Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Studijní a pracovní preference jednotlivce napsala Daniela Boneva a Elena Mihova © Daniela Boneva & Elena Mihova 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Studijní a pracovní preference jednotlivce napsala Daniela Boneva a Elena Mihova © Daniela Boneva & Elena Mihova 2013."— Transkript prezentace:

1 Studijní a pracovní preference jednotlivce napsala Daniela Boneva a Elena Mihova © Daniela Boneva & Elena Mihova 2013

2 Co se čtenář naučí Cílem tohoto modulu je vybavit učitele a manažery praktickými znalostmi, jak definovat osobní preference studenta a jak přizpůsobit svou výuku učebnímu stylu jednotlivce. Obsah Úvod Definice učebního stylu Hlavní znaky učebních stylů Fyzikální prostředí Emoční Fyzické Společenské Psychologické Rozdělení učebních stylů 1/ Učební styl v závislosti na preferencích smyslového vnímání Vizuální typ žáka Auditivní typ žáka Kinestetický typ žáka 2/ Učební styl v závislosti na mozkové činnosti Globální typ žáka Analytický typ žáka Důležité! Učební styl – přístup vyučujících Multimodální přístup Ukončení školní docházky Jak může pomoci zaměstnavatel – stručný průvodce Hledání práce – kontrolní seznam DysVet Žádost o práci – kontrolní seznam DysVet Závěr Užitečné odkazy a další četba Studijní a pracovní preference jednotlivce DysVet

3 Úvod Již od 30.let 20.století pracují nezávisle na sobě různí vědci, kteří se zabývají učebními styly. Z tohoto důvodu pak existuje značné množství teorií o učebních stylech. Některé teorie se zaměřují na způsoby, jakými studenti preferují přijímání informací, jiné na to jak jedinci informace zpracovávají. První skupina rozdělila studenty do tří kategorií na: auditivní typ – to jsou ti, kteří se učí nejlépe poslechem výukového materiálu, vizuální typ – ti, kteří preferují výukové materiály ve vizuálním formátu a taktilně-kinestetický typ – to jsou osoby, které se nejlépe učí vlastní zkušeností. (Show, 1996) Podle druhé teorie by bylo možné studenty rozdělit na ty, kteří preferují abstraktní a všeobecné pojetí, kdežto druzí preferují konkrétní a praktické příklady. Ačkoli je pro učitele prakticky nemožné, aby přizpůsobil svůj styl výuky 30 a více různým učebním stylům, je důležité, aby si učitel či školitel zjistil, který styl výuky je efektivnější. Platí to zejména při práci se studenty se specifickými studijními obtížemi. Pokud se bavíme o učebním stylu, musíme také zvážit preference jednotlivce při organizaci a prezentování informací: prezentují přehled, nebo podrobnou a logickou analýzu, či snad preferují použití obrázků k prezentaci svých myšlenek. Měli bychom si pamatovat, že lidé nejsou stejní a každý z nás se učí jinak. Stejné studijní podmínky, vedení a pokyny, které fungují pro jednoho, mohou druhému způsobit obtíže. DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce

4 Definice učebního stylu Učební styl vypovídá o tom, jakým způsobem se jedinec učí. Protože se vědci zaměřili na řadu různých aspektů učebního stylu, vzniklo mnoho interpretací a definicí. Například Della-Dora a Blanchard (1979, str.2) jej definují jako “osobně preferovaný způsob nakládání s informacemi a zkušenostmi, který zasahuje do všech obsahových oblastí”, a kladou tak důraz na zpracování informací. Naopak Claxton a Rolston (1978, str.1) definují učební styl jako“žákovu neustálou reakci a využívání podnětů k učení” a soustředí se tak více na smyslové vnímání. David Kolb definuje ‘Učební styl’ jako „výsledek genetické výbavy, předchozích zkušeností, požadavků současného prostředí v kombinaci s individuální orientací, která klade různý důraz na čtyři základní vzdělávací styly postulované v teorii zkušenostního učení”. (Kolb, 1984) Kolb i další autoři vzali v úvahu jiné možné faktory, které ovlivňují individuální učební styl a zahrnují mezi ně osobnost, kognitivní styly, povahové rysy, senzorické procesy a věk (Kolb, 1984; Kiersey, 2000: Fleming, 2001; Honey, 2002; ie/~mfarren/denice.PDF). Učební styl studenta ovlivní způsob, jakým se učí ve všech předmětech. Někteří studenti rádi poslouchají a hovoří, jiní preferují analýzu textu nebo studium s vizuálními pomůckami. Většina studentů má však smíšený učební styl. Je všeobecně známo, že studenti s dyslexií nejvíce těží z multimodálního přístupu, kdy jsou informace současně prezentovány několika kanály. Tato metoda umožní, aby silnější modality podporovaly slabší a učení tak bylo efektivnější. DysVet Některé další definice  Učební styl se skládá z výrazného, pozorovatelného chování, které napovídá, jak funguje lidská mysl a jaký má žák vztah ke světu. Anthony F.Gregorc (1979)  Učební styl popisuje studenty na základě těch vzdělávacích podmínek, za kterých jsou schopni se učit a hlavně pak popisuje množství struktury, které jedinci potřebují. David E. Hunt (1981)  Učební styl je výsledkem souboru aktivit zpracovávajících informace, které jedinec využije, pokud se musí potýkat s učebním úkolem. Ronald R. Schmeck (1988) Studijní a pracovní preference jednotlivce

5 Fakta Pizzo (1981) provedl výzkum vztahu mezi učebním stylem a klidným prostředím (40 dBA) nebo hlučným prostředím (75 dBA). Ať už je preferovaný učební styl jakýkoli, tiché klidné prostředí vytváří podmínky k dosažení lepších výsledků. Bylo prokázáno, že klasická hudba stimuluje mozkové buňky a neurony, které souvisí s pamětí a logickým a analytickým myšlením. Vhodně vybraná hudba snižuje stres a zlepšuje soustředění. Hlavní znaky učebních stylů Učební styl nemá jedinou koncepci, ale skládá se z různých, spolu souvisejících částí, které nazýváme znaky učebního stylu. Podle modelu Rity a Kennetha Dunnových lze hlavní znaky učebních stylů rozdělit do pěti kategorií: Fyzikální prostředí Emoční Společenské Fyzické Psychologické Fyzikální prostředí Jedná se o světlo, zvuk, teplotu a vybavení místnosti. Asi bude těžké představit si studijní/pracovní prostředí, které by vyhovovalo všem, ale Dunn a Dunnová (1978) navrhují, aby takovéto prostředí bylo rozděleno do několika částí, kde každá z nich by měla své vlastní fyzikální prostředí. U jedinců s dyslexií je obzvláště třeba dbát na osvětlení, protože nevhodné světlo (např. zářivky) může působit obtíže při čtení, poslechu nebo soustředění. Stejně tak je pro jedince s dyslexií těžké odfiltrovat zvuky z pozadí, a proto je nutné, aby prostředí, ve kterém se snaží soustředit, bylo tiché a klidné. DysVet Případová studie Sarah je 11, je bilingvní (mluví hebrejsky a bulharsky) a trpí dyslexií. Na začátku terapie bylo děvče poměrně nervózní a mělo potíže se soustředěním. Po chvíli Sára požádala o dovolení svléknout si svetr a boty. Poté byla mnohem klidnější, lépe pracovala a také se cítila pohodlněji, když mohla sedět na židli s nohama pod sebou. Někteří lidé by takové chování hodnotili jako do třídy nevhodné, ale poskytování prostředí, které vyhovuje jejím preferencím, stimuluje dosažení lepších výsledků. Studijní a pracovní preference jednotlivce

6 Emoční Jedná se o motivaci, vytrvalost, zodpovědnost a organizační schopnosti. Pro osobu s dyslexií je velmi obtížné být v učení vytrvalý a často neumí vyřešit daný úkol najednou. Ve skutečnosti pracují vlastním tempem. Neumí si zorganizovat svůj čas a dokončit úkoly včas. Obvykle potřebují více času než ostatní, protože nejprve musí pochopit celou koncepci, než se mohou zabývat podrobnostmi. Velmi často se stává, že osoby s dyslexií ví, co mají dělat, ale nedokáží určit kroky, kterými výsledku dosáhnou. Nedostatek motivace je pro žáka s dyslexií problémem. Je odpovědností učitele najít takový způsob prezentování vzdělávacích materiálů, který je zajímavý a dostupný. Motivaci lze vnímat jako „řízenou činnost“ jedince. Jedná se o druh hierarchického, vícestupňového systému, ve kterém jsou různé motivy spojené a spolupracují. Pokud si jedinec motiv uvědomí, stane se ten pak motivačním cílem a skutečnou hnací silou. Motivujte své žáky/zaměstnance, aby se učili a rozvíjeli. Motivace se neobjeví sama od sebe, je třeba ji vyprovokovat a pomoci jí. Pokud je motivace doplněna vytrvalostí, houževnatostí a cílevědomostí, pak může každý odhalit svůj potenciál a dosáhnout velkého úspěchu. DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce Na každém seznamu slavných osob s dyslexií najdete jméno Thomase Edisona. Edison provedl ​​2000 neúspěšných pokusů, než objevil elektrickou lampu. Díky svému optimismu pak později Edison prohlásil, že nejen objevil elektrickou lampu, ale také objevil 2000 způsobů, jakými nelze lampu vyrobit. Je možné, že mnoho dalších, kteří měli stejné znalosti a dovednosti jako Edison, by lampu nevymyslelo, protože by to u stého či pětistého pokusu vzdali. Na každém seznamu slavných osob s dyslexií najdete jméno Thomase Edisona. Edison provedl ​​2000 neúspěšných pokusů, než objevil elektrickou lampu. Díky svému optimismu pak později Edison prohlásil, že nejen objevil elektrickou lampu, ale také objevil 2000 způsobů, jakými nelze lampu vyrobit. Je možné, že mnoho dalších, kteří měli stejné znalosti a dovednosti jako Edison, by lampu nevymyslelo, protože by to u stého či pětistého pokusu vzdali.

7 Případová studie Když jsme se potkali s N. poprvé, studovala druhým rokem na střední škole. Byla to velmi inteligentní dívka, ale docela pomalu četla, musela číst opakovaně, a proto byly její dovednosti ve čtení pod její věkovou úrovní. N. pilně studovala a obvykle dostávala dobré známky. Spolu se svojí matkou trávili nad učením a domácími úkoly spoustu času. Matka četla učivo N. nahlas, aby ušetřily čas. Tento postup fungoval, protože N. měla vynikající auditivní paměť a i její učební styl byl auditivní. N. byla své matce vděčná, že jí pomáhá, na druhou stranu se však necítila dobře, protože se musela se školními povinnostmi spoléhat na pomoc další osoby (i když to byla její vlastní maminka). Její sebevědomí a sebeúcta byly na velmi nízké úrovni. Poté co N. pochopila, že důvodem jejích obtíží je dyslexie, cítila úlevu. Aktivně si sama vyhledala pomoc a prošla speciálním školícím programem v Asociaci pro dyslexii v Bulharsku, kde se naučila, jak pracovat s obtížemi; jak používat různé techniky čtení; jak si lépe zorganizovat své studium a jak vylepšit své studijní dovednosti. Po absolovování tohoto programu se školní výsledky N. postupně vylepšovaly a stejně tak rostlo její sebevědomí. N. odmaturovala a je nyní v prvním ročníku na univerzitě. Rozhodla se studovat sociální pedagogiku. V u, který nám poslala píše: „ Chci pomáhat dětem se studijními obtížemi, stejně jako jste vy pomohli mě! Neuvěřitelně jste mi pomohli a ukázali mi, že navzdory mému problému mohu vést úspěšný a naplňující život. Naučili jste mě, že jsem sice jiná, ale to mě činí jedinečnou, a že být jiný neznamená být horší nebo méně úspěšný než ostatní...”. N. je příkladem jak zlepšení organizačních a studijních dovedností, zvýšené motivace a sebeúcty vede ke změněnému přístupu vůči sobě a jak je vše důležité pro další rozvoj mladého člověka. DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce

8 Odkazy: dyslexia/further-information/dyslexia-style-guide.html dyslexia/further-information/dyslexia-style-guide.html Zajímavá fakta Pouze 28 % žáků základních škol je aktivních brzy ráno. Pro většinu žáků základní školy je nejlepší čas výuky mezi a 14 hod. Jak studenti stárnou, procento tzv. „skřivanů“ narůstá až na 40 %, ale většina žáků pracuje/učí se efektivněji odpoledne/večer. 13 % žáků lze označit za „sovy“. Dunn a Dunnová také zjistili, že žáci mají nejvíce energie po obědě. (Dunn,Dunn, 1992 ) Společenské Někteří studenti raději studují samostatně, druzí dosahují lepších výsledků, pokud se učí s kamarádem nebo kolegou. Některé studenty je třeba vést více než ostatní. Pro většinu studentů s dyslexií je jednodušší učit se s někým dalším. Získávají tak důvěru a věří, že budou schopni novou informaci zvládnout. Kamarád, učitel nebo člen rodiny, který s nimi dané téma prodiskutuje, jim pomůže informaci lépe pochopit, vnímat a zapamatovat. Fyzické Jedná se o část dne, kdy je učení nejefektivnější; někteří jedinci se při učení rádi pohybují a často si dělají “přestávku”, druzí raději sedí a pracují dlouho bez přestávky. Jedinci s dyslexií se učí efektivněji, pokud je učení rozděleno do menších částí a prokládáno pravidelnými přestávkami. Psychologické Jedná se o osobní charakteristiky jako jsou schopnosti, motivace, temperament, uvažování atd. Někteří lidé, včetně mnoha jedinců s dyslexií, myslí globálně. Začnou od celku, a pak se teprve podívají na detail. Jiní lidé myslí analyticky a potřebují znát podrobnosti, aby byli schopni vidět celek. Aby bylo učení efektivní, je nutné vytvořit pozitivní a respektující vztahy mezi žáky a vytvořit takovou atmosféru k učení, která je toleratní a podporující. DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce

9 Rozdělení učebních stylů 1/ Učební styl závisející na preferencích smyslového vnímání Většina prací týkajících se učebních stylů se soustřeďuje na preferovanou formu vnímání jedince. Většina jedinců má více rozvinutý jeden způsob vnímání než jiné. Pro většinu z nás je to vnímání „vizuální“. Druhým preferovaným způsobem je vnímání „auditivní“. Taktilní (dotekové) a kinestetický (pohyb těla) je oblíbený způsob vnímání pro nejmenší procento jedinců. „Preference“ v tomto případě neznamená vědomé, úmyslné jednání. Znamená to, že z nějakého důvodu je vnímání jedince propojeno se smyslem takovým způsobem, že mu mozek dává přednost. Jedinec se takto učí nejsnáze. Je zřejmé, že žáci používají různé smysly v různých časech, v závislosti na povaze úkolu. Žáky je tedy možné rozdělit do následujících skupin podle (obecně) preferovaného smyslu: Vizuální typ žáka Auditivní typ žáka Taktilně/kinestetický typ žáka Proto je třeba použít různé vzdělávací nástroje, které jsou efektivní pro každou z těchto skupin žáků. Příklady:  Pro jedince, který preferuje vizuální vnímání, jsou velmi efektivními výukovými nástroji učebnice a obrázky.  Pro jedince, který preferuje auditivní vnímání, jsou velmi efektivními výukovými nástroji přednášky a písničky.  Pro jedince, kteří preferují taktilní vnímání, je velmi užitečné kreslení diagramů nebo používání názorných příkladů (nebo dotýkání se modelů).  Pro jedince, kteří preferují kinestetické vnímání, je velmi užitečná chůze či tanec během studia nového učiva. DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce

10 Vizuální typ žáka Tento typ žáka myslí v obrázcích. Během čtení si vytváří mentální obraz toho, co je popisováno v textu. Nevěnuje příliš pozornosti dialogům a nemusí pochopit význam některých frází, obzvláště pokud obsahují slova, která je těžké si představit. Studijní materiál by tak měl být prezentován pomocí map, diagramů, grafů, obrázků apod. B DysVet Charakteristika vizuálního typu žáka  preferuje psané informace, poznámky, diagramy, mapy, grafy, obrázkové kartičky, zvýrazňovače,obrázky a počítač  rád se učí pomocí vizuálně atraktivních materiálů; raději pozoruje než mluví či koná  pamatuje si, kde na stránce se informace nachází  ke studiu potřebuje klidné místo  miluje knihy, časopisy a další materiály ke čtení  dokáže benefitovat z přepisu či vytváření vlastních poznámek, i tištěných informací  umí pravopis  dokáže benefitovat z exkurzí, kde využije svých pozorovacích schopností  pamatuje si pomocí obrázků a grafiky  má sklon být puntičkář  příliš se nerozptyluje  verbální pokyny jsou pro něj obtížné, často vyžaduje, aby byly zopakovány  potřebuje vidět výraz obličeje a řeč těla vyučujícího  pamatuje si obličeje; pamatuje si jak lidé vypadali a co měli v minulosti oblečené  využívá pokročilého plánování  je pořádný a systematický  je klidné povahy  je pečlivý, upravený Charakteristika vizuálního typu žáka  preferuje psané informace, poznámky, diagramy, mapy, grafy, obrázkové kartičky, zvýrazňovače,obrázky a počítač  rád se učí pomocí vizuálně atraktivních materiálů; raději pozoruje než mluví či koná  pamatuje si, kde na stránce se informace nachází  ke studiu potřebuje klidné místo  miluje knihy, časopisy a další materiály ke čtení  dokáže benefitovat z přepisu či vytváření vlastních poznámek, i tištěných informací  umí pravopis  dokáže benefitovat z exkurzí, kde využije svých pozorovacích schopností  pamatuje si pomocí obrázků a grafiky  má sklon být puntičkář  příliš se nerozptyluje  verbální pokyny jsou pro něj obtížné, často vyžaduje, aby byly zopakovány  potřebuje vidět výraz obličeje a řeč těla vyučujícího  pamatuje si obličeje; pamatuje si jak lidé vypadali a co měli v minulosti oblečené  využívá pokročilého plánování  je pořádný a systematický  je klidné povahy  je pečlivý, upravený Fakta Vizuálních žáků je asi 65 % ze všech studentů. Studijní a pracovní preference jednotlivce

11 B DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce Testování a hodnocení  vizuální/psané testy  výzkumné zprávy  psané zprávy  grafické ilustrace Nejlépe se učí pomocí  zápisem poznámek, tvořením seznamů  čtením informací, které se učí  učením z knih, videonahrávek, krátkých filmů, výtisků  shlédnutím ukázky Charakteristika studia/čtení  čte pro zábavu/relax  studiu věnuje hodně času  při studiu vyžaduje ticho  rychle čte  pravopis se naučí podle skladby slova spíše než foneticky Obtíže ve škole  začít pracovat na něčem, aniž by viděl, co je třeba udělat  pracovat v prostředí, kde je hluk a pohyb  odfiltrovat zvuky  poslouchat přednášky bez doplňujících obrázků a ilustrací  vypořádat se s neatraktivním vzhledem učitele  pracovat ve třídě, kde nejsou žádné dekorace a která má fádní barvu  pracovat pod zářivkami – je pro něj těžké se soustředit Obtíže v práci  začít pracovat na něčem, aniž by viděl, co je třeba udělat  pracovat v prostředí, kde je hluk a pohyb  odfiltrovat zvuky  poslouchat pokyny/vysvětlení bez doplňujících obrázků nebo ilustrací nebo praktických ukázek  vnímat některé tvary nebo barvy  poslouchat řečníka, aniž by měl možnost jej vidět

12 Auditivní typ žáka Takový žák se nejlépe učí poslechem informací. Může mít potíže pochopit text během čtení, ale pokud si jej poslechne, bude schopen zopakovat jeho význam, včetně mnohých detailů. Z tohoto důvodu jsou pak výsledky jejich poslechových testů mnohem lepší než výsledky testů, které je nutno číst. Tito žáci jsou velmi citliví na kvalitu řeči, tón a zabarvení hlasu, intonaci apod. Jsou hovorní, potřebují přemýšlet nahlas; obvykle se jim líbí hudba a pamatují si slova písně a konverzaci. B DysVet Charakteristika auditivního typu žáka  mluví sám k sobě nahlas  rád mluví  nebojí se mluvit ve třídě  umí vysvětlovat  snadno se rozptýlí  napsané instrukce jsou pro něj obtížné  podle verbálních instrukcí postupuje dobře  má rád, když se mu čte  zpaměti se učí postupně  má rád hudbu  šeptá si k sobě, když si čte; čte pomalu  pamatuje si obličeje a jména  snadno jej rozptýlí hluk  ve filmech si všímá zvukových efektů  brouká si nebo zpívá  má společenskou povahu  rád hraje, pohybuje se na jevišti  má rád poslechové aktivity  nevydrží dlouho potichu  je dobrý v gramatice a cizích jazycích Charakteristika auditivního typu žáka  mluví sám k sobě nahlas  rád mluví  nebojí se mluvit ve třídě  umí vysvětlovat  snadno se rozptýlí  napsané instrukce jsou pro něj obtížné  podle verbálních instrukcí postupuje dobře  má rád, když se mu čte  zpaměti se učí postupně  má rád hudbu  šeptá si k sobě, když si čte; čte pomalu  pamatuje si obličeje a jména  snadno jej rozptýlí hluk  ve filmech si všímá zvukových efektů  brouká si nebo zpívá  má společenskou povahu  rád hraje, pohybuje se na jevišti  má rád poslechové aktivity  nevydrží dlouho potichu  je dobrý v gramatice a cizích jazycích Fakta Asi 30 % všech žáků je auditivních. Studijní a pracovní preference jednotlivce

13 B DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce Testování a hodnocení  verbální, spíše než písemné  projekty popisuje ústně  zpívá či recituje jak poezii, tak projekty  je třeba se jej dotazovat na to, co se naučil Nejlépe se učí pomocí  mluvení nahlas  poslechu přednášky  diskuzí v malé nebo velké skupině  poslechem hudby beze slov jako pozadí ve studijním prostředí Charakteristika studia/čtení  čte rozhovory a hry  aby vše pochopil, čte si polohlasně  během čtení dělá přestávky, aby sám sobě nebo ostatním řekl, o čem čte  umí vyslovit nová slova foneticky Obtíže ve škole  rychlost čtení; čte pomaleji než vizuální žák  čtení potichu po delší dobu  čtení instrukcí; nevšímá si obrázků  pracovat s časově limitovaným textem, který musí číst a psát  žít ve vynuceném tichu – nemůže se dočkat, než začne mluvit  všimnout si významného detailu Obtíže v práci  potřeba přečíst si velké množství textu v omezeném čase  dělat výtah ze psané informace  pochopit psané instrukce  připravovat písemné zprávy  pracovat s obrázky, diagramy, grafy apod.  vyplňovat formuláře

14 Kinestetický/taktilní typ žáka Kinestetický žák se nejlépe učí dotykem, pohybem, imitací a jinými fyzickými aktivitami. Informaci si nejlépe zapamatuje tak, že ji napíše a nebo s ní jinak fyzicky manipuluje. Tento typ žáka obvykle nerad čte instrukce a je pro něj obtížné dlouho nehnutě sedět. Taktilní či kinestetický žák je ten, který se učí zkušeností, tím že věci dělá. Z tohoto důvodu se tito žáci rychleji nudí ve třídě, kdy jen poslouchají přednášku. Chtějí si vše sami vyzkoušet. Mnoho žáků s dyslexií preferuje kinestetický přístup. B DysVet Charakteristika kinestetického typu žáka  líbí se mu materiální odměna  neustále je v pohybu; je dobrý ve sportech  rád se při hovoru dotýká lidí  během učení ťuká tužkou nebo nohou  při učení má puštěnou hlasitou hudbu  během učení dělá přestávky  baví jej různé činnosti  čtení není prioritou  má rád dobrodružné knihy, filmy; rád si na něco hraje  příliš nezná pravopis  nepíše moc úhledně  rád řeší problémy tak, že s nimi fyzicky pracuje  zkouší nové věci  má rád vědecké laboratoře; staví modely  zajímá se o bojová umění, tanec  má společenskou povahu  emoce vyjadřuje fyzickým způsobem  během hovoru gestikuluje rukama  v oblékání jde především o pohodlí  rád manipuluje s předměty Charakteristika kinestetického typu žáka  líbí se mu materiální odměna  neustále je v pohybu; je dobrý ve sportech  rád se při hovoru dotýká lidí  během učení ťuká tužkou nebo nohou  při učení má puštěnou hlasitou hudbu  během učení dělá přestávky  baví jej různé činnosti  čtení není prioritou  má rád dobrodružné knihy, filmy; rád si na něco hraje  příliš nezná pravopis  nepíše moc úhledně  rád řeší problémy tak, že s nimi fyzicky pracuje  zkouší nové věci  má rád vědecké laboratoře; staví modely  zajímá se o bojová umění, tanec  má společenskou povahu  emoce vyjadřuje fyzickým způsobem  během hovoru gestikuluje rukama  v oblékání jde především o pohodlí  rád manipuluje s předměty Fakta Většina dětí předškolního věku spadá do této kategorie, ale jejich počet se s přibývajícím věkem zmenšuje a mezi dospělými je pouze 5 % všech žáků kinestetických. Studijní a pracovní preference jednotlivce

15 B DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce Testování a hodnocení  založené na výkonu  orientované na projekt  ukázat nebo demonstrovat, co se žák naučil  aplikace – rád předvádí, jak se co dělá Nejlépe se učí pomocí  prací, praktickým přístupem – manipulací, stimulací, živou událostí  zařazením pohybu do studia  exkurzí, kde získá znalosti  diskuzí v malé skupině Charakteristika studia/čtení  čte účelově, ne pro potěchu  čte příručky  čte dobrodružné knihy/hry  čte krátké knihy  studuje v krátkých úsecích, které prokládá pohybovým cvičením  při učení leží na podlaze nebo posteli Obtíže ve škole  udržet si dobré mezilidské vztahy  mít čitelné písmo  sedět v klidu  poslouchat výklad déle než čtyři minuty  pravopis  vzpomenout si, co viděl nebo slyšel – pamatuje si vše, co dělal  vyjadřovat pocity bez fyzického pohybu  vydržet u jakékoli činnosti delší dobu Obtíže v práci  udržet si dobré mezilidské vztahy  mít čitelné písmo  prezentovat informace v psané formě  organizace času; vytváření plánů

16 Případová studie Když k nám Т. přišel, bylo mu 21 let, dokončil střední školu a několik let již pracoval. Po ukončení školy si T. doplnil odborné vzdělání a našel si práci, která se mu líbila a byl v ní dobrý. Chtěl ale studovat na univerzitě a získat titul v kinezioterapii. Se školou měl T. velké problémy a nedostalo se mu žádné pomoci ani podpory. Řekl nám, že když byl na základní škole, učitel ho opakovaně urážel před celou třídou, protože nedokázal správně číst a neuměl v hodinách sedět v klidu (často si musel stoupnout a projít se). Školní docházku ukončil jen díky své rodině, která se velmi snažila mu pomoci. Díky jejich podpoře tak neztratil sebevědomí a sebejistotu. Po maturitě se T. pokoušel dostat na univerzitu, ale nezvládl přijímací zkoušky. O dva roky později jej jeho nadřízený nasměroval k nám, aby se mu dostalo profesionální pomoci. T. od nás chtěl, abychom mu pomohli se připravit na zkoušky na univerzitu (biologie). Řekl nám, že i když se učí dlouho, nedokáže si mnoho zapamatovat. Hlavní problémy, které T. měl, byla neschopnost vytáhnout podstatu textu, špatná organizace úkolů a času, rychlá unavitelnost, neschopnost být v klidu delší čas (po pár minutách si potřeboval stoupnout a projít se). Hlavní výhodou byla jeho motivace uspět. Stejně tak se však bál dalšího neúspěchu. Jak jsme mu pomohli:  Naučili jsme ho, jak používat pojmové mapy a jak je vytvářet (to pomohlo zejména při organizování studijních materiálů, jejich opakování a též při uspořádávání si myšlenek na papír).  Poradili jsme mu, aby jednou či dvakrát týdně chodil cvičit nebo začal s nějakým sportem.  Pomohli jsme mu vytvořit šablonu pro denní a týdenní plány.  Dali jsme mu přečíst několik článků o úspěšných lidech s dyslexií.  Promluvili jsme si s vedením univerzity a podařilo se nám je přesvědčit, aby mu při zkoušce umožnili 1 hodinu času navíc (25 %). Ve skutečnosti z této hodiny využil jen 20 minut, ale tato možnnost způsobila, že se T. cítil jistěji, a tak dokázal předvést své znalosti bez časového stresu. Navíc mu ještě univerzita poskytla oddělenou místnost, aby mohl T. pracovat v klidném prostředí. T. byl u zkoušek velmi úspěšný a na univerzitu byl přijat. Nyní, o čtyři roky později, získal T. titul bakaláře v oboru kinezioterapie a pracuje s dětmi s mozkovou obrnou a s dospělými lidmi s tělesným postižením. DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce

17 2/ Učební styl v závislosti na mozkové činnosti Tato kapitola se zaměřuje na styl učení, ve kterém se preferujeme celek nebo detail. Někteří lidé nemají problém s oběma způsoby, ale obvykle člověk preferuje jeden z uvedených. Důležitým faktorem pro pochopení učebních stylů je porozumění mozkové funkci. Náš mozek je rozdělen na dvě části – hemisféry a záhyb, který začíná vpředu a vede dozadu. Obě tyto části jsou spojeny řadou nervů, jejichž rolí je přenášet informace z jedné části do druhé a synchronizovat jejich fungování. Obě části mozku používáme k přemýšlení, ale každá užívá různé strategie a často je jedna strana dominantní. DysVet Autor Thomas G. West (In the Mind’s Eye, 1997) předpokládá, že jsme svědky většího výskytu poruch učení (dyslexie, ADD, apod.), protože mozek od narození reaguje a učí se prostřednictvím vizuálních stimulů spíše než textem. V současnosti jsou děti již od útlého věku vystaveny technologickým zařízením, jako je televize, počítače apod. Výsledkem toho je, že nervové dráhy u dětí se vyvíjejí jinak než u jejich prarodičů a rodičů. Velmi často vnímají a zpracovávají obrázky lépe než text. (Thomas G. West, In the Mind’s Eye, 1997) Studijní a pracovní preference jednotlivcek Soustředí se na celek Lidský mozek Brain holistický konvergentní řeší je pocity intuici kreativitu emoce řeší Je lineární divergentn í Soustředí se na detaily logiku řeč Čtení/psan í analýzu

18 Globální typ žáka Globální žák vidí celek. Rád vidí, jak se pojmy propojují s ostatními koncepty a jak se na ně všechno vztahuje. Globální žák slyší novou informaci tím, že poslouchá “podstatu” toho, co je sdělováno, rychle pochopí hlavní myšlenku nebo téma. Obtížné však může být zapamatování detailů. Při sledování instrukcí poslouchá globální žák, “co je třeba udělat” a ne nutně “jak na to”. Globální žák neklade na konci hodiny otázky, protože si vše musí napřed promyslet a učivo absorbovat. Ve skutečnosti si vybere náhodné informace, které spojí takovým způsobem, kterým dosáhne řešení, ale nečekejte, že vám zmapuje celou cestu k řešení. Přístup globálního žáka lze popsat jako intuitivní. A B Consequences of Erudite Vernacular Utilized Irrespective of Necessity: Problems with Using Long Words Needlessly Consequences of Erudite Vernacular Utilized Irrespective of Necessity: Problems with Using Long Words Needlessly DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce Charakteristika globálního žáka  Před započetím práce potřebuje všechny informace.  Chce znát všechny kroky postupu.  Chce vědět, jak bude vypadat finální produkt.  Potřebuje vědět, kam zapadá informace v jeho životě.  Učí se diskuzí a usilovně pracuje ve skupině.  Dělá několik věcí najednou a může některé kroky/detaily přeskočit.  Vidí celek a vztahy mezi myšlenkami.  Informace nevstřebává postupně.  Čte mezi řádky a vidí mnoho možností.  Usilovně pracuje, aby druhým udělal radost a vyhýbá se konfliktům.  Jde s davem a je flexibilní.  Snaží se vyhýbat individuálním soutěžím.  Parafrázuje při objasňování pohledu.  Umí řešit problém, pokud ho nepožádáte, aby vysvětlil kroky, které vedly k danému řešení. Charakteristika globálního žáka  Před započetím práce potřebuje všechny informace.  Chce znát všechny kroky postupu.  Chce vědět, jak bude vypadat finální produkt.  Potřebuje vědět, kam zapadá informace v jeho životě.  Učí se diskuzí a usilovně pracuje ve skupině.  Dělá několik věcí najednou a může některé kroky/detaily přeskočit.  Vidí celek a vztahy mezi myšlenkami.  Informace nevstřebává postupně.  Čte mezi řádky a vidí mnoho možností.  Usilovně pracuje, aby druhým udělal radost a vyhýbá se konfliktům.  Jde s davem a je flexibilní.  Snaží se vyhýbat individuálním soutěžím.  Parafrázuje při objasňování pohledu.  Umí řešit problém, pokud ho nepožádáte, aby vysvětlil kroky, které vedly k danému řešení. Fakta Podle výzkumu Dunnových 70% učitelů učí způsobem analytickým a 70% učí způsobem globálním.

19 Analytický typ žáka Opakem globálního žáka je žák analytický, který když slyší novou informaci, má tendenci poslouchat specifické detaily. Analytický žák však může mít potíže získat celkový obraz, který detaily popisují. Analytický žák potřebuje postupný výklad tématu. Potřebuje specifický, postupný tok informací, jinak se není schopen soustředit. Nejraději se soustředí vždy jen na jeden úkol. Přesto je schopen vykonávat více úkolů najednou, pokud jsou v řádném pořadí. Analytický žák reaguje na problém logicky a nikoliv emočně. Tito žáci mají štěstí, protože většina jimi preferovaných metod je využívána v tradiční výuce. Učitelé dávají rádi testy, které upřednostňují analytičtí žáci. Testy typu pravda/lež nebo výběr z více možností. A B Consequences of Erudite Vernacular Utilized Irrespective of Necessity: Problems with Using Long Words Needlessly Consequences of Erudite Vernacular Utilized Irrespective of Necessity: Problems with Using Long Words Needlessly DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce Charakteristika analytického žáka  Potřebuje strukturu a logický pokrok.  Rád pracuje krok za krokem v postupném pořadí.  Obvykle se sám motivuje, je logický a soustředěný.  Je spíše verbálně orientovaný.  Musí být připraven a potřebuje vědět, co má očekávat.  Soustředí se na detaily a podrobnosti.  Dokáže najít fakta, ale hlavní myšlenka mu může unikat.  Fakta si musí srovnat a porovnat, aby je pochopil.  Často dává přednost faktům před intuicí a pocity.  Chápe písemné materiály v tradičním formátu.  Rád dokončí jen jednu věc, než začne další.  Má smysl pro spravedlnost, preferuje přímou odpověď.  Nemá rád překvapení ( např. popové kvízy, hraní rolí apod). Charakteristika analytického žáka  Potřebuje strukturu a logický pokrok.  Rád pracuje krok za krokem v postupném pořadí.  Obvykle se sám motivuje, je logický a soustředěný.  Je spíše verbálně orientovaný.  Musí být připraven a potřebuje vědět, co má očekávat.  Soustředí se na detaily a podrobnosti.  Dokáže najít fakta, ale hlavní myšlenka mu může unikat.  Fakta si musí srovnat a porovnat, aby je pochopil.  Často dává přednost faktům před intuicí a pocity.  Chápe písemné materiály v tradičním formátu.  Rád dokončí jen jednu věc, než začne další.  Má smysl pro spravedlnost, preferuje přímou odpověď.  Nemá rád překvapení ( např. popové kvízy, hraní rolí apod). Fakta Podle výzkumu Dunnových, pouze 30 % učitelů učí globálním způsobem a jen 30 % žáků se učí způsobem analytickým.

20 DysVet Důležité! V níže uvedené tabulce jsou uvedené možné důvody, které vedou k frustraci žáků v závislosti na skupině, do které patří (globální nebo analytický). Pro učitele je důležité, aby si tyto důvody uvědomili a snažili se jim vyhnout. Tím by zlepšili kvalitu výuky a zvýšili efektivitu studijního procesu. Totéž platí pokud jde ….. Studijní a pracovní preference jednotlivce Co je frustrující pro globálního žáka Co je frustrující pro analytického žáka  Vysvětlit kroky, které vedly k dané odpovědi.  Připustit si kritiku od ostatních a nebrat si ji osobně.  Neznat účel konkrétního úkolu.  Nezískat dostatečný kredit za vynaloženou snahu.  Vysvětlit něco analyticky a podrobně.  Pracovat krok za krokem, aniž by znal výsledek.  Lidé, kteří jsou necitliví vůči pocitům jiných.  Nedostat spravedlivou šanci podat vysvětlení.  Poslouchat příliš dlouhé vysvětlování, kdy postačí jednoduchá odpověď “ano” nebo “ne”.  Poslouchat shrnutí bez toho, aniž by znal v něm obsažené kroky.  Nepochopení hodnocení zaměstnavatele/učitele.  Nedokončení jednoho úkolu před začátkem dalšího.  Vyjádření názoru jako faktu bez důkazu.  Nepochopit účel daného úkolu.  Pracovat obecně bez znalosti podrobností.

21 Fakta Podle Riefova výzkumu (1993, str.53) si žáci zapamatují 10 % z toho co si přečtou 20 % z toho co uslyší 30 % z toho co uvidí 50 % z toho co uvidí a uslyší 70 % z toho co řeknou 90 % z toho co řeknou a udělají Učební styl – přístup vyučujících Termín „styl výuky“ nemá žádnou jednotnou definici, ale všeobecně vnímané definice ho označují jako „soubor vyučovacích taktik“(Galton et al, 1980) nebo „instrukční formát" (Siedentop, 1991). Existuje mnoho způsobů, jak přistupovat ke studijním materiálům. Ty, které si vybereme, odrážejí náš způsob myšlení a učení. Proto mnoho učitelů/lektorů používá takový styl výuky, který se nejlépe hodí k jejich učebnímu stylu a často neberou v potaz učební preference svých žáků. Úspěšnost studia závisí na těsném spojení výukových a studijních zdrojů s preferencemi žáka. Využitím různých metod, které jsou auditivní/vizuální a stejně tak taktilní/kinestetické, se žáci učí lépe, než kdyby byla použita metoda pouze jedna Je mnoho důvodů, které vysvětlují, proč mají někteří jedinci obtíže se učit. Může to být motivace nebo obtíže v kognitivní oblasti, jako je problém s krátkodobou sluchovou pamětí. Některý žák také může mít potíže se svým preferovaným učebním stylem, který je natolik odlišný od výukové metody, že není schopen postupovat podle instrukcí. Mnoho jedinců s dyslexií je znevýhodněno tradičními vzdělávacími metodami, které se nepřizpůsobují jejich učebnímu stylu. Proto je nezbytné, aby si učitelé osvojili takové výukové styly, které zajistí, že výuka bude dostupná pro všechny a to i tehdy, kdy to pro ně znamená práci navíc. Styl výuky lze rozdělit do dvou skupin: DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce Výuka orientovaná na instruktoraVýuka orientovaná na studenta Cílem studia je přenos znalostí, informací nebo dovedností z instruktora na studenta. Instruktor má hlavní kontrolu nad obsahem kurzu a rychlostí studia. Účelem takového studia je získaní a zapamatování si nových znalostí nebo osvojení nových dovedností. Základní filozofií je student, který se učí nejen přijímáním znalostí, ale také jejich interpretací. Učím se tak, že objevuji. Nastavení tempa výuky. Instruktor studenty vede, radí jim a usnadňuje učení tak, že vytváří příležitosti, ve kterých studenti získávají nové znalosti a rozvíjejí nové dovednosti.

22 Fakta Obrázky mozek vnímá a pamatuje snadněji než slova. Porucha v oblasti zrakové percepce může vést k tomu, že člověk není schopen informaci zpracovat pouze skrze vizuální kanál. U člověka s poruchou ve sluchové oblasti pak dochází k obtížím při zpracování informací skrze kanál sluchový. Multisenzoriální přístup Multisenzoriální přístup zahrnuje všechny studijní činnosti, které využívají simultánní vstup a výstup pomocí dvou nebo více smyslových kanálů. Učivo, které si student osvojí dvěma nebo více smysly, je pak pravděpodobně mnohem trvaleji fixované. Tento přístup je důležitý zejména pro studenty s poruchami učení. Ačkoliv již existuje větší informovanost o multisenzoriálním přístupu, většina výuky stále spoléhá na studentovu dovednost zpracovat informace pouze jedním smyslovým kanálem a to tím, který vybere učitel. Multisenzoriální výukové techniky a strategie stimulují učení studentů tak, že jsou zapojeni na všech úrovních. Povzbuzují studenty k tomu, aby využili některé nebo všechny své smysly za účelem: získání informací o daném úkolu spojení informací s vědomostmi, kterým již rozumí pochopit logické řešení problému najít řešení daného problému naťuknout neverbální logické dovednosti pochopit vztahy mezi pojmy uchovat informace a ukládat je k pozdějšímu využití DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce Multimodální přístup Vizuální prezentace ilustrace grafiky grafy Ústní prezentace Čtení nahlas diskuze Sluchová prezentace Manipulování s předměty pokusy Taktilní prezentace Praktická cvičení

23 DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce Případové studie * * * Viktorovi je 18 let a studuje na odborné škole. Má potíže se čtením a psaním, pravopis též není v pořádku. Má potíže s vyslovováním dlouhých slov zejména tehdy, když nezná jejich význam. Vždy měl potíže s komunikací se svými vrstevníky a učiteli. Je si sám sebou velmi nejistý, nemá žádné sebevědomí a není nijak motivován. Nedokáže se soustředit. Pro Viktora jsou nejobtížnějšími předměty matematika a fyzika. Nedokáže si zapamatovat informace a vzorce, a tak je téměř nemožné, aby dokázal vyřešit jakýkoli problém. Jak postupovat? 1. Student musí čelit skutečným životním situacím, které souvisí s vyučovaným předmětem (např. co dělat při zemětřesení /seismické vlny/, kolik barvy je třeba k vymalování pokoje /výpočet velikosti a spotřeby/, atd.) 2. Upravit test na jeho úroveň znalostí, vytištěný větším písmem a na barevném papíře. 3. Výuku doplnit obrázky, ilustracemi, jednoduchými schématy. 4. Začlenit ho do skupiny během praktických hodin a laboratorních pokusů. * * * Alexovi je 24 let a má dyslexií. Pomalu čte, protože se bojí, aby neudělal chybu. Někdy si potřebuje text přečíst znovu, aby pochopil jeho význam. Alexovy zkušenosti ze školy nebyly velmi dobré a na tuto dobu má špatné vzpomínky. Dokončení školy jej stálo velké úsilí a doufal, že s koncem školy skončí i jeho obtíže. Díky podpoře rodiny a naléhání se přihlásil na vysokou školu a byl přijat. Ale po prvním roce na univerzitě (ačkoli složil všechny zkoušky) vysokou školu vzdal. Bez jakékoli profesionální pomoci byl vyčerpán, demotivován a nedokázal pokračovat ve studiu. V současné době pracuje Alex v malé rodinné firmě, kde se cítí dobře a je podporován. Stále ale věří, že se jednou vrátí ke studiu. Jak postupovat? 1. Vytvořte atmosféru tolerance, ve které se student nemusí bát podělit o své problémy. 2. Navrhněte, aby používal pomocné technologie. Pokud je to nutné poskytněte i patřičné školení. 3. Naučte ho, jak používat/vytvářet pojmové mapy. 3. Při písemných zkouškách/testech poskytněte čas navíc a prodlužte termíny pro odevzdání prací. 4. Povzbuzujte ho, aby vyzkoušel různé učební strategie a našel nejlepší způsob, který mu pomůže se učit efektivně.

24 Ukončení školní docházky Dyslexie není problém jen dětí a mládeže. Dyslexie může být, a často i je, celoživotní překážkou, která brání jedinci dosáhnout svého potenciálu na pracovišti í v osobním životě. Dospělý člověk s dyslexií, který má celoživotní obtíže týkající se čtení, psaní a/nebo matematiky často zjistí, že je sám sebou frustrován a zažívá dlouhá období intenzivního vzteku a/nebo depresí, kdy vidí sám sebe jako důvod vlastního neúspěchu. Na pracovišti vyvstávají pro osoby s dyslexií určité obtíže, které však neovlivňují ostatní pracovníky. Je důležité si je uvědomit, protože spolupráce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem může často vyřešit problémy, které mohou způsobit velké potíže, pokud jsou ignorovány nebo nesprávně řešeny. Důsledkem prožívání školních neúspěchů a bojováním za úspěch si jedinec uvědomuje své silné a slabé stránky, což vede k vědomému přemýšlení o vlastní cestě k efektivnější práci, k rozvíjení vlastních učebních strategií a řešení problémů. Výsledkem všeho je pak osoba, která se v dospělosti stává výkonějším pracovníkem. Být efektivní v důsledku uvědomění si vlastních preferencí, silných a slabých stránek, je jednou z výhod osoby s dyslexií, kterou může potencionální zaměstnavatel ocenit. Podle Organizace dospělých osob s dyslexií jsou lidé s dyslexií : odhodlanější a pracovitější, protože si chtějí udržet práci, kterou si museli vybojovat. posuzováni jako ti, kteří jsou vynalézaví a schopní vytvořit si své vlastní strategie při řešení problémů v práci a při studiu. ti, kteří se liší od ostatních dobrými společenskými dovednostmi, které jsou nutné při spolupráci a při vytvážení dobré atmosféry v týmu. DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce

25 Fakta 6 až 8 % všech pracovníků je do určité míry postiženo dyslexií. Potíže, které dyslexie způsobuje, mohou vysvětlit, proč někteří pracovníci nechtějí vést záznamy, psát zprávy či se snažit o povýšení. Dyslexie může být důvodem k tomu, že písemná práce nedosahuje očekávané kvality prezentace o zaměstnance, který je schopný v jiných oblastech. Jak může zaměstnavatel pomoci Stručný návod Zaměstnavatelé jsou vůči pracovníkům s dyslexií ve velmi mocném postavení. Mohou ovlivnit, zda bude osoba produktivním a spokojeným zaměstnancem nebo nervózní a vystresovanou troskou. Níže naleznete několik bodů, které by zaměstnavatelé a manažeři měli mít na paměti, pokud pracují se zaměstnancem nebo kolegou s dyslexií. ● Promluvte si s osobou s dyslexií a zeptejte se jeho/jí, co potřebuje, aby svou práci mohl/a vykonávat efektivněji. ● Vytvořte otevřenou atmosféru, kde se zaměstnanec cítí sebejistě, dokáže mluvit o svých problémech a hledat řešení. ● Zajistěte, aby pracovníci personálního oddělení, manažeři a kolegové prošli školením, jaký dopad má dyslexie na pracovišti. (Je více než možné, že se nejedná jen o jednoho zaměstnance s dyslexií.) ● Sami se vzdělávejte v oblasti dyslexie. Nepropásněte tak příležitost najmout vysoce produktivního pracovníka kvůli obtížím, které lze relativně snadno překonat. ● Zajistěte individuální školení, na kterém se osoba s dyslexií dozví, co přesně obnáší jeho práce. ● Dávejte jasné pokyny. Ústní pokyny sdělujte pomalu a jeden po druhém. Je dobré si zkontrolovat, že osoba všemu rozuměla (dyslexie znamená obtíže se zpracováním informací, nejen potíže se čtením). ● Buďte trpělivý při odpovídání na otázky. Je lepší zodpovědět stejnou otázku několikrát, než řešit drahou chybu. ● Písemné pokyny by měly být čitelné, psané velkým písmem, srozumitelným jazykem a doplněné obrázky a digramy tam, kde je to možné. Co také může pomoci je vytištění materiálů na barevném papíře. (viz Modul 6) DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce

26 Jak mohou zaměstnavatelé pomoci Stručný návod ● Lidé s dyslexií mají potíže plnit termíny odevzdání, proto je upozorněte dopředu, které úkoly je nutné dokončit. Tlak ovlivňuje výkon a pracovníci s dyslexií ho cítí více než ostatní. ● Snižujte hladinu stresu kdykoli je to možné. Stres často způsobují vedoucí, kteří se snaží popohnat pracovníka nebo se mu neustále dívají přes rameno. ● Lidé s dyslexií podávají lepší pracovní výkon, pokud pracují na tichém místě, daleko od rozptylujících elementů. Kdykoli je to možné, takové prostředí mu zajistěte. ● Podporujte osvědčené pracovní postupy, jako je plánování projektů předem, dodržování pracovních plánů a rozvrhů, rozdělení práce na menší zvládnutelné části, častá kontrola cílů a pokroku a vzájemná podpora od kolegů. ● Nežádejte zaměstnance s dyslexií, aby nahlas četl před publikem bez toho, aniž byste věděli, že mu to nevadí. ● Pamatujte, že zapisování poznámek na schůzce může být velmi obtížné, protože mnoho lidí s dyslexií má problém poslouchat a psát současně. ● Nezaměňujte obtíže se čtením, psaním a pamatováním si s hloupostí a leností. ● Vyrovnat se s dyslexií na pracovišti je pro zaměstnavatele či vedoucího obtížné, ale stačí si představit, jak obtížné je to pro zaměstnance s dyslexií. ● Nezaměřujte se jen na obtíže. Čtení není silnou stránkou, ale mohou existovat jiné schopnosti a dovednosti, kterých si nikdo nevšiml. Lidé s dyslexií mají hodně silných stránek, proto je chvalte a podporujte. Práci lze rozdělit tak, aby odpovídala talentu jedince a vy, jako zaměstnavatel tak dostal to nejlepší od každého pracovníka. DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce

27 Hledání práce DysVet Studijní a pracovní preference jednotlivce AnoNe  Umím komunikovat s lidmi?  Umím dobře a kreativně řešit problémy?  Zapomínám snadno pokyny, pletu čísla?  Mám obtíže se skupinovou diskuzí, kdy všichni mluví rychle?  Ztratím se v neznámých budovách nebo na neznámých místech?  Je pro mě obtížné vyplňovat různé formuláře?  Je pro mě obtížné zorganizovat si své myšlenky a nápady na papír?  Je pro mě snadné dokončit úkol včas?  Je pro mě frustrující dodržet termín?  Umím pracovat v týmu?  Umím dokončit úkol samostatně?  Jsem si vědom svých obtíží, které způsobuje má dyslexie?  Mluvím nějakým cizím jazykem?  Umím pracovat na počítači?  Používám pomocné technologie, které mi pomáhají překonat mé obtíže?

28 Žádost o práci DysVet Personal Preferences in Learning and Work AnoNe  Rozumím dobře podmínkám při žádosti o práci?  Splňuji kritéria práce o kterou žádám?  Mám nezbytnou kvalifikaci, kterou pro práci potřebuji?  Mám nějaké předchozí zkušenosti s podobnou prací?  Mohu poskytnout příklady úspěšného splnění úkolu z předchozího zaměstnání?  Je tato práce lepší než předchozí?  Zvládnu připravit všechny nezbytné dokumenty bez pomoci?  Pokud ne, vím koho požádat o pomoc?  Potřebují další školení, abych mohl tuto práci vykonávat?  Budou mít v práci nějaké obtíže kvůli své dyslexii?  Budu potřebovat pomoc, abych se vyrovnal s těmito obtížemi?  Měl bych svého potencionálního zaměstnavatele informovat o své dyslexii?  Budu mít obtíže s pochopením a dodržením pracovních plánů?  Vím kde hledat pomoc, pokud ji potřebuji?

29 Užitečné odkazy a další četba: Birkey, Richard C., and Joseph J. Rodman Adult Learning Styles and Preference for Technology Programs. New York: 1995 Coffield, F., Moseley, D., Hall, E., Ecclestone, K. (2004). Learning styles and pedagogy in post-16 learning. A systematic and critical review. London: Learning and Skills Research Centre.Learning styles and pedagogy in post-16 learning. A systematic and critical review Dunn, R, & Dunn, K (1978). Teaching students through their individual learning styles: A practical approach. Reston, VA: Reston Publishing Company. Gardner, Howard, Frames Of Mind: The Theory Of Multiple Intelligences, New York, 1983 Hartman, Virginia F. Teaching and learning style preferences: Transitions through technology // VCCA Journal 9, no. 2, 1995 Kolb, David, Experiential Learning: Experience as the source of learning and development (1984) Experiential Learning: Experience as the source of learning and development Pashler, H.; McDaniel, M.; Rohrer, D.; Bjork, R. (2008). "Learning styles: Concepts and evidence". Psychological Science in the Public Interest 9: 105–119. doi: /j x. doi /j x West, T. In the Mind’s Eye. Prometheus Books, 1997 Odkazy na volné on-line testy: B Studijní a pracovní preference jednotlivceDysVet


Stáhnout ppt "Studijní a pracovní preference jednotlivce napsala Daniela Boneva a Elena Mihova © Daniela Boneva & Elena Mihova 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google