Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Moderní architektura 2. pol. 20. stol. v Čechách a na Moravě VY_32_INOVACE_2C5.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Moderní architektura 2. pol. 20. stol. v Čechách a na Moravě VY_32_INOVACE_2C5."— Transkript prezentace:

1 Moderní architektura 2. pol. 20. stol. v Čechách a na Moravě VY_32_INOVACE_2C5

2  léta zrcadlila nejrůznější varianty různých tendencí  po roce 1948 se násilně prosadil jen sovětský vzor

3  Pietní areál v Ležákách (Ladislav Žák, od 1947) 

4 Aula Karolina (Jaroslav Fragner,1948) cz/cz/rubrika/cestujeme/poklady-univerzity- karlovy&docid=erCDSUYWqXEXnM&imgurl=http://img.radio.cz/pictures/praha/univerzita_karlova6.jpg&w=419&h=283&ei=Rn3wUK- IJMn3sgbeyID4DA&zoom=1&iact=hc&vpx=574&vpy=188&dur=118&hovh=184&hovw=273&tx=135&ty=113&sig= &pag e=1&tbnh=137&tbnw=204&start=0&ndsp=37&ved=1t:429,r:11,s:0,i:112 ( )

5  obnova tradičního urbanismu bloků a náměstí s výškovými či jinými dominantami v osách a průhledech  inspirace sovětskými městy  ornamentální a sgrafitová výzdoba fasád, užití sloupových řádů  přísně ideologický program malířské a sochařské výzdoby  tzv. sorela

6  Ochranné pásmo obytného souboru z 50. let Sorela – Havířov  Jádro Havířova, které bylo postaveno v 50. letech ve stylu socialistického realismu, bylo v r vyhlášeno ochranným pásmem a nazváno podle tohoto stylu Sorela. Území zahrnuje soubor obytných budov ohraničený na jedné straně lesoparkem Stromovka, na straně druhé vede až po meandry Lučiny. Na severozápadním konci je do chráněného území zahrnut zámek a kostel sv. Anny, na jihovýchodním konci památková zóna končí kinem Centrum. Oblast Sorely je velice cenná svým nadčasovým urbanistickým řešením, které je mnohem lidštější než pozdější panelová výstavba.  ( )

7  Hotel Internacional (F. Jeřábek, )  největší věžová stavba tehdejší doby, 16 pater, celková výška 88 metrů, z toho vlastní budova měří 67 metrů  ://www.google.cz/imgres?hl=cs&sa=X&tbo=d&biw=1280&bih=923&tbm=isch&tbnid=h3r1DTurk4_bUM:&imgrefurl=http://nezapomente.cz/zobraz/architektura_socialistickeho_realismu& docid=J7XBVYDIgqDliM&imgurl=http://nezapomente.cz/images/cms/gallery/Hotel%252520International,%252520F.%252520Jerabek%252520a%252520kol._3993.jpg&w=800&h=623 &ei=65bxUJSDFMS6hAfs7IG4BA&zoom=1&iact=rc&dur=203&sig= &page=1&tbnh=146&tbnw=206&start=0&ndsp=34&ved=1t:429,r:1,s:0,i:85&tx=98&ty=9 8 ( )

8  impuls Expa povzbudil domácí tvůrce k návaznosti na západní vzory; velmi rychle tak vznikají první projekty a realizace

9  Pavilon EXPO 58 v Bruselu (F. Cubr, J. Hrubý, Z. Pokorný, )  Pavilon, respektive pouze jeho část, byla na pražskou Letnou přemístěna po ukončení EXPO 58, které se konalo v Bruselu. Společně s pavilonem reprezentovala Československo také restaurace. Ta byla umístěna v samém srdci pavilonu. Projekt měl na výstavě mezi všemi expozicemi veliký úspěch.  ( )

10  impuls Expa povzbudil domácí tvůrce k návaznosti na západní vzory  tzv. „internacionální styl“ v Československu přináší nové technologie a architektonické typy

11  Areál ČVUT v Dejvicích Praze (F. Čermák, G.Paul, )  //paternoster.archii.cz/pn-cvut.html ( )

12

13  Dostavba Karolina (J. Fragner, ) 

14  československý brutalismus byl výrazně výtvarný a pokračoval v zapojení všech druhů umění do společného celku

15  Československý pavilon na EXPO 70 v Ósace (V. Rudiš, A. Jeníček, V. Fiala)

16  - druhá polovina 60. let přinesla velké množství mimořádně kvalitních staveb a projektů, které reflektovaly nejrůznější tendence domácí i západní architektury  - mezi hlavní představitele patří manželé Machoninovi (Kotva, hotel Thermal, DBK) a Karel Prager (Federální shromáždění), zapojeni do Sdružených projektových ateliérů (Alfa, Gama a Delta)  - realizace většiny těchto staveb se protáhla hluboko do 70. let

17  Obchodní dům Kotva (V. Machoninová – V. Machonin, ) 

18  Budova Federálního shromáždění (K. Pragner, )  ( )

19  SIAL (Sdružení inženýrů a architektů Liberecka) představoval v závěru 60. let vedle Prahy hlavní tvůrčí architektonické centrum  - jeho oficiálnímu založení v roce 1968 předcházela tvorba Karla Hubáčka a jeho nejbližších spolupracovníků (M. Masák, O. Binar, Z. Patraman ad.), jejichž nejslavnějším dílem je televizní vysílač na Ještědu ( )  - v roce 1969 byl založena tzv. Školka SIALu, jejíž mladí absolventi patřili mezi nejtalentovanější tvůrce své generace  - výrazně pozitivně ovlivnili domácí tvorbu v těžkých 70. a 80. letech

20  Televizní vysílač a horský hotel Ještěd (K. Hubáček – Z. Zachař – Z. Patrman, )  ( )

21  léta jsou výrazně a negativně poznamenána proměnou společnosti po srpnové okupaci z roku 1968  - na počátku doznívají pozoruhodné realizace schválené nebo započaté na sklonku 60. let  - vlastní tvorba 70. a vlastně i 80. let je (až na některé výjimky) spíše problematická, a to i z důvodu emigrace nebo profesní perzekuce mnoha vynikajících tvůrců 60. let  - výrazným architektonickým fenoménem mnoha měst se stává jednak obchodní domy Prior, jednak sídla KSČ, které bohužel často představují naddimenzované stavby, jež negativně zasáhnou do obrazu středu města

22  Obchodní dům Máj (M. Masák – J. Eisler – M. Rajniš, )  Stavbu realizovaly švédské stavební firmy SIAB a ABV Stockholm. Spolupráce se západními stavebními firmami byla v 70. letech neobvyklá, stejně jako kvalita provedení a vybavení.  Pastoriusat cs.wikipedia  {BotMoveToCommons|cs.wikipedia|year={{subst:CURRENTYEAR}}|month={{subst:CURRENTMONTHNAME}}|day={{subst:CURRENTDAY}}}} {{Information |Description={{cs|Obchodní dům Máj v pohledu z křižovatky Spálená, Národní třída}} |Source=Transferred from H( )

23  Dům ČKD na Můstku (A. Šrámková – J. Šrámek, )  ( )  Autor: ŠJů (cs:ŠJů)

24  Nová scéna Národního divadla (K. Prager, ) 

25  Obchodní dům Prior v Pardubicích (Růžena Žertvová, ) 

26   - kombinací tvořivosti našich a zahraničních architektů s možnostmi použití nových stavebních technologií postupně vznikají hodnotná stavební díla evropského formátu   - tendence směřující ke kultivaci životního prostředí (např. energeticky úsporné doby, používání netradičních paliv, snižování znečišťování ovzduší aj.)   - stále silná a početná skupina československých architektů, která se v 90-tých letech octla v čele vývoje (Přikryl, Pleskot, Lábus, Rajniš, Suchomel, Milunič, Línek, Pelčák, Hrůša, Burian aj.)  - vznikají tak stavby různých druhů:  stavby veřejné ( radnice, knihovny, galerie, muzea, divadla,  administrativní budovy,  továrny, městská dláždění)  inženýrské stavby (mosty)  rekonstrukce a dostavby obytných staveb 

27  - ekologická architektura vzniká od poslední čtvrtiny 20. stol.,je ovlivněná ekologickým hnutím  - usiluje o ekologické stavby, pokud možno z přírodních materiálů, jako kámen, dřevo, ale i drn a pod., problémem rozvoje této architektury jsou zejména vysoké náklady na stavební materiál a na energeticky úsporné systémy /solární panely, tepelné studně, čističky atd./  - v České republice je realizována ojediněle a dosud výlučně v neveřejných stavbách

28  %3A%3B1wu3vUqH9bXehM%3Bhttp%253A%252F%252Fimg.blesk.cz%252Fimg%252F1%252Fgallery%252F965282_vily.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fprozeny.blesk.cz%252Fclanek% 252Fpro-zeny-volny-cas-bydleni%252F156630%252Farchitekt-zhodnotil-jak-si-ziji-cesti-miliardari.html%3B450%3B202

29  - architektonický směr zaznamenaný ve světě v realizacích od 8O. let 20. stol.  - typickými rysy dekonstruktivismu jsou odklon od horizontály a vertikály a časté užívání diagonál; časté uplatnění ostrých úhlů a pootáčení geometrických těles o malé úhly, rotace; vzájemné posuny vrstev, překryvy, kolize; zdánlivě nelogické konstrukce, působící často záměrně labilním nebo provizorním dojmem; mozaikovité a řetězovité spojování rozložitelných fragmentů  - mnohé stavby užívají prvků high-tech  - v České republice je zdařilým výrazným představitelem této architektury především Tančící dům v Praze ( ), architektů Američana Franka Gehry a českého architekta jugoslávského původu Vlada Miluniče, se svými dvěmi věžemi, pojatými jako zdeformované válce a prostorově i horizontálně zvlněnou fasádou nábřežní boční zdi

30  untitled ( André Solnik ) / CC BY-NC-SA 3.0 ( )

31  - architektura pokročilé technologie; architektonický směr, kladoucí důraz na technickou a technologickou složku architektonického díla  - zasahuje i do oblasti průmyslového designu a módy  - vzniká koncem 60. let 20. stol., je motivován touhou ozvláštnit dříve uniformní architekturu rozvinutím a zpestřením technologie  - směr je inspirován klasickým funkcionalismem a konstruktivismem, ale také aplikacemi nových materiálů z letectví a kosmonautiky  - příznačné je uplatnění konstrukčního systému, zejména kovového, který se vyznačuje uzavřenými okruhy s jasným rozložením sil do tažných a tlačených složek  - v estetice high-tech se uplatňují plechy z nerezové oceli a dalších lesklých kovů, zvlněné nebo perforované povrchy, často plastové membrány, panelované plochy z kovu nebo skla, tvarované spojovací články, viditelná výztužná lana a ocelové profily a pod., limatizační potrubí, výtahy jsou často umístěny před fasádou a stávají se tak vizuálně určujícími součástmi architektury  - zejména od 90. let se používají i tzv. "inteligentní" fasády, využívající sluneční energii a přirozené větrání  - jednou z prvních realizací byl mrakodrap John Hancock Center v Chicagu /1969/, k nejproslulejším patří Centre Pompidou v Paříži / /, J. Nouvel

32  - v českých zemích se estetice high-tech přiblížil např. K. Hubáček, M. Baum,  J. Eisler, V. Králíček, M. Masák, E. Přikryl, M. Rajniš, J. Suchomel  - vrcholům tvorby high-tech se řadí některé stavby J. Kaplického ve Velké Británii   - vzhledem k tomu, že směr high-tech nezměnil kromě vnějšího vzhledu principy funkcionalismu, bývá některými teoretiky zařazován do tzv. pozdní moderny  - do tohoto stylu se řadí plasticky pojatá věž hlavní budovy areálu Nový Anděl v Praze - Smíchově ( ) francouzského architekta Jeana Nouvela (1945)  a zdařilá nová budova centrály ČSOB v Praze - Radlicích ve tvaru krabice položené na svou největší boční plochu (2005 – 2007), českého architekta Josefa Pleskota (1952) - prosklená stavba je charakteristická čistým geometrickým tvaroslovím

33  plasticky pojatá věž hlavní budovy areálu Nový Anděl v Praze – Smíchově 

34  Nová centrála ČSOB v pražských Radlicích  největší, nejmodernější a vůči životnímu prostředí šetrný administrativní objekt v ČR 

35   

36   Gymnázium a Střední odborná škola, Lužická 423, Jaroměř   Projekt: Škola v digitálním světě aneb Uchop svoji šanci  Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/  Číslo DUM: VY_32_INOVACE_2C5  Jméno autora: Mgr. Eva Stejskalová  Název práce: Moderní architektura 2. pol. 20. stol. v Čechách a na Moravě  Předmět: DeU  Ročník: 4.  Časová dotace: 45 min.  Vzdělávací cíl: pochopit a charakterizovat vývoj naší poválečné architektury,  dokázat poznatky využít v předmětech český jazyk a literatura a dějepis,  orientovat se v historickém kontextu  Poznámka: mezipředmětové vztahy – dějepis, ČjL  Inovace: PC, Dataprojektor, internet  Datum zhotovení: 


Stáhnout ppt "Moderní architektura 2. pol. 20. stol. v Čechách a na Moravě VY_32_INOVACE_2C5."

Podobné prezentace


Reklamy Google