poskytnuty dostatečné prostředky i pro výkon rozhodnutí.  Rizika:  Nutné uvolnění prostředků ze státního rozpočtu.

17 17 4.Poskytnout státní správě dostatečné právní a jiné prostředky pro minimalizaci škod na lesích (aktivace § 57 lesního zákona - vymahatelnost práva).  Přijetí novely lesního zákona, konkrétně tzv. institutu „náhradní správy“, který byl Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem financí zpracován již v roce V druhé verzi byly odstraněny rozpory s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí, které první verzi rozporovaly. Jedná se v podstatě o institut, který by umožnil v případě nečinnosti vlastníka a vzniku ohrožení existence lesa podniku spravující majetek ve vlastnictví státu (alternativa – samostatný orgán státní správy), legálně provést opatření k odvrácení nebezpečí (opatření proti škůdcům). Náhradní správa by byla využívána i v případech, kdy vlastník lesa např. nezalesnil holinu v zákonné lhůtě a následně ani ve lhůtě stanovené opatřením orgánu státní správy lesů. Náklady na náhradní správu by následně vymáhal podnik či samostatný správní orgán na nečinném vlastníku lesa.

18 18 4.Poskytnout státní správě dostatečné právní a jiné prostředky pro minimalizaci škod na lesích (aktivace § 57 lesního zákona - vymahatelnost práva).  Rizika:  Zvýšení výdajů podniku či samostatného orgánu státní správy na náhradní správu. Po vynaložení nákladů by je sice mohl oprávněný vymáhat na nečinném vlastníku lesa, avšak je zde riziko, že se v některých případech nepodaří vymoci náklady na náhradní správu v plné výši.

19 19 5.Motivovat vlastníky lesů ke zlepšení stavu lesů.  Návrh řešení:  Prakticky jediným pozitivním motivačním nástrojem pro vlastníky lesů je ohledně zlepšení hospodaření poskytování cílených příspěvků na činnosti, či způsoby hospodaření, které lze považovat z hlediska zlepšení stavu lesa za limitní. Reforma rozpočtového určení daní, která převedla prostředky na příspěvky do lesního hospodářství z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, do rozpočtů jednotlivých krajů se ukazuje jako nevhodné z důvodu, že kraje nejsou povinny uvolnit jakékoliv prostředky na příspěvky do lesů.  S ohledem na možné budoucí problémy ohledně rozpočtů krajů (snížení příjmů u důvodu nižšího daňového výnosu – finanční krize) je otázkou, zda-li by nebylo vhodné zakotvit povinnost uvolnit procenta finančních prostředků z balíku rozpočtového určení daní (dle přepočtu, jaké bylo převedeno na základě zákona o změně rozpočtového určení daní )  Rizika:  Odpor samosprávných celků.

20 20 6.Čerpání finančních podpor (zjednodušení a sjednocení administrativy v rámci republiky).  Návrh řešení:  Poskytování příspěvků přímo Ministerstvem zemědělství, kdy by žádost byla směřována přímo ministerstvu, které by přímo žádosti posuzovalo a rozhodovalo o ní.  Rizika:  Za stávající situace žádná.

21 21 7.Užší spolupráce s vědeckými a vzdělávacími institucemi,  Návrh řešení:  Náměty na vymezení úkolů (spolupráci) pro vědecké a vzdělávací instituce je nutno čerpat i z nižších stupňů, než jen z Ministerstva zemědělství (krajské úřady, obce). Důležité je, aby zadávané úkoly vyplývaly z požadavků praxe. Úkoly by měly být v praxi a aplikovatelné.  Pro čerpání námětů na spolupráci je dále nutná úzká komunikace s vlastníky lesů, resp. jejich zájmovými organizacemi.  Rizika:  Žádná.

22 22 8.Zlepšit, resp. obnovit metodické vedení státní správy lesů ze strany Ministerstva zemědělství.  Návrh řešení: Zlepšit, resp. obnovit metodické vedení Ministerstva zemědělství co se týče státní správy lesů je možné pouze ve spolupráci s krajskými úřady, neboť úředníci krajských úřadů jsou dobře obeznámeni s praktickými potížemi a také s rozhodováním krajských soudů v jednotlivých správních věcech. Jako vhodné se proto jeví, kromě obnovení dvoudenních porad státní správy lesů s obsahem zaměřeným na správní rozhodování (poslední taková porada se uskutečnila v listopadu 2005) obnovit činnost výkladové komise pro lesní zákon a zákon o reprodukčním materiálu lesních dřevin. Jako model je možné použít činnost výkladové komise ohledně předpisů na úseku vodního hospodářství. Zlepšit, resp. obnovit metodické vedení Ministerstva zemědělství co se týče státní správy lesů je možné pouze ve spolupráci s krajskými úřady, neboť úředníci krajských úřadů jsou dobře obeznámeni s praktickými potížemi a také s rozhodováním krajských soudů v jednotlivých správních věcech. Jako vhodné se proto jeví, kromě obnovení dvoudenních porad státní správy lesů s obsahem zaměřeným na správní rozhodování (poslední taková porada se uskutečnila v listopadu 2005) obnovit činnost výkladové komise pro lesní zákon a zákon o reprodukčním materiálu lesních dřevin. Jako model je možné použít činnost výkladové komise ohledně předpisů na úseku vodního hospodářství. Za vhodné lze považovat přípravu metodických pokynů. Poslední pokus o vydání metodických pokynů proběhl v roce 2004, ale metodika nebyla sekcí lesního hospodářství vydána. Za vhodné lze považovat přípravu metodických pokynů. Poslední pokus o vydání metodických pokynů proběhl v roce 2004, ale metodika nebyla sekcí lesního hospodářství vydána.

23 23 8.Zlepšit, resp. obnovit metodické vedení státní správy lesů ze strany Ministerstva zemědělství. V neposlední řadě je třeba zmínit, že některá stanoviska Ministerstva zemědělství jsou diskutabilní a v některých případech nejsou zcela v souladu s platnou právní úpravu. V neposlední řadě je třeba zmínit, že některá stanoviska Ministerstva zemědělství jsou diskutabilní a v některých případech nejsou zcela v souladu s platnou právní úpravu.  Rizika: Žádná – odstranění nedostatečného a málo kvalitního metodického řízení Ministerstva zemědělství. Žádná – odstranění nedostatečného a málo kvalitního metodického řízení Ministerstva zemědělství.

24 24 9.Zavést pravidelnou komunikaci Ministerstva zemědělství s ostatními orgány státní správy lesů (krajskými úřady).  Návrh řešení:  Pořádání dvoudenních porad státní správy lesů Ministerstvem zemědělství se zástupci krajských úřadů se zaměřením na správní rozhodování, které tvoří stále nejdůležitější činnost orgánů SSL.  Sestavování pracovních, či konzultačních týmů pro řešení aktuálních problémů, jejichž členy by byli jak zástupci Ministerstva zemědělství, krajů tak zástupci ORP.  Rizika:  Žádná.

25 25 10.Odstranit nejzávažnější nedostatky lesního zákona, které přetrvávají od jeho přijetí (zvláště chyb dotýkající se finančních prostředků). Návrh řešení: § 3  Nutnost vypracování metodického pokynu – stanovení postupu při rozhodování dle § 3 lesního zákona ústředním orgánem státní správy lesů § 12  Nutnost vypracování metodického pokynu – stanovení postupu při rozhodování dle § 12 lesního zákona ústředním orgánem státní správy lesů

26 26 10.Odstranit nejzávažnější nedostatky lesního zákona, které přetrvávají od jeho přijetí (zvláště chyb dotýkající se finančních prostředků). § 20  Činnosti v lese zakázané - § 20 LZ ve vazbě na § 53 LZ je zcela neuchopitelný, nutnost upravit směrem k provozním potřebám. § 35  Ustanovení § 35 odst. 1 lesního zákona je nutné změnit v tom smyslu, že orgán státní správy lesů je oprávněn v případě, kdy je opatření ve veřejném zájmu, rozhodnout i o výši prostředků na opatření a uvést (pověřit) subjekt, který opatření provede. V současnosti není jasné, komu mají být prostředky na provedení opatření ve veřejném zájmu převedeny. Jedná se o naprosté právní vakuum, kdy jsou prostředky převáděny v podstatě bez jasně stanoveného právního důvodu. Kompetence by měly být převedeny na správce kapitoly, tedy Ministerstvo zemědělství.  Zrušit § 35 v lesním zákoně a obsah § 35 přenést do jiných zákonů, např. vodního zákona.

27 27 10.Odstranit nejzávažnější nedostatky lesního zákona, které přetrvávají od jeho přijetí (zvláště chyb dotýkající se finančních prostředků). § 37  Je nezbytné upravit stávající znění § 37 odst. 6 lesního zákona. Ustanovení § 37 odst. 6 lesního zákona řeší situaci, kdy si vlastník nevybere osobu odborného lesního hospodáře a ani tuto funkci sám nevykonává. Určuje a zároveň ukládá povinnost plnit tuto funkci právnické osobě, která v určeném území vykonává právo hospodaření ve státních lesích. Avšak pouze v lesích, pro které jsou zpracovány lesní hospodářské osnovy. Uvedené ustanovení se tedy nevztahuje (a ani nepamatuje) na lesy vlastníků do výměry 50 ha, pro které lesní hospodářské osnovy zpracovány nebyly.  Orgány státní správy lesů nejsou v těchto případech zmocněny, aby rozhodly o pověření fyzické či právnické osoby výkonem funkce odborného lesního hospodáře. V zákoně tak vznikla určitá mezera pro určení výkonu činnosti odborného lesního hospodáře.

28 28 10.Odstranit nejzávažnější nedostatky lesního zákona, které přetrvávají od jeho přijetí (zvláště chyb dotýkající se finančních prostředků). § 37 - pokračování  V lesích do 50 ha, pro které jsou zpracovány lesní hospodářské osnovy, má vlastník lesa zajištěn výkon funkce na základě ustanovení odstavce 6, a to bezplatně. Z uvedeného důvodu je nezbytné změnit formulaci tak, aby se výkon funkce OLH hrazené státem vztahoval na lesy, pro které mají být LHO zpracovány, ne pro lesy, pro které LHO zpracovány jsou. Dále nejsou v LZ zakotveny konkrétní povinnosti OLH Výkon funkce OLH je tedy nekontrolovatelný a stát tak hradí z veřejných prostředků něco, o čem nemá přehled. Hrubý nedostatek.

29 29 10.Odstranit nejzávažnější nedostatky lesního zákona, které přetrvávají od jeho přijetí (zvláště chyb dotýkající se finančních prostředků). § 40  Lesní hospodářská evidence, resp. její náležitosti, není zakotvena v LZ, tedy jakákoliv kontrola ze strany státní správy lesů (zejména kontrola závazných ustanovení LHP či LHO) je zcela nereálná. Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP nebo LHO je ve vztahu ke kalamitám zcela nepoužitelná. Rakouský model stanovení závazných ustanovení je odvozen od plochy, což je hmatatelné a kontrolovatelné. Stanovení závazných ustanovení při řešení kalamit je zcela kontraproduktivní a podle zákona neřešitelné. Nutnost upravit ustanovení § 24 - §27 LZ směrem k ohlašovací povinnosti ve vztahu k ploše a následně, po zpracování k objemu.

30 30 10.Odstranit nejzávažnější nedostatky lesního zákona, které přetrvávají od jeho přijetí (zvláště chyb dotýkající se finančních prostředků). Příloha k zákonu  Již od publikace lesního zákona ve Sbírce zákonů je jeho zásadním nedostatkem tabulka hodnot ekologické váhy lesa pro výpočet poplatku za odnětí. Tabulka ne zcela odpovídá vymezení lesů pod kategorií lesa zvláštního určení a lesa ochranného. Obsahuje např. koeficient pro výpočet poplatku za odnětí vnitřního a vnějšího pásma II. stupně ochrany vodních zdrojů, ačkoliv vnější a vnitřní pásmo nebylo vymezeno v právních předpisech ani v okamžiku přijetí lesního zákona a není vymezeno ani v současnosti.  V této souvislosti je nutné upozornit, že je tedy vystaven riziku nejen účastník řízení vyměřením chybné výše poplatku za odnětí, ale i příjem obce, v jejímž katastru se odnímaný pozemek nachází, neboť 40% z poplatku náleží právě této obci.

31 31 10.Odstranit nejzávažnější nedostatky lesního zákona, které přetrvávají od jeho přijetí (zvláště chyb dotýkající se finančních prostředků). § 51, § 54 až §57  Zákonné povinnosti – např. zalesnění holin neřešit přes § 51, ale přes přímé sankce. Současný dvoustupňový systém postupu státní správy lesů, kdy je nejprve uloženo opatření se stanovením lhůty pro jeho provedení a teprve v případě jeho nesplnění je možno uložit sankci je diskutabilní a nemá přímý donucovací (odstrašující) efekt na vlastníky lesům resp. na to, aby plnili dobrovolně a řádně (ve lhůtách) své povinnosti.  Výnosy z pokut za jiné správní delikty jsou ze 100% příjmem Státního fondu životního prostředí a obce s rozšířenou působností, které nesou náklady na vybírání a vymáhání pokut. Obce s rozšířenou působnost tak nejsou motivovány k vybírání a vymáhání pokut a podle neoficiálních sdělení od vymáhání pokut upouští. Zlepšení současného stavu by přineslo ponechání části pokuty obci s rozšířenou působností, jako optimální se jeví ponechat 50% fondu a 50% obci.


Stáhnout ppt "1 NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM PRO OBDOBÍ DO ROKU 2013 CÍL IV. Posílení koordinace a komunikace PILÍŘ KOMUNIKACE Klíčová akce 14 Zlepšit slabé postavení LH."

Podobné prezentace


Reklamy Google