Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prokaryota. členění organismů prokaryota a eukaryota prokaryota jsou mnohem jednodušší –uspořádání DNA –organizace syntézy proteinů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Prokaryota. členění organismů prokaryota a eukaryota prokaryota jsou mnohem jednodušší –uspořádání DNA –organizace syntézy proteinů."— Transkript prezentace:

1 Prokaryota

2 členění organismů prokaryota a eukaryota prokaryota jsou mnohem jednodušší –uspořádání DNA –organizace syntézy proteinů

3 Prokaryota název z řeckého pro (před) a karyon (jádro) → prvojaderní vznik před 3,5 - 3 mld let → zřejmě nejstarší organismy na Zemi nejméně 2 mld let převládaly prokaryota → poté se objevily eukaryota (zřejmě vývoj právě z bakterií) → PROKARYOTNÍ BUŇKA

4 prokaryotní buňka schopná samostatné existence a rozmnožování jednodušší než buňka eukaryot minimální množství biomembrán nevytváří mnohobuněčný org., max kolonie kulovitý (oválný) nebo tyčinkovitý tvar velikost μm

5 SLOŽENÍ součástí každé buňky: –buněčná stěna, cytoplazmatická membrána, cytoplazma, nukleoid, ribozómy součástí některých buněk: –pouzdro, bičík, fimbrie, plazmidy, inkluze, mesozomy, glykokalyx

6 buněčná stěna pokrývá celou buňku pevná → mechanická ochrana, tvar buňky propustná = permeabilní tvořena peptidoglykany (polysacharidy = dlouhé řetězce a peptidy = kratší příčné řetězce), lipidy několikanásobně silnější než PM

7 cytoplazmatická membrána šířka asi 7 nm obal buňky a případně vnitřních součástí tvořena 2 vrstvami fosfolipidů –hydrofóbní ocas (řetězec MK) a hydrofilní hlavička (fosfát)

8 cytoplazmatická membrána polopropustná = semipermeabilní ! osmotický tlak ! vnořené bílkovinné přenašeče (specifické) iontové pumpy a kanály

9 cytoplazmatická membrána stavba je proměnlivá - jednotlivé části se mohou přesouvat - „plavat“ v membráně → fluidní mozaika –rychlost pohybu se zvyšuje s rostoucí teplotou –zpevněná molekulami cholesterolu plastická - oddělování a splývání váčků místo metabolických dějů –aparát pro fotosyntézu, enzymy syntézy ATP, dýchací řetězec

10 cytoplazmatická membrána https://www.youtube.com/watch?v=S7- VFJHd0uAhttps://www.youtube.com/watch?v=S7- VFJHd0uA https://www.youtube.com/watch?v=yJ7Uz GqqhwIhttps://www.youtube.com/watch?v=yJ7Uz GqqhwI

11 cytoplazma viskózní koncentrovaný roztok pH více méně neutrální anorganické látky –K +, Mg 2+, Ca 2+, Cl -, HCO 3 -, fosforečnany, … i organické látky –cukry, AK, organické kyseliny - neustálá přeměna –bílkoviny - zajišťují metabolismus a další projevy proměnlivé složení prostředí pro metabolické děje obsahuje nukleoid a ribozomy

12 nukleoid „jádro“ jediná molekula DNA (chromozom) cirkulární až 1000x delší než buňka není oddělený od cytoplazmy

13 ribozomy místo syntézy proteinů = proteosyntéza velikost asi 20 x 30 nm složeny z rRNA a bílkovin 2 podjednotky –velká - 2 molekuly rRNA + 31 bílkovin –malá - 1 molekula rRNA + 21 bílkovin bez membrány jiné složení než u eukaryot

14 ribozomy

15 inkluze (granula) zásobní látky uložené v cytoplazmě –glykogen –β-hydroxymáselná kyselina (karboxylová kyselina - zdroj uhlíku a energie) –volutin (zásoba fosfátu) –síra (u sirných bakterií)

16 plasmidy obsahují další cirkulární molekulu DNA –asi 1% celkové genetické informace: resistence na antibiotika a chemoterapeutika resistence na těžké kovy - degradace a oxidace produkce antibiotik a baktericidních látek mutualismus hlízkových bakterií a další

17 mesozom vchlípenina cytoplazmatické membrány funkce není dostatečně známa –štěpení přijatých látek –účast při respiraci a při dělení buňky další vchlípeniny cytopl. membrány: –thylakoidy, chromatofory, chlorobiové váčky –váčky ohraničené membránou –fotosyntetická barviva – bakteriochlorofyl, karotenoidy, chlorofyl

18 mesozom

19 bičík vlákno delší než buňka z flagelinů (bílkoviny podobné myozinu) → duté vlákno stočené do šroubovice zakotven bazálním tělískem umožňuje pohyb ( μm/s) 1 nebo i více, různě rozmístěných

20 bičík atricha - bez bičíku monotricha - 1 bičík lofotricha - 2 a více bičíků na konci těla amfitricha - 1 nebo více bičíků na obou pólech peritricha - bičíky umístěné po celém povrchu buňky

21 bičík

22 fimbrie = pili (pilus) křehká vlákna na povrchu buňky z bílkovin uspořádaných do šroubovice přilnutí k povrchu pohyb

23 pouzdroglykokalyx kapsula nad buněčnou stěnou hydratovaná vrstva lipidů, bílkovin a polysacharidů zvyšuje odolnost buňky vnější obal složen z polysacharidů umožňuje buňce, aby se mohla přichytit k podkladu

24

25 ROZMNOŽOVÁNÍ dělením –1 buňka → 2 nové buňky –bez výměny genet. info –po dosažení určité velikosti –přichycení nukleoidu k mesozomu → zdvojení (replikace) nukleoidu (DNA) → oddělení kopií DNA a tvorba přepážky (CM, BS) → oddělení buněk

26 konjugace –u bakterií –výměna genet. info, ale nevzniká další buňka –dárcovská buňka (donor) vytvoří pilus (fimbrie) → napojí se na přijímající buňku (recipient) → rozdělení dvou řetězců plasmidové DNA → jeden řetězec je předán přijímající buňce → oddělení buněk → dotvoření druhých řetězců plasmidové DNA

27 ROZMNOŽOVÁNÍ transformace –donor a recipient nejsou v kontaktu –bakterie získává geny z jiných (většinou usmrcených) bakterií –volná DNA - přichycení na BS → průnik do cytoplazmy → výměna za část DNA nukleoidu

28 VÝŽIVA způsoby získávání živin a energie autotrofie = samoživení –schopnost syntetizovat všechny org. látky z anorg. zdrojů heterotrofie = cizoživení –org. látky přijímají z vnějšího prostředí fototrofie = světloživení –zdrojem energie je sluneční záření chemotrofie = látkoživení chemoorganotrofie získávání energie oxidací org. l. (glukóza, …) chemolitotrofie získavání energie oxidací anorg. l. (sulfan, síra)

29

30 SYSTÉM nový systém Prokaryota Archea Bakteria bakterie sinice Eukaryota 6 supergrup starý systém

31 Archea jiné složení buněčné stěny, nebo ji vůbec nemají jiné složení plazmatické membrány (izoprenoidy) v mnohém podobné eukaryotním buňkám často extrémní stanoviště –vysoký obsah solí –metanogenní bakterie (abaerobně) –horké sirné prameny (100° C) nepohlavní rozmnožování (někdy konjugace) kmeny: Nanoarchaeota, Korarchaeota, Euryarchaeota, Crenarchaeota, Thaumarchaeota, Aigararchaoeta, Geoarchaeota

32 Archea

33 Bakterie rozmnožování –nepohlavní příčné dělení, pučení někdy b. zůstávají spojené –konjugace –spory, cysty vlhko, teplo (30° C) –sušení potravin, horečka, převáření –slunce tvary –koky, tyčinky, zakřivené, větvící se a bičíkaté

34

35 koky kulovitý tvar, různé uspořádání

36 tyčinky samostatně, dvojice, řetízky uvnitř někdy (endo)spory - vysoce odolné → bacily

37 zakřivené pokroucené tyčinky jednou → vibria zvlněné → spirily šroubovice → spirochety

38 větvící se úplně → aktinomycety částečně → mykobakterie bičíkaté jeden, dva, trsy nebo po celém povrchu

39 Bakterie členění podle výživy –aerobní - prostředí s kyslíkem –anaerobní - málo nebo žádný kyslík obligatorně anaerobní, fakultativně anaerobní –autotrofní - zdrojem C je CO 2 zdrojem N jsou anorganické látky fotoautotrofní - E slunečního záření –schopné fotosyntézy – bakteriochlorofyl –oxidují molekulární vodík na vodu – zdrojem je sirovodík chemoautotrofní (chemolitotrofní) - E oxidací anorg. látek – nitrifikační bakterie - oxidují amonné soli na dusitany a dusitany na dusičnany – sirné bakterie - oxidují síru nebo siřičitany na sírany – bakterie oxidující methan na CO 2 a H 2 O

40 Bakterie heterotrofní - zdrojem C jsou org. látky –zdrojem N anorganické, ale spíš org. látky –fotoheterotrofní nejméně druhů bakterií zdrojem C především organické kyseliny –chemoheterotrofní naprostá většina kvašení (fermentace) –oxidace kyslíkem org. látky bez přístupu vzdušného kyslíku –alkoholové, mléčné, máselné, polysacharidy, AK –energeticky nevýhodné dýchání (respirace) –oxidace vzdušným kyslíkem –glukóza → CO 2 + H 2 O –energeticky výhodnější

41 Bakterie členění podle způsobu života –saprofytismus → rozkladači, nitrifikační bakt. –parazitismus → patogenní bakterie –mutualismus → především střevní bakterie, hlízkové bakterie (vzdušný N) členění podle prostředí –půda → většina, úrodnost půdy, mineralizace –vzduch → prach, průmyslové oblasti, uzavřené místnosti - saprofytické i patogenní –voda → znečištěné vody, moře –lidské tělo → kůže, ústa, dýchací cesty, střeva

42 Bakterie členění podle typu buněčné stěny –Grampozitivní bakterie velké množství peptidoglykanů v BS po G. barvení zůstanou fialové –Gramnegativní bakterie více vrstev BS BS méně odolná mechanicky, lépe chemicky po G. barvení zůstanou růžové

43 Bakterie

44 význam biotechnologické procesy –výroba kys. mléčné, kys. octové, kys. máselné, … –mléčné výrobky (sýry, jogurty, kefír) –aminokyseliny, vitamíny, antibiotika, bioplyn genové inženýrství součást ekologického řetězce –rozkladači (dekompozitoři - heterotrofní bakterie) čištění odpadních vod –producenti (fotoautotrofní bakterie) –komensálové a mutualisté trávení, produkce vitaminu K 2

45 význam toxické a alergenní látky patogenní bakterie –původci nemocí –přímé účinky (destrukce buněk, toxiny) –nepřímé účinky (vysílení organismu, vstup další infekce, imunopatologie)


Stáhnout ppt "Prokaryota. členění organismů prokaryota a eukaryota prokaryota jsou mnohem jednodušší –uspořádání DNA –organizace syntézy proteinů."

Podobné prezentace


Reklamy Google