Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Změny na světovém trhu nerostných surovin aneb bilance nerostných surovin v ČR a ve světě s důrazem na energetické suroviny Mgr. Pavel Kavina analytik.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Změny na světovém trhu nerostných surovin aneb bilance nerostných surovin v ČR a ve světě s důrazem na energetické suroviny Mgr. Pavel Kavina analytik."— Transkript prezentace:

1 1 Změny na světovém trhu nerostných surovin aneb bilance nerostných surovin v ČR a ve světě s důrazem na energetické suroviny Mgr. Pavel Kavina analytik nerostných surovin Odbor surovinové a energetické politiky Ministerstvo průmyslu a obchodu

2 2 Co to je surovinová politika? souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky na světě jsou země, které mají: 1] široké spektrum rud, nerudních surovin i paliv a] využívání domácích zdrojů b] využívání cizích (zahraničních) zdrojů [šetření zdrojů nebo šetření životního prostředí] - prostřednictvím spolupráce - prostřednictvím síly 2] velmi úzké spektrum rud, nerudních surovin i paliv a] b] využívání cizích (zahraničních) zdrojů - prostřednictvím spolupráce - prostřednictvím síly

3 3 Situace v Evropě startovní východiska: -velmi dlouhá historie těžby -bohatá ložiska a bohaté zdroje byly využívány po řadu staletí -současné zdroje a ložiska jsou relativně chudá -rovněž dopady na životní prostředí v Evropě byly poměrně významné – také díky velmi dlouholeté těžbě => proto jsou otázky životního prostředí v Evropě velmi citlivé téma důsledky: -v 70. a zejména v 80. a 90. letech bylo v mnoha (západo)evropských zemích hlavním evergreenem a motem národních surovinových strategií zhruba: “domácí těžbu nerostných surovin příliš nepotřebujeme, nebudeme si ničit „své“ životní prostředí; naprostou většinu potřebných surovin si dovezeme z neevropských teritorií”

4 4 Těžba černého uhlí v Belgii

5 5 Těžba černého uhlí ve Francii

6 6 Těžba černého uhlí v Británii

7 7 Těžba černého uhlí v Německu

8 8 Těžba černého uhlí v Polsku

9 9 Dovoz černého uhlí do Evropy

10 10 Jsou tyto strategie ještě stále vyhovující? dovozní závislost ve strategických palivoenergetic- kých surovinách evropských zemí se prudce zvýšila [v některých případech na více než 85%] tak vysoká dovozní závislost je nejen velmi nebezpečná, ale dnes rovněž není zdaleka tak ekonomicky výhodná jako dříve výše evropské spotřeby se nesnižuje – je stejná nebo dokonce dále roste – chybějící nerostné suroviny je třeba dovézt z mimoevropských teritorií [v dnešním světě] je naprostá většina environmentálních problémů globálního rozměru dopady těžby na životní prostředí jsou ve třetím světě [zpravidla] mnohem větší a závažnější než v „pohlídaných“ evropských zemích, kde existuje celé spektrum kontrolních mechanismů jako “bonus” je světové životní prostředí zatěžováno přepravou enormních množství surovin

11 11 Potřebují evropské země pro 21. století odlišnou surovinovou politiku ? ano – neboť něco se změnilo co ? CENY nerostných surovin

12 12 Ceny ropy Brent na světovém trhu USD/barel 77 USD/barel 98 USD/barel

13 13 Ceny zemního plynu na světovém trhu USD/MMBtu 7,8 USD/MMBtu

14 14 Ceny mědi na světovém trhu USD/t 7260 USD/t 7426 USD/t

15 15 Ceny olova na světovém trhu USD/t 2288 USD/t 3101 USD/t

16 16 Ceny zinku na světovém trhu USD/t 2776 USD/t

17 17 Ceny zlata na světovém trhu USD/trojská unce 830 USD/t oz

18 18 Ceny stříbra na světovém trhu USc/trojská unce 15,5 USc/t oz

19 19 Ceny platiny na světovém trhu USD/trojská unce 1455 USD/t oz

20 20 Světové spotové ceny uranu měsíční průměry U3O8 (USD/pound) 113 USD/lb 90 USD/pound

21 21 Světové ceny černého uhlí (USD/t)

22 22 Porovnání světových cen komoditajednotka / 2004 ropa Brent$/barel19,9028,7030,1740,3760,3990,63300 % zemní plyn$/MMBtu2,554,796,195,766,348,88143 % měď$/tunu % nikl$/tunu % olovo$/tunu % zinek$/tunu % zlato$/tr. oz % stříbro$/tr. oz.4,524,675,976,3913,0114,23238 % platina$/tr. oz %

23 23 Konkrétní dopady na Českou republiku

24 24 Dovozní ceny ropy do ČR měsíční průměry

25 25 Dovozní ceny zemního plynu do ČR měsíční průměry

26 26 Dovozní ceny černého uhlí do ČR měsíční průměry

27 27 Dovozní ceny železných rud do ČR měsíční průměry

28 28 Fatální zátěž pro českou ekonomiku OBDOBÍROPA (kt) ROPA (mil. Kč) ZEMNÍ PLYN (mil. m3) ZEMNÍ PLYN (mil. Kč) CELKEM (mld. Kč) , , , , , , , NA , : 14,48 $/b 2000: 26,45 $/b 2001: 24,42 $/b 2002: 23,12 $/b 2003: 27,75 $/b 2004: 35,00 $/b 2005: 51,28 $/b 2006: cca 66 $/b

29 29 Proč se ceny surovin zvyšují? za všechno může sdružení OPEC NE za všechno mohou časté přírodní katastrofy, např. tajfuny NE protože prudce narůstá spotřeba všech surovin v mladých, lidnatých a rychle se rozvíjejících [zejména asijských] zemích [Čína, Indie atd.] ANO

30 30 Změny ve světě v sektoru nerostných surovin

31 31 Mezinárodně-politické souvislosti I. uzavírání nových spojenectví („anti-opec“, claimování celých zemí, ale i bezprecentní posílení OPEC o Angolu, příp. Súdán, Ekvádor; tento týden možná plynová obdoba OPEC) strategicky promyšlené kroky v sektoru nerostných surovin a energetiky podnikají zejména země východní a jihovýchodní Asie, a to sice tiše, ale zato již řadu let a s promyšlenou logikou šachistů právě to jedním z důvodů, proč se tato oblast tak dynamicky rozvíjí a proč si zjevně říká o to, aby se s ní počítalo jako s regionem, který bude udávat hospodářský běh světa v tomto století k touze po vyšší životní úrovni je pro země tohoto regionu dostatečnou inspirací japonský hospodářský zázrak, jehož byl svět svědkem ve druhé polovině 20. století principy surovinové strategie Japonska: geologický průzkum japonskými experty za japonské peníze, výsledky vládě dané země, na jejím výběru surovina, Japonsko připraví těžbu a postaví úpravnu, zdarma proškolí domorodý personál, minimum japonských manažerů, profit se dělí na půl Čína tuto strategii víceméně velmi zdařile napodobuje, na rozdíl od Japonska jen méně „delikátně“ (ale vysoce úspěšně – viz např. čínsko-africký summit) do kvantity potřebných zdrojů promluví rychle se modernizující třetí svět zcela zásadním způsobem

32 32 Mezinárodně-politické souvislosti II. v souvislosti s globálním nárůstem cen nerostných surovin, respektive růstem významu surovin jako takových, dochází ve světě postupně k přehodnocování důležitosti a významnosti jednotlivých zemí – typickým příkladem je obnovení sebevědomí Ruska Rusko je strategickým partnerem Evropy hlavně v oblasti citlivých dodávek ropy a zemního plynu na rozdíl od minulých let si je Rusko, vedené organizačně schopným Vladimirem Putinem, své ceny pro Evropu velmi dobře vědomo oblast nerostných surovin je Putinovi osobně velmi blízká v roce 1997, kdy ještě málokdo ve světě znal jeho jméno, obhájil na Báňském Institutu v Petrohradě disertační práci na téma „Strategické plánování obnovení základny minerálních zdrojů v podmínkách formování tržních vztahů“ hlavní teze: „aby mohlo Rusko zaujmout důstojné místo v globálním světě, musí se opírat o své surovinové zdroje, nad kterými musí mít kontrolu stát“ před časem prohlásil ruský ministr přírodních zdrojů, že příštích aukcí se budou moci zúčastnit jen firmy, ve kterých má ruský kapitál nejméně 51% ruská výprava k severnímu pólu

33 33 Mezinárodně-politické souvislosti III. snaha řady latinskoamerických (a nově i některých afrických) zemí o přehodnocení rozdělování profitu z těžby surovin zatímco před 20 či 15 lety by například snaha některé latinsko- americké vlády přelicencovat zahraniční těžební společnosti způsobem, že nadále bude povolena těžba jen firmám s minimálně poloviční účastí domácího kapitálu, skončila odchodem zahraničních investorů nebo dokonce ekonomickým kolapsem těžebního sektoru v dané zemi, dnes je situace dosti odlišná uvolněné místo po španělských, britských, amerických či jiných „západních“ firmách rádi zaujmou a přísnější podmínky splní firmy čínské, japonské, korejské, indické či dokonce firmy sousedních latinskoamerických zemí řada ekonomických komentátorů žije v roce 1980 a tuto zásadní změnu patrně nezaznamenala, je třeba si neplést pojmy, svět není takový, jaký by ho Evropa chtěla mít rychle narůstá diplomatická cena „nevěst“ s bohatým surovinovým věnem – nedivme se, že s přibývajícím počtem nápadníků poroste i mezinárodně politické sebevědomí surovinami hojně vybavených zemí

34 34 Hospodářsko-ekonomické souvislosti Zásadní změna postoje k jaderné energetice řada zemí přehodnocuje svůj dřívější odmítavý či zdrženlivý postoj k jaderné energetice (ekonomický, bezpečnostní, ekologický aspekt) na Slovensku bylo rozhodnuto o rozšíření JE Mochovce (3. a 4. blok), další jaderné projekty jsou ve fázi příprav (další 2 bloky?) využití jaderné energetiky zvažují dokonce i dosud nejaderné země, jako např. Itálie či Polsko, které připravuje spolu s pobaltskými státy společný projekt JE Ignalina a o dalším jaderném projektu uvažuje v sousedním Německu sílí hlasy po přehodnocení zdrženlivého postoje negativním dopadům celosvětového nárůstu cen energetických surovin se jako jedna z mála evropských zemí vyhnula Francie, která díky silné roli jaderné energetiky šetří ročně desítky miliard euro oproti hypotetické výrobě stejného množství elektřiny ze zemního plynu a další obrovské prostředky získává vývozem přebytků řádově vyšší nárůst zájmu lze sledovat v neevropském světě (Japonsko, Čína, Indie, Rusko – „15 Temelínů do konce desetiletí“) před časem oznámila japonská společnost Toshiba, že provedla akvizici americké firmy Westinghouse, která se zabývá výstavbou jaderných elektráren a která patří k nejvýznamnějším světovým hráčům v sektoru USA „legalizovaly“ členství Indie v jaderném klubu pouze proto, že jsou si vědomy tlaku, který indická ekonomika vytváří na světovou spotřebu fosilních paliv („Jaderná dohoda s Indií pomůže americkému spotřebiteli. Omezí poptávku po fosilních palivech. Kongres musí chápat, že je v našem politickém zájmu, aby indický civilní jaderný program pomohl zmírnit tlak v globální poptávce po energii“)

35 35 Hospodářsko-ekonomické souvislosti Výhody jaderné energetiky: pro provoz jaderné elektrárny je zapotřebí jen několik desítek tun jaderného paliva ročně a to je množství, které lze nakoupit a skladovat i na opravdu dlouhou dobu (zcela zásadní výhoda oproti např. zemnímu plynu) při dostatečně velkém předzásobení palivem, což je luxus, který uran poskytuje, nepřipadá v úvahu žádné „rychlé zavření kohoutků“, tj. vždy je dost času na jednání ekonomická eventuálně i politická jaderná energetika má nesporný ekologický rozměr – jaderné elektrárny totiž při výrobě elektřiny neprodukují skleníkové plyny a mohly by se spolu s některými obnovitelnými zdroji efektivním způsobem podílet na řešení problému s emisemi modernější pojetí není dělení na klasické x obnovitelné zdroje, ale spíše na emisní a bezemisní zdroje jaderné elektrárny mohou být na rozdíl od mnoha tzv. obnovitelných zdrojích provozovány i za meteorologicky nevyhovujících podmínek v Evropě 214 reaktorů – výroba cca 24% elektřiny

36 36 Hospodářsko-ekonomické souvislosti Renesance čistých uhelných technologií vzestup cen ropy a zemního plynu přinesl opětovné oživení zájmu o využívání uhlí s ohledem na největší zásoby ze skupiny klasických fosilních paliv je velmi pravděpodobné, že uhlí bude nejvýznamnější energetickou surovinou 21. století výhodu budou mít – a dnes už mají – ty státy, na jejichž území se nacházejí ložiska černého a hnědého uhlí jejich využívání poskytuje pohodlí domácí soběstačnosti, vede ke stabilnímu vývoji ekonomiky a výrazně snižuje závislost na dovozu drahých energetických surovin vzhledem k oprávněným – čím dál tím přísnějším – požadavkům ochrany životního prostředí se při energetickém využití uhlí soustřeďuje pozornost zejména na moderní systémy čistých uhelných technologií např. práškové technologie spalování, cirkulační fluidní technologie spalování, tlakové cirkulační fluidní technologie spalování atd. tyto nové technologie umožňují dosáhnout vyšší účinnosti a nižších koncentrací škodlivin ve srovnání s klasickými uhelnými elektrárnami

37 37 Co z toho plyne pro Evropu? v 70. a zejména v 80. a 90. letech bylo v mnoha (západo) evropských zemích hlavním evergreenem a motem národních surovinových strategií zhruba: “domácí těžbu nerostných surovin příliš nepotřebujeme, nebudeme si ničit „své“ životní prostředí; naprostou většinu potřebných surovin si dovezeme z neevropských teritorií” tyto strategie byly optikou dnešní situace na světovém trhu nerostných surovin nesprávné a v dnešní situaci jsou chybné, překonané a nevyhovující v některých zemích došlo k prudkému nárůstu dovozní závislosti strategických palivoenergetických surovin do nebezpečných rozměrů jejich hlavní očekávaný přínos, totiž ochrana životního prostředí je velice diskutabilní: spotřeba neklesá, suroviny je třeba někde vytěžit, ve třetím světě zpravidla s mnohem většími dopady na celosvětový ekosystém než by tomu bylo v pohlídané Evropě + “bonus” přeprava obrovských množství materiálů skutečný dopad uvedené strategie měl tedy na světový ekosystém efekt spíše opačný

38 38 Energetická bezpečnost v praxi v zeměpisně-geologicko-klimatických podmínkách je možno posilovat energetickou bezpečnost ČR zejména: kvantitativním posílením role jaderné energetiky v českém mixu přednostním využíváním domácích zdrojů podporou energetických úspor nepřeceňováním role obnovitelných zdrojů usilováním o vzájemně výhodné obchodní vztahy se zeměmi, z nichž suroviny dovážíme snahou o koordinovaný postup evropských zemí vůči dodavatelským zemím, např. Rusku pokračováním v další diverzifikaci zdrojových oblastí těch surovin, kterými nedisponujeme (ropa, plyn) alespoň pod 2/3 hledáním alternativních dopravních cest (další propojení české sítě ropovodů a plynovodů) dalším posilováním přenosové soustavy zvyšováním bezpečnostní ochrany energetické infrastruktury spoléháním se sami na sebe (EU není schopna garantovat energetickou bezpečnost svým členům; 2-3,5% EU-15; 9-15% EU-24)

39 39 Závěry na světovém trhu se vytvořila nová cenová hladina většiny nerostných surovin [ropa už nikdy nebude za 10 USD/barrel] tlak na zachování vysokých cen nebude pravděpodobně polevovat, neboť k rostoucí poptávce ze strany mladých lidnatých a rychle se rozvíjejících zemí [Čína, Indie] se brzy přidají další země [Brazílie, Indonésie, Pákistán...] současně je však startována řada nových projektů v 21. století bude řada světových trendů vznikat a probíhat v poněkud jiných regionech než jsme zvyklí dále poroste diplomatická cena surovinově vybavených zemí s tomu úměrně i jejich mezinárodní sebevědomí teprve optikou současných cen ropy, zemního plynu a uhlí se ukazuje, jak prozíravé bylo ponechat v českém energetickém mixu významnou roli jaderné energetice a jak strategický význam má a bude mít udržení co nejnižší dovozní závislosti ČR vše nasvědčuje tomu, že nadchází období hospodárného využívání domácích zdrojů v maximální možné míře

40 40 po neuvážlivě rychlém útlumu těžby, ke kterému došlo v minulých desetiletích, zůstalo Evropě kromě vysokých dovozních závislostí jen trpké zjištění, že problém se nejmenuje těžba, ale spotřeba u nerostných surovin, kterými ČR disponuje, je třeba nadále tyto zdroje důsledně ochraňovat a nepřipustit eventuální znehodnocení ložisek bylo by přínosné soustředit tlak ekologicky smýšlející části společnosti spíše na intenzívní snahu o použití co nejšetrnějších těžebních a zpracovatelských technologií, nikoliv na negaci využití nerostných surovin jako takových ať chceme nebo nechceme platí jednoduchý výpočet, že neuváženým uzavřením části těžených ložisek se pouze prodlužuje vzdálenost, na niž je třeba dovážet vytěženou surovinu z ložisek neuzavřených, což jistě ochraně životního prostředí nepřidá V případě dovážených NS je nutno pokračovat v důsledné diverzifikaci, a to jak dovozních zemí, tak i přepravních tras Skoro na konec aneb kudy dál…


Stáhnout ppt "1 Změny na světovém trhu nerostných surovin aneb bilance nerostných surovin v ČR a ve světě s důrazem na energetické suroviny Mgr. Pavel Kavina analytik."

Podobné prezentace


Reklamy Google