Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sluneční soustava hanah. 1. Vznik sluneční soustavy 2. Slunce 3. Planety sluneční soustavy 4. Měsíce planet 5. Asteroidy 6. Komety.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sluneční soustava hanah. 1. Vznik sluneční soustavy 2. Slunce 3. Planety sluneční soustavy 4. Měsíce planet 5. Asteroidy 6. Komety."— Transkript prezentace:

1 Sluneční soustava hanah

2 1. Vznik sluneční soustavy 2. Slunce 3. Planety sluneční soustavy 4. Měsíce planet 5. Asteroidy 6. Komety

3 Poloha naší Sluneční soustavy v Galaxii

4 přibližně před 4,6 miliardami let 4 fáze vzniku: 1. prachoplynné mračno 2. rotující plochý disk 3. formování Slunce a planet 4. konečná podoba sluneční soustavy 1. Vznik sluneční soustavy

5 1. fáze – prachoplynné mračno -mlhovina dlouhou dobu v klidu - poté došlo k explozi supernovy nebo mladá masivní hvězda vyvrhla látku, která část této mlhoviny stlačila Obsahovalo především vodík, hélium a některé těžší prvky

6 2. fáze – rotující plochý disk - vytvoření rotujícího plochého disku z prachu a plynu - prachová zrna se shlukovala ve větší kusy – tzv. planetesimály, které postupně rostly, až dosáhly tisícikilometrové velikosti - takovým tělesům říkáme protoplanety spojováním protoplanet vznikly konečně planety

7 Podoba rotujícího plochého disku

8 3. fáze – vývoj Slunce a planet - ve Slunci se zažehly termonukleární reakce - lehčí těkavé látky byly vyneseny za oblast vzdálených planet - z tohoto materiálu se vytvořila kometární jádra - planety zemského typu - ve vnitřní časti mlhoviny - tvořeny těžšími prvky - velké planety - dále od Slunce - tvořeny lehčími prvky (vodík, helium)

9 4. Konečná podoba sluneční soustavy - Slunce - ve středu (hmotnost 99,866%) - hranice - okolí Slunce, ve kterém se pohybují nejvzdálenější členové Sluneční soustavy - dlouhoperiodické komety - Oortův oblak - planety blízké Slunci (Merkur, Venuše, Země, Mars) jsou pevné, kamenné - vzdálené planety (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) jsou velké a převážně plynné - kolem Slunce obíhají planety s měsíci, více než 150 tisíc planetek, několik desítek miliard komet (známe cca 700) a nespočetně mnoho meteoroidů

10 Slunce je centrální těleso naší sluneční soustavy. Obsahuje 99 % hmotnosti celé soustavy. Je to obrovská žhavá plazmová koule. Je to obyčejná hvězda ve stabilním středním období své existence. Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7 miliard let. 2. Slunce

11 Základní data o Slunci Hmotnost 1, kg Průměr km Teplota povrchu K Teplota jádra K Doba otočení kolem osy 25 dní rovník; 36 dní póly Chemické složení H 92,1 % He 7,8 % O 0,061 % C 0,03 % Průměrná hustota 1,4 g/cm 3 odkaz

12 Struktura Slunce

13 Protuberance, erupce a skvrny Protuberance jsou výtrysky sluneční hmoty desetitisíce kilometrů nad povrch, ovládané magnetickým polem Slunce. Jejich tvar kopíruje silokřivky lokálního magnetického pole. Náhlá zjasnění ve fotosféře a chromosféře doprovázená výrazným uvolněním hmoty a energie. Může dojít až k odtržení oblaku plazmatu se zamrzlým magnetickým polem, který putuje Sluneční soustavou. Zachytí-li tento oblak magnetosféra naší Země, dojde k výrazným polárním zářím a magnetickým bouřím. Sluneční skvrny jsou tmavší oblasti na povrchu Slunce. Tyto útvary, někdy velké i 50 tisíc km, vznikají interakcemi magnetického pole Slunce a vzhledem k nižší teplotě se jeví jako tmavé oblasti.

14 Sluneční vítr je označení pro proudy nabitých částic, vyvržených ze Slunce tlakem záření. Sluneční vítr v podstatě vytváří vnější atmosféru Slunce - korónu, která prostupuje celou Sluneční soustavou. Sluneční vítr interaguje s magnetosférami planet a komet. Vytváří rázové vlny a tvaruje magnetické pole planet. Při průniku částic do magnetosféry Země dochází k polárním zářím a magnetickým bouřím. Sluneční vítr

15 Zatmění Slunce a Měsíce

16 Poměry velikostí planet a Slunce 3. Planety

17 Merkur Venuše Země Mars Vnitřní planety

18 Jde o nejbližší planetu ke Slunci. V sedmdesátých letech dvacátého století tuto kamennou planetu navštívila sonda Mariner 10, která vyfotografovala pustou krajinu posetou krátery a brázdami vzniklými praskáním a posuvy kůry. Merkur Teplota povrchu tohoto tělesa kolísá mezi –180°C a 430°C.

19 Základní data o Merkuru Hmotnost 3, kg Průměr 4870 km Hustota 5430 kg/m 3 Povrchová teplota −180°C až 430°C Doba otočení kolem osy 58,65 dne Doba oběhu kolem Slunce 88 dní Průměrná vzdálenost od Slunce km Počet měsíců 0

20 Základní data o Venuši Hmotnost 4, kg Průměr km Hustota kg/m 3 Povrchová teplota 480°C Doba otočení kolem osy 243 dní Doba oběhu kolem Slunce 224,7 dní Průměrná vzdálenost od Slunce km Počet měsíců 0 Atmosféra CO 2 (96%), N 2 (3%), SO 2, H 2 O, CO, He, Ne, HCl, HF Venuše Planeta Venuše je pokryta hustými mraky a je proto nedostupná pro optické dalekohledy. Naštěstí je možné ji pozorovat v radiovém oboru. Tlak při povrchu je 90 atm a teplota díky skleníkovému efektu okolo 500 °C.

21 Venuše – srovnání se Zemí Venuše je často zmiňována jako sestra Země. Má podobnou velikost, hmotnost i polohu ve Sluneční soustavě.

22 Země 70 % oceány, 30 % tvoří pevnina.

23 Základní data o Zemi Hmotnost 5, kg Průměr km Hustota kg/m 3 Průměrná povrchová teplota 13°C Doba otočení kolem osy 1 den Doba oběhu kolem Slunce 365,26 dne Průměrná vzdálenost od Slunce km Počet měsíců 1 Oběžná rychlost kolem Slunce 30 km/s

24

25 Mars má velikost přibližně jako polovina Země. Typická je červená půda způsobená oxidy železa, četná údolí, kaňony a obří vyhaslé vulkány. Řada kosmických misí na Marsu neúspěšně hledala život. Planeta nemá vlastní magnetické pole, ale na povrchu bylo naměřeno zbytkové magnetické pole. Mars

26 Hmotnost6, kg Průměr6794 km x 6751 km Hustota3930 kg m −3 Povrchová teplota–130 o C až +17 o C Povrchový tlak590 Pa až 1400 Pa Sklon rotační osy24° Doba otočení kolem osy24h 39min Doba oběhu kolem Slunce687 dní Vzdálenost od Slunce(207 až 249).10 6 km Průměrná oběžná rychlost24 km/s Počet měsíců2 Rozměry Phobose22×19 km Rozměry Deimose15×12×11 km Základní data o Marsu

27 Jupiter Saturn Uran Neptun Vnější planety

28 Jupiter Největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy má plynokapalný charakter a chemické složení podobné Slunci. Od hvězd se Jupiter liší pouze malou hmotností, která nestačí k vytvoření podmínek pro termojaderné reakce, probíhající ve hvězdách. I přesto se se svými více jak šedesáti měsíci podobá jakési „Sluneční soustavě" v malém. Pro Jupiter jsou typické obří bouře a vznik cyklón.

29 Základní data o Jupiteru Hmotnost 1, kg Průměr km Hustota 1310 kg/m 3 Povrchová teplota - 160°C (svrchní oblačná vrstva) Doba otočení kolem osy 9 hodin 55 minut Doba oběhu kolem Slunce 11,86 roku Průměrná vzdálenost od Slunce km Průměrná oběžná rychlost 13 km/s Počet měsíců > 60

30 Satrun Po Jupiteru jde o další obří planetu s rozsáhlým systémem měsíců a prstenců. Planetu poprvé prozkoumala sonda Voyager 1 v roce Saturn je od Slunce desetkrát dále než Země a proto je jeho teplota velmi nízká (−150°C). Průměrná hustota planety je nejnižší z celé sluneční soustavy, dokonce nižší než hustota vody. Obdobně jako Jupiter má Saturn silné magnetické pole.

31 Základní data o Saturnu Hmotnost 5, kg Průměr km Hustota 710 kg/m 3 Povrchová teplota (svrchní oblačná vrstva) °C Doba otočení kolem osy 10 hodin 32 minut Doba oběhu kolem Slunce 29,46 roku Průměrná vzdálenost od Slunce km Průměrná oběžná rychlost 9,65 km/s Počet měsíců >30

32 Uran je dvakrát dále od Slunce než Saturn. Osa rotace leží v rovině ekliptiky, což je pravděpodobně výsledkem dávné srážky s jiným velkým objektem sluneční soustavy. Navíc je magnetická osa skloněna 60° od rotační osy. Jako všechny velké planety má Uran rozsáhlou rodinu měsíců a prstence. Uran

33 Hmotnost 8, kg Průměr km Hustota1270 kg.m -3 Povrchová teplota – 220 °C Doba otočení kolem osy 17 h 14 min Sklon rotační osy 98° Doba oběhu kolem Slunce 84 let Průměrná vzdálenost od Slunce 2, km Počet měsíců21 Základní data o Uranu

34 Neptun je poslední z obřích planet, osmá planeta v pořadí od Slunce. Podobně jako ostatní obří planety má prstence, pravděpodobně rozsáhlou soustavu měsíců a pásovitou strukturu atmosféry s obřími víry – skvrnami. Neptun

35 Základní data o Neptunu Hmotnost1, kg Průměr km Hustota1770 kg m −3 Povrchová teplota – 213°C Doba otočení kolem osy 16 h 7 min Doba oběhu kolem Slunce 165 let Průměrná vzdálenost od Slunce 4,5 miliard km Počet měsíců 11

36 Pluto Pluto je těleso Kuiperova pásu. Kuiperův pás se nachází za oběžnou drahou Neptunu a obdobných těles je zde větší množství. Nejde tedy o skutečnou planetu. Pluto má silně excetrickou dráhu se sklonem 17° k ekliptice. Na své pouti je doprovázen dalším, ještě menšími tělesy, Cháronem, Nixem a Hydrou. Pluto je dokonce menší než náš Měsíc.

37 Hmotnost1, kg Průměr2324 km Hustota2000 kg/m 3 Povrchová teplota– 230 °C Doba otočení kolem osy 6,4 dne Sklon rotační osy82° Doba oběhu kolem Slunce 248,54 let Velká poloosa39,5 AU Počet měsíců3 Základní data o Plutu

38 4. Měsíce

39 Měsíce jsou družice nebo satelity, které se v mnohém podobají planetám. Jsou to chladná tělesa bez významných zdrojů energie, obíhající kolem své mateřské planety. Merkur a Venuše jako jediné planety jsou bez měsíců. ZeměMěsíc MarsPhobos, Deimos Jupiter Io, Europa, Ganymede, Callist Saturn Titan, UranMiranda, Ariel, Umbriel, Titania, Oberon Neptun Triton, Nereida,, Pluto Cháron

40 Měsíc syn Země a její věrný průvodce Hmotnost kg Nemá atmosféru Vytvořen z horních vrstev Země Průměr (km) Vzdálenost (km) Oběžná doba (dny) Sklon 3 475, ,15 0

41 Mars má dva měsíce: Deimos (děs) a Phobos (hrůza), které nejspíše vznikly v páse asteroidů, po kolizi s jinými planetkami se vychýlili z dráhy a byly zachyceny gravitačním polem Marsu Jméno Rozměry (km)Vzdálenost (km) Oběžná doba (dny)Sklon (stupně) Phobos 20x23x ,319 1,1 Deimos 10x12x ,262 1,8 Měsíce planety Mars

42 Dnes známe více, než 60 měsíců Jako první byly objeveny Io, Europa, Ganymede, Callisto Jupiterovy měsíce

43 Io Je znám pro svůj neklidný povrch (činné sopky-stále přetvářejí povrch měsíce). Sopečná činnost je způsobena slapovými jevy Jupitera, které neustále zahřívají jádro měsíce. Síra způsobuje charakteristicky žlutou barvu měsíce.

44 Europa Povrch měsíce je tvořen slupkou ledu (šířka několik kilometrů). Pod ledovým obalem se podle spektrální analýzy nacházejí obrovské slané oceány, kde by se teoreticky mohl vyvíjet život. Slapové sily Jupiteru způsobují ledový vulkanismus (pohyb hmoty).

45 Ganymed Je to největší měsíc Jupiteru, má ledový povrch

46 Měsíce planety Saturn Jméno Průměr (km) Vzdálenost (km) Oběžná doba (dny) Sklon (stupně) Atlas 110x90x ,630 0,1 Dione ,737 0,2 Mimas ,942 1,5 Rhea ,518 0,4 Titan ,945 0,3 Planeta Saturn je známá velkým počtem měsíců, v poslední době bylo objeveno několik desítek dalších, průzkum nadále pokračuje a můžeme objevit další ještě menší měsíce.

47 Titan Je to největší měsíc planety Saturn a druhý největší měsíc ve Sluneční soustavě. Je to jediný známý měsíc ve Sluneční soustavě, který má plynnou atmosféru tvořenou převážně sloučeninami N 2 a CH 4. Průměrná teplota je - 178°C a atmosférický tlak dosahuje mbaru (což je 1,5x více než na povrchu Země).

48 Dione Povrch je poset mnoha krátery, které mohou býti až 35 kilometrů velké. Teploty na povrchu měsíce se pohybují v rozmezí +174 až -220 stupňů celsia. Rhea Mimas Dominantou měsíce je kráter Herschel (průměr 130km a hloubka 10km) Měsíc má typicky bramborovitý tvar. Prometheus Atlas

49 Měsíce planety Uran Uran je planeta, která má hodně měsíců. Povrch měsíců je většinou kamenný, pokrytý krátery, dále jsou zde planiny a údolí. Jméno Průměr (km) Vzdálenost (km) Oběžná doba (dny) Miranda ,413 Ariel ,521 Umbriel ,146 Titania ,704 Oberon ,463

50 Umbriel Oberon Největším měsícem Uranu je Titania. Sir William Herschel ho objevil již r. 1787, kdy ještě neexistovaly přístroje s dobrými rozlišovacími schopnostmi. Ariel Miranda Ariel a Umbriel vykazují tektonickou činnost.

51 Měsíce planety Neptun Měsíce Neptunu jsou zajímavé neobvyklými tvary oběžných drah, dva největší jsou Triton a Nereida. Jméno Průměr (km) Vzdálenost (km) Oběžná doba (dny) Proteus ,122 Larissa 104x ,554 Galatea ,428 Despina ,334 Thalassa ,311 Naiad ,294 Triton ,877 Nereida ,568

52 Měsíc Planeta Prům. km 1. GanymedJupiter TitanSaturn KallistoJupiter IoJupiter MěsícZemě EuropaJupiter TritonNeptun TitanieUran RheaSaturn OberonUran 1522 Deset největších měsíců Sluneční soustavy

53 5. Asteroidy Převážně se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Nepravidelná skaliska, často s krátery na povrchu. Největší Ceres (933 km). Předpokládá se, že existuje minimálně planetek větších než jeden kilometr.

54 Meteority Leonida Kometa Hale-Bopp s meteorem Pokud je částice větší může se stát, že neshoří úplně a potom dopadne až na zemský povrch v podobě tzv. meteoritu. Drobný úlomek, spíše prachová částice o velikosti několik milimetrů (meteorid).

55 Sporadické – vylétávají z různých míst oblohy a míří různými směry. Rojové – vylétávají z jednoho místa oblohy, tzv. radiantu v počtu několika desítek až tisíc za hodinu Kvadrantidy (Pastýř) Lyridy 28.6.Bootidy 12.8.Perseidy Orionidy Leonidy Geminidy Rozdělení meteorů

56 Dopady meteoritů na zemský povrch Největším kráterem na Zemi je Manicouagan v Quebecku v Kanadě, má průměr 100 km a je pozůstatkem z doby před 212 miliony let. Nejznámější je Barringerův kráter v Arizoně. Má průměr 1200 metrů a hloubku 183 metry.

57 6. Komety

58 Kometa se skládá z jádra, komy, ohonu a koróny. Kometa Hyakutake -1996

59 40% komet na elipsovitých drahách - 16% je krátkoperiodických (perioda je menší než 200 let) - 24% je dlouhoperiodických (perioda je větší než 200 let), 49% komet je na parabolických drahách 11% jsou hyperboly Dráhy komet Hale-Bopp- perioda 3800 let. Kometa Halley (1986) - perioda 76 let.

60 hanah Vyrobeno v rámci projektu SIPVZ Gymnázium a SOŠ Cihelní 410 Frýdek-Místek Autor: Mgr. Hana Hůlová Rok výroby: 2006 Literatura: RNDr. M. Macháček, Csc. – Astrofyzika Použitý zdroj: Internet planetarium.vsb.cz/www.aldebaran.czplanetarium.vsb.cz/


Stáhnout ppt "Sluneční soustava hanah. 1. Vznik sluneční soustavy 2. Slunce 3. Planety sluneční soustavy 4. Měsíce planet 5. Asteroidy 6. Komety."

Podobné prezentace


Reklamy Google