Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hlavní Trendy ovlivňují vývoj světového hospodářství Klimatické změny Klimatické změny Globalizace Globalizace Globální nerovnost Globální nerovnost Urbanizace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hlavní Trendy ovlivňují vývoj světového hospodářství Klimatické změny Klimatické změny Globalizace Globalizace Globální nerovnost Globální nerovnost Urbanizace."— Transkript prezentace:

1 Hlavní Trendy ovlivňují vývoj světového hospodářství Klimatické změny Klimatické změny Globalizace Globalizace Globální nerovnost Globální nerovnost Urbanizace Urbanizace Migrace Migrace Vytváření nového modelu multipolárního světa Vytváření nového modelu multipolárního světa

2 Klimatické změny (horizont 2025) Vzrůst průměrné teploty ve světě mezi 0,4 stupni Celsia a 1,1 stupněm Celsia (Hranice zlomu podle IPCC vyvolávající nevratný sled globálních změn: 2 stupně Celsia Vzrůst průměrné teploty ve světě mezi 0,4 stupni Celsia a 1,1 stupněm Celsia (Hranice zlomu podle IPCC vyvolávající nevratný sled globálních změn: 2 stupně Celsia Průvodní jevy: sucha,, záplavy, extrémní horka, hurikány, bouře Průvodní jevy: sucha,, záplavy, extrémní horka, hurikány, bouře Dopady: devastující vliv na produkci potravin, zdroje a zásobování vodou v Africe, Severní a Jižní Americe, Asii Dopady: devastující vliv na produkci potravin, zdroje a zásobování vodou v Africe, Severní a Jižní Americe, Asii Nejrizikovější regiony: Subsaharská Afrika, Blízký východ, Indický subkontinent Nejrizikovější regiony: Subsaharská Afrika, Blízký východ, Indický subkontinent Globální klimatické změny ovlivní vývoj geopolitické situace ve světě

3 Klimatické změny Nedostatek vody a války o vodu Nedostatek vody a války o vodu (Rizikové regiony: Ethiopie, Blízký východ, Indický subkontinent, delta Nilu, Súdán) 40 % lidstva žije ve 260 povodích, které sdílejí dva nebo více států. 40 % lidstva žije ve 260 povodích, které sdílejí dva nebo více států. Důvody potenciálních konfliktů: zajištění většího dílu vodních zdrojů, zásobování obyvatel, chod průmyslové a zemědělské výroby Důvody potenciálních konfliktů: zajištění většího dílu vodních zdrojů, zásobování obyvatel, chod průmyslové a zemědělské výroby 20 rizikových oblastí (Tigris/Eufrat, Jordán, Nil, Aralské moře, jezero Čad, Ganga-Brahmaputra-Mengha, Mekong, Žlutá řeka,La Plata) 20 rizikových oblastí (Tigris/Eufrat, Jordán, Nil, Aralské moře, jezero Čad, Ganga-Brahmaputra-Mengha, Mekong, Žlutá řeka,La Plata)

4 Klimatické změny Dopady klimatických změn na Evropu (EU): Dopady klimatických změn na Evropu (EU): nedostatek vody (jižní Evropa), nárůst srážek (severní Evropa) nedostatek vody (jižní Evropa), nárůst srážek (severní Evropa) migrační vlny do Evropy z ohrožených oblastí Afriky a Blízkého východu („environmentální“ uprchlíci) migrační vlny do Evropy z ohrožených oblastí Afriky a Blízkého východu („environmentální“ uprchlíci) masová migrace se stane velkou zátěží pro sociální systémy evropských zemí masová migrace se stane velkou zátěží pro sociální systémy evropských zemí zátěž extrémních výkyvů počasí pro kritickou infrastrukturu zátěž extrémních výkyvů počasí pro kritickou infrastrukturu

5 Klimatické změny Zásadní systémová změna přístupu v celosvětovém měřítku je zatím odkládána Zásadní systémová změna přístupu v celosvětovém měřítku je zatím odkládána Kjótský protokol pokrývá pouze 25 % celosvětových emisí. Kjótský protokol pokrývá pouze 25 % celosvětových emisí. 2010: poměr v produkci emisí mezi vyspělým a rozvojovým světem 50 % ku 50 % 2010: poměr v produkci emisí mezi vyspělým a rozvojovým světem 50 % ku 50 % 2025: vyspělý svět 25 % vers. rozvojový svět 75 % 2025: vyspělý svět 25 % vers. rozvojový svět 75 %

6 Klimatické změny Sternova studie (2006) Sternova studie (2006) světové společenství musí vydávat na eliminaci negativních trendů v environmentální oblasti ročně cca 184 miliard liber (7,8 biliónu Kč) světové společenství musí vydávat na eliminaci negativních trendů v environmentální oblasti ročně cca 184 miliard liber (7,8 biliónu Kč) pokud nebude do této oblasti investováno: pokud nebude do této oblasti investováno: pokles výkonnosti světové ekonomiky až o 20 % v perspektivě druhé poloviny 21. století. pokles výkonnosti světové ekonomiky až o 20 % v perspektivě druhé poloviny 21. století.

7 Globalizace Hlavní rysy: 1. Pokračující internacionalizace trhů (zboží, služby, práce) ekonomickou integrací geograficky různorodých oblastí - Evropská unie, NAFTA, ASEAN, Dohoda a podpoře obchodu a investic EU-USA, East Asian Community 1. Pokračující internacionalizace trhů (zboží, služby, práce) ekonomickou integrací geograficky různorodých oblastí - Evropská unie, NAFTA, ASEAN, Dohoda a podpoře obchodu a investic EU-USA, East Asian Community Pozitiva: akcelerace ekonomického růstu (2020: výkon světové ekonomiky vyšší o 80 % proti roku 2000, příjem na hlavu o 50 % vyšší) Pozitiva: akcelerace ekonomického růstu (2020: výkon světové ekonomiky vyšší o 80 % proti roku 2000, příjem na hlavu o 50 % vyšší) Negativa: vyšší zranitelnost lokálních trhů na základě výkyvů globální ekonomiky Negativa: vyšší zranitelnost lokálních trhů na základě výkyvů globální ekonomiky

8 Globalizace 2. Vzrůstající „Non Western Face“ globalizace (vzrůst ekonomické a politické role Číny a Indie) 3. Pokračování „informační technologické revoluce“ (online all the time) 4. Nerovnoměrná „distribuce“ ekonomického přínosu globalizace (2/3 světové populace žije v zemích, jež jsou přímo zapojeny do globální ekonomiky, 1/3 mimo – 2020 prohloubení rozdílů Na druhé straně proces posilování „střední třídy“ v rozvojovém světě Na druhé straně proces posilování „střední třídy“ v rozvojovém světě

9 Globalizace 5. Zvýšení rizikových společensko- ekonomických trendů v rozvinutých zemích (prohloubení diferenciace mezi „winners“ a „loosers“ na trhu práce ve vyspělých zemích s důsledky pro sociální kohezi společnosti) (prohloubení diferenciace mezi „winners“ a „loosers“ na trhu práce ve vyspělých zemích s důsledky pro sociální kohezi společnosti) 6. Posílení vzájemné závislosti mezi hlavními aktéry světového vývoje (politické, ekonomické, bezpečnostní) výrazně snižující riziko globálního vojenského konfliktu

10 Globální nerovnost Prohlubování rozdílů mezi třemi kategoriemi zemí (Toffler): Zeměmi jejichž ekonomika je založena na zemědělství Zeměmi jejichž ekonomika je založena na zemědělství Zeměmi jejichž ekonomika je založena na využívání levné pracovní síly a výrobě technicky nenáročných produktů Zeměmi jejichž ekonomika je založena na využívání levné pracovní síly a výrobě technicky nenáročných produktů Zeměmi s ekonomikami a sociálními systémy založenými na znalostech (znalostní ekonomika) Zeměmi s ekonomikami a sociálními systémy založenými na znalostech (znalostní ekonomika)

11 Globální nerovnost Redistribuce bohatství ve světě: Redistribuce bohatství ve světě: 25 zemí se podílí 80 % na světovém obchodu 25 zemí se podílí 80 % na světovém obchodu proti proti 56 zemím, které se na světovém obchodu podílí 0,01 % 56 zemím, které se na světovém obchodu podílí 0,01 % Závažný problém: růst absolutní chudoby některých regionech třetího světa (Subsaharské Afrika) Závažný problém: růst absolutní chudoby některých regionech třetího světa (Subsaharské Afrika)

12 Globální nerovnost Faktory konzervace zaostalosti: Neschopnost vypěstovat dostatek potravin Neschopnost vypěstovat dostatek potravin Rozšíření nemocí, které mají pandemický charakter (malárie, AIDS) Rozšíření nemocí, které mají pandemický charakter (malárie, AIDS) Negramotnost Negramotnost Hospodářská izolace daná velmi špatnou dopravní a komunikační infrastrukturou Hospodářská izolace daná velmi špatnou dopravní a komunikační infrastrukturou Bezpečnostní nestabilita (lokální války, etnické konflikty) Bezpečnostní nestabilita (lokální války, etnické konflikty)

13 Globální nerovnost Společenské, politické a bezpečnostní dopady existence absolutní chudoby Společenské, politické a bezpečnostní dopady existence absolutní chudoby Existence „zhroucených států“ s negativním vlivem na širší regionální stabilitu Existence „zhroucených států“ s negativním vlivem na širší regionální stabilitu Cesty řešení: Důležitost humanitární a rozvojové pomoci Důležitost humanitární a rozvojové pomoci Spravedlivý a otevřený mezinárodní obchod (přístup rozvojových zemí na trhy rozvinutých zemí se svými komoditami – zemědělské výrobky) Spravedlivý a otevřený mezinárodní obchod (přístup rozvojových zemí na trhy rozvinutých zemí se svými komoditami – zemědělské výrobky)

14 Urbanizace 2035: 60 % světové populace bude žít ve městech 2035: 60 % světové populace bude žít ve městech Urbanizace vyšší v rozvinutém (81, 7%), než v rozvojovém světě (57 %) Urbanizace vyšší v rozvinutém (81, 7%), než v rozvojovém světě (57 %) Vzrůst počtu městských obyvatel v rozvojovém světě: Vzrůst počtu městských obyvatel v rozvojovém světě: - Nyní: 2,2 miliardy - Nyní: 2,2 miliardy : 3,9 miliardy : 3,9 miliardy

15 Urbanizace 10 největších megalopolí v roce 2015: 1. Tokio (Japonsko) 36,2 miliónu 2. Bombaj (Indie) 22,6 3. Dillí (Indie) Mexico City (Mexiko) 20,6 5.Sao Paulo (Brazílie) 19,9 6. New York (USA) 19,7 7. Dháka (Bangladéš) 17,9 8. Djakarta (Indonésie) 17,4 9. Lagos (Nigérie) 17,0 10. Kalkata (Indie) 16,8

16 Urbanizace Rizika „neřízené“ urbanizace: Rizika „neřízené“ urbanizace: absence řízení a správy absence řízení a správy nedostatečná městská infrastruktura nedostatečná městská infrastruktura výstavba v rizikových územích výstavba v rizikových územích velká míra zranitelnosti obyvatel (vysoká míra kriminality, riziko epidemií) velká míra zranitelnosti obyvatel (vysoká míra kriminality, riziko epidemií) Bezpečnostní hrozba pro stát, region, svět Bezpečnostní hrozba pro stát, region, svět

17 Migrace Populace ve světě 2020

18 Migrace Základní rozpor v demografickém vývoji: Základní rozpor v demografickém vývoji: Pokles počtu obyvatel a jeho stárnutí + deficit pracovních sil v rozvinutých zemích Pokles počtu obyvatel a jeho stárnutí + deficit pracovních sil v rozvinutých zemích vers. vers. Nárůst počtu obyvatel v rozvojovém světě spojený s nedostatkem pracovních příležitostí Nárůst počtu obyvatel v rozvojovém světě spojený s nedostatkem pracovních příležitostí

19 Migrace Hlavní důvody migrace: Hlavní důvody migrace: ekonomická zaostalost států ekonomická zaostalost států chudoba chudoba přelidněnost přelidněnost nedostatek potravin a vody (silná propojenost s negativními klimatickými změnami) nedostatek potravin a vody (silná propojenost s negativními klimatickými změnami) lokální a regionální ozbrojené konflikty lokální a regionální ozbrojené konflikty politický a etnický útlak menšin politický a etnický útlak menšin

20 Migrace Hlavní regiony ze kterých se dají očekávat migrační vlny (Evropa): Hlavní regiony ze kterých se dají očekávat migrační vlny (Evropa): Subsaharská Afrika Subsaharská Afrika Blízký východ a Severní Afrika Blízký východ a Severní Afrika Asie Asie Rozsah a dopad migrace: Rozsah a dopad migrace: Cca 2 miliony ročně z rozvojových do rozvinutých zemí Cca 2 miliony ročně z rozvojových do rozvinutých zemí a) inteligence, (řízená migrace do rozvinutých zemí /„únik mozků“ ) a) inteligence, (řízená migrace do rozvinutých zemí /„únik mozků“ ) b) masy frustrovaného obyvatelstva (neřízená migrace) b) masy frustrovaného obyvatelstva (neřízená migrace)

21 Migrace „Migrační dilemata“ EU: „Migrační dilemata“ EU: Potřeba získávat milióny nových pracovníků na trh práce, který bude mít výrazný deficit pracovních sil Potřeba získávat milióny nových pracovníků na trh práce, který bude mít výrazný deficit pracovních sil Udržet sociální a kulturní soudržnosti, veřejný pořádek a bezpečnost na teritoriu EU. Bránit nelegální (neřízené) migraci z rizikových regionů (mj. i poskytováním rozsáhlé humanitární a rozvojové pomoci) Udržet sociální a kulturní soudržnosti, veřejný pořádek a bezpečnost na teritoriu EU. Bránit nelegální (neřízené) migraci z rizikových regionů (mj. i poskytováním rozsáhlé humanitární a rozvojové pomoci) Nepodporovat „únik“ mozků“ z rozvojových zemí, který nedovoluje zajistit postupný proces zvyšování politické a ekonomické úrovně rozvojových zemí Nepodporovat „únik“ mozků“ z rozvojových zemí, který nedovoluje zajistit postupný proces zvyšování politické a ekonomické úrovně rozvojových zemí

22 Neočekávané trendy „Surprise“ factor / „Strategický šok“: „Surprise“ factor / „Strategický šok“: Globální pandemie Globální pandemie Velké teroristické útoky s globálním dosahem Velké teroristické útoky s globálním dosahem Velké přírodní katastrofy s globálním dosahem Velké přírodní katastrofy s globálním dosahem

23 Vytváření nového modelu multipolárního světa Hlavní rysy: Hlavní rysy: Postupný přesun těžiště mezinárodních záležitostí z transatlantického prostoru (Evropa, Spojené Státy) do prostoru jižní a východní Asie (Čína, Indie, „asijští tygři“) Postupný přesun těžiště mezinárodních záležitostí z transatlantického prostoru (Evropa, Spojené Státy) do prostoru jižní a východní Asie (Čína, Indie, „asijští tygři“) Existence „asymetrické“ multipolarity (stále politická, ekonomická, vojenská a kulturní převaha Spojených států výrazně narušovaná jeho konkurenty – EU, Čínou, Indií, Ruskem, Islámským světem) Existence „asymetrické“ multipolarity (stále politická, ekonomická, vojenská a kulturní převaha Spojených států výrazně narušovaná jeho konkurenty – EU, Čínou, Indií, Ruskem, Islámským světem)

24 Vytváření nového modelu multipolárního světa

25 Klíčové oblasti soupeření mezi hlavními aktéry 1. Boj o geopolitický vliv (s důrazem na zajištění energetických surovin a o přístup k nim - ropa, plyn, voda a další) Hlavní konfliktní oblasti: Hlavní konfliktní oblasti: Jihovýchodní Asie: Čína vers. USAJihovýchodní Asie: Čína vers. USA Střední Asie: Čína, Rusko, USA, EUStřední Asie: Čína, Rusko, USA, EU Kavkaz: Rusko, USA, EvropaKavkaz: Rusko, USA, Evropa Blízký východ: USA, EU, Čína, Rusko, IndieBlízký východ: USA, EU, Čína, Rusko, Indie Latinská Amerika: Čína, USALatinská Amerika: Čína, USA Afrika: Čína,. EUAfrika: Čína,. EU

26 Vytváření nového modelu multipolárního světa 2. Posilování vojenské moci jednotlivých aktérů 3. Souboj politických, ekonomických a kulturních konceptů „Pekingský konsensus“: „Pekingský konsensus“: možnost kombinace státní kontroly ekonomiky s částečnou liberalizacímožnost kombinace státní kontroly ekonomiky s částečnou liberalizací možnost ekonomického růstu i v neliberálních podmínkáchmožnost ekonomického růstu i v neliberálních podmínkách nepodléhání diktátu MMF a SBnepodléhání diktátu MMF a SB nenarušení státní suverenity paralelně s respektováním závazků k multilaterálním institucím (OSN)nenarušení státní suverenity paralelně s respektováním závazků k multilaterálním institucím (OSN) 4. Soupeření o „intelektuální kapitál“

27 Vytváření nového modelu multipolárního světa Hlavní alternativy bezpečnostního vývoje ve světě v horizontu 2020: Hlavní alternativy bezpečnostního vývoje ve světě v horizontu 2020: Soutěžení „tradičních“ a „nových“ globálních a regionálních velmocí v rámci globálních pravidel a závazků (OSN). Soutěžení „tradičních“ a „nových“ globálních a regionálních velmocí v rámci globálních pravidel a závazků (OSN). Přímý boj o sféry vlivu doprovázený i ozbrojenými regionálními konflikty. Přímý boj o sféry vlivu doprovázený i ozbrojenými regionálními konflikty.

28 Vytváření nového modelu multipolárního světa Hlavní neshody mezi velmocemi: Hlavní neshody mezi velmocemi: Složení globálních institucí (RB OSN) Složení globálních institucí (RB OSN) Platforma G-20 (10 industrializovaných zemí a 10 zemí s dynamicky se rozvíjejícími ekonomikami: Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Kanada, Korea, Mexiko, Rusko, Saudská Arábie, Jihoafrická republika, Turecko, Velká Británie, USA, EU) Platforma G-20 (10 industrializovaných zemí a 10 zemí s dynamicky se rozvíjejícími ekonomikami: Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Kanada, Korea, Mexiko, Rusko, Saudská Arábie, Jihoafrická republika, Turecko, Velká Británie, USA, EU) Legitimita, resp. pravidla vojenské intervence a způsob urovnávání konfliktů v klíčových regionech (Blízký východ, Střední Asie, Východní Asie) Legitimita, resp. pravidla vojenské intervence a způsob urovnávání konfliktů v klíčových regionech (Blízký východ, Střední Asie, Východní Asie)

29 Vytváření nového modelu multipolárního světa Hlavní rizikové faktory „přechodného období“: Hlavní rizikové faktory „přechodného období“: 1. Vztahy mezi velmocemi (póly) jsou v nerovnováze. 2. Oslabování spojeneckých svazků mezi Evropou (EU) a Spojenými státy (NATO, EU-NATO)

30 Vytváření nového modelu multipolárního světa Hlavní rizikové faktory „přechodného období„: Hlavní rizikové faktory „přechodného období„: 3. Možnost vzniku vnitřní politické a ekonomické krize hlavních aktérů s globálními dopady. 4. Zastavení procesu odzbrojení a hrozba nekontrolovatelného šíření jaderných zbraní a dalších ZHN. 5. Vzrůst nekontrolované moci nestátních aktérů.


Stáhnout ppt "Hlavní Trendy ovlivňují vývoj světového hospodářství Klimatické změny Klimatické změny Globalizace Globalizace Globální nerovnost Globální nerovnost Urbanizace."

Podobné prezentace


Reklamy Google