Zeměpis Domácí úkol 7.A.

Prezentace na téma: "Zeměpis Domácí úkol 7.A."— Transkript prezentace:

1 Zeměpis Domácí úkol 7.A

2

3

4

5

6 1/ Kordillery délka 5.000 km (s Andami 15.000 km)
vrásno-zlomový a vulkanický horský systém mladé pohoří (třetihory, čtvrtohory, aktivní) nejvyšší hora SA: Mt. McKinley: m.n.m. (Kordillery Aljašky) nejvyšší hora Kanady: Mt. Logan m.n.m. vegetace: S- vysokohorská vegetace, tajga C, J- pouště, polopouště

7 1-1/ Aleutské pohoří Nejvyšší vrchol: Mt. Redoubt (3.108 m.n.m.)
Vegetace: tundra, lesotundra, vysokohorská vegetace

8 1-2/ Aljašské hory Nejvyšší vrchol: Mt. McKinley (6.194 m.n.m.)
nejvyšší hora USA a Severní Ameriky Součástí: NP Denali Vegetace: tajga, vysokohorská vegetace

9 1-6/ Pobřežní pásmo Součástí NP: Redwood (UNESCO) Sekvojové stromy
Vegetace: tajga, vysokohorská vegetace

10 1-7/ Kaskádové pohoří Nejvyšší vrchol: Mt. Rainier (4.392 m.n.m.)
stratovulkán součástí: tzv. Ohnivého kruhu (St. Helens) Stát Washington (89 km od Seattle)

11 1-8/ Sierra Nevada Nejvyšší vrchol USA (mimo Aljašku)- Mt. Whitney (4.418 m.n.m.) Součástí: Yosemitský národní park (1890, UNESCO) –velkolepá žulová skaliska, vodopády, sekvojové lesy, biodiverzita NP Sequoia Sekvojové lesy

12 1-9/ Středoamerická Kordilera

13 1-3/ Brooksovo pohoří

14 1-4/ Mackenzieovo pohoří

15 1-5/ Skalnaté hory Mt. Elbert (4.399 m.n.m.) Rozdělení: S, St, J
Střední –Yellowstonská (vulkanická) tabule (součástí nejstarší národní park na světě- 1872) Sopečné jevy: gejzíry, horké prameny, jezera s horkou vodou, biodiverzita (Grizzly) –Wyomingská pánev 

16 1M/ Mexická vysočina 

17 1M1/ Sierra Madre Occidental

18 1M3/ Mexická náhorní plošina
ohraničena na V Sierrou Madre Oriental a na Z Sierrou Madre Occidental S- bezodtoké pánve (bolsony), odděleny izol. hřbety Zvedá se směrem k Jihu (S- 900 – J- 2200) J- pásmo Cordillera Neovolcanica- vrcholy sopek (např. Popocateptl, Ciclaltéptl (5699 m.n.m, nejv. hora Mexika, Střední Ameriky) vegetace: S-pouště, polopouště, J- křovité savany

19 1M2/ Sierra Madre Oriental

20 1M5/ Sierra Madre Del Sur Klesá do nížiny Tehuantepecké šíje
Nejvyšší vrchol: Teotepec (3.703 m.n.m.)

21 1M4/ Mladovulkanická Kordillera
pohoří 100x900 km (dosahuje k oběma pobřežím) leží v ní nejvyšší vrcholy Mexika: aktivní vulkány: Ciclaltépetl (5.610 m.n.m., Popocátepetl (5.452 m.n.m.)

22 1P1/ Kolumbijská plošina
je největší lávovou plošinou na světě, má mírně zvlněný povrch s několika hlubokými kaňony a horstvy, které se zvedají jako ostrovy z moře lávy (zbytky starého reliéfu) Na východě obklopena Skalnatými horami, na západě Kaskádovým pohořím.

23 1P2/ Velká pánev Nachází se uzavřena mezi Skalnatými horami a Sierrou Nevadou a mezi Kolorádskou a Kolumbijskou plošinou; je to bezodtoká oblast na severovýchodě pánve je deprese vyplněná Velkým solným jezerem, na západním okraji Velké pánve je nejhlubší deprese na území SA, Údolí smrti, –85 m Vegetace: pouště, polopouště (součástí Nevadská poušť)

24 1K1/ Údolí smrti (Death Valley;-86)
Obrovská příkopová propadlina Nejsušší a nejžhavější místo SA Součástí Velké pánve

25 1P3/ Koloradská plošina vodorovně uložené sedimenty obnažené erozí zde vytvářejí zvláštní útvary, např. nejmohutnější kaňony světa- Grand Canyon (NP Grand Canyon) součástí Navajská poušť Součástí Monument Valley (trosky původní náhorní plošiny, pískovcové skály)

26 2/ Laurentinská vysočina (Kanadský štít)
nejstarší a nejstabilnější část SA (Pra-Starohory) průměrná výška m.n.m. Vegetace: tajga, S- tundra

27 3/ Apalačské pohoří Mt. Mitchell (2.037 m.n.m.)
Vegetace: lesy mírného pásu, místy vysokohorská vegetace

28 4/ Velké roviny (Velké prérie)
roviny a mírně ukloněné plošiny (sedimenty)  zaujímají téměř celý středozápad SA  známé svými nedohlednými  obzory  n. výšky (V) 480- (Z) 1800 m. n. m.  vegetace: S- tajga, stepi, lesostepi

29 5/ Centrální roviny Až 5 km tloušťka usazených hornin Dělení:
Vnitřní plošiny, Vnitřní vysočiny Velká jezera (S), nejv. zásoby sladké vody rozsáhlé nížiny v povodí řeky Mississippi (J), vyzvednuté plošiny (V, JV). N. výšky od 90 do 550 m.n.m. Vegetace: stepi, lesostepi, lesy mírného pásu

30 6/ Arktická nížina

31 7/ Pobřežní nížiny nízký rovinatý pás země na jihovýchodním okraji SA
vegetace: lesy mírného pásu

32 7A/ Missisipská nížina

33 7B/ Atlantská nížina

34 7C/ n. pol. Florida

35 7D/ Pobřežní nížina

36 NMZ/ nížina Mexického zálivu

37 NŘY/ Aljašské nížiny okolo řeky Yukon

38 NPTO/ nížiny pobřeží Tichého oceánu

39 8/ Andy Horský systém lemující západní pobřeží JA
•  přes km = šířka: 200 – 700 km Þ Ø n. v.  4000 m •  tři oblasti činných a vyhaslých sopek (Chimborazo, Cotopaxi) • mezihorské plošiny: Altiplano • na jihu fjordy  nejvyšší vrchol Aconcagua (není vulkán, Argentina) ð 6959 m.n.m. Vegetace: vysokohorská, TDL (sever), pouště a polopouště Podle států: Venezuela, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile, Argentina

40 Podle států: Venezuela, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile, Argentina  1/ Severní Andy Severozápadní Andy- 3 pásma Ekvádorské Andy- 2 pásma mezihorské plošiny se sopkami (Chimborazo, Cotopaxi) 2/ Centrální Andy 3 pásma s mezihorskými plošinami: Altiplano, Puna de Atacama Poušť Atacama 3/ Jižní Andy Chilské Andy Patagonské Andy- fjordy

41 9/ Guayanská vysočina Součástí brazilsko-guayanského štítu
zarovnaný povrch (žulový masív, překrytý usazeninami) soustava stolových hor (meset, eroze vodních toků) Pico da Neblina (nejv. hora Brazílie, 2994 m. n. m.) největší vodopád na světě: Salto Angel (979 m)- Venezuela vegetace: střídavě vlhké tropické lesy 

42 10/ Brazilská vysočina Nejvyšší vrchol: Bandeira (2892 m. n. m.)
Vegetace: savany (campos), střídavě vlhký tropický les 

43 11/ Orinocká nížina plochý reliéf Vegetace: savany (Llanos) 

44 12/ Amazonská nížina rozloha: 5 mil. km2, 3500 x 2000 km
 předěluje oblast mezi Brazilským a Guayanským štítem  plochý reliéf s hustou říční sítí (do 100 m.n.m.)  povodí řeky Amazonky  leží na brazilské platformě (zkonsolidovaná oblast zemské kůry) a jejím sedimentárním pokryvu  (mocnost 3-5 km)  vegetace: TDL

45 Globální význam TDL 1/ „producent kyslíku“, váže CO2 2/ „největší lékárna světa“ (zdroje léků) Důvody kácení TDL 1/ zemědělská půda 2/ palivové a vzácné dřevo (mahagon, eben) 3/ růst měst

46 13/ Laplatská nížina Rozdělení: A/ na severu Gran Chaco
B/ na jihu Pampas mírně zvlněný reliéf, svažuje se od And k pobřeží vegetace: savany, stepi (pampy: úrodné zem.oblasti)

47 14/ Patagonie stupňovité vyvýšeniny a plošiny (V-200 – Z-2200 m.n.m.)
ledovcová jezera vegetace: polopouštní trávy a keře, suché stepi, lesy mírného pásu, tundra (Ohňová Země)

48 / Solná poušť

49 / Mohavská poušť

50 / Sonorská poušť

51 / Atacama