Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MĚKKÝŠI. Měkkýše rozdělujeme na třídy : PlžiMlžiHlavonožci Mají jednodílnou schránku ulitu. Mají dvoudílnou schránku lasturu. Schránku nemají (výjimka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MĚKKÝŠI. Měkkýše rozdělujeme na třídy : PlžiMlžiHlavonožci Mají jednodílnou schránku ulitu. Mají dvoudílnou schránku lasturu. Schránku nemají (výjimka."— Transkript prezentace:

1 MĚKKÝŠI

2 Měkkýše rozdělujeme na třídy : PlžiMlžiHlavonožci Mají jednodílnou schránku ulitu. Mají dvoudílnou schránku lasturu. Schránku nemají (výjimka loděnka hlubinná), mají sépiovou kost.

3 Plži Plži nemají kostru. Tělo je členěno na svalnatou nohu (pohyb) a útrobní vak (vnitřní orgány). Je chráněno vápenatou, spirálovitě stočenou schránkou – ulitou. Schránku nikdy neopouštějí, dorůstá spolu s nimi. U některých druhů je ulita zakrnělá (slimák). Páskovka keřová Plzák španělský Slimák největšíOkružák ploský Plzák lesní Hlemýžď zahradní

4 Suchozemští plži Hlemýžď zahradní Achatina obrovská, Afrika Páskovka keřová Plzák lesní Slimák největší

5 Sladkovodní plži Okružák ploský Plovatka bahenní Bahenka živorodá Ulita bahenky Ulita okružáka

6 Mořští plži Zavinutec tygrovaný Ostranka jaderská Homolice Přílipka miskovitá

7 Ušeň mořská z jejích ulit se dříve vyráběly knoflíky

8 Stavba těla Oči Ústa Mozková uzlina Volátko + slinná žláza Nervová soustava Svalnatá noha Srdce Ledvina Žaludek Slinivkojaterní žláza Obojetná pohlavní žláza Řitní otvor Plicní vak Plášťová dutina Tykadla

9 Tělo plžů se člení na hlavu, svalnatou nohu a útrobní vak. Stavba těla Hlava – jeden nebo dva páry zatažitelných tykadel, horní nese pohárkové oči. Svalnatá noha – je plochá, obsahuje množství slizových žláz, které vylučují sliz usnadňující pohyb a zabraňující vysychání těla. Útrobní vak – obsahuje vnitřní orgány a svaly zatahovače a svěrače. Jeho hřbetní plochu kryje kožní záhyb – plášť, pod kterým je plášťová dutina se všemi orgánovými soustavami.

10 Trávicí soustava Trávicí soustava začíná bezzubými ústy s jazykovou páskou radulou. Radula vypadá jako pilník a slouží ke strouhání potravy. Do trávicí soustavy ústí žlázy s enzymy, umožňujícími trávení celulózy. Plži se živí rostlinnou potravou, houbami, organickými zbytky nebo dravě (homolice), kdy kořist ochromí jedem ze slinné žlázy, který vbodávájí do těla pomocí duté, jehlovité raduly. Řitní otvor vyúsťuje poblíž vchodu do plášťové dutiny na spodní straně ulity. Radula Trávicí trubice

11 Srdce Oběhová soustava Plži mají otevřenou oběhovou soustavu. Vakovité srdce pumpuje krev do cév, ze kterých se volně rozlévá do tkání. Krev obsahuje modré barvivo hemocyanin. Krev rozvádí po těle živiny a kyslík.

12 Dýchací soustava Plži dýchají hřebínkovitými žábrami nebo plicními vaky. Plicní vaky jsou tvořeny krevními vlásečnicemi, které hustě protkávají vnitřní sliznici plášťové dutiny. Plicní vak

13 Nervová soustava Nervová soustava plžů je tvořena nervovou zauzlinou v hlavě, nervovým prstencem kolem trávicí trubice a čtyřmi pruhy nervů, vybíhajícími do těla. Nervové zauzliny

14 Pohlavní žlázy Pohlavní soustava, rozmnožování Většina plžů je odděleného pohlaví, některé druhy jsou hermafroditi (hlemýžď). V těle se jim vytvářejí samčí i samičí pohlavní buňky. Dva jedinci si navzájem vymění pohlavní buňky a každý z nich naklade vajíčka do země nebo na vodní rostliny. Z vajíček se líhnou mladí jedinci zcela podobní dospělým. Vyústění pohlavní soustavy

15 Dva hlemýždi si vyměňují pohlavní buňky

16 Akvarijní plž Pomacea cannaliculata Vajíčka, líhnutí, mladí jedinci

17 Vodní plži Mají jeden pár tykadel Plovatka bahenní Rybníky, dýchá plicními vaky Bahenka živorodá Rybníky, dýchá žábrami, víčko k uzavření ulity Okružák ploský Rybníky, dýchá plicními vaky Ostranka jaderská Moře, dýchá žábrami Homolice Moře, dýchá žábrami, kořist zabíjí jedem Zavinutec tygrovaný Moře, dýchá žábrami, platidlo Suchozemští plži Mají dva páry tykadel Hlemýžď zahradní Býložravec, ulitu na zimu uzavírá víčkem Páskovka keřová Ulita s pruhy, býložravec Jantarka Věžovitá žlutá ulita, podmáčené louky Slimák zahradní Nemají ulitu pouze štítek, živí se rostlinami, organickými zbytky a houbami. Škůdci v zahradách Slimáček polní Plzák lesní

18 Páskovka keřová

19

20 Hlemýžď zahradní

21 Achatina obrovská Pochází z Afriky, dorůstá až 30 cm a 900 g.

22 Slimák největší

23 Plzák lesní

24 Plzák lesní s vajíčky

25 Plovatka bahenní

26 Okružák ploský

27 Bahenka živorodá

28 Mlži Mlži jsou výhradně vodní živočichové. Mají ploché tělo s redukovanou hlavou. Tělo je kryto dvoudílnou schránkou - lasturou. Lastury jsou ovládány jedním nebo dvěma silnými svěrači. Zapadají do sebe systémem lišt, zubů a jamek, který nazýváme zámek. Mlži dýchají žábrami, živí se organickými zbytky nebo planktonem. Většina druhů je hermafroditních. Některé druhy tvoří perly. Velevrub malířský Škeble rybničná Perlorodka říční Okružanka říční Perlotvorka mořská Ústřice jedlá Zéva obrovská Srdcovka ostnitá

29 Stavba těla Ústní otvor Lastura Plášť Zámek Žaludek + Střevo Srdce Svěrač Řitní otvor Přijímací otvor (sifon) Vyvrhovací otvor (sifon) Osrdečník Žábry Plášťová dutina Svalnatá noha Proud vody Pohlavní žlázy Plášť, který visí ve dvou chlopních po stranách svalnaté nohy, tvoří dutinu, ve které jsou uloženy žaberní listy. Žábry slouží kromě dýchání také k filtrování potravy. Plankton

30 ŽÁBRY Svalnatá noha

31 Slávka jedlá Slávka se vyskytuje v příbojové zóně a proto se k podkladu upevňuje byssovými vlákny – hmotou vylučovanou svalnatou nohou, která ve vodě rychle tuhne. Filtruje asi 3 litry vody za hodinu a mezi lištami žaber zachycuje drobné částice potravy. Slávka se dožívá až 20 let. Na vhodných místech žije na 1m 2 až jedinců. Pěstuje se uměle a jen v Evropě se ročně spotřebuje více než tun slávek ! Nasávaná vodaVypouštěná voda Byssová vlákna Svalnatá noha

32 Svalnatá noha je nejmohutnější částí těla. Slouží mlžům k pohybu po dně, zavrtávání do bahna případně i do hornin (skulař vrtavý). Skulař vrtavý Škeble rybničná

33 Lastura Lastura je schránka z uhličitanu vápenatého – vápence. Slouží k ochraně před predátory. Na hřbetě jsou obě poloviny spojeny pevným vazem a zapadají do sebe zámkem. Vnitřek je pokryt perletí. Otevírání a zavírání lastury ovládají většinou dva silné svaly – svěrače. Vápenec i perleť vylučují buňky pláště. Při proniknutí nečistot mezi plášť a lasturu obaluje živočich tuto cizorodou látku perletí. Vzniká tak perla. Největší lastury vytváří zéva obrovská (až 340 kg), přičemž váha vlastního živočich činí necelých 10 kg. Ústřice Perlorodka Zéva Perlotvorka

34 Perla Perla je perletí obalená nečistota, která vnikla mezi plášť a lasturu. Živočicha to dráždí, a protože ji nedokáže odstranit, pokrývá ji vrstvou perleti. Největší nalezená perla byla objevena u zévy hladké z pobřeží Filipín. Vážila 6,4 kg a průměr byl 24 cm.

35 Rozmnožování Mlži jsou jako většina měkkýšů obojetného pohlaví. Vzhledem k přisedlému způsobu života vypouštějí pohlavní buňky volně do vody v počtu až 25 miliónů za rok. Po oplození se líhnou larvy glochidie, které parazitují sáním krve na žábrách ryb. Po určitém čase se larva pustí, usadí se na dně, dospívá a žije přisedlým způsobem. Mlži se mohou dožít vysokého věku. (slávka jedlá – 20 let, perlorodka říční – 90 let, zéva obrovská – 100 let) Glochidie Glochidie na žaberních lupíncích

36 Cyklus škeble rybničné Glochidie Malé škeble

37 Sladkovodní mlži Škeble rybničná Perlorodka říční Velevrub malířský Slávička mnohotvárná Okružanka říční Mořští mlži Hřebenatka svatojakubská Slávka jedlá Střenka jedlá Srdcovka ostnitá Skulař vrtavý Zéva obrovská Perlotvorka mořská Ústřice jedlá

38 Škeble rybničná

39 Perlorodka říční

40 Velevrub malířský

41 Hřebenatka svatojakubská

42 Slávka jedlá

43 Střenka jedlá

44 Srdcovka jedlá

45 Zéva obrovská

46 Perlotvorka mořská

47 Ústřice jedlá

48 Hlavonožci Hlavonožci jsou mořští draví živočichové. Jejich svalnatá noha je přeměněna v 8 – 10 ramen (chapadel) s přísavkami a vakovitou nálevku. Schránka je redukovaná do podoby vápnité destičky, kterou nazýváme sépiová kost. Slinné žlázy některých druhů produkují jed. Mají zobákovité čelisti, žábry, značně vyvinutý mozek a oči. Jsou odděleného pohlaví. Rozmnožují se vajíčky. Chobotnice Sépie Oliheň

49 Oko Oko hlavonožců se nazývá komorové. Má podobnou stavbu jako oči obratlovců. Může mít v průměru až 50 cm (krakatice obrovská). Umožňuje dokonalou orientaci a zaostření.

50 Oko sépie Savci Hlavonožci Nervová vlákna Tyčinky + čípky Zrakový nerv Slepá skvrna Čočka Nervová vlákna Tyčinky + čípky Zrakový nerv Čočka Oko chobotnice

51 Schránka Schránku mají zachovánu pouze nejprimitivnější druhy – loděnky a argonauti. U ostatních je zastoupena vápenitou destičkou – sépiovou kostí, která je přerostlá pláštěm. Schránku mají zachovánu pouze nejprimitivnější druhy – loděnky a argonauti. U ostatních je zastoupena vápenitou destičkou – sépiovou kostí, která je přerostlá pláštěm. Loděnka hlubinná Argonaut pelagický

52 Sépiová kost

53 Chapadla Chapadla vznikla přeměnou svalnaté nohy. Jsou pokryta přísavkami a kromě lovu kořisti slouží samcům k přenesení spermií do těla samice. Mezi chapadly se nacházejí rohovité čelisti připomínající zobák papouška. Chapadla vznikla přeměnou svalnaté nohy. Jsou pokryta přísavkami a kromě lovu kořisti slouží samcům k přenesení spermií do těla samice. Mezi chapadly se nacházejí rohovité čelisti připomínající zobák papouška.

54 Potrava Potravou hlavonožců jsou nejčastěji mlži, ryby a krabi. Po ulovení je chobotnice kousne a vypustí do nich jed a trávicí šťávy. Stravitelné části jsou rozpuštěny a chobotnice je vysaje. Ze schránek si buduje kolem svého doupěte val, za kterým tráví většinu dne. Kousnutí některých druhů může být smrtelné i pro člověka ( chobotnice kroužkovaná ). Potravou hlavonožců jsou nejčastěji mlži, ryby a krabi. Po ulovení je chobotnice kousne a vypustí do nich jed a trávicí šťávy. Stravitelné části jsou rozpuštěny a chobotnice je vysaje. Ze schránek si buduje kolem svého doupěte val, za kterým tráví většinu dne. Kousnutí některých druhů může být smrtelné i pro člověka ( chobotnice kroužkovaná ). Chobotnice kroužkovaná, Austrálie, 10 cm

55 Obrana Na svoji obranu využívají hlavonožci hnědý inkoust produkovaný sépiovou žlázou. V ohrožení jej vypustí a stahem vakovité nálevky prudce vypudí vodu z tělního vaku, což jim umožní rychlé uplavání směrem vzad. Na svoji obranu využívají hlavonožci hnědý inkoust produkovaný sépiovou žlázou. V ohrožení jej vypustí a stahem vakovité nálevky prudce vypudí vodu z tělního vaku, což jim umožní rychlé uplavání směrem vzad.

56 Obrana Jiným způsobem obrany je přizpůsobení barvy těla barvě okolí. Jiným způsobem obrany je přizpůsobení barvy těla barvě okolí.

57 Chobotnice pobřežní

58

59 Krakatice obrovská

60 Sépie obecná

61 Oliheň obecná

62 Loděnka hlubinná

63

64


Stáhnout ppt "MĚKKÝŠI. Měkkýše rozdělujeme na třídy : PlžiMlžiHlavonožci Mají jednodílnou schránku ulitu. Mají dvoudílnou schránku lasturu. Schránku nemají (výjimka."

Podobné prezentace


Reklamy Google