Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA. Okolnosti vzniku a začátek druhé světové války  Ke druhé světové válce se schylovalo už v průběhu 30. let.  V roce 1939 byly stále.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA. Okolnosti vzniku a začátek druhé světové války  Ke druhé světové válce se schylovalo už v průběhu 30. let.  V roce 1939 byly stále."— Transkript prezentace:

1 DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA

2 Okolnosti vzniku a začátek druhé světové války  Ke druhé světové válce se schylovalo už v průběhu 30. let.  V roce 1939 byly stále zřetelnější rozdíly v politice mezi demokratickými mocnostmi – Velkou Británií, Francií a USA – a fašistickými a militaristickými režimy, představovanými Německem, Itálií a Japonskem.

3  Po ovládnutí zbytku českých zemí v polovině března 1939 pokračovaly další fašistické výboje.  V polovině dubna 1939 okupovala Itálie Albánii.  V květnu 1939 byl uzavřen sovětsko-německý pakt o neútočení.

4  Vlastní začátek 2. světové války znamenalo napadení Polska Německem  Za dva dny nato vypověděly Německu válku Francie a Velká Británie.  Z východu pak obsadil část polského území Sovětský svaz.

5 Průběh druhé světové války  Vzhledem k svému průběhu byla válka v Evropě od podzimu 1939 nazývána „podivnou válkou“.  Na moři se naopak tvrdě bojovalo.  V průběhu roku 1940 Německo zaútočilo postupně na Dánsko, Norsko, Holandsko, Belgii, Lucembursko, Francii a Velkou Británii.  V letecké bitvě o Británii úspěšně bojovali i českoslovenští letci.

6  Na jaře 1941 Německo obrátilo svou pozornost k Balkánskému poloostrovu.  V červnu 1941 Německo zaútočilo na Sovětský svaz.  Na východní frontě se odehrály závažné bitvy o Moskvu a Stalingrad, a bitva u Kurska.

7  Boje 2. světové války probíhaly i v Africe.  V prosinci 1941 Japonci napadli americkou vojenskou základnu Pearl Harbor.  USA tak vstoupily do války.  Na začátku roku 1942 vznikla protihitlerovská koalice v čele s USA, Velkou Británií a Sovětským svazem.

8  V červnu 1944 otevřeli Spojenci druhou frontu na západním pobřeží Francie.  8. května 1945 kapitulovalo Německo.  V Evropě tím skončila 2. světová válka.  V Asii boje pokračovaly.  V srpnu 1945 svrhli Američané atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki.

9  2. září 1945 Japonsko podepsalo kapitulaci.  Tím druhá světová válka definitivně skončila.

10 Ovládnutí Československa Německem  Nacistické Německo ovládlo československé pohraničí po mnichovské dohodě z konce září  Okleštěný stát se nazýval druhá republika.  Prezidentem byl E. Hácha.  získalo Slovensko samosprávu.  Premiérem první autonomní slovenské vlády se stal J. Tiso.

11  Autonomní vláda vznikla v říjnu 1938 i na Podkarpatské Rusi.  byla vyhlášena samostatnost slovenského státu.  Slovenská republika byla státem závislým na nacistickém Německu.  Hlavní politickou silou na Slovensku byla Hlinkova slovenská ľudová strana.

12  Podkarpatskou Rus obsadilo Maďarsko.  došlo k okupaci zbytku českého území a následně byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava.  Německou okupační moc představoval říšský protektor.

13  Obyvatelé Protektorátu měli velké obavy z tajné německé policie – gestapa.  Začalo systematické pronásledování židovských obyvatel.  Mnoho lidí umíralo v koncentračních táborech.

14 Situace v českých zemích za 2. světové války; holocaust  Okupace v mnoha směrech krutě zasáhla do života obyvatel protektorátu Čechy a Morava.  Část z nich byla totálně nasazena na práce do Velkoněmecké říše.  Pro mnoho příslušníků české inteligence znamenala okupace smrt.  Mezi Čechy se však objevili i kolaboranti a konfidenti.

15  Nacistickou perzekucí byli nejvíce postiženi Židé, ale také Romové a další skupiny „nepřátel Říše“.  Na území Protektorátu byli Židé internováni v terezínském koncentračním táboře, Romové pak v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.  Odtud byli posíláni na smrt do vyhlazovacích táborů.

16  Bylo vyvražděno téměř všechno židovské a romské obyvatelstvo protektorátu Čechy a Morava.  Celkem bylo vyvražděno 6 mil. evropských Židů a čtvrt až půl miliónu Romů.

17 Boj Čechů proti německé okupaci; osvobození Československa  Mnoho Čechů odešlo do zahraničí a odtud organizovalo boj za osvobození vlasti od nacistů.  Centry českého odboje byly na západě Londýn a na východě Moskva.  V čele západního odboje stál Edvard Beneš, komunistický odboj organizovaný v Sovětském svazu vedl K. Gottwald.

18  V zahraničí vznikla i československá vojenská jednotka.  V letech 1944 – 1945 se účastnila osvobozovacích bojů spolu se sovětskou armádou.  V Protektorátu vznikaly ilegální odbojové organizace.  Samostatně vedla v Protektorátu aktivní odboj proti Němcům komunistická strana.

19  17. listopadu 1939 Němci uzavřeli české vysoké školy.  K největším odbojovým akcím patřil atentát na R. Heydricha v květnu  Němci se za něj krutě pomstili na českém obyvatelstvu.  Postupně se organizovaly partyzánské skupiny.

20  Velkou akcí odporu proti nacistům bylo Slovenské národní povstání.  Vypuklo na konci srpna  Na jaře 1945 doházelo k protinacistickým akcím občanů.  Největší bylo Pražské povstání, které začalo a skončilo

21  Hlavní podíl na osvobození českého a slovenského území měl Sovětský svaz.  Západní Čechy osvobodila americká armáda.

22 Jednání o uspořádání světa po skončení druhé světové války  Jednání o poválečném uspořádání světa po porážce Německa vedly státy protifašistické koalice už od roku  Spojenci se snažili své akce proti státům fašistického bloku koordinovat.  Hlavní diplomatická jednání o uspořádání světa po válce probíhala v Teheránu v listopadu a na začátku prosince 1943, na Jaltě v únoru 1945 a v Postupimi v červenci a na začátku srpna 1945.

23  Jednání byla velmi složitá.  Sověti měli často jiný názor než Američané a Britové.  K jistým dohodám však nakonec došlo.  „Velkou trojku“ představovali Stalin,Churchill a Roosevelt, kterého po jeho smrti na jaře 1945 vystřídal Truman.  Součástí jednání byla i příprava vzniku Organizace spojených národů.

24  Ta byla založena v roce  OSN se pak stala velmi rozvětvenou organizací.  Jejím cílem zůstává bránit ve světě válkám a přispívat k mírové spolupráci mezi státy.

25 Zahraniční odboj  2. centra – Londýn (čs. exilová vláda – E. Beneš) Moskva (KSČ – K. Gottwald)  2 hlavní směry západního odboje – politický a vojenský  jejich cíl: obnova samostatné ČSR v předmnichovských hranicích

26  předpoklady: a) uznání neplatnosti Mnichovské dohody b) uznání čs. prozatímní vlády v Londýně (1940 V.Británií, 1941 SSSR) c) ČSR členem protihitlerovské koalice (prosinec 1941) d) Československo-sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci (Stalin – Beneš)

27  Českoslovenští vojáci:  a) na Východě – 1941 zformování čs. Vojenské jednotky (H. Píka, L. Svoboda; asi mužů)  b) na Západě – 1939 – 1940 ve Francii a V. Británii, zejména letci a parašutisté (F. Peřina, F. Fajtl, …)

28 Atentát na Heydricha  důvody:  a) vyhlášení stanného práva (zatýkání, popravy, odříznutí od informací)  b) transporty českých Židů a Romů do vyhlazovacích koncentračních táborů  c) rozbití odbojové organizace

29  akce řízena z Londýna  účastníci: Jan Kubiš, Josef Valčík (Češi), Jozef Gabčík (Slovák)  atentát proveden v Praze - Kobylisích

30  důsledky:  a) snaha o likvidaci české inteligence  b) popraveno asi osob  c) vypálení obcí Lidice a Ležáky (červen 1942)  toto období označováno jako heydrichiáda

31  význam: akce přispěla k upevnění mezinárodního postavení čs. exilové vlády v Londýně

32 Osvobozování území ČSR  od roku 1944 růst odbojové činnosti v Protektorátu  v srpnu 1944 povstání na Slovensku – organizátorem Slovenská národní rada, požadavkem obnovení Československa  září – říjen 1944 karpatsko-dukelská operace vstup československých a sovětských vojáků na naše území

33  duben 1945 osvobození  a) Bratislavy a Brna (z jihu) – sovětská armáda  b) Ostravy (ze severu) – sovětská armáda  c) Chebu a Plzně (ze západu) – americká armáda  stanovení demarkační linie – Linz, Č. Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Chemnitz

34  Květnové povstání  podíl na přípravách: odbojová organizace Obrana národa, četnictvo, policie, vládní vojsko  povstání vypuklo v Přerově, v Praze  do čela povstání Česká národní rada  boje o Český rozhlas

35  přijala Česká národní rada kapitulaci německých vojsk

36 Slovensko za války  vyhlášení samostatnosti  smlouva s Německem – Německo mělo ochraňovat slovenské území, získat kontrolu nad slovenskou armádou, zahraniční politikou a hospodářstvím  prezidentem Jozef Tiso  jediná politická strana – Hlinkova slovenská ľudová strana (HSLS)

37  nastolen totalitní režim označovaný jako klerofašistický  Slovensko mělo být „vzorovým státem“ – fungující ekonomika, dobrá životní úroveň, dobudováno vysoké školství  zpočátku spojenec postupně přibývalo odpůrců  důvody: a) vyhlášení války SSSR b) perzekuce Židů

38  1943 vznik Slovenské národní rady – příprava ozbrojeného povstání (srpen 1944)  povstání potlačeno  zapojení do osvobozování území ČSR


Stáhnout ppt "DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA. Okolnosti vzniku a začátek druhé světové války  Ke druhé světové válce se schylovalo už v průběhu 30. let.  V roce 1939 byly stále."

Podobné prezentace


Reklamy Google