Zemětřesení a vulkanické erupce

Prezentace na téma: "Zemětřesení a vulkanické erupce"— Transkript prezentace:

1 Zemětřesení a vulkanické erupce
Zdroje: National Earthquake Information Center Global Earthquake Report Photo courtesy of Thor Thordarson Všechno o Zemi Geologie Vlastní archiv (c) 2004 Petr Šrámek

2 Důležité pojmy Ohnisko zemětřesení Hypocentrum Epicentrum
Prostor, kde zemětřesení vzniká. Často několikasetkilometrová hranice litosferických desek. Hypocentrum Těžiště ohniska zemětřesení Epicentrum Kolmý průmět hypocentra na povrch Země Hloubka ohniska Vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem Pleistoseistní oblast Okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením

3 Druhy zemětřesení Řítivá (3%) Sopečná (vulkanická) (7%)
Vznikají zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech. Mají mělká hypocentra a bývají lokálního charakteru, způsobují však velké škody Sopečná (vulkanická) (7%) Průvodní jev sopečné činnosti. Hypocentra v hloubkách do 10 km. Mívají lokální význam a malou intenzitu. Tektonická (dislokační) (90%) Nejničivější rozsahem i intenzitou

4 Litosferické desky

5 Tektonická zemětřesení
Dělení dle hloubky ohniska: Mělká (do 60 km) Střední (60 – 300 km) Hluboká (300 – 700 km) Vznik Litosferické desky volně plují (riftují) po astenosféře, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomů. Po nahromadění velkého množství elastické energie dochází k uvolnění -> zemětřesení

6 Měření síly zemětřesení
Richterova stupnice Vytvořil ji v roce 1935 americký seismolog Charles Francis Richter ( ). Měří množství energie v hypocentru a udává intenzitu pohybu země ve vzdálenosti 100 km od epicentra zemětřesení. Je logaritmická a nemá horní hranici.

7 Měření síly zemětřesení
Mercalliho stupnice MCS (Mercalli - Cancani - Sieberg), později upravená v USA na MM (Mercalliho stupnice). Neměří se přístroji, ale statisticky se vyhodnocují pozorované makroseismické účinky otřesu. Hodnocení je tedy subjektivně zabarveno. Sestavil ji italský seismolog Giuseppe Mercalli ( ) MKS (Medvedev, Karnik, Sponheuer) stupnice Byla používána ve východní Evropě.

8 Měření síly zemětřesení
Interval magnitudy Uvolněná E při 1 země-třesení [J] Počet ze-mětřesení ročně Uvolněná E za rok [J] % z celkové E Střední interval 3,0 – 3,9 3,55. 49000 1,78. 0,1 10,7 min 4,0 – 4,9 1,12 6200 6,72. 0,6 84,8 min 5,0 – 5,9 800 2,84. 2,4 11,0 hod 6,0 – 6,9 1,12. 120 1,21. 10,1 3,0 dny 7,0 – 7,9 18 6,39. 53,5 20,3 dnů >8,0 3,98. 1 33,3 1 rok 1,20.

9 Velká zemětřesení v minulosti
– Japonsko, Čína mrtvých, nejvíce obětí v historii, (8,0) – Komárno, Slovensko – San Francisco zlom San Andreas (7,9), 50% domů zbořeno, 3000 mrtvých – Chile Nejsilnější zemětřesení v dějinách (8,3) :24 – Huaskarán, Peru 70000 lidí, 14členná česká expedice (7,9) – Čína komunisté: mrtvých bylo jich , (7,2/8,0)

10 Velká zemětřesení v minulosti
– Arménie mrtvých (6,9) – Írán mrtvých, 27 zničených měst – Turecko mrtvých – Tchaj-wan 3400 mrtvých, nejsilnější tamější otřesy (7,3), zdražení PC – Indie, Pakistán mrtvých v provincii Gudžarát, – Rakousko, Slovinsko, Čechy přes 5 stupňů, zaznamenáno i v Praze – Japonsko 6,9 a 7,3 Richterovy stupnice, tsunami

11 Zemětřesení jako zbraň
Za studené války plánovali Sověti použití tzv. Seismických pum Ty dokázaly vyvolat zemětřesení až 3500 km daleko Byly velice nenápadné – efekt totiž následoval 2-3 dny po odpálení bomby Naostro se nikdy nepoužily, nešlo nasměrovat proti konkrétnímu cíli, chování desek se těžko odhaduje Obdobné bomby testovali i Francouzi zemětřesení v Peru

12 Vznik sopečné erupce Na okrajích bývají desky rozlámané, magma si díky tomu může najít cestu na povrch, kam je vytlačováno obrovským tlakem z magmatického krbu. Opakovanými erupcemi vzniká z pouhého kráteru sopka, ta dále může růst do výšky i do šířky: Aconcagua (6959m), McKinley (6194) Kilimandžáro (5895m), Fudžisan (3776m)

13 Produkty vulkanické činnosti
Magma kyselé(méně SiO2, viskózní, 900°C) bazické(více SiO2, tekuté, 1300°C) Plyny H2S, SO2, CO2 fumaroly, suchý CO2 Vyvrženiny popel, prach, písek, lapily, pumy, balvany Pyroklastické horniny tufy

14 Druhy explozí Pliniovská Peléeská Náhlé prudké a ničivé erupce
Produkty vyvrhovány 40 km vysoko Nedochází k výlevům, spíše k destrukci, hroucení, sesuvům Peléeská Kráter se ucpe „zátkou“ a láva se valí po svahu.

15 Druhy explozí Havajská Vulkánská Strombolská
Nedoprovází ji výbuch, pouze poklidné vytékání lávy Vytváří se mírné svahy Vulkánská Vyvrhováno hlavně kamení Tvoří se oblak tvaru květáku Strombolská Ohňostroj lávy, která padá zpět a způsobuje tak minimum škod

16 Měření síly erupcí VEI (Volcanic Explosivity Index)
stupnice od 1 do 8 V potaz se bere: množství vyvrženého materiálu vzdálenost, kam až dopadá velikost oblaku Právě teď probíhá 15 erupcí Soufriere Hills, Montserrat (Malé Antily) Spurr, Veniaminof- Aljaška; Kilauea- Hawaii Tungurahua- Ekvádor; Fuego, Santa Maria- Guatemala Ulawun- Papua-Nová Guinea; Dukono- Indonésie Anatahan- Mariany; Yasur, Ambrym- Vanuatu Karymsky, Sheveluch, Kliuchevskoi- Kamčatka, Rusko

17 Velké erupce minulosti
1650 př.n.l. – Santorini mizí bájná Atlantida, dnes má ostrov tvar půlměsíce konec kykladské a minojské civilizace 79 – Vesuv pohřbívá Pompeje a Herculaneum, umírá Plinius 1815 – Tambora umírá lidí, největší exploze v dějinách způsobila hladomor na severní polokouli 1902 – Mt.Peleé na Martiniku umírá obyvatel města Saint-Pierre 1912 – Mt. Katmai-Novarupta na Aljašce nejsilnější erupce století

18 Velké erupce minulosti
1883 – rozmetán ostrov Krakatoa v Sundském průlivu

19 Velké erupce minulosti
1963 – erupcí se vytváří ostrov Surtsey jižně od pobřeží Islandu Vytvořily ho sopky Syrtlingur a Jolnir Film Osvaldura Knudsena běží dodnes v kině v Reykjaviku Nazván podle boha ohně 1,5 km v průměru

20 Velké erupce minulosti
1980 Sv. Helena Zmenšila se o 400 m (na 2548m) a zničila 600km2 lesa (7 mil.$) 72 mrtvých 1991 Mt. Pinatubo Vulkán 90km severně od Manily byl 600 let klidný Zmenšil se ze 1745 m na dnešních 1485 m. Popel a prach na několik let ovlivnily světové klima Déšť smíšený s popelem zničil obydlí lidí a americkou leteckou základnu Usmrceno 722 lidí

21 Velké erupce minulosti
1992 – Mt. Spurr vulkán na Aljašce 2309 m vysoký vyvrhoval kameny o dvou metrech v průměru na vzdálenost 4 km

22 Velké erupce minulosti
1996 – Rozpouštění ledovce Vatnajökull ukrýval v sobě sopky Bardabunga, Hamarinn, které se probudily k životu v říjnu 96 voda se ukládala do podzemního jezera Grimsvöth 5. listopadu ledovec praskl a voda způsobila obrovskou katastrofu pro celý Island

23 Hrozící katastrofa La Palma v Kanárském souostroví
sebemenší otřes může vyvolat zřícení celého masivu do Atlantiku vytvořila by se obrovská vlna tsunami, která by zdevastovala pobřeží USA, Britanie a Afriky sopka Cumbre Vieja hrozí výbuchem kdykoli

24 Zvláštní úkazy Kaldera Kužely
vrchol sopky se zhroutí do vyprázdněného magmatického krbu. někdy bývá zaplavená vodou Kužely vznikají na lávových proudech unikáním plynů mohou být až 8m vysoké

25 Zvláštní úkazy Kataklyzmatická erupce Lakolit Čedičové plošiny Gejzíry
dochází k zničení části vulkánu Lakolit magma, které neprorazí povrch a ztuhne pod ním Čedičové plošiny Gejzíry

26 Zvláštní úkazy Stratovulkán složená sopka,
vzniká opakovanými erupcemi, při kterých se střídavě ukládá láva a nezpevněné vyvřeliny často mívá parazitické krátery na obrázku je vývoj stratovulkánu

27 Fudžisan Posvátná hora na ostrově Honšú Součást národního parku
3776m vysoká nečinná sopka poslední erupce 1708 nejvyšší hora Japonska kráter o průměru 600m, hluboký 200m tzv. nasypaný kužel z vyvrženin

28 Cotopaxi 5911m vysoký posvátný stratovulkán v Ekvádoru
Od roku 1738 explodoval padesátkrát. 1877 roztála jeho sněhová čepice a způsobila záplavy Poslední erupce v r. 1904

29 Popocatepetl Aktivní sopka, velmi nebezpečná
Druhá nejvyšší sopka Severní Ameriky (5465 m) Leží v blízkosti Ciudad de Mexico (20 mil.) a Puebla (2 mil.) 1519, 1663 – ničivé erupce 1922 zatím poslední Probudila se v r.2003 a do března 2004 vyvrhovala popel a způsobovala otřesy

30 Ruapehu Nejvyšší hora severního ostrova Nového Zélandu
Naposledy se projevila v roce 1995 dříve málo časté intenzivní exploze dnes časté (jednou za sto let) neškodné erupce

31 Kilimandžáro 5895 m vysoká sopka se třemi hlavními krátery
nejvyšší hora Afriky Kilima Njaro (Svahilsky Zářící hora), Oldoinyo Oibor (Masajsky Bílá hora) vrchol Kibo s 2,25 km širokým kráterem, který vypouští páru a síru Od tropického deštného lesa po arktický vrchol

32 Liparské ostrovy Lipari Vulcano Stromboli 12 vyhaslých sopek
obsidián (černé sopečné sklo) liparit Vulcano bahenní lázně učebnice vulkanických jevů Stromboli činná sopka tyčící se nad mořem (2900 m) aktivní již nepřetržitě 5000 let

33 Sopky u nás V současnosti v České republice žádná činná sopka není
Sopečná činnost u nás probíhala ve starohorách i prvohorách, během druhohor se odmlčela a opět se ozvala až v jejich úplném závěru, aby se v plné síle projevila ve třetihorách a opět utichla ve čtvrtohorách. Podmořské sopky vznikly v prvohorách na místě dnešního Hýskova, Kosova, Řeporyjí, pražské Nové Vsi a Svatého Jana pod Skalou. Ve třetihorách vznikly sopečnou činností např. Doupovské hory a České středohoří (čedič, znělec)