Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PLANETY Obr. 1: Magnus Manske

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PLANETY Obr. 1: Magnus Manske"— Transkript prezentace:

1 PLANETY Obr. 1: Magnus Manske Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslav Navrátil. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 VZNIK SLUNEČNÍ SOUSTAVY
Obr. 2: NASA

3 MERKUR Na obrázcích jsou dvě tělesa naší sluneční soustavy. Jedno z nich je planeta Merkur, to druhé je Měsíc. Poznáš, které z těles je Merkur? Obr. 3: Lexicon Co vidíš na povrchu obou těles? Co tyto útvary způsobilo? Proč je jich více než na jiných planetách? Obr. 6: NASA Na povrchu Merkuru i Měsíce je mnoho kráterů. Jsou způsobeny dopady meteorických těles. Obě tělesa mají velmi řídké atmosféry, proto v nich meteoroidy nemohou shořet. Obr. 4: Pringles Obr. 5: NASA MĚSÍC MERKUR

4 MERKUR planeta nejblíže Slunci nejmenší planeta
Sonda Mariner 10 jako první mapovala povrch planety a zkoumala jeho atmosféru. planeta nejblíže Slunci nejmenší planeta neobíhá okolo něj žádný měsíc má velmi řídkou atmosféru jméno má podle římského posla bohů Merkura MERKUR Obr. 7: NASA Obr. 8: Mariner 10

5 SKUTEČNÝ POVRCH VENUŠE
Na snímku je povrch planety Venuše… nebo ne? NE! Co tedy na snímku povrch Venuše zakrývá? VELMI HUSTÁ ATMOSFÉRA Obr. 9: Kyle the hacker Na dalším snímku už je skutečný povrch Venuše pořízený radarem. Obr. 10: NASA Obr.11: NASA ATMOSFÉRA VENUŠE SKUTEČNÝ POVRCH VENUŠE

6 planeta je složením podobná Zemi neobíhá okolo ní žádný měsíc
má velmi hustou oblačnou atmosféru s obsahem CO2 (silný skleníkový efekt) → nejteplejší planeta soustavy (480 oC) velmi jasné těleso na obloze, říká se jí také J _ _ Ř _ _ _ _ nebo V _ _ _ _ _ _ C E silná sopečná činnost má jméno podle římské bohyně krásy Venuše J I T Ř E N K A V E Č E R N I C E jeden ze snímků povrchu Venuše Obr. 12: NASA

7 ZEMĚ Obr. 13: Osgoode Lawyer Obr. 14: NASA ESA

8 BYL TO POTRUGALSKÝ MOŘEPLAVEC FERNÃO MAGALHÃES.
jediná „živá“ planeta ve sluneční soustavě říká se jí také modrá planeta od Slunce je vzdálená asi km její stáří je přibližně 4,6 miliardy let Vzpomeneš si, jaký tvar má Země? ZEMĚ MÁ PŘIBLIŽNĚ KULOVÝ TVAR, POUZE V OBLASTI PÓLŮ JE MÍRNĚ ZPLOŠTĚLÁ. Kdo jako první dokázal „kulatost“ Země? BYL TO POTRUGALSKÝ MOŘEPLAVEC FERNÃO MAGALHÃES. Obr. 15: NASA

9 NA MARSU MOHLA BÝT VODA V KAPALNÉM SKUPENSTVÍ
Prohlédni si snímek planety Mars. Co vidíš v jeho polární oblasti? POLÁRNÍ ČEPIČKU Obr. 16: Kyle the hacker Z čeho myslíš, že může být? Z LEDU Co to mohlo znamenat pro život na Marsu v minulosti? NA MARSU MOHLA BÝT VODA V KAPALNÉM SKUPENSTVÍ V SOUČASNOSTI JE VODA NA MARSU VE FORMĚ LEDU NEBO VODNÍ PÁRY, ALE PŘEDPOKLÁDÁ SE, ŽE ZDE V MINULOSTI MOHL BÝT OCEÁN. SEVERNÍ POLÁRNÍ ČEPIČKA Obr. 17: NASA

10 NA SNÍMKU JE HORA. SVOU PODOBU LIDSKÉ TVÁŘE ZÍSKALA ZVĚTRÁVÁNÍM.
TAJEMNÁ TVÁŘ NA MARSU Co vidíš na obrázku v červeném kruhu? Co ti objekt připomíná? Lidé na Zemi si mysleli, že jde o výtvor zaniklé mimozemské civilizace z Marsu. Na druhém obrázku je ten samý objekt vyfotografovaný o několik let později. Je na něm vidět, že o žádnou tvář nejde. Co tedy na snímku je a jak „to“ vzniklo? NA SNÍMKU JE HORA. SVOU PODOBU LIDSKÉ TVÁŘE ZÍSKALA ZVĚTRÁVÁNÍM. Obr. 18: Viking 1, NASA Obr. 19: NASA

11 tzv. rudá planeta (červené zbarvení povrchu Marsu) má řídkou atmosféru
voda v pevném (led) a plynném (vodní páry) skupenství na pólech ledové polární čepičky dva měsíce → Phobos a Deimos má jméno podle římského boha války Obr. 20: NASA Obr. 21: NASA/JPL

12 JUPITER PĚTKRÁT DEVĚTKRÁT JEDENÁCTKRÁT
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy. Dokážeš spočítat, kolikrát je průměr Jupiteru větší než průměr Země? Pomůže ti tabulka. Obr. 22: Lexicon PĚTKRÁT DEVĚTKRÁT JEDENÁCTKRÁT PLANETA PRŮMĚR MERKUR 4 878 km VENUŠE km ZEMĚ km MARS 6 794 km JUPITER km SATURN km URAN km NEPTUN km Obr. 23: Brian0918

13 největší planeta sluneční soustavy
složená z kapalného vodíku a zmrzlých plynů v jeho atmosféře je tzv. Velká rudá skvrna → velká bouře má velké množství měsíců (přes šedesát) má jméno podle hlavního římského boha Jupitera Obr. 24: NASA Obr. 25: NASA Obr. 26: NASA

14 SATURN Saturn je jednou z nejzajímavějších planet sluneční soustavy, a to především díky zvláštním diskům okolo něj. Víš, jak se těmto diskům říká? Okolo planety Saturn obíhá řada měsíců. Zjisti v atlase světa, jak se jmenuje největší z nich. Obr. 27: Lexicon PRSTENCE TITAN Obr. 28: NASA Obr. 29 Voyager 2

15 druhá největší planeta sluneční soustavy
má podobné složení jako Jupiter obíhá okolo něj mnoho měsíců (např. TITAN) má nejvýraznější prstence ze všech planet (Jupiter, Uran, Neptun) prstence jsou z úlomků hornin, ledu a prachu má jméno podle římského boha rolnictví Saturna Obr. 30: NASA

16 společně s Neptunem se řadí i mezi tzv. ledové obry
URAN Obr: 31: Lexocon patří mezi plynné obry společně s Neptunem se řadí i mezi tzv. ledové obry Uran je nejchladnější planetou sluneční soustavy (-220 °C) má jméno podle řeckého boha nebes Úrana Obr. 32: NASA

17 nejvzdálenější planeta od Slunce řadíme ji mezi plynné i ledové obry
NEPTUN Obr. 33: Amit6 nejvzdálenější planeta od Slunce řadíme ji mezi plynné i ledové obry teplota je odhadována na -218 °C má jméno podle římského boha moří a oceánů Neptuna Obr. 34: NASA

18 MERKUR, VENUŠE, ZEMĚ, MARS JUPITER, SATURN, URAN, NEPTUN
Odpověz na následující otázky: Vyjmenuj planety zemského typu. Vyjmenuj planety, které řadíme mezi plynné obry. Která z planet má povrch nejvíce podobný Měsíci? Okolo které z planet je nejhustější atmosféra? Která z planet má nejvyšší průměrnou povrchovou teplotu a proč? Která z planet má největší počet měsíců? MERKUR, VENUŠE, ZEMĚ, MARS JUPITER, SATURN, URAN, NEPTUN PLANETA MERKUR PLANETA VENUŠE VENUŠE, PRÁVĚ DÍKY HUSTÉ ATMOSFÉŘE, KTERÁ NEUMOŽŇUJE ZPĚTNÉ UVOLNĚNÍ ČÁSTI TEPLA DO VESMÍRU PLANETA JUPITER

19 7) Jakými dvěma jinými jmény je nazývána planeta Venuše?
8) Co ve skutečnosti je a jak vznikla tajemná tvář na Marsu? 9) Co je to Velká rudá skvrna a na které planetě ji najdeš? 10) Které planetě se říká „rudá planeta“? 11) V jakých skupenstvích najdeš vodu na planetě Mars? 12) Která z planet má okolo sebe nejvýraznější prstenec? 13) Okolo kterých planet sluneční soustavy neobíhá žádný měsíc? JITŘENKA, VEČERNICE HORA S PODOBOU LIDSKÉ TVÁŘE VYMODELOVANÁ ZVĚTRÁVÁNÍM VELKÁ BOUŘE V ATMOSFÉŘE PLANETY JUPITER PLANETĚ MARS VE SKUPENSTVÍ PEVNÉM (LED) A PLYNNÉM (VODNÍ PÁRA) PLANETA SATURN PLANETY MERKUR A VENUŠE

20 MARS SATURN MERKUR JUPITER URAN VENUŠE URAN NEPTUN URAN
Poznáš planety na obrázcích? Obr. 35: NASA Obr. 36: NASA Obr. 37: NASA MARS SATURN MERKUR JUPITER URAN VENUŠE URAN NEPTUN URAN

21 MERKUR JUPITER MARS ZEMĚ SATURN URAN MARS URAN NEPTUN VENUŠE SATURN
Vzpomeneš si, které planety mají následující symboly? Obr. 38: Osgoode Lawyer Obr. 39: Lexicon Obr. 40: Amit6 MERKUR JUPITER MARS ZEMĚ SATURN URAN MARS URAN NEPTUN Která z planet je pojmenovaná podle římské bohyně krásy? Která z planet je pojmenovaná podle římského boha rolnictví? VENUŠE SATURN

22 Poznáš, které planety sluneční soustavy jsou na snímku?
Obr. 41: Brian0918 ZEMĚ JUPITER

23 Zdroje obrázků Obr. 1: Magnus Manske. Wikimedia – NovaSlunecniSoustava. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NovaSlunecniSoustava.jpg>. Obr. 2: NASA. Wikimedia – Protoplanetary-disk. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Protoplanetary-disk.jpg>. Obr. 3: Lexicon. Wikimedia – Mercury symbol. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mercury_symbol.svg>. Obr. 4: Pringles. Wikimedia – Moon PIA [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Moon_PIA00304.jpg>. Obr. 5: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington. Wikimedia – MESSENGER first photo of unseen side of mercury. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MESSENGER_first_photo_of_unseen_side_of_mercury.jpg>. Obr. 6: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington. Wikimedia – MESSENGER looking Toward the South Pole of Mercury. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MESSENGER_looking_Toward_the_South_Pole_of_Mercury.png>. Obr. 7: NASA. Wikimedia – Mariner10. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mariner10.gif>. Obr. 8: Mariner 10. Wikimedia – Reprocessed Mariner 10 image of Mercury. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Reprocessed_Mariner_10_image_of_Mercury.jpg>. Obr. 9: Kyle the hacker. Wikimedia – Venus symbol. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Venus_symbol.svg>. Obr. 10: NASA. Wikimedia – Venuspioneeruv. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Venuspioneeruv.jpg>.

24 Zdroje obrázků Obr. 11: NASA. Wikimedia – Venus globe. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Venus_globe.jpg>. Obr. 12: NASA. Wikimedia – Maat Mons on Venus. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Maat_Mons_on_Venus.jpg>. Obr. 13: OsgoodeLawyer. Wikimedia – Earth symbol. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Earth_symbol.svg>. Obr. 14: NASA ESA. Wikimedia – Nasa earth. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nasa_earth.jpg>. Obr. 15: NASA. Wikimedia – The Earth seen from Apollo 17. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_Earth_seen_from_Apollo_17.jpg>. Obr. 16: Kyle the hacker. Wikimedia – Mars symbol. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mars_symbol.svg>. Obr. 17: NASA, Steve Lee University of Colorado, Jim Bell Cornell University. Wikimedia – Mars and Elysium – GPN [online]. 1999, 2009 [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mars_and_Elysium_-_GPN jpg>. Obr. 18: Viking 1, NASA. Wikimedia – Martian face viking. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Martian_face_viking.jpg>. Obr. 19: NASA/JPL/Malin Space Science Systems. Wikimedia – Mars face. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mars_face.png>. Obr. 20: NASA. Wikimedia – Phobos deimos diff rotated. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Phobos_deimos_diff_rotated.jpg>. Obr. 21: NASA/JPL. Wikimedia – PIA0240. [online]. 1999, 2007 [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PIA02405.jpg>.

25 Zdroje obrázků Obr. 22: Lexicon. Wikimedia – Jupiter symbol. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter_symbol.svg>. Obr. 23: Brian0918. Wikimedia – Jupiter – Earth – Spot comparison. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter-Earth-Spot_comparison.jpg>. Obr. 24: NASA. Wikimedia – Jupiter. [online]. 1990, 2004 [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter.jpg>. Obr. 25: NASA. Wikimedia – Great Red Spot From Voyager 1. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Great_Red_Spot_From_Voyager_1.jpg>. Obr. 26: NASA. Wikimedia – Satelliti galileiani e Giove. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Satelliti_galileiani_e_Giove.jpg>. Obr. 27: Lexicon. Wikimedia – Saturn symbol. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Saturn_symbol.svg>. Obr. 28: NASA. Wikimedia – Titan voyager2. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Titan_voyager2.jpg>. Obr. 29: Voyager 2. Wikimedia – Saturn (planet) large. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Saturn_(planet)_large.jpg>. Obr. 30: NASA/JPL/Space Science Instit. Wikimedia – Saturn's ring plane. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Saturn%27s_ring_plane.jpg>. Obr. 31: Lexicon. Wikimedia – Uranus symbol. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Uranus_symbol.svg>. Obr. 32: NASA . Wikimedia – Uranus. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Uranus.jpg>. Obr. 33: Amit6. Wikimedia – Neptune symbol. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neptune_symbol.svg>.

26 Zdroje obrázků Obr. 34: NASA. Wikimedia – Neptune Full Disk View – GPN [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neptune_Full_Disk_View_-_GPN jpg>. Obr. 35: NASA, Steve Lee University of Colorado, Jim Bell Cornell University. Wikimedia – Mars and Elysium – GPN [online]. 1999, 2009 [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mars_and_Elysium_-_GPN jpg>. Obr. 36: NASA. Wikimedia – Neptune Full Disk View – GPN [online] [cit ]. Obr. 37: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington. Wikimedia – MESSENGER first photo of unseen side of mercury. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MESSENGER_first_photo_of_unseen_side_of_mercury.jpg>. Obr. 38: OsgoodeLawyer. Wikimedia – Earth symbol. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Earth_symbol.svg>. Obr. 39: Lexicon. Wikimedia – Jupiter symbol. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter_symbol.svg>. Obr. 40: Amit6. Wikimedia - Neptune symbol. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neptune_symbol.svg>. Obr. 41: Brian0918. Wikimedia – Jupiter – Earth – Spot comparison. [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter-Earth-Spot_comparison.jpg>. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslav Navrátil. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Stáhnout ppt "PLANETY Obr. 1: Magnus Manske"

Podobné prezentace


Reklamy Google