Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

LA LENGUA ESPAÑOLA, PRONUNCIACIÓN. Svým původem je španělština jazyk románský (stejně jako francouzština, italština, portugalština aj.). Vznikla z.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "LA LENGUA ESPAÑOLA, PRONUNCIACIÓN. Svým původem je španělština jazyk románský (stejně jako francouzština, italština, portugalština aj.). Vznikla z."— Transkript prezentace:

1 LA LENGUA ESPAÑOLA, PRONUNCIACIÓN

2

3 Svým původem je španělština jazyk románský (stejně jako francouzština, italština, portugalština aj.). Vznikla z lidové latiny, jíž mluvili římští vojáci, kteří ve 2. stol. před Kristem kolonizovali Hispánii. Roku 476 n.l. je datován pád Západořímské říše a na krátkou chvíli ovládá poloostrov germánský kmen vizigótů. Velkou část jazyka tvoří slova přejatá z arabštiny v době, kdy Pyrenejský poloostrov ovládli Arabové (r ). Jsou rozdíly mezi španělštinou používanou ve Španělsku a španělštinou v Americe, která přejala některé výrazy z původních indiánských jazyků (názvy tamějších rostlin, zvířat apod.).

4 Tak např. brambor je v Americe papa, ve Španělsku patata; tabaco je ve Španělsku tabák, na Kubě i doutník. Navíc existují rozdíly mezi různými americkými zeměmi: sukně je ve Španělsku falda, v Argentině pollera, na Kubě saya atd. V této knize je zachycena základní slovní zásoba, která je, až na malé výjimky, společná. S výjimkou Brazílie a několika malých států se španělsky hovoří ve všech latinskoamerických zemích. Španělsky se též hovoří v oblastech, které dříve patřily k Mexiku a dnes jsou součástí USA (Nové Mexiko, Texas, Arizona, Kalifornie). V samém New Yorku žije více než milion obyvatel, jejichž mateřštinou je španělština.

5 Samohlásky se vyslovují tak jako v češtině, nerozlišují se však samohlásky krátké a dlouhé: čárka nad samohláskou neoznačuje délku, nýbrž přízvuk. i se čte jako české [i]: litro [litro]. Nezměkčuje předcházející d, t, n, takže čteme di [dy], ti [ty], ni [ny]: dínamo [dynamo], diploma [dyploma], sardina [sardyna], textil [textyl]. Výslovnost samohlásky i ve dvojhláskách a trojhláskách bude probrána na s. 24 a 25. y jako samostatné slovo se vyslovuje [i] a znamená spojku slučo-vací a: Tomás y Dolores = Tomáš a Dolores. Před samohláskou a po ní se vyslovuje jako české [j]: yodo [jodo] jód, leyenda [lejenda] legenda,mayo [majo] máj. Na konci slov zní rovněž jako [i]: ley [lei], rey [rei], doy [doi]. Souhlásky Většina souhlásek se vyslovuje stejně jako v češtině, pouze některé mají odlišnou výslovnost. b, v se píší různě, rozhodně je nelze zaměňovat, avšak vyslovují se stejně, a to: 1. na začátku slova, po pauze a po m, n jako české [b]: Burgos [burgos], bomba [bomba], tranvía [trambija] tramvaj; 2. uprostřed slova kromě po m, n jako [ß]. Zavádíme tuto fonetickou značku, protože obdobná hláska v češtině neexistu-

6 je: nastavíme rty na normální české [b], nedovřeme je však úplně, ponecháme mezi nimi úzkou štěrbinu, jako bychom chtěli pofoukat něco horkého, a vyslovíme: Habana [haßana],beber [beßer] pít, vivir [bißir] žít Pablo [paßlo] Pavel, Bilbao [bilßao]. Uvědomte si, že v některých z těchto slov je v češtině v: Havana, Pavel, a naopak mobilizace movilización, automobil automóvil aj. c 1. Před a, o, u, před souhláskou a na konci slova zní jako české k: Carmen [karmen], cacao [kakao], América [amerika], cultura [kultura], crítica [krityka], clima [klima], coñac [koňak], frac [frak]. 2. Před e, i se c ve Španělsku vyslovuje hláskou, která v češtině neexistuje: je to neznělá hláska mezizubná (podobná anglickému th např. ve slově thing): špička jazyka je mezi zuby, úžina se vytváří mezi špičkou jazyka a hranou horních řezáků, aniž se uzavře úplně průchod vzduchu. Ověřte si výslovnost především z magnetofonové kazety: porcelana [porӨelana] porcelán, Marcelo [marӨelo] Marcel, cifra [Өifra] číslice. (V Latinské Americe se c před e, i čte přibližně jako české [s]: [porselana, marselo, sifra]). ch následuje ve španělské abecedě po c a čte se jako české [č]: checo [čeko] Čech, Chile [čile], China [čina], muchacha [mučača] dívka. d má různé odstíny výslovnosti podle svého postavení ve slově. 1. Na začátku slova po pauze a uprostřed slova po 1, n se čte přibližnějako české [d]: dínamo [dynamo], dar [dar] dát, Calderón [kalderon], andar [andar] chodit. f má výslovnost stejnou jako v češtině: filtro [filtro] filtr, filme [filme] film.

7 g 1. Před e, i zní jako české [ch]: general [cheneral] generál, Argentina [archentyna], energía [enerchija] energie, geología [cheolochija] geologie. 2. Na začátku slova, před a, o, u nebo před souhláskou se vyslovuje stejně jako české [g]: goma [goma] guma, grande [grande] velký. Uprostřed slova před a, o, u nebo před souhláskou zní toto g oslabeně: Bogotá [bogota], Málaga [malaga]. 3. gue, gui se vyslovuje jako [ge, gi]; písmeno -u- je sem vloženo proto, aby se nečetlo [che, chi]: malagueño [malageño], Miguel [migel] Michal, guerra [gerra] válka, Guinea [ginea], guitarra [gitarra] kytara. 4. gua, guo se čte [gua, guo] a nikoli [gva, gvo]: Guatemala [guatemala], Uruguay [uruguaj] Uruguay. 5. güe, güi se vyslovuje gue, gui: Camagüey [kamaguej], lingüística [linguistyka] jazykověda. Výslovnost g v přehledu: ga, go, gu - [ga, go, gu]: Málaga gua, guo - [gua, go]: Guatemala ge, gi - [che, chi]: general gue, gui - [ge, gi]: malagueño güe, güi - [gue, gui]: lingüística hje hláska němá: hotel [otel] hotel, Honduras [onduras], alcohol [alkool] alkohol, hamburguesa [amburgesa] hamburger. j se vyslovuje jako české [ch]: Japón [chapon] Japonsko, José [chose] Josef. kse čte stejně jako v češtině [k] a vyskytuje se pouze v cizích slovech: kilómetro [ kilometro] kilometr, Helsinki [elsinki]. I zní stejně jako v češtině: litro [litro] litr.

8 II se vyslovuje jako měkké ľ; jazyk se široce opře o patro jako při českých hláskách ď, ť, ň: detalle [detaľe] podrobnost, milión [miľon] milión. (V Argentině, v Uruguayi a v Kostarice se 11 (a také y) vyslovuje téměř jako české [ž]. V ostatních latinskoamerických zemích pak výslovnost 11 přechází až v [j].) m se vyslovuje stejně jako české [m]: mamá [mama] maminka

9

10 VERBOS: Hablar, trabajar. Estudiar, tomar, desear, llamarse. Comer, beber, comprender, creer. Vivir, partir. VERBOS IRREGULARES: Ser, tener, hacer, poder, ir.

11

12


Stáhnout ppt "LA LENGUA ESPAÑOLA, PRONUNCIACIÓN. Svým původem je španělština jazyk románský (stejně jako francouzština, italština, portugalština aj.). Vznikla z."

Podobné prezentace


Reklamy Google