Střední Asie.

Prezentace na téma: "Střední Asie."— Transkript prezentace:

1 Střední Asie

2 Turkmenistán Uzbekistán Kyrgyzstán Kazachstán Tádžikistán
Střední Asie Turkmenistán Uzbekistán Kyrgyzstán Kazachstán Tádžikistán

3 Turkestán آسیای میانه Střední Asie ترکستان Центральная Азия
Zpět na obsah

4 Turkmenistán Zpět na obsah

5 Saparmurat Nijazov Gurbanguly Berdymuhammedov Zpět na obsah
Hlavní město: Ašchabad 37° 58' s.š., 58° 20' v.d. Rozloha: 488 100 km² (52. na světě) z toho 4,9 % vodní plochy Nejvyšší bod: Gora Ayribaba (3139 m n. m.) Časové pásmo: UTC +5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 5 110 023 (112. na světě, odhad 2006) Hustota zalidnění: 9,9 ob. / km² (208. na světě) HDI: ▲ 0,728 (střední) (108. na světě, 2007) Jazyk: turkmenština (úřední), ruština Náboženství 89 % islám, 9 % pravoslaví Státní útvar Státní zřízení prezidentská republika Vznik 27. října 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident a předseda vlády Gurbanguli Berdymuhamedov Měna turkmenský manat (TMT) HDP/obyv. (PPP) 6100[1] USD (103. na světě, 2008) Saparmurat Nijazov Gurbanguly Berdymuhammedov Zpět na obsah

6 Turkmenistán – odkazy na web
Odkaz na český text knihy Ruhnama Odkaz na dějiny Turkmenistánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na informace na stránkách českého ministerstva zahraničí Turkmenistán – Kult osobnosti prezidenta Turkmenbašiho Turkmenistán – „Doživotní prezident“ Zpět na obsah

7 Zpět na obsah Dosavadní názvy měsíců Nové turkmenské názvy Vysvětlení
Ýanwar Türkmenbaşy Nové jméno Saparmurata Nijazova, prezidenta Turkmenistánu, s významem Vůdce Turkmenů Fewral Baýdak Vlajka – Den turkmenské vlajky je slaven v den Turkmenbašiho narozenin. Mart Nowruz Tradiční perský Nový rok. Aprel Gurbansoltan Gurbansoltan Eje – jméno Turkmenbašiho matky. Maý Magtymguly Magtymguly Pyragy – Turkmenský básník, Turkmenbašim prohlášený za národního barda. Iýun Oguz Oguz Chán – zakladatel turkmenského národa. Iýul Gorkut Hrdina turkmenského eposu "Gorkut-Ata" . Awgust Alp Arslan Zakladatel Seldžuckého impéria, údajně původem Turkmen. Sentýabr Ruhnama Turkmenbašiho „bible Turkmenů“, duchovní průvodce turkmenského národa. Oktýabr Garaşsyzlyk Nezávislost. Noýabr Sanjar Poslední vládce Seldžuckého impéria. Dekabr Bitaraplyk Neutralita - Turkmenistán se prohlásil za důsledně neutrální zemi, den neutrality je slaven v prosinci. Zpět na obsah

8 Oblouk neutrality Památník zemětřesení r. 1984
Zpět na obsah

9 Památník nezávislosti Památník nezávislosti
a socha Seldžuk Beka Zpět na obsah

10 Centrum Ašchabadu Zpět na obsah

11 Kipčakova mešita Zpět na obsah

12 Hlavní nemocnice Zpět na obsah

13 rezidence Obchodní centrum Zpět na obsah

14 Ministerstvo zdravotnictví Türkmenbaši Zpět na obsah

15 Náměstí nezávislosti Zpět na obsah

16 Uzbekistan Islom Karimov Zpět na obsah Hlavní město: Taškent Rozloha:
447 400 km² (57. na světě) z toho 5 % vodní plochy Nejvyšší bod: Beštor (4301 m n. m.) Časové pásmo: +5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 27 372 000 (44. na světě, odhad 2007) Hustota zalidnění: 60 ob. / km² (139. na světě) HDI: ▲ 0,701 (střední) (119. na světě, 2007) Jazyk: uzbečtina (úřední) 74.3%, ruština 14.2%, tádžičtina 4.4%, jiné 7.1% Náboženství muslimové 88% (převážně sunnité), pravoslavní 9%, jiní 3% Státní útvar Státní zřízení republika Vznik 1. září 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident Islam Karimov (od 24. března 1990) Premiér Šavkat Mirzijajev (od 11. prosince 2003) Měna sum (UZS) Islom Karimov Zpět na obsah

17 Zpět na obsah

18 Uzbekistán - odkazy Odkaz na historii Uzbekistánu
Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Uzbekistán – Video o snaze vlády potlačit radikální islám Zpět na obsah

19 Chórezm Zpět na obsah

20 Bucharský emirát BUCHARA – Mir - i Arab medresa
BUCHARA – Kaljanský minaret Zpět na obsah

21 SAMARKAND - Registan Zpět na obsah

22 Kokand - Kokandský chanát
Chiva - Chórezm Kokand - Kokandský chanát Zpět na obsah

23 Uzbecká sovětská socialistická republika
Uzbecká SSR 1924 - založena na území západního Turkestánu, bývalého Bucharského emirátu a Chorézmu 1991- nezávislost Zpět na obsah

24 Ferghanská dolina Naryn Kara Darja Zpět na obsah

25 Zpět na obsah

26 Andižan Zpět na obsah

27 Zpět na obsah

28 Zpět na obsah

29 Andižan dnes - oblast drogové kriminality - region radikálního islámu
Zpět na obsah

30 Aralské jezero Zpět na obsah

31 Zpět na obsah

32 Zpět na obsah

33 Kyrgyzstán Zpět na obsah Hlavní město: Biškek Rozloha:
198 500 km² (86. na světě) z toho 4 % vodní plochy Nejvyšší bod: Džengiš Čokusu (7439 m n. m.) Časové pásmo: +5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 5 146 281 (111. na světě, odhad 2005) Hustota zalidnění: 26 ob. / km² (181. na světě) HDI: ▲ 0,694 (střední) (122. na světě, 2007) Jazyk: kyrgyzština (úřední), ruština (úřední) Náboženství muslimové 75 %, ruští pravoslavní 20 %, jiní 5 % Státní útvar Státní zřízení parlamentní republika Vznik 31. srpna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezidentka Roza Otunbajevová Předseda vlády funkce neobsazena Měna som (KGS) Zpět na obsah

34 Kyrgyzstán – odkazy na web
Odkaz na článek Historie Kyrgyzstánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Zpět na obsah

35 Kyrgyzstán – odkazy na viea
Kyrgyzstán – „Nový světový řád“ – video o vzestupu radikálního islámu v Kyrgyzstánu Kyrgyzstán – Interview ruské televize s Rozou Otunbajevou, vůdkyní revoluce z roku 2010 Kyrgyzstán – Interview ruské televize s Kurmanbekem Bakijevem, prezidentem Kyrgyzstánu sesazeným r. 2010 Zpět na obsah

36 Náměstí Ala Tú Biškek Vládní sídlo Zpět na obsah

37 Manas Air Base Zpět na obsah

38 Zpět na obsah

39 Ťan Šan Zpět na obsah

40 Zpět na obsah

41 Ústup od Jeniseje Zpět na obsah

42 Historie Kyrgyzstánu Mongolské impérium
Jenisej Ústup před Mongoly na jih Zpět na obsah

43 Kokandský chanát Zpět na obsah

44 Dobyvatelé ruského Turkestánu
Vpád ruské říše 1868 – z Kokandského chanátu vytvořen vazalský stát 1876 – protiruské demonstrace využity k vojenskému zásahu Kokand zahrnut jako provincie Ferghana do ruského Turkestánu Michail Čerňajev Konstantin Petrovič Von Kaufmann Michail Skobelev Zpět na obsah Dobyvatelé ruského Turkestánu

45 Kyrgyzská sovětská socialistická republika
Kyrgyzská SSR 1924 sovětská autonomní oblast 1936 sovětská svazová republika 1991 nezávislost na SSSR Zpět na obsah

46 Nezávislost Ošská oblast Celková populace Uzbeků v Kyrgyzstánu – 14,5%
BIŠKEK Ošská oblast Celková populace Uzbeků v Kyrgyzstánu – 14,5% Uzbekové v ošské oblasti-50% Zpět na obsah

47 Askar Akajev Prezident Kyrgyzské akademie věd
Prezident kyrgyzské republiky V současnosti v exilu v Ruské federaci Zpět na obsah

48 Tulipánová revoluce Zpět na obsah

49 Kurmanbek Bakijev Felix Kulov Kurmanbek Bakijev
politiky pocházející z jižního Kyrgyzstánu, části která se historicky vymezuje vůči severu s hlavním městem prezident, jehož vynesla k moci tzv. Tulipánová revoluce kvůli korupci a etnickému násilí byl sesazen převratem roku 2010 Felix Kulov premiér a Bakijevův poradce Zpět na obsah

50 Kazachstán Zpět na obsah Hlavní město: Astana Rozloha:
2 717 300 km² (9. na světě) z toho 1,7 % vodní plochy Nejvyšší bod: Khan Tangiri Shyngy (6995 m n. m.) Časové pásmo: +4 až +6 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 15 658 308 ( ) (57. na světě, 2004) Hustota zalidnění: 6 ob. / km² HDI: ▲ 0,807 (vysoký) (71. na světě, 2007) Jazyk: kazaština, ruština (úřední) Náboženství islám (53.7 %), křesťanství Státní útvar Státní zřízení republika Vznik 16. prosince 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident Nursultan Nazarbajev Předseda vlády Karim Masimov Měna tenge (KZT) Zpět na obsah

51 Kazachstán Největší vnitrozemský stát na světě, minimální hustota obyvatelstva Na obyvatel připadá území 34krát větší než ČR Zpět na obsah

52 Kazachstán - odkazy Odkaz na článek Historie Kazachstánu
Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Zpět na obsah

53 Astana Almaty Zpět na obsah

54 Astana Zpět na obsah

55 Astana Zpět na obsah

56 Astana Zpět na obsah

57 Kaspické moře Zpět na obsah

58 Atyrau – přístav na březích Kaspiku
Zpět na obsah

59 Pohoří Pamír Zpět na obsah

60 Povolžští Němci - Wolgadeutschen
–výzvy Evropanům ke kolonizaci Ruska-šlo o vytvoření bariéry mezi nomády a usedlými obyvateli naVýchodě Kolonisté přicházeli většinou z Německa,Rakousko emigraci zakázalo,jiné národy dávaly přednost Americe Kolonistům byly uděleny výsady-včetně vynětí z vojenské povinnosti v 19. stol. byly výsady odvolávány,což vedlo k emigraci Mennonitů do USA Kateřina II, vlastním jménem Sophie Fredericke Auguste von Anhalt - Zerbst Zpět na obsah

61 Autonome Sozialistische Sowjetrepublik der Wolgadeutschen Автономная Советская Социалистическая Республика Немцев Поволжья sčítání 1926 sčítání 1939 Němci 379,630 (66.4%) 366,685 (60.5%) Rusové 116,561 (20.4%) 156,027 (25.7%) Ukrajinci 68,561 (12.0%) 58,248 (9.6%) Kazachové 1,353 (0.2%) 8,988 (1.5%) tataři 2,225 (0.4%) 4,074 (0.7%) Mordvini 1,429 (0.3%) 3,048 (0.5%) Bělorusové 159 (0.0%) 1,636 (0.3%) Číňané 5 (0.0%) 1,284 (0.2%) Židé 152 (0.0%) 1,216 (0.2%) Poláci 216 (0.0%) 756 (0.1%) Estonci 753 (0.1%) 521 (0.1%) Ostatní 710 (0.1%) 3,869 (0.6%) Celkem 571,754 606,352 – Stalinův dekret o vyhoštění konec Povolžských Němců-deportace do Kazachstánu Zpět na obsah

62 Kazašská sovětská socialistická republika
Kazašská SSR sovětská autonomní oblast sovětská svazová republikou nezávislost Zpět na obsah

63 Dějiny Kazašské SSR 1930 Do r.1953 1947 1950 – 1970 1959 1986 1991
ukončena kolektivizace Do r.1953 popraveno minimálně příslušníků „antisovětské“ inteligence 1947 v Semipalatinsku vybudován testovací polygon pro nukleární zbraně 1950 – 1970 akce „zúrodňování celin“ Kazachstánu, příliv násilně deportovaných národů - Němců,Ukrajinců, Židů, Korejců a Bělorusů 1959 počet Kazachů se snížil na cca 1/3 1986 Jeltoksanské nepokoje - protest proti nahrazení tajemníka KSSS Dinmuhameda Konajeva Rusem Gennadijem Kolbinem 1991 nezávislost 1998 zakázáno působení wahhábitů 2000 guvernéři provincií jmenováni prezidentem Zpět na obsah

64 Polygon v Semipalatinsku
Operace První světlo v podzemních prostorách pod korytem řeky Čagan proběhl výbuch o síle 140 kilotun TNT Vznikl kráter o průměru 408 m a hloubce cca 100m. Podložní hornina se roztavila do skleněné hmoty R byla oblast stále vysoce radioaktivní Zpět na obsah

65 Kosmodrom Bajkonur Založen nedaleko železniční stanice Tjuratam, cca 320 km jihozápadně od skutečného Bajkonuru 1966 zde vybudována základna s městským statutem pod názvem Leninsk vypuštěna družice Sputnik start kosmické lodi s prvním člověkem na palubě 1991-pokračování kosmického programu v rámci spolupráce zemí SNS 2003-po útlumu programu raketoplánů sehrála nejvýznamnější stanice pro zásobování stanice Sojuza Spacekraft V současnosti nejstarší kosmická základna na Zemi. Zpět na obsah

66 Nursultan Nazarbajev 1989-šéf komunistické strany Kazachstánu
1991-zvolen prezidentem 2007- uděleny pravomoci téměř doživotního prezidenta Zpět na obsah

67 Tádžikistán Zpět na obsah Hlavní město: Dušanbe Rozloha:
143 100 km² (94. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy Nejvyšší bod: Qulla-ji Ismóil-i Sómóní (Štít Ismáíla Sámáního,) (7495 m n. m.) Časové pásmo: +5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 7 163 506 (94. na světě, odhad 2005) Hustota zalidnění: 50 ob. / km² (150. na světě) HDI: ▲ 0,684 (střední) (124. na světě, 2007) Jazyk: tádžičtina (úřední), ruština Náboženství sunnitští muslimové 85 %, šíitští muslimové 5 %, jiní 10 % (odhad 2003) Státní útvar Státní zřízení republika Vznik 9. září 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident Emómalí-ji Rahmón (od 6. listopadu 1994) Předseda vlády Óqil Óqilov (od 20. ledna 1999) Měna somoni (TJS) Zpět na obsah

68 Zpět na obsah

69 Zpět na obsah

70 Barakatský bazar, Dušanbe, 1983
Zpět na obsah

71 Zpět na obsah

72 Zpět na obsah

73 Zpět na obsah

74 Tádžická SSR 1920 - podle sčítání lidu žilo v obci Dušanbe 3000 lidí
vznik Tádžické autonomní SSR,tehdy byla tvořena východní částí bývalého Bucharského emirátu první noviny v Tádžickém jazyce Svazová republika SSSR, k jejímu území připojen uzbecký region Chúdžand přes všeobecný odpor Tádžiků dokončena násilná kolektivizace zemědělství šíření islámu,růst násilí vůči ne-tádžickým národnostem-zejména Rusům lidí se účastnilo protiruského násilí Zpět na obsah

75 Tádžikistán - odkazy Odkaz na článek Historie Tádžikistánu
Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na severu Eurasianet.com Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Zpět na obsah

76 Emomali Rachmon Rachmon Nabijev Zpět na obsah

77 Občanská válka v Tádžikistánu
Období 1992–1997 Místo Tádžikistán Výsledek Příměří podpořené OSN Mírová dohoda podepsaná Rachmonov vyhrává prezidentské volby roku 1999 Strana islámské obnovy získává 30% ministerských křesl. účastníci konfliktu  Tajikistan  Russia  Uzbekistan Spojená Tádžická opozice Strana islámské obnovy Islámské hnutí Uzbekistánu Demokratičtí reformisté Horno-badachšánská oblast Džamíat-e islámí Islámský stát Afghánistán Talibanské oddíly podporované Al – Kajdou Írán  Pákistán Velitelé a vůdci Emomali Rachmonov Islom Karimov Boris Jelcin Sajjíd Abdullo Núrí Mohammed Šarif Himmatzáde Šádman Jússuf Džuma Namangání (IMU) Oběti a ztráty 50, ,000 mrtvých, 1.2 miliónu bez přístřeší Zpět na obsah

78 Farkhor Air Base 2001- na základně Farchór indická armáda otevřela nemocnici o 25 lůžkách za účeelm léčby vojáků Afghánské severní aliance Po 11.září 2001 byla základna nabínuta USA, ty nabídku přijaly,ale neučinily žádné další kroky k jejímu využití, Indové nemocnici přemístili do Afghánistánu 2002-zprávy o obnově základny na základě dohody E.Rachmonova a premiéra Vádžpejího 2006-údajně rozmístěno až 14 letounů MIG-29 Význam základny: Úzké vztahy Indie a Tádžikistánu Rivalita Indie s Pákistánem Snaha Indie o zesílení vlivu na energetické zásoby ve střední Asii Snaha USA o vytlačení Číny pomocí indické dominance v regionu Zpět na obsah

79 Odkazy na dějiny střední Asie
Odkaz na souhrnný článek dějiny střední Asie Odkaz na prezentaci Stručné dějiny střední Asie, Univerzita Palackého, Olomouc Odkaz na českou Wikipedii Odkaz na anglickou Wikipedii Odkaz na server Eurasia.net Odkaz na stránky Slavomíra Horáka, cestovatele po střední Asii (zde další rozcestník) Roux, J. P. (2007). Dějiny střední Asie. NLN - Nakladatelství Lidové noviny. Zpět na obsah