VÍTR Karolína Maděrová.

Prezentace na téma: "VÍTR Karolína Maděrová."— Transkript prezentace:

1 VÍTR Karolína Maděrová

2 Vítr Vítr je horizontální proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země. Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek. Rychlost a směr větru se měří pomocí anemometru. Směr větru se udává dle směru, odkud vítr vane - buď přesněji pomocí azimutu nebo v meteorologii pomocí světových stran. Vítr je odpradávna ničícím živlem i pomocníkem člověka. Vichřice spolu s povodněmi jsou největším zdrojem škod v podmínkách střední Evropy, při poslední velké vichřici v listopadu 2004 došlo k poničení velké části lesů Vysokých Tater. Vítr je jedním z hlavních činitelů působících erozi a zvětrávání hornin.

3 Rychlost větru Rychlost větru se klasifikuje buďto přesným určením jeho rychlosti, nebo ve stupních, které se určují odhadem podle Beaufortovy stupnice. Rychlost větru se v čase výrazně mění, proto se často udává průměrná rychlost větru (za určité období, např. 1 nebo 5 minut) a nárazová rychlost větru (maximální rychlost při jednorázovém nárazu).

4 Beaufortova stupnice Beaufortova stupnice slouží k odhadu rychlosti větru bez použití přístrojů. Původní stupnici sestavil v letech anglický admirál F. Beaufort, měla 14 stupňů a vycházela z účinku různé síly větru plachty lodi.

5 Větrné mlýny Na území ČR se větrná energie využívala v minulosti ve větrných mlýnech. Historicky je postavení prvního větrného mlýna na území Čech, Moravy a Slezska doloženo již v roce 1277 v zahradě Strahovského kláštera v Praze. Větrný mlýn Kuželov

6 Větrné mlýny v Holandsku
V Holandsku je nejvíce větrných mlýnů na světě.

7 Větrné elektrárny První VE v Evropě vyvinul a postavil Poul la Cour v roce 1891 v Dánsku. Konstrukci větrného motoru vylepšil v roce 1930 Francouz George J. Darreius. Jeho technologie byla převratná ovšem prosadila se až v 70. letech 20. století. V naší republice se VE, začaly poprvé objevovat koncem osmdesátých let 20. století. Nejlepší místa ke stavbě jsou horská pohraniční pásma, tedy dostatek silného větru. Využití energie z větrných elektráren závisí na pravidelnosti i na přesných předpovědích síly a směru větrů. Což je samozřejmě velmi těžko určitelné, a tak větrné elektrárny jsou ve většině případů využity na maximálně dvacet procent v daném ročním období. Větrné elektrárny mají automatické obsluhování, maximálně šetří životní prostředí a nepotřebují zabrat větší množství půdy (kromě větrných farem, které potřebují ohromné rozlohy v desítkách tisíc kilometrů čtverečních).

8 Větrné elektrárny

9 Zdroje

10 Zdroje

11 Zdroje

12 www.google.cz, www.wikipedie.cz, www.seznam.cz
konec Zdroje: