Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
TIS Robert Šimon, Marek Vašíček, Borek Požár, Aňa Korytářová, Prokop Masojídek
2
Cíl expedice Měření stáří stromů Měření typu půdy Obecné rady pro další expedice
3
Měření stáří stromů Dva základní typy metod ▫ Invazivní Sondování Kácení stromů a počítání letokruhů ▫ „Humální“ Měření obvodu kmenu Počítání pater stromu Počítání letokruhů již spadlého jedince
4
Měření stáří stromů Zvolili jsme humální metody Většinou jsme počítali stáří stromu podle obvodu kmene Zkoušeli jsme i počítání pater větví, ale to šlo velmi špatně u starších a velkých stromů Na jednom stromu jsme si ověřili zda koeficienty fungují
5
Měření stáří stromů StromObvodObecný koeficientPřesný koeficient Smrk156 cmMezi 56 a 72 let116,5 let Smrk96 cmMezi 32 a 48 let70,35 let Smrk129 cmMezi 43 a 64,5 let95,73 let Jeřáb175 cmMezi 58,3 a 87,5 let Bříza135 cmMezi 45 a 67,5 let Bříza62 cmMezi 20,6 a 31 let Javor265 cmMezi 88,3 a 132,5 let Javor241 cmMezi 80,3 a 120,5 let Smrk166 cmMezi 55,3 a 83 let124,3 let Jeřáb186 cmMezi 62 a 93 let
6
Měření stáří stromů Vyplývá z toho, že přesný koeficient dává mnohem větší čísla, než obecný koeficient Našli jsme spadlý strom, který měl obvod 180 cm, což by odpovídalo u obecného koeficientu mezi 60 a 90 lety a u přesného 135 let Počet letokruhů byl pouhý 55, což by spíše odpovídalo dolní hranici obecného koeficientu
9
Tis U tisu se těžko určuje stáří Dokáže hibernovat Jeho spodní větve se ohýbají a vytváří další jedince Někdy i více tisů srůstá dohromady Roste velmi pomalu, ale jistě Na místě jsme zjistili obvod a výšku tisu, kde nám vyšlo, že obvod 222 cm a výška 16 m
12
Tis Použité metody: ▫ Sondování – 250-300 let v 50. letech minulého století ▫ Měření obvodu – 74-111 let Pravděpodobně je strom starší Asi 2 metry od tisu byla zřícenina hamru ze 17. století Byl to původní strom v Čechách
13
Měření typu půdy Rozhodli jsme se měřit typ půdy v údolí Zdobnice, podle rostlinné skladby Kerblík lesní – Je ukazatelem dusíku v půdě Kapraď samec – Hlavně na minerálně bohatých hlinitých půdách s dobrým rozkladem humusu Česnáček lékařský – Nejčastěji je k nalezení na půdách vlhkých a zároveň dobře zásobených živinami Pomněnka bahenní – Preferuje humózní bahnité půdy
14
Měření typu půdy Ptačinec velkokvětý – Preferuje půdy hlinité až hlinitopísčité, humózní, výživné Hluchavka žlutá - Preferuje slabě kyselé až neutrální půdy, humózní, kypré, bohaté na živiny a bazické látky Hluchavka nachová – Preferuje půdy vlhké až vysýchavé, minerálně dosti bohaté. Zapleveluje půdy bohatší na dusík, které jsou kypré a s příznivou formou humusu Brčál barvínek – Roste hlavně na vlhkých, živinami bohatých půdách Škarda dvouletá – Roste na vlhkých až vysýchavých, spíše hlinitých, živinami bohatých, kyselých až slabě alkalických půdách
15
Kapraď samec
16
Kerblík lesní
17
Hluchavka žlutá
18
Česnáček lékařský
19
Měření typu půdy Skladba poukazuje na vysoký výskyt dusíku, humusu, minerálů a velkého množství živin v půdě. pH rozpětí je různé, většinou kyselejší V blízkém okolí se daří vlhkomilným rostlinám, právě díky podmáčení
20
Obecné rady Pokud jdete rychle k cíli, stihnete toho daleko více. Ať jdete kamkoliv, vezměte si sebou Borka Nikdy nechoďte bez pořádné mapy a někoho, kdo v ní umí číst, potažmo GPS s aktuálními mapami Čím delší terénní výzkum tím více si vzít jídla a pití s sebou Dělejte co můžete pro úspěch expedice Trasu si dobře naplánujte a zjistěte si terén trasy
21
Obecné rady Pokud narazíte na bažinu a nezkoumáte ji, vyhněte se jí obloukem, pokud ano, vezměte si gumáky Nebojte se zeptat místních, znají mnoho užitečných informací, a mohou mít doma i nějaké dokumenty Nebojte se elektrických ohradníků, jenom toho za nimi Nezapomeňte přiměřeně odpočívat
22
Závěr expedice Metody měření stáří stromů jsou různé, povětšinou se výsledky liší, z čehož vyvozujeme, že neinvazivní metody jsou méně přesné než invazivní Okolní půda je převážně dusíkatá, minerální, humózní a kyselá
23
Děkujeme za pozornost
Podobné prezentace
