Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Střední Asie. © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Střední Asie 1.TurkmenistánTurkmenistán 2.UzbekistánUzbekistán 3.KyrgyzstánKyrgyzstán 4.KazachstánKazachstán.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Střední Asie. © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Střední Asie 1.TurkmenistánTurkmenistán 2.UzbekistánUzbekistán 3.KyrgyzstánKyrgyzstán 4.KazachstánKazachstán."— Transkript prezentace:

1 Střední Asie

2 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Střední Asie 1.TurkmenistánTurkmenistán 2.UzbekistánUzbekistán 3.KyrgyzstánKyrgyzstán 4.KazachstánKazachstán 5.TádžikistánTádžikistán

3 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Střední Asie آسیای میانه Центральная Азия Turkestán ترکستان Zpět na obsah

4 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Turkmenistán Zpět na obsah

5 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Saparmurat Nijazov Gurbanguly Berdymuhammedov Zpět na obsah Hlavní město: Ašchabad 37° 58' s.š., 58° 20' v.d. Rozloha: km² (52. na světě) z toho 4,9 % vodní plochy Nejvyšší bod: Gora Ayribaba (3139 m n. m.) Časové pásmo: UTC +5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: (112. na světě, odhad 2006) Hustota zalidnění: 9,9 ob. / km² (208. na světě) HDI: ▲ 0,728 (střední) (108. na světě, 2007) Jazyk: turkmenština (úřední), ruština Náboženství 89 % islám, 9 % pravoslaví Státní útvar Státní zřízení prezidentská republika Vznik 27. října 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident a předseda vlády Gurbanguli Berdymuhamedov Měna turkmenský manat (TMT) HDP/obyv. (PPP) 6100 [1] USD (103. na světě, 2008)

6 Odkaz na český text knihy Ruhnama Odkaz na dějiny Turkmenistánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na informace na stránkách českého ministerstva zahraničí Odkaz na informace na stránkách českého ministerstva zahraničí Turkmenistán – Kult osobnosti prezidenta Turkmenbašiho Turkmenistán – Kult osobnosti prezidenta Turkmenbašiho Turkmenistán – „Doživotní prezident“ Turkmenistán – odkazy na web Zpět na obsah

7 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah Dosavadní názvy měsíců Nové turkmenské názvy Vysvětlení ÝanwarTürkmenbaşyNové jméno Saparmurata Nijazova, prezidenta Turkmenistánu, s významem Vůdce Turkmenů FewralBaýdakVlajka – Den turkmenské vlajky je slaven v den Turkmenbašiho narozenin. MartNowruzTradiční perský Nový rok. AprelGurbansoltanGurbansoltan Eje – jméno Turkmenbašiho matky. MaýMagtymgulyMagtymguly Pyragy – Turkmenský básník, Turkmenbašim prohlášený za národního barda. IýunOguzOguz Chán – zakladatel turkmenského národa. IýulGorkutHrdina turkmenského eposu "Gorkut-Ata". AwgustAlp ArslanZakladatel Seldžuckého impéria, údajně původem Turkmen. SentýabrRuhnamaTurkmenbašiho „bible Turkmenů“, duchovní průvodce turkmenského národa. OktýabrGaraşsyzlykNezávislost. NoýabrSanjarPoslední vládce Seldžuckého impéria. DekabrBitaraplykNeutralita - Turkmenistán se prohlásil za důsledně neutrální zemi, den neutrality je slaven v prosinci.

8 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Oblouk neutrality Památník zemětřesení r Zpět na obsah

9 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Památník nezávislosti a socha Seldžuk Beka Zpět na obsah

10 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Centrum Ašchabadu Zpět na obsah

11 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kipčakova mešita Zpět na obsah

12 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Hlavní nemocnice Zpět na obsah

13 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. rezidence Obchodní centrum Zpět na obsah

14 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. MinisterstvozdravotnictvíTürkmenbaši Zpět na obsah

15 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Náměstí nezávislosti Zpět na obsah

16 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Uzbekistan Islom Karimov Zpět na obsah Hlavní město:Taškent Rozloha: km² (57. na světě) z toho 5 % vodní plochy Nejvyšší bod:Beštor (4301 m n. m.) Časové pásmo:+5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: (44. na světě, odhad 2007) Hustota zalidnění:60 ob. / km² (139. na světě) HDI: ▲ 0,701 (střední) (119. na světě, 2007) Jazyk: uzbečtina (úřední) 74.3%, ruština 14.2%, tádžičtina 4.4%, jiné 7.1% Náboženství muslimové 88% (převážně sunnité), pravoslavní 9%, jiní 3% Státní útvar Státní zřízenírepublika Vznik 1. září 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident Islam Karimov (od 24. března 1990) Premiér Šavkat Mirzijajev (od 11. prosince 2003) Měnasum (UZS)

17 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

18 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Uzbekistán - odkazy Odkaz na historii Uzbekistánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Uzbekistán – Video o snaze vlády potlačit radikální islám Uzbekistán – Video o snaze vlády potlačit radikální islám Zpět na obsah

19 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Chórezm Zpět na obsah

20 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. BUCHARA – Kaljanský minaret Bucharský emirát BUCHARA – Mir - i Arab medresa Zpět na obsah

21 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. SAMARKAND - Registan Zpět na obsah

22 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Chiva - Chórezm Kokand - Kokandský chanát Zpět na obsah

23 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Uzbecká sovětská socialistická republika Uzbecká SSR založena na území západního Turkestánu, bývalého Bucharského emirátu a Chorézmu nezávislost Zpět na obsah

24 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Ferghanská dolina Naryn Kara Darja Zpět na obsah

25 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

26 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Andižan Zpět na obsah

27 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

28 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

29 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Andižan dnes - oblast drogové kriminality - region radikálního islámu Zpět na obsah

30 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Aralské jezero Zpět na obsah

31 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

32 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

33 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kyrgyzstán Zpět na obsah Hlavní město:Biškek Rozloha: km² (86. na světě) z toho 4 % vodní plochy Nejvyšší bod:Džengiš Čokusu (7439 m n. m.) Časové pásmo:+5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: (111. na světě, odhad 2005) Hustota zalidnění:26 ob. / km² (181. na světě) HDI: ▲ 0,694 (střední) (122. na světě, 2007) Jazyk: kyrgyzština (úřední), ruština (úřední) Náboženství muslimové 75 %, ruští pravoslavní 20 %, jiní 5 % Státní útvar Státní zřízeníparlamentní republika Vznik 31. srpna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) PrezidentkaRoza Otunbajevová Předseda vládyfunkce neobsazena Měnasom (KGS)

34 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kyrgyzstán – odkazy na web Odkaz na článek Historie Kyrgyzstánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Zpět na obsah

35 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kyrgyzstán – „Nový světový řád“ – video o vzestupu radikálního islámu v Kyrgyzstánu Kyrgyzstán – „Nový světový řád“ – video o vzestupu radikálního islámu v Kyrgyzstánu Kyrgyzstán – Interview ruské televize s Rozou Otunbajevou, vůdkyní revoluce z roku 2010 Kyrgyzstán – Interview ruské televize s Rozou Otunbajevou, vůdkyní revoluce z roku 2010 Kyrgyzstán – Interview ruské televize s Kurmanbekem Bakijevem, prezidentem Kyrgyzstánu sesazeným r Kyrgyzstán – Interview ruské televize s Kurmanbekem Bakijevem, prezidentem Kyrgyzstánu sesazeným r Kyrgyzstán – odkazy na viea Zpět na obsah

36 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Vládní sídlo Náměstí Ala Tú Biškek Zpět na obsah

37 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Manas Air Base Zpět na obsah

38 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

39 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Ťan Šan Zpět na obsah

40 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

41 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Ústup od Jeniseje Zpět na obsah

42 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Ústup před Mongoly na jih Jenisej Historie Kyrgyzstánu Mongolské impérium Zpět na obsah

43 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kokandský chanát Zpět na obsah

44 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Vpád ruské říše Michail Čerňajev Konstantin Petrovič Von Kaufmann Michail Skobelev Dobyvatelé ruského Turkestánu 1868 – z Kokandského chanátu vytvořen vazalský stát 1876 – protiruské demonstrace využity k vojenskému zásahu Kokand zahrnut jako provincie Ferghana do ruského Turkestánu Zpět na obsah

45 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kyrgyzská sovětská socialistická republika Kyrgyzská SSR 1924 sovětská autonomní oblast 1936 sovětská svazová republika 1991 nezávislost na SSSR Zpět na obsah

46 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Nezávislost Ošská oblast Celková populace Uzbeků v Kyrgyzstánu – 14,5% Uzbekové v ošské oblasti-50% BIŠKEK Zpět na obsah

47 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Askar Akajev Prezident Kyrgyzské akademie věd Prezident kyrgyzské republiky V současnosti v exilu v Ruské federaci Zpět na obsah

48 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Tulipánová revoluce Zpět na obsah

49 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kurmanbek Bakijev – politiky pocházející z jižního Kyrgyzstánu, části která se historicky vymezuje vůči severu s hlavním městem – prezident, jehož vynesla k moci tzv. Tulipánová revoluce – kvůli korupci a etnickému násilí byl sesazen převratem roku 2010 Felix Kulov – premiér a Bakijevův poradce Zpět na obsah

50 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kazachstán Zpět na obsah Hlavní město:Astana Rozloha: km² (9. na světě) z toho 1,7 % vodní plochy Nejvyšší bod: Khan Tangiri Shyngy (6995 m n. m.) Časové pásmo:+4 až +6 Obyvatelstvo Počet obyvatel: ( ) (57. na světě, 2004) Hustota zalidnění:6 ob. / km² HDI: ▲ 0,807 (vysoký) (71. na světě, 2007) Jazyk:kazaština, ruština (úřední) Náboženstvíislám (53.7 %), křesťanství Státní útvar Státní zřízenírepublika Vznik 16. prosince 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) PrezidentNursultan Nazarbajev Předseda vládyKarim Masimov Měnatenge (KZT)

51 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kazachstán Největší vnitrozemský stát na světě, minimální hustota obyvatelstva Na obyvatel připadá území 34krát větší než ČR Zpět na obsah

52 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kazachstán - odkazy Odkaz na článek Historie Kazachstánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na serveru Eurasianet.org Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Zpět na obsah

53 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Astana Almaty Zpět na obsah

54 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Astana Zpět na obsah

55 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Astana Zpět na obsah

56 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Astana Zpět na obsah

57 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kaspické moře Zpět na obsah

58 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Atyrau – přístav na březích Kaspiku Zpět na obsah

59 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Pohoří Pamír Zpět na obsah

60 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kateřina II, vlastním jménem Sophie Fredericke Auguste von Anhalt - Zerbst –výzvy Evropanům ke kolonizaci Ruska-šlo o vytvoření bariéry mezi nomády a usedlými obyvateli naVýchodě Kolonisté přicházeli většinou z Německa,Rakousko emigraci zakázalo,jiné národy dávaly přednost Americe Kolonistům byly uděleny výsady-včetně vynětí z vojenské povinnosti v 19. stol. byly výsady odvolávány,což vedlo k emigraci Mennonitů do USA Povolžští Němci - Wolgadeutsche n Zpět na obsah

61 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Autonome Sozialistische Sowjetrepublik der Wolgadeutschen Автономная Советская Социалистическая Республика Немцев Поволжья – Stalinův dekret o vyhoštění konec Povolžských Němců-deportace do Kazachstánu Zpět na obsah sčítání 1926sčítání 1939 Němci379,630 (66.4%)366,685 (60.5%) Rusové116,561 (20.4%)156,027 (25.7%) Ukrajinci68,561 (12.0%)58,248 (9.6%) Kazachové1,353 (0.2%)8,988 (1.5%) tataři2,225 (0.4%)4,074 (0.7%) Mordvini1,429 (0.3%)3,048 (0.5%) Bělorusové159 (0.0%)1,636 (0.3%) Číňané5 (0.0%)1,284 (0.2%) Židé152 (0.0%)1,216 (0.2%) Poláci216 (0.0%)756 (0.1%) Estonci753 (0.1%)521 (0.1%) Ostatní710 (0.1%)3,869 (0.6%) Celkem571,754606,352

62 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kazašská sovětská socialistická republika Kazašská SSR sovětská autonomní oblast sovětská svazová republikou nezávislost Zpět na obsah

63 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Dějiny Kazašské SSR 1930 – ukončena kolektivizace Do r.1953 – popraveno minimálně příslušníků „antisovětské“ inteligence 1947 – v Semipalatinsku vybudován testovací polygon pro nukleární zbraně 1950 – 1970 – akce „zúrodňování celin“ Kazachstánu, příliv násilně deportovaných národů - Němců,Ukrajinců, Židů, Korejců a Bělorusů 1959 – počet Kazachů se snížil na cca 1/ – Jeltoksanské nepokoje - protest proti nahrazení tajemníka KSSS Dinmuhameda Konajeva Rusem Gennadijem Kolbinem 1991 – nezávislost 1998 – zakázáno působení wahhábitů 2000 – guvernéři provincií jmenováni prezidentem Zpět na obsah

64 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Polygon v Semipalatinsku Operace První světlo v podzemních prostorách pod korytem řeky Čagan proběhl výbuch o síle 140 kilotun TNT Vznikl kráter o průměru 408 m a hloubce cca 100m. Podložní hornina se roztavila do skleněné hmoty R byla oblast stále vysoce radioaktivní Zpět na obsah

65 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kosmodrom Bajkonur Založen nedaleko železniční stanice Tjuratam, cca 320 km jihozápadně od skutečného Bajkonuru 1966 zde vybudována základna s městským statutem pod názvem Leninsk vypuštěna družice Sputnik start kosmické lodi s prvním člověkem na palubě 1991-pokračování kosmického programu v rámci spolupráce zemí SNS 2003-po útlumu programu raketoplánů sehrála nejvýznamnější stanice pro zásobování stanice Sojuza Spacekraft V současnosti nejstarší kosmická základna na Zemi. Zpět na obsah

66 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Nursultan Nazarbajev 1989-šéf komunistické strany Kazachstánu 1991-zvolen prezidentem uděleny pravomoci téměř doživotního prezidenta Zpět na obsah

67 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Tádžikistán Zpět na obsah Hlavní město:Dušanbe Rozloha: km² (94. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy Nejvyšší bod: Qulla-ji Ismóil-i Sómóní (Štít Ismáíla Sámáního,) (7495 m n. m.) Časové pásmo:+5 Obyvatelstvo Počet obyvatel: (94. na světě, odhad 2005) Hustota zalidnění:50 ob. / km² (150. na světě) HDI: ▲ 0,684 (střední) (124. na světě, 2007) Jazyk:tádžičtina (úřední), ruština Náboženství sunnitští muslimové 85 %, šíitští muslimové 5 %, jiní 10 % (odhad 2003) Státní útvar Státní zřízenírepublika Vznik 9. září 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Prezident Emómalí-ji Rahmón (od 6. listopadu 1994) Předseda vlády Óqil Óqilov (od 20. ledna 1999) Měnasomoni (TJS)

68 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

69 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

70 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Barakatský bazar, Dušanbe, 1983 Zpět na obsah

71 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

72 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

73 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

74 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Tádžická SSR podle sčítání lidu žilo v obci Dušanbe 3000 lidí vznik Tádžické autonomní SSR,tehdy byla tvořena východní částí bývalého Bucharského emirátu první noviny v Tádžickém jazyce Svazová republika SSSR, k jejímu území připojen uzbecký region Chúdžand přes všeobecný odpor Tádžiků dokončena násilná kolektivizace zemědělství šíření islámu,růst násilí vůči ne- tádžickým národnostem-zejména Rusům lidí se účastnilo protiruského násilí Zpět na obsah

75 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Tádžikistán - odkazy Odkaz na článek Historie Tádžikistánu Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na články na severu Eurasianet.com Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na článek na serveru Hedvabnastezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Zpět na obsah

76 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Emomali Rachmon Rachmon Nabijev Zpět na obsah

77 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Občanská válka 1992–1997 Zpět na obsah Občanská válka v Tádžikistánu Období1992–1997 MístoTádžikistán Výsledek Příměří podpořené OSN Mírová dohoda podepsaná Rachmonov vyhrává prezidentské volby roku 1999 Strana islámské obnovy získává 30% ministerských křesl. účastníci konfliktu Tajikistan Russia Uzbekistan Spojená Tádžická opozice Strana islámské obnovy Islámské hnutí Uzbekistánu Demokratičtí reformisté Horno-badachšánská oblast Džamíat-e islámí Islámský stát Afghánistán Talibanské oddíly podporované Al – Kajdou Írán Pákistán Velitelé a vůdci Emomali Rachmonov Islom Karimov Boris Jelcin Sajjíd Abdullo Núrí Mohammed Šarif Himmatzáde Šádman Jússuf Džuma Namangání (IMU) Oběti a ztráty 50, ,000 mrtvých, 1.2 miliónu bez přístřeší

78 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s na základně Farchór indická armáda otevřela nemocnici o 25 lůžkách za účeelm léčby vojáků Afghánské severní aliance Po 11.září 2001 byla základna nabínuta USA, ty nabídku přijaly,ale neučinily žádné další kroky k jejímu využití, Indové nemocnici přemístili do Afghánistánu 2002-zprávy o obnově základny na základě dohody E.Rachmonova a premiéra Vádžpejího 2006-údajně rozmístěno až 14 letounů MIG-29 Význam základny: Úzké vztahy Indie a Tádžikistánu Rivalita Indie s Pákistánem Snaha Indie o zesílení vlivu na energetické zásoby ve střední Asii Snaha USA o vytlačení Číny pomocí indické dominance v regionu Farkhor Air Base Zpět na obsah

79 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Odkazy na dějiny střední Asie Odkaz na souhrnný článek dějiny střední Asie Odkaz na prezentaci Stručné dějiny střední Asie, Univerzita Palackého, Olomouc Odkaz na prezentaci Stručné dějiny střední Asie, Univerzita Palackého, Olomouc Odkaz na českou Wikipedii Odkaz na anglickou Wikipedii Odkaz na server Eurasia.net Odkaz na stránky Slavomíra Horáka, cestovatele po střední Asii (zde další rozcestník) Odkaz na stránky Slavomíra Horáka, cestovatele po střední Asii (zde další rozcestník) Roux, J. P. (2007). Dějiny střední Asie. NLN - Nakladatelství Lidové noviny. Roux, J. P. (2007). Dějiny střední Asie. NLN - Nakladatelství Lidové noviny. Zpět na obsah


Stáhnout ppt "Střední Asie. © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Střední Asie 1.TurkmenistánTurkmenistán 2.UzbekistánUzbekistán 3.KyrgyzstánKyrgyzstán 4.KazachstánKazachstán."

Podobné prezentace


Reklamy Google