Geografie světového oceánu

Geografie světového oceánu
Vladimír Herber Masarykova univerzita Letní geografická škola Brno 2007

Letní geografická škola Brno 2007
Témata Kolik je vlastně oceánů? Rusko a Severní ledový oceán Mořské právo Interakce oceán - atmosféra Letní geografická škola Brno 2007

Tradiční pojmenování oceánů a moří
Letní geografická škola Brno 2007

Nový oceán - Jižní oceán
Jižní ledový oceán nebo Antarktický oceán definován Mezinárodní hydrografickou organizací až v r. 2000 rozloha oceánu 20 327 000 km2 nejhlubší oceán s prům. hloubkou m severní hranice byla určena přibližně 60. rovnoběžkou a jižní hranicí Antarktidy jeho hranici tvoří větrné a oceánské proudění Letní geografická škola Brno 2007

oceánograficky definován jako oceán spojený s antarktickým cirkumpolární proudem, který obíhá kolem celé Antarktidy. zahrnuje Amundsenovo moře, Bellingshausenovo moře, Drakeův průliv, Rossovo moře, malou část Skotského moře a Weddellovo moře Letní geografická škola Brno 2007

Světový oceán (SO) plocha SO ,7 mil. km2 objem SO mil. km3 srovnání s hmotností Země – světový oceán je cca 0,25 % Letní geografická škola Brno 2007

Rozložení vodstva na Zemi
severní polokoule jižní polokoule vodní plocha % % souše % % pevninská polokoule jv. od N. Zélandu – oceán 89 % oceánská polokoule ústí Loiry – oceán 53% Letní geografická škola Brno 2007

Zákonitosti v rozložení P - O
pevniny a oceány vždy proti sobě Afrika +Evropa – TO Severní Amerika – IO Austrálie – Severní AO Antarktida – SLO Jižní Amerika – Jihovýchodní Asie dvojice kontinentů (Ameriky, Evropa+Afrika, Asie+Austrálie) odděleny zónou aktivních projevů endogenní dynamiky Země Letní geografická škola Brno 2007

trojúhelníkový půdorys kontinentů se základnou obrácenou k severu jižní kontinenty mají západní pobřeží konkávní, východní konvexní ostrovní skupiny časté podél východních okrajů kontinentů, při západním pobřeží zpravidla chybí Letní geografická škola Brno 2007

Oceány a moře – dělení a rozloha
leží mezi kontinenty hluboké pánve (4-6 km) uzavřený proudový systém vlastní vodní masy s typickým rozvrstvením teplot a salinit vlastní systém mořských sedimentů Letní geografická škola Brno 2007

MOŘE – části oceánu vnikající do pevniny STŘEDOZEMNÍ moře – obklopena pevninami, s oceánem spojena průlivem vnitřní (středokontinentální) - (Baltské moře, Perský a Hudsonův záliv) mezikontinentální (interkontinentální) – leží mezi kontinenty (Středozemní, Rudé, Karibské moře) liší se svými podmínkami od vedlejšího oceánu, mají vlastní proudový systém, značně odlišnou teplotu vod a podnebí, odlišné usazeniny OKRAJOVÁ moře – oddělena od oceánu poloostrovem nebo dvěma poloostrovy, popř. řetězcem ostrovů (Beringovo m., Severní moře) zálivy – menší části oceánu nebo moře vnikající do pevniny zátoky, průlivy, mořské úžiny Letní geografická škola Brno 2007

Rusko a Severní ledový oceán
Mořské právo Letní geografická škola Brno 2007

Severní ledový oceán reliéf oceánského dna 3 hřbety a 4 oceánské pánve Gakkelův (Arkt. středooceánský) hřbet Lomonosovův hřbet Mendělejevův hřbet Nansenova pánev Amundsenova (Euroasijská) pánev Kanadská pánev Sibiřská pánev Letní geografická škola Brno 2007

Námořní právo Letní geografická škola Brno 2007

Historie mořské právo - zásady se původně utvářely jako právo obyčejové - vliv námořních mocností teritoriální vody – vzdálenost, která se dala chránit pobřežním dělostřelectvem 3 námořní míle (cca 5,5 km) 1958 (Ženeva) → 1. konference OSN o mořském právo ← možnost těžby na šelfu Úmluva o pobřežních vodách a pásmu souvislém Úmluva o pevninské mělčině (kontinentálním šelfu) Úmluva o volném moři Úmluva o ochraně biologického bohatství volného moře Letní geografická škola Brno 2007

Úmluva o mořském právu 3. konference o mořském právu se konala během let , hlasováním byla přijata Úmluva o mořském právu jeden z nejucelenějších nástrojů mezinárodního práva vstoupila v platnost Dohoda o stavech stěhovavých a vysoce migračních ryb Letní geografická škola Brno 2007

Úmluva o mořském právu upravuje všechny aspekty svrchovanosti moří, jejich správy, využití a práv i povinností států týká se všech aspektů mořského prostoru a jeho využití - navigace a přeletů, průzkumu a těžby, rybolovu a lodní přepravy 320 článků a 9 příloh Úmluvy = směrnice pro činnost států na světových mořích, vymezení mořských zón, pravidla vymezování mořských hranic, udílení práv, povinností a odpovědnosti a zabezpečení mechanismu pro urovnávání sporů Letní geografická škola Brno 2007

Volné moře (high seas) všechny souvislé mořské vody za hranicí pobřežního moře slouží společnému užívání všech států včetně vnitrozemských základní svoboda volného moře - svoboda plavby, přeletu, kladení podmořských kabelů a dálkových potrubí, budování umělých ostrovů a jiných zařízení, rybolovu a svoboda vědeckého výzkumu Letní geografická škola Brno 2007

Jurisdikce pobřežních států
pevná hranice teritoriálních vod 12 Nm (19 km) výhradní ekonomická zóna (EEZ) do vzdálenosti 200 Nm (370 km) od libovolné pevniny (včetně ostrovů) náležející danému státu každý pobřežní stát má ve své EEZ zákonnou pravomoc nad nerostným bohatstvím, rybolovem a regulací znečištění pokud kontinentální šelf (definován geologicky) tuto zónu přesahuje,je zóna prodloužena na 350 Nm (648 km) od břehů Letní geografická škola Brno 2007

Přilehlá zóna pásmo moře, které přiléhá bezprostředně k teritoriálnímu moři a nepřesahuje šířku 24 mil od pobřežní linie. v tomto pásmu vykonávají pobřežní státy kontrolu cizích lodí (ne tedy výlučnou svrchovanost) potřebnou k tomu, aby zabránily porušování svých celních, fiskálních, imigračních a zdravotních předpisů spáchaného na jeho území nebo v pobřežním moři a umožnily jejich potrestání. Jinak se vody přilehlé zóny považují za volné moře. Letní geografická škola Brno 2007

Oceánské nerostné bohatství
soukromý průzkum mořského dna je podřízen regulacím Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA) sídlí v jamajském hlavním městě Kingstonu, byl založen roku 1994 prostřednictvím této organizace státy organizují a kontrolují činnost související s těžbou nerostných surovin na mořském dně v oblastech přesahujících pravomoce států Letní geografická škola Brno 2007

Arbitráž sporů Mezinárodní tribunál pro mořské právo (1996) fórum pro řešení sporů vyvstávajících z odlišné interpretace Úmluvy o mořském právu tribunál tvoří 21 soudců volených stranami úmluvy a sídlí v německém přístavním městě Hamburku Komise pro vymezení kontinentálního šelfu dává doporučení státům, které tvrdí, že jejich kontinentální šelf sahá dále než 200 mil od břehu sídlí přímo v sídle OSN a jejích 21 členů svou práci vykonává na základě své vlastní odbornosti a svědomí Letní geografická škola Brno 2007

Interakce oceán – atmosféra

Klima oceánů a moří těsná souvislost mezi hydrosférou a atmosférou atmosférické pohybové systémy ovlivňují povrch oceánu – vlněním, dodávkou vody ze srážek, změnou salinity oběh vody na Zemi radiační a tepelná bilance systému oceán – atmosféra proudění vzduchu nad oceánem Letní geografická škola Brno 2007

Dráhy hlavních tropických cyklón

Hurikány Letní geografická škola Brno 2007

Intenzita hurikánů Letní geografická škola Brno 2007

Cirkulace oceán – atmosféra
NAO North Atlantic Oscillation AO Arctic Oscillation APW Antarctic Polar Wave PDO Pacific Decadal Oscillation ENSO - El Niño – Southern Oscillation Letní geografická škola Brno 2007

NAO - North Atlantic Oscillation
V Atlantickém oceánu se cirkulace odehrává přibližně ve třech patrech, která jsou na různých místech propojena "výtahy" - místy výstupů či poklesů různě teplých a slaných vod. 1. patro - povrchová, větrem podmíněná cirkulace, jež se odehrává do hloubek okolo 1000 m - typickým představitelem je Golfský proud. Letní geografická škola Brno 2007

2. patro tvoří střední cirkulace, která byla dlouho považována za jednotvárnou, pomalou a nudnou, než se v posledních letech ukázalo, že právě zde dochází ke zkratům mezi povrchovým a hlubokým prouděním. Spodní patro pak vytváří oceánický výměník termohalinní cirkulace, který propojuje atlantickou a tichomořskou cirkulaci a představuje tak hlavní globální rozvod původně sluneční energie zachycené oceánem. Letní geografická škola Brno 2007

Pomocí severoatlantické oscilace můžeme vysvětlit rozptyl asi 30 % zimních teplot severní polokoule a její dopad je ve střední Evropě značný, 15-30 % (jsou to jen přibližná čísla závislá na definici podmínek) nedává dohromady ani polovinu ročních teplotních anomálií, 55 % tedy náleží buď náhodnému šumu, anebo (ale jen zčásti) nějakému neznámému klimatickému mechanizmu, např. systému zimní sibiřské tlakové výše. Letní geografická škola Brno 2007

ENSO - El Niño – Southern Oscillation

Doporučená literatura
H. V. Thurman, A. J. Trujillo: Oceánografie. Tajemný svět moří a oceánů. Computer Press, Praha 2005. B. Janský: Geografie moří a oceánů. Karolinum, Praha 1992. Letní geografická škola Brno 2007

Geografie světového oceánu

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Geografie světového oceánu"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Geografie světového oceánu

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Geografie světového oceánu"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář