Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Neželezné kovy a jejich slitiny II Prof. Ing. Tomáš Podrábský, CSc., Ing. Karel Němec, Ph.D., Ing. Martin Juliš (doplnění a rozšíření přednášky “Strojírenské.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Neželezné kovy a jejich slitiny II Prof. Ing. Tomáš Podrábský, CSc., Ing. Karel Němec, Ph.D., Ing. Martin Juliš (doplnění a rozšíření přednášky “Strojírenské."— Transkript prezentace:

1 1 Neželezné kovy a jejich slitiny II Prof. Ing. Tomáš Podrábský, CSc., Ing. Karel Němec, Ph.D., Ing. Martin Juliš (doplnění a rozšíření přednášky “Strojírenské materiály“ z předmětu BUM)

2 2 měď (Cu) je kov načervenalé barvy v přírodě se nejčastěji vyskytuje vázána na síru, k níž má velkou afinitu (chalkopyrit – CuFeS 2, bornit – Cu 3 FeS 3 ), případně na kyslík (např. kuprit Cu2O). Rudy obsahující měď jsou poměrně chudé, obsahují 1 až 6 % Cu. Ryzí měď se ve větší míře nachází na Aljašce, ojediněle v Číně a Chile. má výbornou tepelnou i elektrickou vodivost, velmi dobrou tvárností za tepla i za studena (a zachovává si ji i při záporných teplotách) vyznačuje se velmi dobrou korozní odolností jak vůči atmosférickým vlivům tak i vůči řadě chemikálií k přednostem Cu patří též dobrá obrobitelnost a svařitelnost, naopak horší je slévatelnost Cu je po Fe a Al třetí nejpoužívanější kov. Asi polovina vyrobené Cu se používá v čisté formě (hlavně elektrotechnika), druhá polovina k výrobě slitin mědi (buď mosazí nebo bronzů) nebo jako přísadový prvek do slitin jiných kovů. Měď a její slitiny Atomové číslo: 29 Relativní atomová hmotnost: 63,546 Měrná hmotnost: 8,96 g/cm3 Teplota tání: 1085 °C, tj K Teplota varu: 2562°C, tj K FCC mřížka

3 3 využívá se v elektrotechnice (pro svou vynikající vodivost) jako elektrovodný materiál je vhodná pro zařízení vystavená nízkým teplotám (pro kapalný N, H, O) velmi se osvědčila jako střešní krytina, okapové žlaby a svody z Cu se vyrábějí i nádoby v potravinářském průmyslu používá se též k plátování ocelových plechů Technicky čistá měď mikrostruktura čisté mědi výrobky z čisté mědi

4 4 ©2003 Brooks/Cole, a division of Thomson Learning, Inc. Thomson Learning ™ is a trademark used herein under license. Slitiny mědi (a) Mosaz (Cu-Zn) (b) Cínový bronz (Cu-Sn) (c) Hliníkový bronz (Cu-Al) (d) Beriliový bronz (Cu-Be) Slitiny mědi se dělí do dvou základních skupin: Mosazi – slitiny mědi a zinku Bronzy – veškeré slitiny mědi s výjimkou soustavy Cu-Zn (tzn. kromě mosazí) Ukázky rovnovážných diagramů slitin mědi:

5 5 Mosazi Základem mosazí je binární soustava Cu-Zn Základem mosazí je binární soustava Cu-Zn Mosazi k tváření Mosazi k tváření –tvoří převážnou část výroby mosazí –mívají obsah Zn od 5 do 42 % –rozdělují se na:  tombaky (nad 80 % Cu)  vysokotažné mosazi ( % Cu)  mosazi s vyšším obsahem Zn (63% Cu)  kujné mosazi ( % Cu)  šroubová mosaz (58 % Cu) –s přísadou Sn výborné akustické vlastnosti –s Ni vysoká pevnost a odolnost vůči korozi –používají se na strojní součásti, nábojnice, armatury, hudební nástroje, bižuterii atd… Slévárenské mosazi Slévárenské mosazi –heterogenní slitiny s obsahem Cu % –často s přísadou Pb ke zlepšení obrobitelnosti –používají se na armatury, ventily, atd…

6 6 Příklady výrobků z mosazi

7 7 Bronzy cínové bronzy (Cu–Sn) cínové bronzy (Cu–Sn) –nejstarší používaný druh bronzů –s obsahem Sn vzrůstá pevnost i tažnost –maximum pevnosti je asi při 20 % Sn –tažnost má maximum při 5 % Sn, pak prudce klesá –lepší odolnost vůči korozi než u mosazí tvářené cínové bronzy tvářené cínové bronzy –homogenní slitiny s obsahem Sn do 9% –s malým obsahem Sn se používají v elektrotechnice –6-9% Sn → na namáhaná kluzná ložiska, pružiny … slévárenské cínové bronzy slévárenské cínové bronzy –heterogenní slitiny s 10-12% Sn –dobrá pevnost, houževnatost, odolnost proti korozi a kluzné vlastnosti –přísadou (5 až 10) % Pb se ještě zlepšují již tak dobré kluzné vlastnosti –používají se na velmi namáhaná kluzná ložiska, namáhané armatury… speciální cínové bronzy speciální cínové bronzy –zvonovina (20-22% Sn) – pružný a velmi tvrdý bronz pro výrobu zvonů –zrcadlovina (30-33% Sn) – vysoce leštitelný bronz pro optická zrcadla červené bronzy (Cu–Sn–Zn) červené bronzy (Cu–Sn–Zn) –jsou méně ušlechtilé a levnější slitiny, ve kterých je část Sn nahrazena Zn –používají se na méně namáhané odlitky armatur nebo jako umělecké (sochy)

8 8 Bronzy hliníkové bronzy (Cu-Al) hliníkové bronzy (Cu-Al) –obsahují až 12% Al –mají velmi dobrou odolnost proti korozi, únavovému namáhání (i v korozním prostředí), proti otěru i dobré kluzné vlastnosti –slitiny s přísadou Fe, Ni, Mn dosahují po vytvrzení pevnosti až 800 MP při tažnosti 12% –jsou vhodné pro výrobu součástí silně namáhaných na otěr (šneková kola, ložiska pro velké tlaky a malé rychlosti), slouží též k výrobě plaket a mincí křemíkové bronzy (Cu-Si) křemíkové bronzy (Cu-Si) –jsou dobře tvárné za studena i za tepla, dobře odolávají korozi a mají příznivé kluzné vlastnosti –teplotní rozsah použití je od -180°C do +200 °C –nevýhodou je poměrně špatná obrobitelnost, kterou lze ale zlepšit přísadou asi 0,5 % Pb –tvářené mají do 3,5% Si, slévárenské až 5% Si –častěji než binární se používají komplexní slitiny s přísadami Mn, Zn, Ni (zvyšují pevnost), a Pb –slouží jako náhrada za drahé cínové bronzy

9 9 Bronzy beryliové bronzy (Cu-Be) beryliové bronzy (Cu-Be) –mají výborné mechanické vlastnosti, jsou to nejpevnější slitiny na bázi Cu –nejlepších hodnot mechanických vlastností dosahují při obsahu 2 % Be –kromě binárních slitin (které mají do obsahu 0,7 % Be dobrou elektrickou vodivost) se častěji používají komplexní slitiny s Ni, Co, Mn, Ti, které mají vynikající mechanické vlastnosti a dobrou odolnost proti korozi –vytvrzené slitiny mívají pevnost v tahu až 1400 MPa a tvrdost až 400 HV –používají se na pružiny, nejiskřící nástroje, zápustky pro tváření, ložiska, lodní šrouby sportovních člunů, … olověné bronzy (Cu-Pb) olověné bronzy (Cu-Pb) –slitiny se skládají ze směsi krystalů Cu a Pb, protože soustava Cu-Pb se vyznačuje částečnou rozpustností v kapalném stavu a téměř úplnou nerozpustností ve stavu tuhém –jsou-li obě fáze rovnoměrně a jemně rozptýleny (rychlým ochlazením), mají slitiny velmi dobré kluzné vlastnosti –předností olověných bronzů je také dobrá tepelná vodivost –používají se na kluzná ložiska pro vysoké tlaky a značné obvodové rychlosti niklové a manganové bronzy niklové a manganové bronzy –mají nejčastěji ternární bázi Cu-Ni-Mn s menším množstvím dalších přísad, zejména Si, Al a Fe. –velmi dobře odolávají korozi, dosahují pevnost až 600 MPa –Používají se v chemickém průmyslu, na lékařské nástroje, mince, termočlánky

10 10 Tepelné zpracování slitin mědí Rekrystalizační žíhání Rekrystalizační žíhání –ke změkčení polotovaru nebo mezi operacemi tváření –teplota závisí na druhu slitiny a stupni deformace, bývá v rozmezí °C Žíhání ke snížení vnitřních pnutí Žíhání ke snížení vnitřních pnutí –provádí se zejména u mosazí (za teploty 250 – 300 °C), kde tato pnutí bývají příčinou korozního praskání Vytvrzování Vytvrzování –používá se zejména pro hliníkové, beryliové a niklové bronzy –sestává se z rozpouštěcího ohřevu (700 – 900 °C), rychlého ochlazení (do vody) a umělého stárnutí (270 – 450 °C) CuAl6Fe6Ni6 - žíháno CuBe2 - vytvrzeno

11 11 Příklady výrobků z bronzů

12 12 nikl (Ni) je drahý feromagnetický kov (do teploty 357°C) byl objeven na sklonku 18.století a již začátkem následujícího století se hojně používal ve slitině s mědí v mincovnictví má velmi dobrou korozní odolnost (kromě prostředí obsahujících síru), stálost na vzduchu, dobré mechanické vlastnosti (za normální i zvýšené teploty) významnou vlastností Ni je vysoká houževnatost i při nízkých teplotách nikl je rovněž dobře leštitelný mechanické, fyzikální a chemické vlastnosti činí z niklu důležitý a mnohostranně užívaný konstrukční materiál asi 60% Ni se spotřebuje jako přísada do slitinových ocelí, kde zvyšuje zejména vrubovou houževnatost při nízkých teplotách, 25% spotřeby tvoří slitiny niklu a zbylých 15% polotovary z čistého niklu čistý nikl se používá k povrchové ochraně (na povlaky), v elektrotechnice nebo v raketové technice Nikl a jeho slitiny Atomové číslo: 28 Relativní atomová hmotnost: 58,71 Měrná hmotnost: 8,908 g/cm3 Teplota tání: 1453 °C, tj K Teplota varu: 2730 °C, tj K FCC mřížka

13 13 Konstrukční slitiny niklu slitiny Ni-Cu (monely) slitiny Ni-Cu (monely) –vyznačují se výbornou odolností proti korozi –po vytvrzení mají vysokou pevnost (až 1200 MPa, s přísadou Al až 1400 MPa) za normální i zvýšené teploty –zpravidla se používají komplexní monely s přísadami Si, Mn, Fe, Al –slévárenské se od tvářených liší zvýšeným obsahem Si slitiny Ni-Be slitiny Ni-Be –obsah berilia bývá do 2% (obdoba beriliových bronzů) –po vytvrzení dosahují pevnosti až 1800 MPa –jsou použitelné do 500 °C, např. na pružiny, membrány, trysky, … slitiny Ni-Mn slitiny Ni-Mn –výborně odolávají korozi i za vyšších teplot i v prostředí obsahujících síru –používají se na elektrody zapalovacích svíček slitiny Ni-Mo slitiny Ni-Mo –vhodné pro odlitky odolávající koroznímu působení kyseliny solné a chloridů

14 14 Slitiny niklu se zvláštními fyzikálními vlastnostmi termočlánkové slitiny Ni-Cr (9-12% Cr) termočlánkové slitiny Ni-Cr (9-12% Cr) –jsou známé jako chromel –spolu se slitinou alumel tvoří termočlánek pro teplotní rozsah °C odporové slitiny Ni-Cr (cca 20% Cr) odporové slitiny Ni-Cr (cca 20% Cr) –zvané nichrom, chromnikl, pyrochrom –používají se pro topné odpory do 1150 °C –část Ni je někdy nahrazována železem (do 25%) magneticky měkké slitiny magneticky měkké slitiny –označované názvem permalloy –kromě niklu obsahují Fe, příp. Mo, Cu, Cr a Si –používají se jako materiály pro jádra transformátorů měřících zařízení slitiny s malou tepelnou roztažností slitiny s malou tepelnou roztažností –jsou známé pod názvem invar, elinvar, kovar –slitiny na bázi Fe-Ni, proto bývají řazeny ke slitinám Fe

15 15 Žáruvzdorné a žáropevné slitiny slitiny Ni-Cr slitiny Ni-Cr –jsou známé pod označením Nimonic, Inconel, Udiment, Hastelloy, … –jde o komplexní slitiny na bázi Ni-Cr s přísadou precipitačně zpevňujících prvků (Ti, Al) a dalších prvků jako W, Mo, Co, Nb, Ta, Zr, … –precipitátem je intermetalická uspořádaná sloučenina Ni 3 (TiAl) označovaná  ´, která je koherentní s matricí  (obě fáze mají mřížku FCC) –používají se na nejnamáhanější součásti parních a spalovacích turbín, … ← FCC mřížka fáze  ´ (Ni 3 Al) částice zpevňující fáze  ´ matrice - fáze  mikrostruktura Ni superslitin

16 16 Provozní podmínky turbíny leteckých motorů LPC – nízkotlaký kompresor HPC – vysokotlaký kompresor HPT – vysokotlaká turbína IPT – střednětlaká turbína LPT – nízkotlaká turbína

17 17 Použití Ni slitin kulový uzávěr (Monel) aplikace superslitin elektrody zapalovacích svíček (Ni-Mn)

18 18 Kobalt a jeho slitiny kobalt je namodralý polymorfní kov, velmi pevný a tvrdý, do 1121 °C feromagnetický kobalt je namodralý polymorfní kov, velmi pevný a tvrdý, do 1121 °C feromagnetický jeho cena je díky jeho poměrně nízkému výskytu i obtížnosti výroby dosti vysoká jeho cena je díky jeho poměrně nízkému výskytu i obtížnosti výroby dosti vysoká používá se zejména v metalurgii pro zlepšování vlastností slitin používá se zejména v metalurgii pro zlepšování vlastností slitin s kovy blízkými v periodické tabulce (Cr, Ni, Mo, W) tvoří žáropevné slitiny s kovy blízkými v periodické tabulce (Cr, Ni, Mo, W) tvoří žáropevné slitiny slitiny na bázi kobaltu se obecně vyznačují též dobrou odolností proti opotřebení a jsou korozivzdorné a žáruvzdorné slitiny na bázi kobaltu se obecně vyznačují též dobrou odolností proti opotřebení a jsou korozivzdorné a žáruvzdorné kobalt je též důležitým kovem při výrobě slinutých karbidů (je pojivem karbidů W, Ti, Nb), práškového kobaltu se používá jako pojiva při výrobě cermetů kobalt je též důležitým kovem při výrobě slinutých karbidů (je pojivem karbidů W, Ti, Nb), práškového kobaltu se používá jako pojiva při výrobě cermetů často se používá i při barvení skla a keramiky (sloučeniny kobaltu byly známé již ve starověku a sklo a keramické výrobky se jimi barvilo již ve starém Egyptě) často se používá i při barvení skla a keramiky (sloučeniny kobaltu byly známé již ve starověku a sklo a keramické výrobky se jimi barvilo již ve starém Egyptě) Atomové číslo: 27 Relativní atomová hmotnost: 58,933 Měrná hmotnost: 8,80 g/cm3 Teplota tavení: 1493 °C, tj K 449°C

19 19 Slitiny kobaltu Žáropevné slitiny (superslitiny) Žáropevné slitiny (superslitiny) –zpevnění kobaltových slitin probíhá mechanismem substitučního zpevnění tuhého roztoku (hlavně atomy Cr, W, Mo) a dále disperzním zpevněním karbidy –používají se při výrobě součástí tryskových motorů a turbín Stellity Stellity –netvárné slitiny na bázi kobaltu, které obsahující 40 – 55 % Co, 20 – 35% Cr, 10 – 15% W, 1,5 – 3 % C, popřípadě další přísady –mají výbornou odolnost vůči opotřebení a vysokou řezivost → využití např. jako nástrojové materiály –mechanicky je nelze obrábět, proto se na funkční povrch součástí navařují Pro výrobu velmi silných permanentních magnetů se používají slitiny železa a kobaltu s obchodními názvy FeCo (35-40% Co + Fe jako základ) a Alnico (až 24% Co + Ni, Al, Cu, Ti + Fe jako základ). Jsou to velmi silné permanetní magnety (až 25krát výkonnější než ocelové magnety) Pro výrobu velmi silných permanentních magnetů se používají slitiny železa a kobaltu s obchodními názvy FeCo (35-40% Co + Fe jako základ) a Alnico (až 24% Co + Ni, Al, Cu, Ti + Fe jako základ). Jsou to velmi silné permanetní magnety (až 25krát výkonnější než ocelové magnety) K dentálním a lékařským účelům slouží slitiny typu Co-Cr-Mo s obchodním názvem Vitalium (typické složení Co + 30% Cr, 6% Mo, 0,35% C) K dentálním a lékařským účelům slouží slitiny typu Co-Cr-Mo s obchodním názvem Vitalium (typické složení Co + 30% Cr, 6% Mo, 0,35% C)

20 20 Použití kobaltových slitin součásti leteckých motorů permanentní magnety kloubní náhrady funkční plochy nástrojů

21 21 Porovnání superslitin niklu a kobaltu

22 22

23 23

24 24 Kovy s vysokou teplotou tání Zirkonium (T tav 1855 °C) Zirkonium (T tav 1855 °C) –je tvárný polymorfní kov bílé barvy podobný titanu (  - HCP,  - BCC) –používá se zejména jako přísada ve slitinách Al a Mg (kde zjemňuje zrno) –ze slitin Zr zasluhuje pozornost slitina s Sn (tzv. Zircaloy), případně s dalšími prvky (Nb, Cr, Fe, Ni), která má dobré mechanické vlastnosti a odolnost proti korozi a využívá se v jaderné energetice např. k povlakování palivových článků Chróm (T tav 1863 °C) Chróm (T tav 1863 °C) –vyniká dobrou odolností proti korozi → používá se pro galvanické pochromování –je důležitý při výrobě korozivzdorných, žáruvzdorných a žárupevných ocelí a slitin Ni Niob (T tav 2477 °C) Niob (T tav 2477 °C) –šedý kov, chemicky stálý, s mřížkou BCC –používá se jako přísada do speciálních ocelí a sltin niklu –slitiny Nb (hlavně s W, Zr a Ti) mají vynikající žáropevnost a žárovzdornost i za velmi vysokých teplot → použití v energetice –důležité postavení má Nb mezi supravodiči (jako čistý kov nebo slitiny s Sn, Ti, Ge) Molybden (T tav 2610 °C) Molybden (T tav 2610 °C) –je stříbřitě bílý kov s mřížkou BCC a s velmi malým součinitelem tepelné roztažnosti –má dobré mechanické vlastnosti i za vysokých teplot, avšak bez účinné povrchové ochrany jej nelze jako žáropevný materiál použít (silně oxiduje za zvýšených teplot) –nejvíce Mo se spotřebuje při výrobě ocelí a slitin niklu, při výrobě slinutých karbidů, v elektrotechnice na kontakty, magneticky měkké slitiny (permaloy),.atd.

25 25 Kovy s vysokou teplotou tání Tantal (T tav 2996 °C) Tantal (T tav 2996 °C) –je nepolymorfní tvárný kov s mřížkou BCC o velmi dobré chemické stálosti –uplatňuje se v konstrukci chemických zařízení, na výrobu trysek pro umělá vlákna, ve farmaceutickém průmyslu, v lékařství (implantáty) a také jako elektroodporový materiál pro vysoké teploty –používá se rovněž jako přísada ocelí a slitin a při výrobě slinutých karbidů Wolfram (T tav 3410 °C) Wolfram (T tav 3410 °C) –je ocelově šedý kov s nejvyšší teplotou tání, krystalizuje v soustavě BCC –na vzduchu je stálý, s kyselinami většinou nereaguje –ppoužívá se na vlákna žárovek, v rentgenkách (anody), v obloukových lampách (elektrody), topné odpory pro nejvyšší teploty, atd. –značná část W se v podobě karbidů spotřebuje na výrobu řezných materiálů –nejvíc se však uplatňuje jako přísada při výrobě legovaných nástrojových ocelí a jiných slitin, pro tyto účely se používá ferowolframu (s 60 až 80% W) Vanad (1929 °C) Vanad (1929 °C) –slouží hlavně jako přísada do ocelí, většinou jako ferovanad (60 až 80% V) nebo ferovanadsilicium (35 % V;12 % Si; 3,5 % C), příp. do dalších slitin Rhenium (3186 °C) Rhenium (3186 °C) –polymorfní kov, stálý na vzduchu, s dobrou korozní odolností i v některých kyselinách a s dobrými mechanickými vlastnostmi –používá se pro povrchovou ochranu různých kovů a jako katalyzátor –žáropevné slitiny Re s W, Mo, Ni, Cr lze používat až do 1150 °C

26 26 Ušlechtilé kovy Stříbro a jeho slitiny Stříbro a jeho slitiny –slitiny Ag (s Cu, Zn, Cd, Sn, Pd, Pt) se používají v klenotnictví i v průmyslu –pro výrobu elektrokontaktů jsou vhodné slitiny s 5 až 20% Cr s přísadou Cd –stříbrné pájky mají dobrou vodivost, nízkou teplotu tání a dávají pevný, houževnatý i chemicky odolný spoj s dobrou vodivostí Zlato a jeho slitiny Zlato a jeho slitiny –zlato je velmi tvárný kov, po platině je chemicky nejodolnějším kovem –používá se při výrobě elektronických součástek, integrovaných obvodů, pro pozlacování kontaktů a pro klenotnické účely –technicky nejvýznammější jsou slitiny Au-Ag-Cu, které se využívají v elektro- technice a také v klenotnictví –dále se používají slitiny Au-Ni (elektrotechnika), Au-Cu-Zn (špičky psacích per) a Au-Pt (trysky k výrobě syntetických vláken) Platina a její slitiny Platina a její slitiny –platina je významná především svou vynikající chemickou stálostí a odolností proti oxidaci i za vysokých teplot –platina se používá na výrobu termočlánků, speciálních kontaktů, elektrod zapalovacích svíček, laboratorní kelímky, šperky, špičky psacích per atd. Paladium Paladium –nejvíce Pd se spotřebuje v elektrotechnice (elektronice) a na výrobu kataly- zátorů pro chemický průmysl a pro automobily Rhodium, Iridium, Osmium Rhodium, Iridium, Osmium

27 27 Ušlechtilé kovy (použití) platina a její aplikace stříbro a jeho aplikace zlato

28 28 Číselné označování neželezných kovů a jejich slitin dle ČSN 4 2 X X X X. X X Třída norem hutnictví 3 – těžké kovy 4 – lehké kovy 0, 2, 4, 6, 8 – kovy tvářené 1, 3, 5, 7, 9 – kovy slévárenské Pořadové číslo Dvojčíslí ze 4. a 5. číslice určuje též skupinu kovů Pro slévárenské materiály způsob odlévání Způsob tepelného zpracování: 0 – bez TZ 1 – žíhání 2 – neobsazeno 3 – rozpouštěcí žíhání 4 – umělé stárnutí 5 – vytvrzení za studena 6 – rozpouštěcí žíhání + stab. 7 – vytvrzení za tepla 8 – kalení a popouštění Pro tvářené materiály jakost a technologické zpracování Pozn.: Číselné označení lze doplnit také označením podle chemického složení.

29 29 Značka je tvořena následujícími znaky: Značka je tvořena následujícími znaky: E N A X – X X X X(X) Značení čistého hliníku (min. 99% Al) Značení čistého hliníku (min. 99% Al) E N A X – 1 X X X(X) Označování Al a jeho slitin dle ČSN EN Evropské označení Hliník a jeho slitiny W – tvářené výrobky B – ingoty C – odlitky M – předslitiny specifikace chemického složení – u tvářených materiálů 4 číslice – u netvářených materiálů 5 číslic (viz. dále) W → mezní obsah doprovodných prvků B, C, M → vždy nula min. obsah Al v % (99,XX) 0 (kromě letectví a kosmonautiky) Pozn.: Číselné označení hliníku a jeho slitin podle EN lze doplnit rovněž označením podle chemického složení.

30 30 Značení tvářených materiálů Značení tvářených materiálů E N A W – X X X X E N A W – X X X X Značení netvářených materiálů Značení netvářených materiálů E N A X – X X X X(X) Označování Al a jeho slitin dle ČSN EN řada – hlavní slitinové prvky: 2 – Cu 3 – Mn 4 – Si 5 – Mg 6 – Mg-Si 7 – Zn 8 – ostatní prvky 9 – neobsazená řada 0 (kromě letectví a kosmonautiky) vyjadřuje modifikace slitiny: 0 - základní slitina 1 až 9 udávají modifikace základní slitiny nemají zvláštní význam, rozlišují různé hliníkové slitiny ve skupině B – ingoty C – odlitky M – předslitiny 2 – Cu 4 – Si 5 – Mg 7 – Zn (9 – předslitiny) určuje skupinu slitin: 21 – Cu41 – AlSiMgTi 51 – AlMg 71 – AlZnMg 42 – AlSi7Mg 43 – AlSi10Mg 44 – AlSi 45 – AlSi5Cu 46 – AlSi9Cu 47 – AlSi(Cu) 48 – AlSiCuNiMg 3. číslice je doplňující (1 až 9) 4. číslice je nula

31 31 Příklady označování slitin hliníku řadaslitiny označení dle ČSN EN 573dle ČSN číselnépodle chemickéhosloženíčíselnépodle chem.složení tvářené materiály 2000Al-CuAW-2024AW-AlCu4Mg AlCu4Mg 3000Al-MnAW-3103AW-AlMn AlMn1 4000Al-SiAW-4032AW-AlSi12,5MgCuNi424237AlSi12Ni1Mg 5000Al-MgAW-5754AW-AlMg AlMg3 6000Al-Mg-SiAW-6082AW-AlMgSiMn424400AlMg1Si1Mn 7000Al-ZnAW-7020AW-AlZn4,5Mg AlZn4,5Mg1 8000různéAW-8016AW-AlFe1Mn netvářené materiály 20000Al-CuAC-21000AC-AlCu4MgTi 40000Al-Si AC-42100AC-AlSi7Mg0, AlSi7Mg AC-43000AC-AlSi10Mg424331AlSi10MgMn AC-44100AC-AlSi AlSi12Mn 50000Al-Mg AC-51200AC-AlMg AlMg10SiCa AC-51300AC-AlMg Al-ZnAC-71000AC-AlZn5Mg

32 32 Značka je tvořena následujícími znaky: Značka je tvořena následujícími znaky: E N – M X X X X X X Označování Mg a jeho slitin dle ČSN EN Evropské označení Hořčík a jeho slitiny A – anody B – ingoty C – odlitky 1 – čistý Mg 2 – Al 3 – Zn 4 – Mn 5 – Si 6 – RE (prvky vzácných zemin) 7 – Zr 8 – Ag 9 – Y 00 – čistý Mg 11 – MgAlZn 12 – MgAlMn 13 – MgAlSi 21 – MgZnCu 51 – MgZnREZr 52 – MgREAgZr 53 – MgREZr Určení podskupiny a rozlišení slitin v jednotlivých pod- skupinách Pozn.: Místo číslic na 6. až 10. místě lze použít kódové označení slitiny chem. značkami.

33 33 Číselná značka je tvořena následujícími znaky: Číselná značka je tvořena následujícími znaky: C X X X X X Označování Cu a jejích slitin dle ČSN EN Měď a její slitiny B – ingoty C – odlitky M – předslitiny R – rafinovaná měď S – přídavné materiály W – tvářená X – nenormalizované mat. A,B – čistá měď C,D – nízkolegované slitiny E,F – speciální slitiny G – Cu-Al H – Cu-Ni J – Cu-Ni-Zn K – Cu-Sn L,M – Cu-Zn (binární) N,P – Cu-Zn-Pb R,S – Cu-Zn-(komplexní) pořadové číslo ( )

34 34 Označování tepelného zpracování neželezných kovů dle EN Označení stavuDefinice T1Po ochlazení ze zvýšené teploty tváření a přirozeném stárnutí T2Po ochlazení ze zvýšené teploty tváření, tváření za studena a přirozeném stárnutí T3Po rozpouštěcím žíhání, tváření za studena a přirozeném stárnutí T4Po rozpouštěcím žíhání a přirozeném stárnutí T5Po ochlazení ze zvýšené teploty tváření a umělém stárnutí T6Po rozpouštěcím žíhání a umělém stárnutí T7Po rozpouštěcím žíhání a umělém přestárnutí Výběr stavů nejčastěji užívaných v evropských normách

35 35 Doporučená literatura Ptáček, L. a kol.: Nauka o materiálu II. Akademické nakladatelství CERM, Brno, 1999, (2. opravené a doplněné vydání 2002) Ptáček, L. a kol.: Nauka o materiálu II. Akademické nakladatelství CERM, Brno, 1999, (2. opravené a doplněné vydání 2002) Pluhař, J. a kol.: Nauka o materiálech. SNTL, Praha,1989 Pluhař, J. a kol.: Nauka o materiálech. SNTL, Praha,1989 Askeland, D.R., Phulé, P.P.: The Science and Engineering of Materials. Thomson-Brooks/Cool, 4th ed (5th ed. 2005) Askeland, D.R., Phulé, P.P.: The Science and Engineering of Materials. Thomson-Brooks/Cool, 4th ed (5th ed. 2005) Callister, W.D., Jr.: Materials Science and Engineering. An Introduction. John Wiley & Sons, Inc., 6th ed., 2003 Callister, W.D., Jr.: Materials Science and Engineering. An Introduction. John Wiley & Sons, Inc., 6th ed., 2003


Stáhnout ppt "1 Neželezné kovy a jejich slitiny II Prof. Ing. Tomáš Podrábský, CSc., Ing. Karel Němec, Ph.D., Ing. Martin Juliš (doplnění a rozšíření přednášky “Strojírenské."

Podobné prezentace


Reklamy Google