Základní charakteristika slohu

Prezentace na téma: "Základní charakteristika slohu"— Transkript prezentace:

1 Základní charakteristika slohu
GOTIKA Základní charakteristika slohu

2 Historické pozadí vzniku gotického slohu
Francie a Anglie vznik jednotných feudálních států Německo a Itálie feudální roztříštěnost Hegemonie církve pevně sjednocená organizace podléhající právu kanonickému také však konflikt mezi mocí světskou a církevní Scholastika učení Tomáše Akvinského: základ katolické filozofie Laicizace kultura a umění přestává být výhradně záležitostí církve

3 Vymezení gotického slohu
umělecký výraz vrcholného a pozdního středověku časové vymezení polovina 12. století – 14. Století v 15. století pozdní období místo vzniku slohu Francie; pak šíření do záalpských zemí, Itálie, Španělska a dalších oblastí Evropy vysvětlení názvu umění Gótů – tedy Barbarů prvé gotické stavby Saint Denis ( ); Ile-de-France

4 Gotika – obecné znaky v umění
Laicizace Uvolnění formy Realismus a symbolismus Změna v myšlení a cítění Umělecké osobnosti Národní rysy gotického slohu Vývoj gotiky je v různých evropských zemích odlišný

5 Znaky gotické architektury
Vertikalita všechny články směřují do výšky Odhmotnění nahrazení zdí okny; ztenčení zdí; členění pilířů Dynamismus architektonické články v určitém napětí Sjednocení prostoru prodloužení chóru, vznik jednolodních chrámů

6 Konstrukční prostředky gotiky
Lomený oblouk zmenšení tlaku a možnost volby výšky klenby typický motiv konstrukce a dekorace Žebrová klenba křížová svedení tlaku klenby do čtyř bodů => ztenčení zdi Vnější opěrný systém opěrný parabolický oblouk; vnější opěrný pilíř; fiála s kraby a kytkou; vnitřní přípora

7 Opěrný sytém a klenba: konstrukční prvky gotiky

8 Opěrný sytém a klenba: konstrukční prvky gotiky

9 Gotická katedrála; členění fasády

10 Dekorativní prvky gotiky

11 Dekorativní prvky gotiky
Zdroje inspirace: geometrie kružby oken; plaménky; fiály; vimperk; baldachýn příroda rostlinná ornamentika: břečťan, vinná réva, jahodník, dubové listy různé profily gotických žeber různé tvary konzol, svorníků

12 Členění gotiky ve Francii
Raná gotika 12. století Klasická a poklasická gotika 13. a 14. století Pozdní gotika 15. století

13 Francie – vývoj katedrály
Předgotické období cisterciáci; benediktýni Raná gotika Saint Denis; Notre-Dame; Sens; Senlis Sinte Chapelle Vrcholná gotika – klasické období Remeš; Amiens; Beauvais; Chartres Dekorativní (flamboyantní) styl

14

15

16

17

18

19

20

21 Členění gotiky ve Španělsku
Přechodné období Cisterciácká (Salamanca) Vrcholná gotika Francouzský vliv (plaménková) León, Burgos, Toledo Isabelské období Pozdní „nová“ Salamanca, Segovia, Sevilla

22 Členění gotiky v Anglii
Raná gotika (Early English) Canterbury, Lincoln, Salisbury Guillaume ze Sens Dekorativní (Decorated style) Wesminster Abbey, Your, Gloucestr Exeter, Wells Perpendikulární (Pravoúhlá, kolmá) King‘s College

23 Anglická gotická architektura
normanské vlivy; úzké sepětí s državami na území Francie Raná (normanská) Canterbury; Exeter Dekorativní Westminster Abbey; Gloucester; Wells Perpendikulární King‘s College; Oxford; Norwich

24 Katedrála v Kolíně - detaily

25 Gotická architektura v Itálii
V Itálii se gotika vyvinula v národní sloh Přednost horizontálnosti před vertikalitou; široce rozevřený prostor Plné zdi; nepoužívaly se vnější opěrné systémy „Předstádium“ renesance Oblasti s gotickými stavbami Charakteristické architektonické školy, odlišné od severu k jihu Benátky -> Lombardie -> Toskánsko -> jižní Itálie

26

27

28

29 Členění gotiky v českých zemích
Raná 13. století Přemyslovská Vrcholná 14. století Lucemburská Krásný sloh Pozdní 15. století Jagellonská - Vladislavská

30 Gotické památky v českých zemích
Církevní architektura Přemyslovská gotika klášterní komplexy Anežský klášter Třebíč, Předklášteří, Velehrad, Plasy Osek Lucemburská gotika Sv. Vít; Emauzy; chrám Panny Marie Sněžné Světská architektura Hrady Zvíkov, Písek; Špilberk Kokořín; Karlštejn Městská architektura Nové město pražské; opevnění Veřejně prospěšné stavby most v Písku; Karlův most

31 Gotické památky v českých zemích – ukázky
Katedrála sv. Víta

32 Gotické památky v českých zemích – ukázky: Pohled na Pražský hrad

33 Karlštejn

34 Kokořín a Kost

35 Kutná hora: Vlašský dvůr

36 Zvíkov

37 Gotické malířství Evropa České země

38 Gotické malířství – všeobecná charakteristika
Znaky plastické modelování , vyjadřování světla a stínu symbolika barev Náměty křesťanská mytologie, legendy madony, piety kultura rytířská, měšťanská Žánry, techniky sklomalba, fresky, desky, iluminace, tapiserie

39 Malba na skle Chartres 146 oken; nejcennější soubor gotické malby
Sainte-Chapelle figurální výjevy na hustě řezaných medilónech Jižní Francie – technika grisaille od konce 13. století se užívalo barev světlejších a bledších; vyústilo to v techniku grisaille, tedy ornamentální barvy , obyčejně černé na bílém skle

40 Chartres vitráž Ezechiel, 13. století

41 Okna v Chartres

42 Nástěnná malba Desková malba Nástěnné malby na hradech a palácích
světská tematika válečné, lovecké výjevy inspirace v epické literatuře turnajové scény náměty milostné a mravoučné Výzdoba papežského hradu v Avignonu Desková malba Podobizna krále Jana Dobrého z r. 1365 prvá realistická podobizna z profilu

43

44 Gotické malířství v českých zemích
Přemyslovská gotika iluminace 9 liturgických knih pro cisterciácký klášter ve Starém Brně Pasionál abatyše Kunhuty Lucemburská gotika Pražská škola Mistr Teodorik malířská výzdoba Pražského hradu Karlštejn – Křížová kaple ambit kláštera v Emauzích Koncepce kaple sv. kříže alegorie nebeského Jeruzaléma 3 pásma deskových obrazů zastupujících církev, království, rytířský stav a univerzitu

45 Gotické malířství v českých zemích
Mistr vyšebrodského oltáře polyptich pro rožmberský cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě 9 desek sestavených ve 3 řadách symbolizujících dětství, utrpení a oslavení Mistr třeboňského oltáře oltář pro augustiniánský kostel sv. Jiljí v Třeboni Krásný sloh madona svatovítská, krumlovská Mistr rajhradského oltáře Husitské malířství

46 Gotické sochařství

47 Gotické sochařství: druhy a funkce
Funkce náboženská Druhy Monumentální skulptura Komorní sochařství Kamenictví a řezbářství Sochařská výzdoba katedrál Funkce je stejná jako u sochařství románského; rozdíly: neodvrací se od pozemského života a přírody, ale postupně jim přiznává stále větší platnost; také se snaží zlidštit náboženské náměty a působit na cit a fantazii diváka; nástup laických umělců Druhy: Monumentální sochařství: spjato s architekturou, výzdoba chrámů Komorní: přenosné volné sochy (dřevo – řezbářské výtvory)

48 Sochařská výzdoba gotických katedrál
Průčelí „Bible chudých“ Obraz středověkého myšlení Vnější výzdoba stavby „galerie“ nad portály Štíty, věže, boční lodě Opěrný systém – chrliče Interiéry Hlavice, konzoly, svorníky Průčelí katedrály jako odraz středověkého myšlení: Biblické výjevy: „Bible chudých“ ; zrcadlo přírody: svět rostlin a zvířat; věda: postava scholastiky; morálka: alegorie Ctností a Neřestí; historie: Starý a Nový zákon V řezbářství: Náměty Krista (Ukřižování, Ecce homo); Panny marie (madona s Ježíškem); Pieta ( Panna Marie s mrtvám Ježíšem na klíně) Realistická tendence, snaha vcítit se, polidštit postavu Krista. Rostoucí záliba v zobrazování legend a apokryfů, patronů měst a řemeslnických cechů.

49 Gotické sochařství v Čechách a na Moravě
Portály Předklášteří u Tišnova Vyšší Brod, Zlatá koruna, Zvíkov, Český Šternberk Hlavy královen Kostel Sv. Salvátora – Anežský klášter Madony Madona strakonická Mistr madony michelské Porta Coeli: nejranější gotický portál; ě. čtvrtina 13. Století;donátoři královna Konstancie a markrabě Přemysl v tympanonu; saská huť. Další portály: na turalistická rostlinná ornamentika; 3. Štvrtina 13. Století. Hlavy královen: 3. Čtvrtina 13. Století; ještě ve Znojmě. Madona strakonická je dřevěná, z konce 13. Století. Madona rouchovanská. Mistr michelské madony byl pravděpodobně vyškolen ve francii a působil v Brně a je mu připisováno ještě 5 soch:světec z veverské Bitýšky, madona prostějovská a z velkého Meziříčí, madona znojemská a sv Florián ze stejnojmenného kláštera v Rakousku. Ve 14. Století posun k naturalismu: přemyslovský kříž ny „stromu života“ v kostele sv. Ignáce v Jihlavě. Ve 2. polovině 14. století tzv. sedící madony: Bečov (1370), Konopiště

50 Krásný sloh a pozdní gotika v Čechách
Doba Václava IV. Mistr krumlovské madony Znaky Protáhlé, esovitě prohnuté postavy Nezájem o prostorové vztahy Zjemnění výrazu Snížení duchovního obsahu Dokonalost zpracování Definice pojmu krásný sloh: Projev feudální kultury v době jejího úpadku; nejvyšší vrstvy se uzavírají do izolace, obklopují se přepychem, vyžívajíse v zakládaných řídových společnostech, snaží se uniknout z nepříjemné reality do ideálního světa Kolébkou krásného slohu je Praha za vlády Václava IV. Dva hlavní představitele v sochařství: Mistr krumlovské madony, také Plzeňskou madonu, a sv. Kateřinu z Jihlavy Mistr toruňské madony: Vratislavská madona, šternberská madona Spíše manýrismus Krásný sloh vzbudil odpor náboženských reformátorů; Mistr týnského ukřižování: hlavní sochař před husitstvím; monumentalita, realismus. K pozdní gotice v sochařství: Husitské války přerušily vývoj krásného slohu, ale jeho prvky jsou patrné v sochařských dílech až do druhé polviny 15. Století (jihočeské madony); v 60. Letech bylo české sochařství ovlivněno Nizozemci (Mikuláš Gerhaert Leydenský) a ještě to souviselo s vývojem v sousedních zemích (západní Čechy – Sasko; Plzeňsko-Norimberk, jižní Čechy – Švábsko, Morava – Rakousko a Slezsko.) V pozdní gotice se hodně rozvinulo řezbářství, vytvářelo velká výpravná oltářní sousočí, jichž se zacovalo celkem málo. Křivoklátská archa. Pozdní gotika také dospěla k expresionismu.

51 Zpracovala: Kateřina Jandová, 4.B