Kruté 20. století na Moravě I. 1. svět. válka a 1. ČSR ( )

Prezentace na téma: "Kruté 20. století na Moravě I. 1. svět. válka a 1. ČSR ( )"— Transkript prezentace:

1 Kruté 20. století na Moravě I. 1. svět. válka a 1. ČSR (1914-1938)
Dějiny Moravy Kruté 20. století na Moravě I. 1. svět. válka a 1. ČSR ( ) Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Označení materiálu VY_32_INOVACE_DM12 Autor Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D. Datum vytvoření Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. Rašelinová 11, CZ Brno Morava, EU

2 Kruté 20. století na Moravě I.
Klíčová slova Dějiny, Morava, 20. století, prezentace Anotace Prezentace se věnuje výkladu dějin Moravy v období krutého 20. století ( ) v době první světové války a První československé republiky ( ) dle nejnovějších vědeckých poznatků. Tematický okruh Dějiny Moravy Očekávaný výstup dle ŠVP Poznání dějin krutého 20. století na Moravě Druh učebního materiálu PP Cílová skupina Žáci oktávy / IV. ročníku gymnázia Stupeň a typ vzdělávání SŠ denní Metodické poznámky Prezentace slouží k základnímu porozumění problematice moravských zemských dějin. Je vhodným doplňkem učebnice Morava – dějiny země uprostřed Evropy ( Při prezentaci učitel žákům zadává otázky a úkoly, odkazuje na web, žáci komunikují, vypracovávají pracovní listy na PC, odevzdávají prostřednictvím e-systému Moodle.

3 Krátké a kruté dvacáté století (1914-1989)
výrazné proměny v krátkém čase – vystřídalo se období monarchie, tří republik a dvou totalit na začátku Morava jasně vymezeným politickým subjektem s česky a německy mluvícími Moravany 1945 odsunuto německy mluvící obyvatelstvo 1949 přestala Morava existovat jako samosprávná země, její hranice byly vymazány z map, Moravané ztratili svou identitu…

4 Obr. 1 Mým národům

5 První světová válka (1914-1918)
většina politických představitelů Moravy prorakouských Protirakouské aktivity – letáky (odstrašující popravy); z Pokrok. strany lidu na Moravě vzešla pobočka Maffie pro Moravu a Slezsko 1917 ekonom. rozvrat Rakousko-Uherska, demonstrace proti zdražování 1918 Moravskoslez. strana pokroková se hlásila k Tříkrálové deklaraci – spojení čes. zemí se Slovenskem; Křesť.-sociál. strana pro „přebudování monarchie ve federaci samostatných národních států“. Katol. strany prorakouské, změnil to J. Šrámek; sloučením Katol. strany národní a Křesť.-sociál. strany vznikla Čs. strana lidová moravští Němci – celoříšský Volkstag v Brně proti „trhání Rakouska“ a samostatnému českému státu (chtěli připojení Rakouska k Německu) Říjen 1918 – moravští členové Národního výboru (co nebyli v Praze) jako moravský národní výbor v Zemském domě v Brně v pražském Národním výboru (42 členů) 8 zástupců Moravy – Sonntag, Staněk, Zika, Bechyně, Vaněk, Hruban, Šrámek, Budínský

6 29. 10. v Brně manifestace oslavující konec monarchie a vznik čs
v Brně manifestace oslavující konec monarchie a vznik čs. státu, významné působení brněnských Lidových novin řízených Adolfem Stránským a jeho synem Jaroslavem Stránským státní moc na Moravě v rukou správní komise – agrárník Kuneš Sonntag, lidovec Jan Šrámek, sociální demokraté Karel Vaněk a Hynek Bulín; dvě místa vyhrazená německým politickým stranám neobsazena představitelé moravského Národního výboru dosáhli odstoupení místodržitele barona Heinolda, místodržitelský úřad předán Janu Černému rakouské zastupitelstvo Moravy odstoupilo pod tlakem národního výboru , poslední moravský zemský hejtman Otto Serényi se vzdal funkce po více než 700 letech tak fakticky zaniklo Moravské markrabství, ač právně zrušeno nebylo (ani dědičný nárok Habsburků na něj); Moravská země zůstala zachována v rámci Čs. státu zemskou politickou správou se stal Moravský zemský výbor v Brně; v Praze zřízena moravskoslezská kancelář Národního výboru v čele s Karlem Englišem

7 Obr. 2 Poslední moravský zemský hejtman Otto Serenyi a první moravský zemský prezident Jan Černý (obr. 3)

8 Obr. 4 Karel Engliš

9 První československá republika (1918-1938)
Republika československá zdědila po Rakousko-Uhersku mnohonárodnostní charakter: kromě vytvořeného národa československého žilo v republice více než tři miliony občanů německé národnosti republika se musela vypořádávat se dvěma zásadními problémy: 1. separatismus části německého obyvatelstva 2. radikalizace části obyvatelstva (hlavně levicových hnutí)

10 Německý separatismus rakousko-němečtí poslanci z Moravy a Slezska vyhlásili ve Vídni 30. října odtržení Sudetenlandu, tj. oblastí severní Moravy a Slezska (s většinou německy mluvícího obyvatelstva) od republiky. Hlavním městem Sudetenlandu Opava, v čele vlády poslanci Freissler (zemský hejtman) a Jokl (asi 6000 vojáků) vyhlášena i provincie Německá jižní Morava (Deutschsüdmähren) s centrem ve Znojmě, v čele Oskar Teufel. Provincie chtěly připojení k Německému Rakousku, které vyhlásilo obě provincie za svou državu a Teuflovi poslalo dva prapory ozbrojených námořníků. od konce listopadu Sudetenland pacifikován, Opava obsazena 18. prosince, správu převzal zemský prezident Jan Černý; československým vojskem obsazeno Znojmo. problémy přetrvávaly, německá sociální demokracie vyhlásila generální stávku, protože se nemohli účastnit voleb do rakouského parlamentu, po střetech s vojskem 53 mrtvých; po uzavření saint-germainské smlouvy (znemožňovala vznik Německého Rakouska) na úkor Rakouska k Moravě připojeno Valticko (železnice) a moravsko-dyjský trojúhelník.

11 Obr. 5

12 Poválečné projevy radikalismu
projevy antisemitismu, na Uherskobrodsku plenění židovských obchodů, protižidovský pogrom v prosinci 1918 v Holešově vysoké ceny potravin, demonstrace, v lednu 1920 generální stávka na Ostravsku (130 tisíc lidí) radikální levice podporovala maďarskou a slovenskou republiku rad a sověty v rusko-polské válce, železničáři blokovali železniční uzly, požadavky na zestátnění velkých průmyslových závodů 1920 sice vedení sociální demokracie (Bohumír Šmeral) nechtělo revoluci, ale v rosicko-oslavanském revíru horníci odzbrojili vojenský oddíl, v Hodoníně na radnici vztyčen rudý prapor; někde vyhlášeno stanné právo 1921 odsouzení hlavních aktérů, ti téhož roku amnestováni prezidentem

13 Území a obyvatelstvo Moravskoslezská země – cca km2, obyvatel, největším městem Brno ( ), římskokatolické vyznání 90% obyvatel 74,1% Čechoslováků a 22,8% Němců – při sčítání místo „obcovací řeči“ nově uváděna „národnost“, pokles zastoupení Němců (hlavně ve velkých městech) 2,3% Poláků a 0,5% Židů (podle národnosti; dle vyznání 1%); nejistý počet Romů (kočovali nebo se k „cikánské národnosti“ nehlásili) – 1927 zákon podrobující „potulné cikány“ přísnému dozoru na jihu Moravy asi tři tisíce Chorvatů

14 Správní vývoj vznikem Československa fakticky (ne právně) zaniklo Moravské markrabství, místo něj Země moravská Moravské místodržitelství přejmenováno na Zemskou správu politickou, moravským zemským prezidentem Jan Černý (předseda čs. úřednických vlád) 1920 neúspěšný pokus o župní zřízení; 1927 obnovena zemská a okresní správa, spojení Moravské s Slezské země do Moravskoslezské země (1928, zánik moravských enkláv ve Slezsku) se zemským hlavním městem Brnem; zemským prezidentem (a předsedou zemského zastupitelstva) Jan Černý – jmenován prezidentem republiky, podřízen ministerstvu vnitra; zemské úřady měly velkou pravomoc Brno sídlem Nejvyššího soudu, vrchního státního zastupitelství i zemského vojenského velitelství na Moravě

15 Obr. 6 Župy

16 Obr. 7 Enklávy

17 Hospodářský vývoj nostrifikace akciových společností
převládali zemědělci nad průmyslníky a živnostníky po poválečných obtížích ve 2. pol. 20. let konjunktura

18 Průmysl těžba černého (ostravsko-karvinská pánev) a hnědého uhlí
Vítkovické železárny (Rotschildové) strojírenství se soustřeďovalo v Brně (První brněnská strojírna, Královopolská strojírna, Zbrojovka Brno), Blansku, Adamově ad. výroba dopravních prostředků (Tatra Kopřivnice, vagónka Studénka) zbrojovky na moravsko-slovenském pomezí v Uherském Brodě, Vsetíně sklářský průmysl spjat s Krásnem (Valašské Meziříčí), Vsetínem, Novým Hrozenkovem významná papírna na ruční papír ve Velkých Losinách

19 Brno – spřádání a tkaní vlny (moravský Manchester)
Prostějov – výroba oděvů obuvnictví – Baťova firma ve Zlíně – promyšlený pracovní systém , úspěšná cenová politika, dobrá péče o zaměstnanců¨, budování Zlína; expanze do zahraničí i jiných odvětví

20 Obr. 8 Areál Baťovy továrny ve Zlíně

21 Obr. 9 Tomáš Baťa

22 cukrovarnictví (Haná, Slovácko), pivovarnictví, lihovarnictví, mlékárenství (Loštice – tvarůžky), výroba čokolády (Zora v Olomouci, Maryša v Hodoníně), konzervárenství (Znojmo – okurky) pěstování vína soustředěno do tří vinařských oblastí míra elektrifikace byla na Moravě největší, pokud srovnáváme s Čechami a Slovenskem (Západomoravské elektrárny v Brně) nové přehrady – Vranovská, Plumlovská, Brněnská (Kníničská)

23 Obr. 10 Hráz Brněnské přehrady (zvané Prygl)

24 Život ve městech počet živnostníků a jejich zaměstnanců větší než počet továrních dělníků obchodní domy, hotely, kavárny Moravská banka se sídlem v Brně rozmach stavebního průmyslu – v Brně nových domů a bytů rozvíjely se lázně Luhačovice

25 Obr. 11 Obchodní dům Brouk a Babka v Brně

26 Obr. 12 Brněnské krematorium, arch. E. Vízner (1925)

27 železnice – parní, nebyla centralizována, kromě státu lokální společnosti
autobusová doprava a automobilismus letecká doprava – Praha-Brno, Vratislav-Brno-Vídeň, Moravská Ostrava-Praha Baťův kanál rozhlas v Brně od 1925

28 Zemědělství a pozemková reforma
zákon o pozemkové reformě (1919) největším vlastníkem půdy na Moravě Lichtenštejnové, i po konfiskaci jim zůstala značná rozloha půdy druhým největším vlastníkem olomoucké arcibiskupství (Beskydy, Mírov, Kroměříž ad.) – Čs. strana lidová většinu půdy před reformou uchránila Řád německých rytířů – většina majetku řádu zůstala rozsáhlá konfiskace půdy Habsburků Sociální demokracie chtěla zabranou půdu združstevnit, agrárníci ji chtěli rozdělit – úspěšní, rozdělena 1/8 velkostatků

29 Politický vývoj vzhledem k zemskému uspořádání moravská politika osobitá parlamentní volby 1920 – poprvé volily ženy Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou (R. Bechyně) volilo v roce 1920 na Moravě 32% voličů, 1921 se z ní vydělila Komunistická strana Československa Československá strana lidová (Jan Šrámek) - politický katolicismus, věřící moravského venkova, 27% hlasů; Orel a Svaz katolických žen a dívek

30 Agrární strana – 18% hlasů, Viktor Stoupal (nazýván „moravským markrabětem“)
Československá strana socialistická Československá národní demokracie (A. Stránský, J. Stránský) Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská Německé politické strany na Moravě: Německá sociálně demokratická strana dělnická – 11% hlasů, v čele brněnský advokát židovského původu Ludwig Czech 1921 se od ní odtrhla radikální levice v čele s Karlem Kreibichem a následně se sloučila s KSČ

31 Obr. 13 Ludwig Czech, který zahynul roku 1942 v koncentračním táboře Terezín

32 nestátotvorné německé nacionalistické strany:
další německé strany: Německá křesťansko-sociální strana lidová Svaz zemědělců Německá živnostenská strana nestátotvorné německé nacionalistické strany: Německá národní strana Německá nacionálně socialistická strana dělnická – kořeny v dobách monarchie, od této strany převzala Hitlerova NSDAP svůj název

33 Politický vývoj ve 20. letech
radikalizace obyvatelstva (levice), demonstrace a stávky rozkol v sociální demokracii vyvolal pád vlády a vytvoření úřednické vlády v čele s moravským zemským prezidentem Janem Černým za Moravu byli ve vládách 20. let ministři Šrámek, Dolanský, Staněk a Bechyně první fašistická skupina se zformovala 1922 v Holešově, Velká rada fašistická v Brně 1927, vznik Národní obce fašistické – v čele Radola Gajda (generál legií v Rusku, spojení s J. Stříbrným) – obviněn z přípravy fašistického puče, degradován na vojína; inspirace italským fašismem, napadali Židy a Němce, tři poslanecké mandáty 1929

34 parlamentní volby 1925 na Moravě vyhrála Československá strana lidová (21%), druzí agrárníci (11,5%), třetí KSČ (11%), sociální demokraté čtvrtí (10%) z německých stran nejúspěšnější křesťansko-sociální strana, svaz zemědělců a sociální demokraté, všechny tyto tři strany začaly spolupracovat s československým státem. druhá úřednická vláda moravského zemského prezidenta Jana Černého koalice občanských stran ( ), ve vládě působili Jan Černý, Karel Engliš, Franz Spina a především Jan Šrámek (vedl vládu, když premiér Švehla onemocněl) – absolvoval několikadenní cestu po Moravě s prezidentem Masarykem (1928). parlamentní volby 1929 na Moravě vyhrála opět Československá strana lidová (18%), druzí sociální demokraté (15%), třetí agrárníci (12%), čtvrtí národní socialisté (10%), KSČ pátá (9%). 75% německých hlasů ke státotvorným stranám vláda široké koalice – za Moravu Jan Šrámek a Rudolf Bechyně (přechodně také Engliš a Mlčoch) a němečtí politikové Franz Spina a Ludwig Czech

35 Politický vývoj ve 30. letech
světová hospodářská krize, vzrůst nezaměstnanosti, prohloubení sociálních a národnostních rozdílů – radikalizace velké části obyvatelstva 1933 zmocňovací zákon (potlačení svobody obchodu), devalvace koruny Malypetrova vláda – z Moravy Šrámek, Bechyně, Spina, Czech a Černý KSČ – bolševický převrat Klementa Gottwalda (1929) stávky, demonstrace – tragická frývaldovská stávka (Jeseník), události využili komunisté (Gottwald řečnil) i němečtí nacionalisté Komunista Gottwald vyhrožoval politickým odpůrcům smrtí, 1934 uprchl před zatčením do Moskvy čeští fašisté se neúspěšně pokusili o puč – brněnská kasárna (Kobzinek, Gajda) radikalizace německých voličů využita německou NSDAP; 1933 dva němečtí poslanci zbaveni imunity, následně uprchli do Německa, DNSAP rozpuštěna, zakázáno používání hákového kříže; nahradila ji Sudetoněmecká strana

36 Obr. 14 Klement Gottwald, komunistický politik, za jehož vlády na přelomu 40. a 50. let 20. století byl v Československu rozpoután teror

37 radikálové z Československé národní demokracie – dohoda s fašisty Stříbrného a Mareše – Národní sjednocení v čele s K. Kramářem, heslo: „Nic než národ!“) parlamentní volby 1935 – na Moravě zvítězili lidovci (16%), druhá Sudetoněmecká strana (15%, v čele F. Karmasin, F. Hodina), dále agrárníci (14%), sociální demokraté (13%), národní socialisté (10%), KSČ (9%) vzhledem k rostoucímu ohrožení státu potlačení moravských politických specifik Hodžova vláda – za Moravu Šrámek, Czech, Mlčoch, Bechyně, Spina a Tučný

38 druhým prezidentem ČSR Edvard Beneš
Československo ostrovem demokracie, útočištěm emigrace i Morava: demokratičtí němečtí a rakouští uprchlíci polský trojnásobný premiér Wincenty Witos; pobyt polských exulantů zvyšoval napětí mezi Polskem a ČSR, po podepsání polsko-německého paktu (1934) Poláci organizovali protičeské nacionalistické akce (na Těšínsku) bulharský komunistický předák Grigorij Dimitrov stovky dobrovolníků odešly do španělské občanské války

39 němečtí demokratičtí politici 1937 proti Henleinovi – soc. dem
němečtí demokratičtí politici 1937 proti Henleinovi – soc. dem. Wenzel Jaksch, agrárník Gustav Hacker a křesťanský sociál Hans Schütz navrhli česko-německé vyrovnání, cílem zlepšit sociální poměry v pohraničí a zvýšit počet Němců ve státní službě návrh přijat vládou, ostře proti Sudetoněmecká strana

40 Konec první republiky Rudolf Beran vyzýval ke spolupráci s Henleinem, Hlinkou a Německem, odmítnut demokratickými činiteli – Jan Šrámek napsal: „Nepůjdeme s žádnou protidemokratickou stranou, ani henleinovci, ani s komunisty.“ 1938 dal Henlein Němcům v ČSR ultimátum, aby vstoupili do Sudetoněmecké strany, jedinou demokratickou německou stranou sociální demokracie – v čele po Czechově demisi W. Jaksch; vláda bez německých ministrů; němečtí demokratičtí politici vražděni (Hroch, Spina) profašistické (Fulnek, Mohelnice) i protifašistické demonstrace (moravští Češi i Němci v Moravské Ostravě, Olomouci, Brně) protistátní činnost henleinovců – přechovávání zbraní, hlásání nacismu (Jeseník, Šumperk), puč – zakázána SdP, teroristické útoky v pohraničí útoky polských bojůvek na Ostravsku a Těšínsku Runcimanova mise si nevšimla, že ne všichni Němci sympatizují s Henleinem „vláda národní obrany“ generála Jana Syrového, všeobecná mobilizace

41 od 1935 výstavba těžkého pohraničního opevnění na severní Moravě (u Moravské Ostravy), nedokončeno, na jihu jen lehké severní Moravu a Slezsko zajišťovala 2. armáda gen. Vojtěcha Luži (velitelství Olomouc), jižní Moravu 4. armáda gen. Lva Prchaly (velitelství Brno) henleinovci ovládli některé oblasti ve Slezsku organizovaly se oddíly německých antifašistů, které stály po boku čs. armády (Mikulov, Rapotín na Šumpersku). Na Olomoucku němečtí sociální demokraté pozatýkali funkcionáře SdP rozhodnutí čtyř evropských států v Mnichově (29./ ), ČSR měla odstoupit pohraničí s většinovým německým osídlením nacistickému Německu čs. vláda diktát přijala

42 Obr. 15 Součást opevnění u Břeclavi

43 Kulturní život první republiky
kulturní rozmach nesvázaný umělými ideologickými bariérami tradice a vzájemné obohacování jednotlivých a pestrých kulturních vzorů – moravský, německý, židovský ad.

44 Spolkový život Sokol; pro Moravu charakterističtější katolický Orel – ústředí v Brně, spjat s Čs. stranou lidovou, starostou J. Šrámek Národní jednoty pro východní (Olomouc) a jihozápadní (Brno) Moravu – zakládání menšinových českých škol, podporovaly slučování obcí kvůli posílení česky mluvícího obyvatelstva obdobné německé spolky Bund der Deutschen Nordmährens (Olomouc) / Südmährens (Brno) – ochrana německé národnosti, proti rušení německých škol, proti přehmatům české správy; vazba na henleinovce Zemská organizace pokrokových žen moravských – rovnoprávnost (hlavně ve školství) – protikatolická, proti alkoholismu Svaz katolických žen a dívek Moravy, Slezska a Hlučínska – podpora lidové strany; výchova, charita; křesťanské hodnoty (rodina, víra), proti potratům mládežnické spolky – katolická Omladina (vazba na lidovce a Orel), Sdružení republikánské mládeže (agrárníci), komunistický Komsomolad Čs. obec legionářská, Čs. červený kříž, židovské spolky Makabi a Chewra Kadischa

45 Školství masivní podpora českých škol ve velkých městech s německými radnicemi a v pohraničí; okresy s pouze německými školními radami jen v Mikulově, Moravském Berouně, Rýmařově a Šternberku německá a česká gymnázia, více reálných (bez řečtiny) na úkor klasických výuka náboženství povinná, ale rodiče mohli požádat o vyvázání; církevní školství – arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, arcibiskupský kněžský seminář v Olomouci, arcibiskupské německé gymnázium v Bruntále, filozofické učiliště dominikánů v Olomouci a jezuitské učiliště na Velehradě Vysoká škola zvěrolékařská v Brně (první rektor Edward Babák), Vysoká škola zemědělská v Brně, Masarykova univerzita v Brně (prvním rektorem prof. Karel Engliš) – fakulty lékařská a právnická, filozofická a přírodovědecká fakulta na předválečnou tradici navázaly obě brněnské techniky: České vysoké učení technické a Německé vysoké učení technické – V. Kaplan sestrojil svoji turbínu vlivní moravští politici zachránili školy v době krize; zahraniční studenti – z Jugoslávie, Ruska, Polska a Bulharska v Olomouci Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta (kardinál Tomášek)

46 Obr. 16 Busta prof. Ing. Dr. Victora Kaplana, který v Brně působil v letech a vytvořil zde slavnou Kaplanovu turbínu

47 Náboženství a církve Římskokatolická církev podporovala Rakousko – protikatolické tažení, ničení soch Jana Nepomuckého, požadavek odluky církve od státu novým olomouckým arcibiskupemAntonín Cyril Stojan (lidovecký senátor) obnova vlivu katolicismu – lidovci, monsignore Jan Šrámek, odvrátili odluku církve od státu a zabránili důsledné pozemkové reformě 1927 ČSR s Vatikánem podepsala smlouvu, 1930 na Moravě 86% katolíci početné mužské řády – mj.Řád německých rytířů (velmistr arcivévoda Eugen), intelektuální elitou olomoučtí dominikáni (filozoficko-teologické učiliště) poutní místa Moravy – Velehrad (unionistické sjezdy, útulna Stojanov), Svatý Hostýn, sv. Antoníček v Blatnici ad. Evangelické církve – 5% obyvatelstva, Českobratrská církev evangelická a Německou evangelickou církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Československá církev – odpor k prorakouské katolické církvi, 4,5% věřících Moravanů,biskup Matěj Pavlík (Gorazd) odešel k pravoslavným Židovské vyznání (na Moravě a ve Slezsku 1,2%) – Svaz židovských náboženských obcí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; největší obce v Brně, Olomouci, Boskovicích, Holešově, Prostějově, Lomnici u Tišnova, Břeclavi a Mikulově bez vyznání 3% obyvatel Moravy a Slezska

48 Obr. 17 Svatý Hostýn (1930)

49 Umění: literatura moravská literatura jazykově česká a německá
v Brně Literární skupina – časopis Host, socialismus (ne marxismus), humanistické a etické hodnoty; brněnský Devětsil (Lev Blatný, Čestmír Jeřábek, Jiří Wolker) Moravské kolo spisovatelů – Viktor Kamil Jeřábek Rudolf Těsnohlídek a Jiří Mahen – v Lidových novinách, romány o Brně, zakončili život sebevraždou moravská katolická literatura – Jaroslav Durych, Jakub Deml, Jan Čep, Jan Zahradníček František Kožík, Petr Bezruč, Jan Karafiát, Vilém Závada Brno často navštěvoval němcky píšící Robert Musil, z Hané pocházeli prozaik Franz Spunda a dramatik Max Zweig

50 Obr. 18 Jiří Mahen

51 Obr. 19 Rudolf Těsno-hlídek a Vilém Závada (obr. 20)

52 Obr. 21 Pamětní deska Jana Zahradníčka

53 Divadlo Národní divadlo v Brně (od 1931 Zemské divadlo) - opera, opereta, činohra; dirigenti Z. Chalabala, B. Bakala (Janáčkovy opery) opereta – Oldřich Nový činohra – dramaturgie Jiřího Mahena (díla Shawa, Gorkého, bratří Čapků), Lva Blatného herci Bohuš Záhorský, Jaroslav Průcha ad. opera a činohra se hrála také německy České divadlo v Olomouci Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě

54 Obr. 22 Hugo Haas

55 Hudba v Brně Klub moravských skladatelů, Filharmonický spolek Beseda brněnská a Státní hudební a dramatická konzervatoř - Leoš Janáček – opery (Příhody lišky Bystroušky a Věc Makropulos), skladby (Symfonietta); skladatel Vítězslav Novák němečtí skladatelé studovali ve Vídni nebo Německu, zůstali tam rozhlasové stanice (Brno, Ostrava) a jejich orchestry kina, filmové studio ve Zlíně herec Hugo Haas

56 Výtvarné umění Klub výtvarných umělců Aleš
Skupina výtvarných umělců v Brně – Josef Šíma, Jaroslav Král, František Foltýn, Emil Filla, Rudolf Kremlička v Olomouci malíři J. Lenhart a M. Rožánková, grafik K. Wellner a sochař J. Pelikán sochař samouk Stanislav Rolínek v Rudce u Kunštátu – socha T. G. Masaryka a Jeskyně blanických rytířů

57 Obr. 23 Detail sochy TGM od V. Makovského

58 Architektura Brno klenotem funkcionalistické architektury – architekti Emil Králík, Jindřich Kumpošt, Jiří Kroha, Jan Víšek, Josef Polášek Bohuslav Fuchs nejvýznamnější stavbou v Brně vila Tugendhat (UNESCO) podle návrhu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe pro Gretu a Fritze Tugendhatovy, příslušníky německých židovských rodin brněnských textilních průmyslníků v Brně spolková židovská obecná škola a reformní reálné gymnázium, ortodoxní synagoga na ulici Skořepka (arch. Otto Eisler), v Brně tehdy žilo Židů. Většina z nich se bohužel stala obětí nelidského nacistického holocaustu v době druhé světové války. areál nového brněnského výstaviště (výstava 1928) ve Zlíně podpora Baťových závodů, budovy z neomítnutých červených cihel, v železobetonovém skeletu a obklopené zelení; architekti J. Kotěra, F. L. Gahura a V. Karfík v Moravské Ostravě budova radnice, Bachnerův obchodní dům a obchodní dům Brouk a Babka

59 Obr. 24 Kostel sv. Augustina v Brně

60 Obr. 25 Husův sbor postavený brněnským architektem Janem Víškem (1929), jeden z prvních funkcionalistických chrámů v Československu

61 Obr. 26 Pravoslavný chrám sv. Václava

62 Obr. 27 Židovská synagoga na ul. Skořepka

63 Obr. 28 Vila Tugendhat, jejíž stavbu financoval otec Grety Tugendhat Alfred Löw-Beer a dceři ji daroval jako svatební dar

64 Obr. 29 Brněnské výstaviště dnes…

65 Obr. 30 Brněnské výstaviště, které bylo vystavěno za účelem Výstavy soudobé kultury 1928
Pavilon, foto. J. Baendová

66 Otázky a úkoly Najděte informace o první republice npříklad na webu Po všech stránkách charakterizujte první československou republiku a zaměřte se na postavení Moravy v ní. Kteří umělci a památky tohoto období se Ti líbí nejvíce a proč?

67 http://vimeo.com/49741375 Video-ukázka: (minuty 13:10-19:14)
Děkujeme za pozornost!

68 Zdroje: Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., ISBN , s (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

69 Obrazové zdroje: Obr. 1 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 2 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 3 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 4 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 5 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 6 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 7 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 8 Zlín, foto O. Hýsek Obr. 9 Baťa, foto O. Hýsek Obr. 10 Novák, David. Commons.wikimedia.org : Hraz Brněnské přehrady.jpg [online] [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution 3.0 Unported na WWW: < > Obr. 11 Brouk a Babka, foto O. Hýsek Obr. 12 Krematorium, foto O. Hýsek Obr. 13 Deska Czech, foto O. Hýsek Obr. 14 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 15 Opevnění, foto O. Hýsek Obr. 16 Busta Kaplan, foto O. Hýsek Obr. 17 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 18 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 19 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 20 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 21 Deska Zahradníček, foto O. Hýsek Obr. 22 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 23 TGM, foto O. Hýsek Obr. 24 Kostel sv. Augustina, foto O. Hýsek Obr. 25 Husův sbor, foto O. Hýsek Obr. 26 Kostel sv. Václava, foto O. Hýsek Obr. 27 Skořepka, foto O. Hýsek Obr. 28 Vila Tugendhat, foto O. Hýsek Obr. 29 Výstaviště, foto O. Hýsek Obr. 30 Pavilon, foto O. Hýsek