Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ahoj! Jmenuju se Pája a budu vás provázet těmito stránkami. Aby se objevilo něco dalšího, proklikněte si některý nadpis z nabídky!  Obsah O autorech…

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ahoj! Jmenuju se Pája a budu vás provázet těmito stránkami. Aby se objevilo něco dalšího, proklikněte si některý nadpis z nabídky!  Obsah O autorech…"— Transkript prezentace:

1

2 Ahoj! Jmenuju se Pája a budu vás provázet těmito stránkami. Aby se objevilo něco dalšího, proklikněte si některý nadpis z nabídky!  Obsah O autorech… Na každé stránce v levém rohu dole je pták, který po kliknutí prezentaci ukončí. vstup

3 VÝMĚNA TEKUTIN  Podobně jako plástve medu jsou naše těla tvořena buňkami, které mají kolem sebe a mezi sebou maličký prostor, jímž prosakuje tkáňový mok. V našem těle neustále dochází k výměně tekutin mezi buňkami, krví a tkáňovým mokem.  Buňky (z 80% tvořené vodou) potřebují výživu, která se do nich dostává pomocí živin rozpuštěných v krvi (z 60% tvořené vodou). Při své činnosti však produkují oxid uhličitý a další zplodiny, které je potřeba z buněk odstranit. To se odehrává prostřednictvím tkáňového moku. Odpadní látky z buněk prosakují buněčnou stěnou do tkáňového moku a z něho se dostávají stěnami krevních kapilár do krve. Přitom živiny ve formě kyslíku dalších chemických látek jsou stejným způsobem prostřednictvím tkáňového moku předávány do buněk. Nakonec se tkáňový mok po vykonání své povinnosti také sám vrací do krve.  Ačkoliv většina tekutin vstupuje do krve přímo, některé z nich se vracejí nepřímo poté, co projdou lymfatickým (mízním) systémem. Tento systém reguluje šíření nemocí v těle a obsahuje molekuly, jako jsou proteiny, tedy molekuly, jež jsou příliš velké, aby mohly být do krevního řečiště absorbovány stěnami vlásečnic. Teď vám povím něco o výměně tekutin v našem těle… Další...

4 Voda tvoří v lidském těle převážný podíl hmotnosti, i když se během života mění. Šestitýdenní plod jí obsahuje přes 97 %, šestiměsíční plod asi 89 % a novorozenec 75 až 77 %. V dospělosti činí podíl vody 55 až 65 % a ve stáří pak 45 až 55 %. Ženy mají o něco méně vody v těle, protože mají více tukových tkání. Celková tělesná voda je v těle distribuována nerovnoměrně, asi 60 % je jí obsaženo v buňkách a 40 % v mimobuněčném prostoru. Kojenec s hmotností 7 kg má v těle asi 4,8 litru vody, zatímco dospělý muž se 70 kg přibližně 42 litrů. Podíl vody v lidském těle A teď nějaká zajímavá čísla z „vodní“ části našeho těla… Další snímek tady!

5 Tento snímek je věnován typům tělních tekutin. TYPY TĚLESNÝCH TEKUTIN Existují dva hlavní typy těl. Tekutin: a) ext racelulární (mimobuněčné) b) intracelulární (nitrobuněčné) Většina mimobuněčných tekutin je tvořena krevní plazmou (asi 3 litry) a tkáňovým mokem neboli intersticiální tekutinou (asi 12 litrů). Nitrobuněčná tekutina je hlavní složkou buněk v těle a u průměrného člověka na ni připadá zbývajících přibližně 25 litrů tekutiny. TĚLNÍ TEKUTINY A JEJICH FUNKCE •Vnitřní prostředí organismu je tekuté, do tělních tekutin patří: krev,tkáňový mok, míza. Tělní tekutiny jsou roztoky anorganických a organických látek. Jejich základní složkou je voda. Patří do skupiny Extracelulárních tekutin, které obsahují velké množství Na, Cl, iontů, menší množství Ca a hydrogenuhličitanových iontů, dále glukózu, mastné kyseliny, a plyny (kyslík, oxid uhličitý). Extracelulární tekutiny se dále dělí na mezibuněčnou tekutinu – tkáňový mok a tekutinu proudící v cévách – krev a míza. Tady si můžete vybrat, o které tělní tekutině si přečtete něco navíc. KREV TKÁŇOVÝ MOK MÍZA Pokud nechcete slyšet nic o typech tělních tekutin, můžete je PŘESKOČIT a vrhnout se rovnou na další snímek! PŘESKOČIT

6 KREVKREV O bíhá v uzavřeném systému cév (tepny, vlásečnice, žíly). Je to červená neprůhledná tekutina, která má objem 5 až 6 litrů, u zdravého člověka tvoří 8% z celkové hmotnosti. Neustále se obnovuje – za rok se vytvoří asi 180 l. Funkce krve: - transportní – přenos dýchacích plynů (přivádí tkáním kyslík, odvádí ven z organismu CO 2 ) - přenos hormonů, živin, vitamínů, léčiv - odvod odpadních produktů z tkání (do vylučovacích orgánů) - podílí se na termoregulaci (udržuje stálou tělesnou teplotu) - ochranná a obranná funkce Složení krve : I. tekutá složka – krevní plazma II. tuhá složka – krevní buňky: červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty), krevní destičky (trombocyty) Tělní tekutiny Tkáňový mok Míza Těmito „detaily“ vás budu provázet pro změnu já! Tady pode mnou máte možnost přejít na jiný snímek Přeskočit…

7 TKÁŇOVÝ MOK •T ekutina, která vyplňuje prostor mezi buňkami. •Vzniká z krevní plazmy prolínáním skrze stěny vlásečnic. Buňky z tkáňového moku odebírají živiny a O2,odevzdávají odpadní látky. • Krev a tkáňový mok jsou od sebe odděleny cévami, stěna vlásečnic ale umožňuje průchod vody. Obě tekutiny se mohou vzájemně doplňovat. Existuje mezi nimi stav dynamické rovnováhy – v obsahu solí mezi nimi není rozdíl, podstatně se liší v obsahu bílkovin. HALÓ! Tady jsem! Zase máte možnost přechodu na jiný snímek… Tentokrát támhle v rohu dole. Tělní tekutiny Krev Míza Přeskočit…

8 MÍZAMÍZA •T voří se v tkáňovém moku a proudí mízními cévami, které vznikají jako slepě zakončené mízní kapiláry v tkáňovém moku téměř ve všech tělních orgánech. Cévy se sbíhají v tzv. mízovody, které ústí do žil v dolní části krku. Největším mízovodem v těle je hrudní mízovod, sbírající mízu z dolní a levé poloviny těla. •Mízní soustava není součástí oběhové soustavy. Tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostor do krve (tzn. Odvádí přebytek tkáňového moku jako mízu zpět do krve.). Mízní soustava má obrannou funkci, v mízních uzlinách jsou uloženy T-lymfocyty, které vytváří protilátky, a tím brání šíření infekce. „proklikávací“ odkazy jsou opět k dispozici!  Tělní tekutiny Krev Tkáňový mok Přeskočit…

9 Soli v našem těle Soli v našem těle TĚLESNÉ SOLI V tělesných tekutinách jsou dvě hlavní soli. Sůl sodná (přidáváme ji do jídla) a sůl draselná (společně se solí sodnou je obsažena v mořské soli), kterou tělo rovněž získává z potravin, které jíme. Sůl sodná je přítomná v mimobuněčných a sůl draselná v tělesných nitrobuněčných tekutinách A Pája je zase tady, aby vám poreferoval o solích, které naše tělo obsahuje! Další snímek

10 Vztahy vody se zdravím člověka Vztahy vody se zdravím člověka Vyberte si, co chcete  Ztráta tekutin Hladina tekutin Žízeň a nemoc Těmito okruhy vás provedu opět já…

11 •Odpadní látky buněk je nutné z těla odstraňovat. Krev je přepravuje do ledvin, v nichž se filtruje a oddělují se odpadní látky. Ty se potom rozpustí v moři, obsahující především vodu. Moč je přepravována do močového měchýře, kde je hromaděna, než se z těla vyloučí. •O další vodu přicházíme vydechováním vlhkého vzduchu, naším potem a malé množství je obsaženo také ve stolici. Dospělý člověk přichází za normálních podmínek přibližně o 1,5 litru vody denně. ZTRÁTA TEKUTIN Ahoj! Vítejte zase u mě!Odkazy jsou opět v dolní části snímku. Vztahy vody s člověkem Hladina tekutin Žízeň a nemoc Přejít na obsah…

12 HLADINA TEKUTIN •Obsah vody by měl být v našem těle více méně konstantní, aby mohl náš organismus správně fungovat. Protože vodu v různých formách neustále vylučujeme, musíme ji zase stejné množství doplnit. •Voda obsažená v jídle nestačí, musíme ji doplňovat také pitím. Za normálních chladných podmínek potřebuje člověk při normálním stravování vypít minimálně dvě třetiny litru denně. V horku, při cvičení nebo při nemoci ztrácí tělo pocením více vody než obvykle. •Voda je pro život důležitější než jídlo, proto musíme pít každý den, aby správně fungovaly naše orgány. Zatímco bez jídla můžeme vydržet den nebo dva, aniž by to mělo negativní důsledky, bez vody tak dlouho být nemůžeme. •Je důležité si zapamatovat,že kdokoliv z nějakého důvodu nejí, musí více pít, aby doplnil vodu, kterou normálně získává z jídla-například z ovoce a zeleniny. Vztahy vody s člověkem Žízeň a nemoc Ztráta tekutin Přejít na obsah…

13 ŽÍZEŇ A NEMOC •Během nemoci mechanismus pocitu žízně nefunguje vždy správně. Například je-li někdo nastydlý, může spát s otevřenými ústy, díky čemuž může mít pocit sucha v ústech, takže má žízeň navzdory tomu, že nedostatkem tekutin netrpí. Tento typ žízně lze zahnat jedním kouskem pomeranče nebo vyčištěním zubů a vypláchnutím úst vodou. •Obráceně, je-li někdo velmi nemocný, nebo v bezvědomí, neví o pocitu žízně, i když tělo tekutiny nutně potřebuje. Není-li člověk schopen pít, může dostávat tekutiny intravenózně (nitrožilně čili injekcí do žíly). Proto můžete vidět lidi v nemocnici s kapací fyziologickou infuzí (slanou vodou). Na závěrečný obsah můžete přejít kliknutím na odkaz, nebo přímo na mě  Vztahy vody se zdravím Hladina tekutin Ztráta tekutin Přejít na obsah…

14 OBSAHOBSAH •Úvodní stránkaÚvodní stránka •Výměna tekutinVýměna tekutin •Podíl vody v lidském tělePodíl vody v lidském těle •Typy tělních tekutin a jejich funkce:Typy tělních tekutin a jejich funkce: a)KrevKrev b)Tkáňový mokTkáňový mok c)MízaMíza •Soli v našem těleSoli v našem těle •Vztahy vody se zdravím člověkaVztahy vody se zdravím člověka a)Ztráta tekutinZtráta tekutin b)Hladina tekutinHladina tekutin c)Žízeň a nemocŽízeň a nemoc Tak. A my dva se s vámi loučíme, doufám, že se vám naše stránky líbily. Tady po mojí pravé ruce máte obsah, aby jste se případně mohli vrátit na snímek, který vás zaujal… Nashledanou příště! Autoři…

15 Autorky: Markéta Straková Klára Třicátníková V4.G Prameny: internet, encyklopedie „Svět poznání“ Konec prezentace


Stáhnout ppt "Ahoj! Jmenuju se Pája a budu vás provázet těmito stránkami. Aby se objevilo něco dalšího, proklikněte si některý nadpis z nabídky!  Obsah O autorech…"

Podobné prezentace


Reklamy Google