Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Egypt Život ve starověkém Egyptě. Geografická poloha Egypt se rozkládá na obou březích řeky Nil Ve starověku byl závislý na pravidelných záplavách, které.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Egypt Život ve starověkém Egyptě. Geografická poloha Egypt se rozkládá na obou březích řeky Nil Ve starověku byl závislý na pravidelných záplavách, které."— Transkript prezentace:

1 Egypt Život ve starověkém Egyptě

2 Geografická poloha Egypt se rozkládá na obou březích řeky Nil Ve starověku byl závislý na pravidelných záplavách, které přinášely úrodnou půdu. Od toho se také odvíjelo rozdělení roku, oslavy a festivaly a také náboženství a způsob života. Nil byl, je a bude také významnou dopravní tepnou. Dnes se o Egyptu mluví jako o „daru Nilu“, ale je také darem pouště. Nebýt Sahary lidé by se k Nilu nestahovali a nezakládali obydlí.

3

4

5 Něco málo z dějin Egyptské dějiny začínají již před 5000 lety Roku 3100 př.n.l. vzniká první Egyptský stát Dějiny Egypta se dělí na tři základní období: Starou říši, Střední říši a Novou říši. Kromě toho existuje také predynastické období a pozdní doba. Mezi jednotlivými obdobími jsou tzv. přechodná období Panovníkem byl faraon – syn bohů a prostředník mezi bohy a lidem. Egypťané byli velmi vyspělí v matematice, astronomii, architektuře, stavitelství, lékařství a mnoha dalších oborech.

6

7 Život v povodí Nilu Život v Egyptě závisel na Nilu a každoročních záplavách, které přinášely úrodnou půdu. Proto byl Egypt zemědělskou společností Pro většinu lidí představovala každodenní práce vysazování a sklízení plodin, chov hospodářských zvířat a jiné zemědělské práce. Nil však nebyl jen důležitý pro hospodářství, ale umožňoval cestování a obchod. Na řece se také odehrávaly i oblíbené odpočinkové činnosti, např. lov, rybaření a plachtění.

8

9 Hospodářská zvířata a ryby Dobytek a voli znamenali cenný majetek. Bohatí Egypťané se často nechávali malovat s obrovskými stády skotu. Dobytek neposkytoval jen mléko a maso, používal se také při orbě. V Egyptě bylo veškeré maso velmi drahé, ovšem Egypťané si nejvíce cenili masa z volů. Toto maso bylo používáno také pro obětní dary v chrámech. Používali se také kozy a ovce. Byly chovány pro maso, mléko a vlnu. Ryby – znamenaly důležitý zdroj potravy. Při lovu se používali sítě a různé pasti.Existují i záznamy o harpunování. Egypťané jedli ryby většinou čerstvé, pouze málo jich nasolili a uskladnili.

10

11 Pěstování plodin Hlavními plodinami byly pšenice, ječmen a len. Při přípravě půdy používali Egypťané k orbě voly, nebo kypřili zem motykou. Pak rozhazovali po poli zrní, které zašlapávali zvířata do země. Sklizeň probíhala za pomoci dřevěných srpů s pazourkovou čepelí. Osly pak bylo dopraveno na mlat. Zde byla pšenice oddělena od plev a zrní uskladněno v sýpkách.

12

13 Strava a každodenní život Chleba a pivo byly nejčastějšími položkami egyptského jídelníčku. Úrodná půda však umožňovala také pěstování celé řady druhů ovoce a zeleniny, např. hroznové víno, melouny, fíky, datle, granátová jablka, okurky, hlávkový salát, cibule a česnek. Egypťané neznali cukr, používali proto ke slazení datle a med. Maso a drůbež byli vzácné a mohli si je dovolit pouze bohatí.

14 Výroba piva Pivo bylo důležitou součástí egyptského jídelníčku. Vyrábělo se podomácku i profesionálně. Egyptské pivo, které často bývalo ochuceno kořením, medem a datlemi, bylo velmi výživné. Egypťané jej obvykle vyráběli tak, že ve vodě rozmočili okoralý chléb a sušený ječmen, které pak nechali na teplém místě zkvasit.

15 Výroba vína Egypt měl své vlastní vinice, ale dovážel také víno ze Sýrie, Palestiny a později také z Řecka. Egypťané hrozny lisovali a vinnou šťávu pak nechali kvasit v sudech nebo amforách. Jakmile víno dozrálo, dochucovali nápoj kořením, medem nebo datlemi. Víno vyráběli i z fíků, granátových jablek a datlí.

16 Denní chléb Chléb byl hlavní poživatinou pro bohaté i chudé. Nejprostší chléb se vyráběl z mouky, droždí, soli a vody. Do chutnějších bochníků se ještě přidávalo koření, mléko, máslo a vejce. Do doby Nové říše (okolo roku 1600 př.n.l.) chléb vyráběly doma hospodyně či služky, později měla většina vesnic vlastní pekárny.

17

18 Menu pro královnu Archeologové objevili v hrobce ženy panovníka 2. dynastie stopy hostiny. Menu se skládalo z polévky z rozemleté pšenice, křepelky, ledvinky, vařené ryby, dušeného holouběte, hovězích žebírek, chleba, kulatých sušenek,, ovoce, sýra, vína a piva.

19

20 Bydlení a nábytek v Egyptě Egypťané stavěli své domy z nepálených cihel vyrobených z nilského bláta, do kterého přimíchali slámu a cihly nechali vysušit. Cihly se ale na silném slunci drolily a domy musely být pravidelně přestavovány. Bohatí lidé žili ve velkých rodinných domech. Ty měli přepychové vybavení, třeba koupelny a byly obklopeny zahradami. Někteří chudí lidé obývali domy, které měli pouze dva malé pokoje. Domy byli často více poschoďové a mívaly schodiště vedoucí na střech. Stěny mohly být pomalovány pestrými obrázky bohů, zvířat a květin

21 Bydlení a nábytek v Egyptě V průměrném domě nebylo mnoho nábytku. Většina kusů byla jednoduchá, vyrobená ze dřeva, ačkoli bohatí často vlastnili nábytek vykládaný ebenem, zlatem a slonovinou. Egypťané spali na postelích s rákosovými matracemi. Jako polštáře používali dřevěné opěrky pro hlavu. Oděvy a ložní prádlo ukládali do prádelníku. Židle byly pokládány za luxus a většina Egypťanů sedávala na stoličkách. Při jídle pak používali malé dřevěné stolky.

22

23 Sňatek Hlavním důvodem manželství bylo zplození potomků. Neexistoval žádný manželský obřad. Místo něj byla sepsána manželská smlouva, kterou se muž zaručil, že bude svou ženu ochraňovat. Žena na oplátku slíbila, že přinese věno. Pak se přestěhovala do manželova domu. S výjimkou faraonů měli egyptští muži obvykle jednu ženu. Páry se mohly rozvést a bylo obvyklé, že ovdovělí či rozvedení lidé se opět oženili či vdali.

24 Ženy a rodinný život Egyptské ženy vedly volnější život a měly více práv než jiné ženy té doby. Mohly legálně dědit, vlastnit a spravovat svůj majetek. Volně uzavíraly půjčky, pronajímaly půdu a obchodovaly. Ven vycházely i bez doprovodu, nemusely si na veřejnosti zakrývat hlavu a nebyly nuceny se v domě pohybovat jen v určených prostorách. Naproti tomu však nemáme mnoho záznamů o tom, že by žena dosáhla vlivného postavení. Většina žen se vdávala mladá a svůj život obětovala rodině.

25

26 Ženy a povolání Egyptské ženy zůstávaly doma, kde vykonávaly domácí práce a staraly se o děti. Když však bylo potřeba, pracovaly i na polích – hlavně v období sklizně. Ačkoli se v politice mohlo uplatnit málo žen, byla i jiná zaměstnání, která mohly vykonávat. Chudé ženy si mohly najít práci služek v bohatých domácnostech. Ženy se také mohly stát hudebnicemi či kněžkami v chrámu, tanečnicemi, profesionálními plačkami a porodními bábami. Uplatnily se také v některých oborech řemesel, jako byla výroba oděvů.

27

28 Šperky a kosmetika Egyptské ženy i muži nosili šperky a používali kosmetické přípravky. Měli je uloženy v krásně zdobených bednách a nádherně tvarovaných vázách a lahvích.

29

30 Hérodotos napsal „Ženy u nich chodí na trh a obchodují a muži zůstávají doma tkají; muži nosí břemena na hlavách, ženy na ramenou; ženy močí ve stoje a muži v sedě, na záchod chodí do domu, ale jedí na ulicích; synové nejsou povinni živit své rodič, kdežto dcery tuto povinnost mají, i když nechtějí. Egypťané žijí se svými zvířaty pohromadě a živit se ječmenem a pšenicí je pro ně potupa; těsto hnětou nohama a hlínu rukama. Každý muž měl dvojí oblek, každá žena však jen jeden,…


Stáhnout ppt "Egypt Život ve starověkém Egyptě. Geografická poloha Egypt se rozkládá na obou březích řeky Nil Ve starověku byl závislý na pravidelných záplavách, které."

Podobné prezentace


Reklamy Google