Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Název příjemce: Základní škola a Mateřská škola Řečice, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.4.00/2.1621 Tematický celek: Vlastivěda.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Název příjemce: Základní škola a Mateřská škola Řečice, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.4.00/2.1621 Tematický celek: Vlastivěda."— Transkript prezentace:

1 Název příjemce: Základní škola a Mateřská škola Řečice, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ / Tematický celek: Vlastivěda Téma: Karel Havlíček Borovský Klíčová slova: národní obrození, život a dílo Ročník: 5 Vytvořiila: Mgr. Dagmar Šišková ČÍSLO MATERIÁLU: VY_52_INOVACE_VL.32.5.Karel Havlíček Borovský ANOTACE: materiál slouží k rozšíření učiva METODIKA: prezentace slouží k předvedení na interaktivní tabuli

2 Karel Havlíček Borovský

3 Život žil ve vesnici Borová na Vysočině žil ve vesnici Borová na Vysočině od roku 1833 studoval v Havlíčkově Brodě na gymnáziu od roku 1833 studoval v Havlíčkově Brodě na gymnáziu vstoupil proto do kněžského semináře vstoupil proto do kněžského semináře na podzim 1841 odešel kvůli svým názorům na podzim 1841 odešel kvůli svým názorům roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin roku 1848 odešel z Pražských novin roku 1848 odešel z Pražských novin zemřel 29.července 1856 zemřel 29.července 1856

4 Revoluční rok 1848 Roku 1848 po potlačení revoluce byl poprvé zatčen a několik dnů vězněn. Roku 1848 po potlačení revoluce byl poprvé zatčen a několik dnů vězněn.1848 Havlíček vystupoval velmi ostře proti vládě, a tak v červnu 1849 byly Národní noviny zakázány. Ministerstvo mu za příslib mírnosti povolilo jejich další vydávání. Havlíček však pokračoval v kritice a v lednu 1850 byly tyto noviny spolu s přílohou Šotek (zde uveřejňoval své epigramy) zakázány. Havlíček byl vykázán z Prahy a po delším hledání se i s rodinou usadil v Kutné hoře. Havlíček v Kutné hoře založil časopis Slovan. Redaktor byl však neustále sledován několika osobami a podrobován domovním prohlídkám. Několik čísel Slovana bylo zkonfiskováno, Havlíček čelil mnoha obviněním a udáním. Nakonec soustavný tlak nevydržel. I přesto, že dostal několik finančních nabídek k loajalitě, se jej však státní moci koupit nepodařilo. V létě 1851 bylo vydáno opatření, na jehož základě bylo možné zakázat vydávání jakýchkoli tiskovin. Havlíček chtěl úředníky připravit o to, aby sami Slovana zlikvidovali a v srpnu jeho vydávání zastavil. Rozhodl se žurnalistickou práci přerušit a věnovat se rodině. Na radu Františka Palackého vydal knižně soubor svých článků Duch Národních novin a Kutnohorské epištoly. V listopadu 1851 byl Havlíček postaven před kutnohorský soud a obviněn z několika přečinů. Soud ho ale i na základě jeho brilantní obhajoby a znalosti zákonů osvobodil. Havlíček vydržel státní tlak nejdéle a zastavením Slovana přestaly existovat poslední české noviny. Havlíček vystupoval velmi ostře proti vládě, a tak v červnu 1849 byly Národní noviny zakázány. Ministerstvo mu za příslib mírnosti povolilo jejich další vydávání. Havlíček však pokračoval v kritice a v lednu 1850 byly tyto noviny spolu s přílohou Šotek (zde uveřejňoval své epigramy) zakázány. Havlíček byl vykázán z Prahy a po delším hledání se i s rodinou usadil v Kutné hoře. Havlíček v Kutné hoře založil časopis Slovan. Redaktor byl však neustále sledován několika osobami a podrobován domovním prohlídkám. Několik čísel Slovana bylo zkonfiskováno, Havlíček čelil mnoha obviněním a udáním. Nakonec soustavný tlak nevydržel. I přesto, že dostal několik finančních nabídek k loajalitě, se jej však státní moci koupit nepodařilo. V létě 1851 bylo vydáno opatření, na jehož základě bylo možné zakázat vydávání jakýchkoli tiskovin. Havlíček chtěl úředníky připravit o to, aby sami Slovana zlikvidovali a v srpnu jeho vydávání zastavil. Rozhodl se žurnalistickou práci přerušit a věnovat se rodině. Na radu Františka Palackého vydal knižně soubor svých článků Duch Národních novin a Kutnohorské epištoly. V listopadu 1851 byl Havlíček postaven před kutnohorský soud a obviněn z několika přečinů. Soud ho ale i na základě jeho brilantní obhajoby a znalosti zákonů osvobodil. Havlíček vydržel státní tlak nejdéle a zastavením Slovana přestaly existovat poslední české noviny Prahy Kutné hořeKutné hoře Prahy Kutné hořeKutné hoře1851

5 exil exil Z Kutné hory se Havlíčkovi vrátili do Německého Brodu. Havlíček se společensky neangažoval. O tom, že mu dá rakouská moc pokoj, však spíše pochyboval a byl prý dokonce varován. Tomu, že se úřady uchýlí k nezákonnému zásahu, ale zřejmě nevěřil. Na začátku prosince 1851 přinesl ministr Bach císaři Franzi Josefovi I. doporučení deportovat Havlíčka do Salzburgu. Císař však pobyt v tomto významném městě zřejmě nepovažoval za dostatečný trest a zvolil odlehlý alpský Brixen. O Havlíčkově deportaci bylo rozhodnuto bez jakéhokoli soudního řízení. Dne 16. prosince 1851 kolem třetí hodiny ranní vstoupil do Havlíčkova bytu policejní komisař a strážníci a vyzvali jej, aby je následoval. Byl spěšným dostavníkem dopraven do tyrolského Brixenu. Cesta přes zasněžené Alpy byla velmi náročná. Jednou se dokonce splašili koně a Havlíček byl jediný, kdo se je odvážil zastavit. V Brixenu byl Havlíček zpočátku ubytován v hotelu Elephant, kde se rychle seznámil s dalšími vyhnanci – s Johannem Aloisem Schallhammerem, účastníkem revoluce roku 1848 a důstojníkem Rudolfem Hebrem, jenž se zde ocitl kvůli dluhům. V roce 1852 za Havlíčkem přijela jeho manželka Julie s dcerou Zdenkou. Cestovní náklady ve výši 150 zlatých zaplatilo policejní ředitelství. Hmotnou nouzí v té době Havlíček ani jeho rodina netrpěla, jelikož Havlíček dostával od rakouského ministerstva vnitra v pravidelných měsíčních splátkách 500 zlatých ročně (pro představu vyšší úředník tehdy dostával 500 – 700 zlatých, učitel 130 a dělník 100 – 200 zlatých). Na živobytí to však evidentně nedostačovalo, protože Havlíček musel citelně sáhnout do rodinných úspor. I přesto, že se dnes jeho pobyt vykládá všelijak, byl Havlíček 3,5 roku ve vyhnanství, odtržen od vlasti i od přátel. Z Kutné hory se Havlíčkovi vrátili do Německého Brodu. Havlíček se společensky neangažoval. O tom, že mu dá rakouská moc pokoj, však spíše pochyboval a byl prý dokonce varován. Tomu, že se úřady uchýlí k nezákonnému zásahu, ale zřejmě nevěřil. Na začátku prosince 1851 přinesl ministr Bach císaři Franzi Josefovi I. doporučení deportovat Havlíčka do Salzburgu. Císař však pobyt v tomto významném městě zřejmě nepovažoval za dostatečný trest a zvolil odlehlý alpský Brixen. O Havlíčkově deportaci bylo rozhodnuto bez jakéhokoli soudního řízení. Dne 16. prosince 1851 kolem třetí hodiny ranní vstoupil do Havlíčkova bytu policejní komisař a strážníci a vyzvali jej, aby je následoval. Byl spěšným dostavníkem dopraven do tyrolského Brixenu. Cesta přes zasněžené Alpy byla velmi náročná. Jednou se dokonce splašili koně a Havlíček byl jediný, kdo se je odvážil zastavit. V Brixenu byl Havlíček zpočátku ubytován v hotelu Elephant, kde se rychle seznámil s dalšími vyhnanci – s Johannem Aloisem Schallhammerem, účastníkem revoluce roku 1848 a důstojníkem Rudolfem Hebrem, jenž se zde ocitl kvůli dluhům. V roce 1852 za Havlíčkem přijela jeho manželka Julie s dcerou Zdenkou. Cestovní náklady ve výši 150 zlatých zaplatilo policejní ředitelství. Hmotnou nouzí v té době Havlíček ani jeho rodina netrpěla, jelikož Havlíček dostával od rakouského ministerstva vnitra v pravidelných měsíčních splátkách 500 zlatých ročně (pro představu vyšší úředník tehdy dostával 500 – 700 zlatých, učitel 130 a dělník 100 – 200 zlatých). Na živobytí to však evidentně nedostačovalo, protože Havlíček musel citelně sáhnout do rodinných úspor. I přesto, že se dnes jeho pobyt vykládá všelijak, byl Havlíček 3,5 roku ve vyhnanství, odtržen od vlasti i od přátel.Německého Brodu1851BachFranzi Josefovi I.16. prosince1851Brixenu zlatýchNěmeckého Brodu1851BachFranzi Josefovi I.16. prosince1851Brixenu zlatých

6 Havlíček - žurnalista Karel Havlíček se podílel na vzniku české žurnalistiky a někdy je považován i za jejího zakladatele. Dnes bychom jej označili za investigativního reportéra, jelikož byl ve svých článcích nejvíce kritický k tehdejší absolutistické vládě, hledal její slabiny a ty pak zprostředkovával lidem. Havlíček jako statečný a čestný člověk byl několika politickými režimy nenáviděn (rakouskouherský císař z něj měl takový strach, že jej nechal deportovat z Čech), obyčejnými lidmi uznáván a respektován. Působil v Pražských novinách a v příloze Česká včela (viz. výše), v Národních novinách, kterou sám založil a konečně také ve vlastním časopise Slovan. Kvůli svým článkům měl velmi často problémy, ale vždy sebe a své články dokázal obhájit. Karel Havlíček se podílel na vzniku české žurnalistiky a někdy je považován i za jejího zakladatele. Dnes bychom jej označili za investigativního reportéra, jelikož byl ve svých článcích nejvíce kritický k tehdejší absolutistické vládě, hledal její slabiny a ty pak zprostředkovával lidem. Havlíček jako statečný a čestný člověk byl několika politickými režimy nenáviděn (rakouskouherský císař z něj měl takový strach, že jej nechal deportovat z Čech), obyčejnými lidmi uznáván a respektován. Působil v Pražských novinách a v příloze Česká včela (viz. výše), v Národních novinách, kterou sám založil a konečně také ve vlastním časopise Slovan. Kvůli svým článkům měl velmi často problémy, ale vždy sebe a své články dokázal obhájit.Slovan Pražské noviny - V tehdejší době to byl jediný česky psaný list. Právě v příloze Česká včela vyšel i článek, v němž Havlíček kritizoval Josefa Kajetána Tyla. Na Tylovi mu vadilo také to, že vlastenectví uznával jako prakticky jediné téma tehdejší literatury. Do těchto novin Havlíček psal také politické články. Pražské noviny - V tehdejší době to byl jediný česky psaný list. Právě v příloze Česká včela vyšel i článek, v němž Havlíček kritizoval Josefa Kajetána Tyla. Na Tylovi mu vadilo také to, že vlastenectví uznával jako prakticky jediné téma tehdejší literatury. Do těchto novin Havlíček psal také politické články. Národní noviny - Po práci v Pražských novinách, z nichž se následně stal provládní list, se Havlíček rozhodl založit list nový a rovnou deník. Měl zde i satirickou rubriku Šotek. Snažil se noviny co nejvíce politizovat a vést čtenáře k národnímu uvědomění a češtině → vysvětloval zde například rozdíly mezi politickými systémy, v čem spočívají jednotlivé politické funkce a také zde kritizoval absolutismus, což nakonec vedlo k zákazu. Národní noviny - Po práci v Pražských novinách, z nichž se následně stal provládní list, se Havlíček rozhodl založit list nový a rovnou deník. Měl zde i satirickou rubriku Šotek. Snažil se noviny co nejvíce politizovat a vést čtenáře k národnímu uvědomění a češtině → vysvětloval zde například rozdíly mezi politickými systémy, v čem spočívají jednotlivé politické funkce a také zde kritizoval absolutismus, což nakonec vedlo k zákazu.

7 Pamětní deska na rodném domě v Borové Pamětní deska na rodném domě v Borové Dům v Brixenu, kde žil Havlíček v emigraci Dům v Brixenu, kde žil Havlíček v emigraci

8 Dílo Epištoly kutnohorské (1850) – kritika církevní hierarchie sloužící nastupujícímu neoabsolutismu Epištoly kutnohorské (1850) – kritika církevní hierarchie sloužící nastupujícímu neoabsolutismu Obrazy z Rus ( ) – Cestopis, který je též první českou objektivní studií o tom, jak se v té době žilo v Rusku. Obrazy z Rus ( ) – Cestopis, který je též první českou objektivní studií o tom, jak se v té době žilo v Rusku. Tyrolské elegie (1851) – Název elegie (tj. nářek, žalozpěv) je ironickou nadsázkou; dílo je humorným a satirickým popisem Havlíčkova zatčení a internace v Brixenu v Tyrolsku. Tyrolské elegie (1851) – Název elegie (tj. nářek, žalozpěv) je ironickou nadsázkou; dílo je humorným a satirickým popisem Havlíčkova zatčení a internace v Brixenu v Tyrolsku. Král Lávra (1854) – Alegorická satirická skladba, jejíž námětem je stará irská pověst o králi s oslíma ušima, ale přizpůsobená českému prostředí. Král Lávra (1854) – Alegorická satirická skladba, jejíž námětem je stará irská pověst o králi s oslíma ušima, ale přizpůsobená českému prostředí. Křest svatého Vladimíra (1855, torzo) – Příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu). Křest svatého Vladimíra (1855, torzo) – Příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu). Epigramy (1845) – krátké pointované veršované skladby. Epigramy (1845) – krátké pointované veršované skladby.

9 Obrázky

10 Zdroje: Zdroje: Dek_Borovsk%C3%BD Dek_Borovsk%C3%BD ab&pq=khbox&cp=8&gs_id=1r&xhr=t&q=karel+havl%C3 %AD%C4%8Dek+borovsk%C3%BD&safe=off&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.&bvm=bv ,d.Yms&biw=1015 &bih=639&um=1&ie=UTF- 8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=9lkqUYizE8q S4AStmoGYDg#imgrc=_http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel _Havl%C3%AD%C4%8Dek_Borovsk%C3%BD ab&pq=khbox&cp=8&gs_id=1r&xhr=t&q=karel+havl%C3 %AD%C4%8Dek+borovsk%C3%BD&safe=off&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.&bvm=bv ,d.Yms&biw=1015 &bih=639&um=1&ie=UTF- 8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=9lkqUYizE8q S4AStmoGYDg#imgrc=_http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel _Havl%C3%AD%C4%8Dek_Borovsk%C3%BD


Stáhnout ppt "Název příjemce: Základní škola a Mateřská škola Řečice, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.4.00/2.1621 Tematický celek: Vlastivěda."

Podobné prezentace


Reklamy Google