Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011."— Transkript prezentace:

1

2 TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I

3 Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011

4 Proč studovat ekonomii? porozumíte fungování domácí i světové ekonomiky i jednotlivých podniků pochopíte význam práva pro ekonomické činnosti (i tomu, proč některé zákony těmto činnostem prospívají a jiné škodí)

5 Proč studovat ekonomii? můžete přemýšlet a mluvit o penězích, aniž byste je měli ocitnete-li se mezi nezaměstnanými, budete vědět proč

6 Proč studovat ekonomii? složíte úspěšně zápočet a zkoušku z Teorie národního hospodářství

7 Základní pojmy a principy národohospodářské teorie

8 Základní ekonomické pojmy: statky statky - předměty či činnosti, které slouží k uspokojování potřeb. Mohou být přírodní nebo vyrobené. statky - předměty či činnosti, které slouží k uspokojování potřeb. Mohou být přírodní nebo vyrobené.

9 Základní ekonomické pojmy: užitek uspokojení potřeb, které jednotlivcům statky přinášejí, označujeme jako osobní (individuální) užitek uspokojení potřeb, které jednotlivcům statky přinášejí, označujeme jako osobní (individuální) užitek snaha zvýšit (maximalizovat) osobní užitek umožňuje vysvětlit velkou část chování či rozhodování osob snaha zvýšit (maximalizovat) osobní užitek umožňuje vysvětlit velkou část chování či rozhodování osob

10 Základní ekonomické pojmy: ekonomické činnosti K základním ekonomickým činnostem patří K základním ekonomickým činnostem patří - výroba - výroba - rozdělování - rozdělování - směna - směna - spotřeba - spotřeba statků statků

11 Základní ekonomické pojmy: zboží a služby statky určené ke směně (prodeji) se označují zboží a služby statky určené ke směně (prodeji) se označují zboží a služby

12 Základní ekonomické pojmy: trhy místa, prostředky či mechanismy, s jejichž pomocí dochází ke směně statků (zboží a služeb), označujeme jako trhy místa, prostředky či mechanismy, s jejichž pomocí dochází ke směně statků (zboží a služeb), označujeme jako trhy

13 Základní ekonomické pojmy: ekonomické zdroje k výrobě statků slouží ekonomické zdroje (výrobní faktory) k výrobě statků slouží ekonomické zdroje (výrobní faktory)

14 Výrobní (zdroje) faktory výrobní faktory lze rozdělit do čtyř kategorií : - přírodní zdroje (půda) - lidské zdroje (práce) - kapitál (vytvořené statky sloužící pro výrobu jiných statků) - podnikatelské schopnosti

15 Základní ekonomické pojmy: omezenost ekonomické zdroje (výrobní faktory) jsou vždy omezené ekonomické zdroje (výrobní faktory) jsou vždy omezené omezenost ekonomických zdrojů vede k omezenosti statků omezenost ekonomických zdrojů vede k omezenosti statků

16 Omezenost zdrojů a statků jsou-li veškeré ekonomické zdroje plně využity nelze (alespoň z krátkodobého hlediska) již vyrobit nic dalšího: jediným způsobem, jak zvýšit výrobu určitého statku, je snížit výrobu něčeho jiného jsou-li veškeré ekonomické zdroje plně využity nelze (alespoň z krátkodobého hlediska) již vyrobit nic dalšího: jediným způsobem, jak zvýšit výrobu určitého statku, je snížit výrobu něčeho jiného z řady zboží a služeb, které by si lidé rádi pořídili, si musejí vybrat jen některé z řady zboží a služeb, které by si lidé rádi pořídili, si musejí vybrat jen některé

17 Omezenost zdrojů a statků omezenosti statků a potřebě jsou vystaveny všechny ekonomické subjekty, tj. jednotlivci (domácnosti), firmy, vlády apod. omezenosti statků a potřebě jsou vystaveny všechny ekonomické subjekty, tj. jednotlivci (domácnosti), firmy, vlády apod.

18 Základní ekonomické pojmy: ekonomika ekonomika - hospodaření určitého subjektu ekonomika - hospodaření určitého subjektu může jít o firemní ekonomiku, národní ekonomiku, globální ekonomku apod. může jít o firemní ekonomiku, národní ekonomiku, globální ekonomku apod.

19 Protiklad omezenosti a potřeb protiklad mezi omezeností zdrojů na straně jedné a neomezeností lidských potřeb na straně druhé je východiskem ekonomického uvažování i hospodářské teorie protiklad mezi omezeností zdrojů na straně jedné a neomezeností lidských potřeb na straně druhé je východiskem ekonomického uvažování i hospodářské teorie

20 Základní ekonomické pojmy: alokace zdrojů Základní ekonomické rozhodování, které provádějí ekonomické subjekty, se týká využití (alokace) zdrojů příklad: problém Robinsona

21 Základní ekonomické pojmy: efektivnost Efektivní využití (rozdělení, alokace) ekonomických zdrojů je takové, které na základě daného množství zdrojů přináší maximální možné uspokojení potřeb

22 Národohospodářská teorie (ekonomie) popisuje a zkoumá, jak ekonomické subjekty i společnost jako celek volí – a jak by měly volit – mezi různými možnostmi využití omezených zdrojů sloužících k uspokojení jejich svých potřeb popisuje a zkoumá, jak ekonomické subjekty i společnost jako celek volí – a jak by měly volit – mezi různými možnostmi využití omezených zdrojů sloužících k uspokojení jejich svých potřeb

23 Základní ekonomická otázka jak by měla společnost využít svých omezených zdrojů tak, aby dosáhla nejvyššího uspokojení svých potřeb jak by měla společnost využít svých omezených zdrojů tak, aby dosáhla nejvyššího uspokojení svých potřeb

24 Základní ekonomická otázka základní národohospodářskou otázku lze rozdělit do tří otázek dílčích základní národohospodářskou otázku lze rozdělit do tří otázek dílčích

25 Tři dílčí ekonomické otázky jaké druhy statků a v jakém množství by mělo hospodářství produkovat, jaké druhy statků a v jakém množství by mělo hospodářství produkovat, jak (jakými metodami, na jakých místech, v jakých podnicích apod.) by je mělo vyrábět jak (jakými metodami, na jakých místech, v jakých podnicích apod.) by je mělo vyrábět jak by vyrobené statky měly být rozděleny (distribuovány) mezi členy společnosti jak by vyrobené statky měly být rozděleny (distribuovány) mezi členy společnosti

26 Pozitivní a normativní ekonomie pozitivní ekonomie: zabývá se světem, „tak jak je“, tj. zákonitostmi v jednání ekonomických subjektů pozitivní ekonomie: zabývá se světem, „tak jak je“, tj. zákonitostmi v jednání ekonomických subjektů jejím výsledkem jsou ekonomické principy a modely sloužící k pochopení a predikci ekonomických jevů jejím výsledkem jsou ekonomické principy a modely sloužící k pochopení a predikci ekonomických jevů

27 Pozitivní ekonomie: ekonomické principy a modely ekonomické principy udávají trvalé vztahy mezi ekonomickými jevy (např. zákon poptávky) ekonomické principy udávají trvalé vztahy mezi ekonomickými jevy (např. zákon poptávky) ekonomické modely představují (zjednodušené) vztahy mezi ekonomickými jevy zachycené často v podobě diagramů (grafů) nebo vzorců (např. graf křivky poptávky) ekonomické modely představují (zjednodušené) vztahy mezi ekonomickými jevy zachycené často v podobě diagramů (grafů) nebo vzorců (např. graf křivky poptávky)

28 Ekonomické principy a modely častým zdrojem zjednodušení ekonomických modelů je předpoklad ceteris paribus, tj. „za jinak stejných okolností“. častým zdrojem zjednodušení ekonomických modelů je předpoklad ceteris paribus, tj. „za jinak stejných okolností“. příkladem je závislost mezi cenou zboží a zájmem o jeho koupi za předpokladu, že příjmy spotřebitelů zůstávají neměnné příkladem je závislost mezi cenou zboží a zájmem o jeho koupi za předpokladu, že příjmy spotřebitelů zůstávají neměnné

29 Model „Homo oeconomicus“ příkladem jednoduchého ekonomického modelu je Homo oeconomicus příkladem jednoduchého ekonomického modelu je Homo oeconomicus jde o zjednodušenou představu o lidském rozhodování, podle které se lidé rozhodují tak, aby dosáhli co nejvyššího osobního užitku jde o zjednodušenou představu o lidském rozhodování, podle které se lidé rozhodují tak, aby dosáhli co nejvyššího osobního užitku predikce na základě modelu: lidé budou (v určité situaci) reagovat především na základě ekonomických stimulů predikce na základě modelu: lidé budou (v určité situaci) reagovat především na základě ekonomických stimulů

30 Modely pozitivní ekonomie nejsou vždy jednotné Ekonomie je jedinou vědou, za kterou mohou dvě osoby dostat Nobelovu cenu, i když zastávají zcela odlišné názory

31 Normativní ekonomie normativní ekonomie: zabývá se světem, „jaký by měl být“. normativní ekonomie: zabývá se světem, „jaký by měl být“. formuluje doporučení pro jednání (rozhodování) ekonomických subjektů (jednotlivců, firem, vlád), může však být ovlivněna osobními hodnotami či ideologií. formuluje doporučení pro jednání (rozhodování) ekonomických subjektů (jednotlivců, firem, vlád), může však být ovlivněna osobními hodnotami či ideologií.

32 Normativní ekonomie příkladem normativní ekonomie jsou doporučení týkající se řešení nezaměstnanosti příkladem normativní ekonomie jsou doporučení týkající se řešení nezaměstnanosti

33 Normativní ekonomie příklad hospodářsko-politických doporučení ke snížení nezaměstnanosti: příklad hospodářsko-politických doporučení ke snížení nezaměstnanosti: zvýšit poptávku spotřebitelů, zvýšit poptávku spotřebitelů, podpořit rekvalifikaci nezaměstnaných, podpořit rekvalifikaci nezaměstnaných, snížit podporu v nezaměstnanosti, snížit podporu v nezaměstnanosti, změnit způsob výpočtu míry nezaměstnanosti změnit způsob výpočtu míry nezaměstnanosti

34 Z ekonomické historie: prvá hospodářskopolitická doporučení a jejich důsledky tzv. merkantilisté tvrdily, že vlády by měly podporovat ekonomiku pomocí zákonů posilujících export a omezujících dovoz tzv. merkantilisté tvrdily, že vlády by měly podporovat ekonomiku pomocí zákonů posilujících export a omezujících dovoz přebytek vývozu nad dovozem měl vést k růstu státních zásob zlata či stříbra přebytek vývozu nad dovozem měl vést k růstu státních zásob zlata či stříbra Velká Británie pod vlivem těchto cílů přijala ve svých amerických koloniích tzv. navigační zákony, které vedly ke vzniku USA Velká Británie pod vlivem těchto cílů přijala ve svých amerických koloniích tzv. navigační zákony, které vedly ke vzniku USA

35 Mikroekonomie a makroekonomie mikroekonomie: zkoumá chování (rozhodování) ekonomických subjektů (jednotlivců, domácností, firem) a jejich vzájemné vztahy. Tvoří základ národohospodářské teorie. mikroekonomie: zkoumá chování (rozhodování) ekonomických subjektů (jednotlivců, domácností, firem) a jejich vzájemné vztahy. Tvoří základ národohospodářské teorie. makroekonomie: věnuje se fungování a vývoji národního hospodářství jako celku. makroekonomie: věnuje se fungování a vývoji národního hospodářství jako celku. nejedná se o dvě samostatné součásti ekonomické teorie, ale o dva různé pohledy na ekonomickou realitu nejedná se o dvě samostatné součásti ekonomické teorie, ale o dva různé pohledy na ekonomickou realitu

36 Mikroekonomie K otázkám, které zkoumá, patří např. K otázkám, které zkoumá, patří např.  zájem subjektů nabízet určité statky k prodeji anebo je naopak poptávat statky k prodeji anebo je naopak poptávat  příčiny vývoje tržních cen různých statků statků  vliv změn zákonů na změny chování ekonomických subjektů ekonomických subjektů

37 Makroekonomie Zabývá se mj. Zabývá se mj.  vývojem celkového množství vyrobené produkce či celkovými příjmy, jež hospodářství vytváří (např. otázkou, proč jsou příjmy v určité zemi vyšší než v jiné)  důsledky, které přináší změna množství peněz v oběhu,

38 Makroekonomie Zabývá se mj. Zabývá se mj.  vývojem cenové hladiny (např. proč rostou ceny v určité době rychleji než jindy)  důsledky změn daňové a výdajové politiky vlád,  mezinárodními ekonomickými vztahy, měnovými kurzy apod.

39 Chyby v ekonomickém uvažování klam „post hoc ergo propter hoc“ nedodržení ceteris paribus - předpokladu neměnnosti ostatních podmínek chyba složení: co platí pro část, platí i pro celek ignorování sekundárních (vedlejších) účinků – příkladem tzv. efekt mrtvé váhy

40 Nejčastější ekonomické „mýty“ pro růst ekonomiky je nejdůležitější spotřeba věci, které jsou skutečně potřebné (např. zdravotní péče nebo vzdělání), by měl zajišťovat stát opatření, které je příznivé pro určité odvětví, velký podnik apod., je příznivé i pro ekonomiku jako celek

41 Z historie ekonomického uvažování F. Bastiat: „Co je a co není vidět“ – příběh s rozbitým oknem F. Bastiat: „Co je a co není vidět“ – příběh s rozbitým oknem

42 Kapitola I. – Otázka 1 Ekonomické zdroje a) v průběhu času vždy rostou b) se nemohou zvyšovat c) jsou v každém okamžiku omezené d) závisejí na rozhodnutí vlády

43 Kapitola I. – Otázka 2 Názor, podle kterého by „minimální mzdy měly vzrůst tak, aby nejméně placené skupiny pracovní síly dosáhly spravedlivé mzdy,“ je příkladem a) chybného ekonomického uvažování b) tvrzení spadajícího do oblasti pozitivní ekonomie c) tvrzením normativní ekonomie d) není ekonomickým názorem

44 Kapitola I. – Otázka 3 K základním ekonomickým otázkám nepatří a) co vyrábět b) pro koho vyrábět c) jak vyrábět d) jak posílit hospodářský růst

45 Kapitola I. – Otázka 4 K metodickým chybám v ekonomickém uvažování patří a) omezování konkurence b) zvyšování státních výdajů c) prodávání pod cenou d) nedodržení předpokladu neměnnosti ostatních podmínek

46 Kapitola I. – Otázka 5 Mikroekonomie se zabývá a) malými podniky b) malými zeměmi c) chováním jednotlivců a firem d) formulací ekonomických doporučení

47 Kapitola I. – Otázka 6 Lidské potřeby a) jsou vždy fixní b) jsou omezené c) jsou neomezené d) se časem většinou snižují

48 Kapitola II. – Otázka 5 Pojem ekonomické efektivnosti se zabývá především a) dilematem omezených zdrojů-neomezených potřeb b) úvahami o rovnosti v distribuci vytvořeného bohatství c) dosažením maximálního produktu z dostupných zdrojů d) uchováním nenahraditelných přírodních zdrojů

49 Kapitola II. – Otázka 6 Ke kapitálu patří a) firemní software b) počítačový programátor c) silikon používaný k výrobě čipů d) podnikový dluhopis vydaný výrobcem počítačů

50 Základní ekonomický model: hospodářský koloběh

51 Role ekonomických subjektů Firmy –Produkují a prodávají zboží a služby –Najímají si výrobní faktory (práci, půdu, kapitál) Domácnosti –Kupují zboží a služby –Pronajímají výrobní faktory (práci, půdu, kapitál)

52 Trhy zboží a výrobních faktorů trh zboží a služeb – trh, kde se setkává zájem koupit zboží a služby (poptávka) se zájmem je prodat (nabídkou). Vytváří ceny zboží a služeb. trh zboží a služeb – trh, kde se setkává zájem koupit zboží a služby (poptávka) se zájmem je prodat (nabídkou). Vytváří ceny zboží a služeb. trh výrobních faktorů: trh, kde se střetává poptávka po nájmu výrobních faktorů s nabídkou jejich pronájmu. Vytváří ceny výrobních faktorů trh výrobních faktorů: trh, kde se střetává poptávka po nájmu výrobních faktorů s nabídkou jejich pronájmu. Vytváří ceny výrobních faktorů

53 Ceny za nájem výrobních faktorů ceny (za nájem) výrobních faktorů označujeme jako mzdy, renty, úroky a zisky ceny (za nájem) výrobních faktorů označujeme jako mzdy, renty, úroky a zisky ceny (za nájem) výrobních faktorů jsou současně příjmy jejich vlastníků (pronajímatelů) ceny (za nájem) výrobních faktorů jsou současně příjmy jejich vlastníků (pronajímatelů)

54 Model národohospodářského koloběhu Domácnosti Trh zboží a služeb Firmy Trh výrobních faktorů Práce, půda, kapitál, podnikání Výrobní faktory Výrobky a služby poptávané Výrobky a služby nabízené Příjem (důchod) Příjmy (za prodej statků) Výdaje (za statky) Mzdy, renty, zisky

55 Výkon ekonomiky výkon ekonomiky model národohospodářského koloběhu umožňuje pochopit, jak se tvoří výkon ekonomiky výkon národního hospodářství představuje celkovou hodnotu zboží a služeb určených pro konečnou spotřebu, kterou národní hospodářství vytvoří za určité období (zpravidla rok) výkon národního hospodářství představuje celkovou hodnotu zboží a služeb určených pro konečnou spotřebu, kterou národní hospodářství vytvoří za určité období (zpravidla rok)

56 Měřítka výkonu: HDP a HNP HDP: relevantní je teritoriální hledisko HDP: relevantní je teritoriální hledisko HNP: relevantní je hledisko „státní příslušnosti“ výrobních faktorů HNP: relevantní je hledisko „státní příslušnosti“ výrobních faktorů odečteme-li od těchto ukazatelů hodnotu opotřebení kapitálu, získáme čistý domácí a národní produkt odečteme-li od těchto ukazatelů hodnotu opotřebení kapitálu, získáme čistý domácí a národní produkt

57 Měření HDP metoda výdajová: souhrn všech výdajů určených na nákup finálních produktů metoda výdajová: souhrn všech výdajů určených na nákup finálních produktů HDP = C + I + G + E HDP = C + I + G + E metoda důchodová: souhrn všech důchodů, které získávají výrobní faktory za své služby metoda důchodová: souhrn všech důchodů, které získávají výrobní faktory za své služby metoda výrobní: souhrn tržních hodnot vyrobeného zboží a služeb metoda výrobní: souhrn tržních hodnot vyrobeného zboží a služeb

58 Kapitola II. – Otázka 4 V jednoduchém modelu ekonomického koloběhu odpovídají platby výrobním faktorům finančním tokům probíhajícím mezi a) finančními organizacemi a zahraničním sektorem b) domácnostmi a podnikovým sektorem c) podnikovým sektorem a trhem výrobků a služeb d) vládou a podnikovým sektorem

59 HDP Která z následujících transakcí je zahrnuta v HDP dané země? Pan Novák si koupí nový automobil. Pan Novák si koupí nový automobil. Pan Starý si koupí ojetý automobil. Pan Starý si koupí ojetý automobil. Pan Novák a pan Starý se srazí se svými auty. Každý se obrátí na právníka, aby ho zastupoval v soudní při. Pan Novák a pan Starý se srazí se svými auty. Každý se obrátí na právníka, aby ho zastupoval v soudní při. Pan Starý získá nárok na invalidní důchod. Pan Starý získá nárok na invalidní důchod.

60 Základní p rincipy ekonomického rozhodování

61 Ekonomické rozhodování představuje volbu mezi vzájemně neslučitelnými způsoby využití omezených zdrojů, např. nákupem zboží A nebo B, provedením činnosti X nebo Y apod. představuje volbu mezi vzájemně neslučitelnými způsoby využití omezených zdrojů, např. nákupem zboží A nebo B, provedením činnosti X nebo Y apod.

62 Podstata ekonomického rozhodování  správné rozhodování mezi různými vzájemně se vylučujícími možnostmi využívání omezených zdrojů vyžaduje porovnání přínosů a nákladů spojených s jednotlivými rozhodnutími

63 Ekonomické rozhodování je založeno na porovnání nákladů a přínosů

64 Porovnání přínosů a nákladů může v praxi přinášet obtíže i chyby obtížná vyčíslitelnost nákladů a přínosů – převedení na peníze obtížná vyčíslitelnost nákladů a přínosů – převedení na peníze opomenutí „nákladů ušlé příležitosti“ opomenutí „nákladů ušlé příležitosti“ zahrnutí „utopených nákladů“ zahrnutí „utopených nákladů“ nezahrnutí budoucích nákladů a přínosů nezahrnutí budoucích nákladů a přínosů uvažování v průměrných, nikoli mezních uvažování v průměrných, nikoli mezních veličinách přínosů a nákladů veličinách přínosů a nákladů

65 Náklady ušlé příležitosti náklady („cena“) jakéhokoli rozhodnutí jsou dány tím, co je třeba při něm obětovat. náklady („cena“) jakéhokoli rozhodnutí jsou dány tím, co je třeba při něm obětovat. součástí těchto nákladů jsou i ušlé „ztracené příležitosti“ součástí těchto nákladů jsou i ušlé „ztracené příležitosti“

66 Náklady ušlé příležitosti „Vše co získáváme, musí být určitým způsobem zaplaceno“ „Vše co získáváme, musí být určitým způsobem zaplaceno“ „Oběd zadarmo neexistuje“ „Oběd zadarmo neexistuje“

67 Náklady alternativ: výrobní možnosti ekonomiky různé kombinace statků, které lze vyrobit s daným množstvím zdrojů udává křivka výrobních možností různé kombinace statků, které lze vyrobit s daným množstvím zdrojů udává křivka výrobních možností Spotřební statky Kapitálové statky A B

68 Posun křivky výrobních možností Kapitálové statky Spotřební statky Yo Xo A.B.B C Y1 X1

69 ŠPAGETY PIZZA Změna křivky výrobních možností zlepšením výrobní technologie

70 Utopené náklady utopené náklady již nelze vzít zpět utopené náklady již nelze vzít zpět racionální rozhodnutí by proto neměly ovlivňovat racionální rozhodnutí by proto neměly ovlivňovat reálné rozhodování je však často ovlivněno „averzí vůči ztrátě“ reálné rozhodování je však často ovlivněno „averzí vůči ztrátě“

71 Mezní veličiny mezní veličiny udávají změny výnosů a nákladů spojených s jednotlivými rozhodnutími mezní veličiny udávají změny výnosů a nákladů spojených s jednotlivými rozhodnutími racionální rozhodování je založeno na mezních veličinách - porovnává mezní náklady a přínosy jednotlivých možností racionální rozhodování je založeno na mezních veličinách - porovnává mezní náklady a přínosy jednotlivých možností

72 Kapitola II. – Otázka 1 Hodnota toho nejcennějšího, co musíme při určitém rozhodnutí obětovat, se nazývá a) alternativa b) náklady spotřebitele c) náklady ušlých příležitostí d) výrobní náklady

73 Kapitola II. – Otázka 2 Posun po křivce výrobních možností znamená a) přechod k jiné kombinaci produktů, kterou ekonomika může vyrábět b) zvýšení výrobních možností ekonomiky, například při přechodu na nové technologie c) možnost zvýšení produkce spotřebního zboží na úkor kapitálových statků d) ztrátu možnosti uspokojovat potřeby společnosti

74 Kapitola II. – Otázka 3 Která z následujících událostí povede k posunu křivky výrobních možností směrem doleva? a) zvýšení rozsahu pracovní síly b) vybudování nových továren c) pokles dostupných přírodních zdrojů d) uplatnění nových technologií

75 Tržní systém a úloha státu v ekonomice

76 Trh jako nástroj směny nástroj (organizované) směny statků probíhající mezi kupujícími a prodávajícími (v rámci určité oblasti, během daného časového období apod.) nástroj (organizované) směny statků probíhající mezi kupujícími a prodávajícími (v rámci určité oblasti, během daného časového období apod.) směna, ke které na trhu dochází, je dobrovolná (vzájemně výhodná) směna, ke které na trhu dochází, je dobrovolná (vzájemně výhodná)

77 Tržní cena cena, při které se zájem prodávajících prodat a kupujících koupit vzájemně vyrovnávají, tj. která „čistí“ trh cena, při které se zájem prodávajících prodat a kupujících koupit vzájemně vyrovnávají, tj. která „čistí“ trh vzniká v soutěži mezi nabízejícími i kupujícími vzniká v soutěži mezi nabízejícími i kupujícími

78 Trh a ekonomický blabobyt směna na trhu zvyšuje ekonomický blahobyt: vytváří přebytek spotřebitele a výrobce směna na trhu zvyšuje ekonomický blahobyt: vytváří přebytek spotřebitele a výrobce

79 Přebytek spotřebitele rozdíl mezi částkou, kterou je individuální spotřebitel ochoten za dané zboží zaplatit (tzv.poptávkovou cenou) a jeho tržní cenou celkový (tržní) spotřebitelský přebytek - souhrn individuálních přebytků spotřebitele

80 Přebytek výrobce rozdíl mezi nejnižší částkou, za kterou je výrobce ochoten dané zboží prodat, a jeho tržní cenou celkový (tržní) přebytek výrobce - souhrn individuálních přebytků výrobce

81 Celkový přebytek součet přebytků spotřebitelů a výrobců odpovídá rozdílu mezi hodnotou nakupovaného zboží pro kupující a náklady jeho výrobců je souhrnnou mírou ekonomického blahobytu, který tržní směna (dobrovolná směna, ke které dochází za tržní cenu) vytváří

82 Tržní cena a ekonomický přebytek celkový přebytek (blahobyt) je maximální v podmínkách tržní ceny (rovnováhy): žádný ekonomický subjekt nemůže svou situaci zlepšit, aniž se by se zhoršila situace jiných subjektů. situace odpovídá tzv. Paretovu kritériu efektivity

83 Trh v širším pojetí systém rozhodující o rozdělování (alokaci) zdrojů v národním hospodářství systém rozhodující o rozdělování (alokaci) zdrojů v národním hospodářství řeší otázku „co, jak a pro koho vyrábět“ řeší otázku „co, jak a pro koho vyrábět“

84 Trh v širším pojetí cen k alokaci ekonomických zdrojů dochází v tržním systému působením cen tržní systém cenový systém tržní systém  cenový systém

85 Funkce cen informační informační alokační alokační distribuční distribuční

86 Informační funkce ceny informace o zájmu spotřebitelů (ochota spotřebitelů platit) informace o zájmu spotřebitelů (ochota spotřebitelů platit) informace o nákladech výrobců (co je třeba pro výrobu určitého zboží obětovat) informace o nákladech výrobců (co je třeba pro výrobu určitého zboží obětovat)

87 Alokační a distribuční funkce cen alokační funkce ceny: pobídky k růstu či poklesu výroby (prostřednictvím zisku) alokační funkce ceny: pobídky k růstu či poklesu výroby (prostřednictvím zisku) distribuční funkce ceny: statek získávají ti, kterým přinese největší hodnotu (prostřednictvím ochoty, za něj zaplatit) distribuční funkce ceny: statek získávají ti, kterým přinese největší hodnotu (prostřednictvím ochoty, za něj zaplatit)

88 Základní předpoklady tržního (cenového) systému soukromé vlastnictví kapitálových statků soukromé vlastnictví kapitálových statků volný pohyb cen volný pohyb cen volná soutěž nabízejících i kupujících (tržní konkurence) volná soutěž nabízejících i kupujících (tržní konkurence)

89 Soukromé vlastnictví kapitálových statků   dává vlastníkům motivaci k efektivnímu využívání, udržování a rozvoji majetku   vytváří trh vlastnických práv

90 Volný pohyb cen volné přizpůsobení cen statků jejich poptávce a nabídce volné přizpůsobení cen statků jejich poptávce a nabídce bariéry volného pohybu cen vedou k nedostatku, přebytku či alternativním distribučním mechanismům bariéry volného pohybu cen vedou k nedostatku, přebytku či alternativním distribučním mechanismům

91 Volná konkurence soutěž mezi prodávajícími, kupujícími i napříč trhem soutěž mezi prodávajícími, kupujícími i napříč trhem soutěž prodávajících motivuje ke snižování nákladů, růstu kvality a inovacím soutěž prodávajících motivuje ke snižování nákladů, růstu kvality a inovacím

92 Další typy ekonomických systémů tradiční ekonomika centrálně řízená (příkazová) ekonomika smíšená ekonomika

93 Typy ekonomických systémů Kapitalismus: zemědělec vychová dvě krávy, jednu prodá a koupí si býka Kapitalismus: zemědělec vychová dvě krávy, jednu prodá a koupí si býka Socialismus: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu jednu vezme a dá ji někomu jinému Socialismus: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu jednu vezme a dá ji někomu jinému Regulovaná ekonomika: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu je sebere a umístí je do stáje, kde se o ně budou starat odborníci na drůbež. Původní zemědělec se stará o jejich kuřata. Stát oběma platí dotace za to, že nevyrábějí příliš Regulovaná ekonomika: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu je sebere a umístí je do stáje, kde se o ně budou starat odborníci na drůbež. Původní zemědělec se stará o jejich kuřata. Stát oběma platí dotace za to, že nevyrábějí příliš Východoevropský kapitalismus: zemědělec prodává mléko ředěné vodou s označením „bio“. Chce-li někdo účtenku, zaplatí dvojnásobnou cenu. Krávy mu nakonec někdo ukradne. Východoevropský kapitalismus: zemědělec prodává mléko ředěné vodou s označením „bio“. Chce-li někdo účtenku, zaplatí dvojnásobnou cenu. Krávy mu nakonec někdo ukradne.

94 Zásahy vlády do ekonomiky: státní regulace ekonomiky mikroekonomická regulace – snaha vlády změnit rozhodování jednotlivých subjektů mikroekonomická regulace – snaha vlády změnit rozhodování jednotlivých subjektů makroekonomická regulace (hospodářská politika) – snaha vlády ovlivnit vývoj ekonomiky jako celku makroekonomická regulace (hospodářská politika) – snaha vlády ovlivnit vývoj ekonomiky jako celku

95 Kontroverzní otázka státních zásahů část ekonomů/politiků volá po rostoucích státních zásazích do tržního systému – intervencionistické proudy ekonomického myšlení část ekonomů chce nechat trh volně působit (v duchu doktríny „laissez - faire“)

96 Mikroekonomická regulace administrativní, resp. přímá (zákazy, příkazy, omezení, licence, kontroly,) administrativní, resp. přímá (zákazy, příkazy, omezení, licence, kontroly,) ekonomická, resp. nepřímá (především daně a subvence) ekonomická, resp. nepřímá (především daně a subvence)

97 Základní oblasti mikroekonomické regulace vymahatelnost (ochrana) vlastnických práv a smluvních ujednání omezení tzv. tržních selhání

98 Tržní selhání situace, kdy tržní systém nevede k efektivnímu využití zdrojů příklady tržního selhání: - narušení konkurence (tržní síla) - nedostatečné (asymetrické) informace - externality - veřejné statky

99 Tržní selhání – tržní síla v oblastech, kde je možná konkurence → antitrustové zákony v oblastech, kde konkurence možná není (přirozené monopoly) → státní cenová regulace

100 Tržní selhání - externality vedlejší důsledky soukromých ekonomických činností, které negativně či pozitivně ovlivňují jiné subjekty, aniž za ně získají odškodnění či za ně platí vedlejší důsledky soukromých ekonomických činností, které negativně či pozitivně ovlivňují jiné subjekty, aniž za ně získají odškodnění či za ně platí vznikají při výrobě i spotřebě vznikají při výrobě i spotřebě zásah státu je možný ve formě přímé i nepřímé regulace zásah státu je možný ve formě přímé i nepřímé regulace

101 Tržní selhání – asymetrické informace situace, v níž jeden z účastníků směny disponuje více informacemi než druhý zásah státu - právní předpisy týkající se označování výrobků - podpora dostupnosti informací o vlastnostech zboží a služeb

102 Tržní selhání – veřejné statky

103 statky, které tržní systém nedokáže nabídnout, neboť k jejich výrobě soukromé subjekty nemotivuje důvod: problém „černého pasažéra“

104 Cíle makroregulace (hospodářské politiky) ekonomický růst zaměstnanost stabilita cen vnější stabilita/konkurenceschopnost vyrovnanost rozpočtu ekonomická svoboda omezení sociálně-ekonomické nerovnost

105 Magický čtyřúhelník jednotlivé hospodářsko-politické cíle se mohou v doplňovat (komplementární cíle) nebo vylučovat (konfliktní cíle) nejznámějšími cíli, které se navzájem vylučují jsou cenová stability a vysoká zaměstnanost základní cíle hospodářské politiky se někdy vyjadřují pomocí tzv. magického čtyřúhelníku. základní cíle hospodářské politiky se někdy vyjadřují pomocí tzv. magického čtyřúhelníku.

106 Magický čtyřúhelník

107 Soukromý a veřejný sektor soukromý sektor: dobrovolné rozhodování na základě vlastních zájmů rozhodování volených zástupců na základě „veřejného“ zájmu

108 Soukromý a veřejný sektor tržní selhání x selhání vlády úloha státu: kvantitativní vyjádření

109 Kapitola III. – Otázka 1 Zboží, služby a ekonomické zdroje jsou v čistě tržní ekonomice rozdělovány a) na základě stanovených přídělů b) prostřednictvím cen c) na základě opatření vlády d) prostřednictvím tržní nerovnováhy

110 Kapitola III. – Otázka 2 V čistě tržním systému a) vláda plánuje výrobu b) ekonomické problémy jsou řešeny vládou a trhem c) ceny se přizpůsobují potřebám spotřebitelů a nedostatku zboží d) je role neviditelné ruky trhu omezená

111 Kapitola III. – Otázka 3 Tržní selhání může vzniknout v důsledku a) externalit b) státních zásahů c) nízké nabídky d) nízké poptávky

112 Kapitola III. – Otázka 4 Soused, který topí nekvalitním palivem vytvářejícím nepříjemný dým, vytváří a) externalitu na straně výroby b) externalitu na straně spotřeby c) náklady alternativ d) nic z výše uvedeného

113 Kapitola III. – Otázka 5 K úkolům makroekonomické politiky vlády mimo jiné patří a) podpora konkurence b) určení výše státních výdajů a zdanění c) poskytování veřejných statků d) korekce externalit

114 Kapitola III. – Otázka 6 Pokud by byla produkce veřejných statků ponechána soukromému sektoru ekonomiky a) výsledkem by byla vyšší efektivita jejich výroby, protože veřejný sektor je často neefektivní b) vláda by byla nucena pro financování veřejných služeb zvýšit daně c) vyrábělo by se více veřejných statků, než společnost vyžaduje d) problém černého pasažéra by vedl k výrobě nižšího množství těchto statků, než je společensky efektivní

115 Poptávka, nabídka a tržní rovnováha

116 Poptávka a nabídka – základní nástroje ekonomické analýzy jak vytrénovat papouška, aby to vypadalo, že rozumí ekonomii: stačí ho naučit, aby na každou otázku reagoval slovy „poptávka a nabídka“

117 Poptávka zájem a schopnost spotřebitelů zájem a schopnost spotřebitelů koupit si určité množství daného statku v závislosti na jeho ceně

118 Poptávka individuální poptávka: poptávka po určitém statku ze strany jediného kupujícího tržní poptávka: poptávka na trhu určitého statku, tj. souhrn všech individuálních poptávek

119 Zákon poptávky množství poptávaného zboží je nepřímo závislé na jeho ceně (za předpokladu ceteris paribus)

120 Poptávka a poptávané množství nutno odlišit poptávku od poptávaného množství nutno odlišit poptávku od poptávaného množství - poptávka: závislost poptávaného (kupovaného) - poptávka: závislost poptávaného (kupovaného) množství na ceně množství na ceně - poptávané množství: množství statku, které - poptávané množství: množství statku, které spotřebitelé poptávají (kupují) při určité ceně spotřebitelé poptávají (kupují) při určité ceně tohoto statku tohoto statku

121 Empirické zachycení poptávky Cena Poptávané množství 1,258 1,00 1,0014 0,75 0,7520 0,50 0,5026 0,25 0,2532

122 Křivka poptávky Křivka poptávky je klesající (nezávisle a závisle proměnná jsou zobrazeny obráceně, než je obvyklé) Cena Poptávané množství D (Poptávka) Trh zmrzliny

123 Proč je křivka poptávky klesající? důchodový efekt důchodový efekt substituční efekt substituční efekt klesající mezní užitek klesající mezní užitek

124 Rozhodování spotřebitele celkový užitek spotřebitele: uspokojení spotřebitele z nakupovaných statků rozhodování spotřebitele: spotřebitel se rozhoduje, jaké množství jednotlivých statků si koupit, tj. jak rozdělit svůj příjem mezi různé statky racionální rozhodování spotřebitele: rozhodování vedoucí k nejvyššímu užitku spotřebitele

125 Rozhodování spotřebitele mezní užitek spotřebitele: uspokojení spotřebitele z další (dodatečné) jednotky nakupovaného statku princip klesajícího mezního užitku: mezní užitek s rostoucí spotřebou statku klesá racionální spotřebitel: zvyšuje svůj nákup určitého statku pouze do takového množství, při kterém je mezní užitek statku vyšší nebo alespoň roven jeho ceně

126 Pružnost pružnost (elasticita): ekonomický pojem zachycující míru (relativní) změny určité veličiny (závisle proměnné) vyvolané jednotkovou relativní změnou jiné veličiny (nezávisle proměnné). graficky odpovídá strmosti či plochosti křivek.

127 Pružnost poptávky pružnost poptávky: míra, do jaké relativní změna ceny určitého statku ovlivní relativní změnu jeho poptávaného množství poptávka může být elastická nebo neelastická, dokonale elastická, dokonale neelastická apod.

128 Graf elasticity poptávky Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Q3Q3 Q2Q2 Q1Q1 P1P1 P2P2 P3P3 P3P3 D D Elastická poptávka Neelastická

129 Graf elasticity poptávky QQ P P D D Dokonale elastická poptávka Dokonale neelastická poptávka

130 Změny poptávky Nutno odlišit změny poptávaného množství (posun po křivce poptávky) a změny poptávky (posuny křivky poptávky) - posun po křivce: změna poptávaného množství pod vlivem změny ceny - posun křivky: změna (křivky) poptávky vyvolaná jinými vlivy než změnou ceny daného zboží

131 Příčiny změn (posunu) poptávky změny spotřebitelských příjmů změny spotřebitelských preferencí změny relativních cen substitutů změny cen komplementárního zboží růst (pokles) počtu obyvatel změny spotřebitelských očekávání

132 Příklad: změna poptávky po „normálním zboží“ (posun poptávkové křivky doprava) při růstu důchodů Cena Poptávané množství Poptávka při důchodu 1000 Poptávka při důchodu 2000

133 Příklad: růst ceny substitutu vyvolá růst poptávky Cena Množství Původní poptávka po špagetách Trh špaget Poptávka po špagetách při vyšší ceně pizzy (subsitutu)

134 Nabídka zachycuje závislost mezi nabízeným (vyráběným) množstvím určitého statku a jeho cenou

135 Nabídka individuální nabídka: nabídka určitého statku jedním výrobcem tržní nabídka: nabídka určitého statku od různých výrobců, tj. souhrn všech individuálních nabídek

136 Zákon nabídky množství nabízeného (vyráběného) statku je přímo úměrné jeho ceně (ceteris paribus)

137 Empirické zjištění nabídky Cena Množství nabízeného zboží 1,2528 1,00 1,0024 0,75 0,7520 0,50 0,5016 0,25 0,2512

138 Křivka nabídky Křivka nabídky je rostoucí – při vyšší ceně jsou firmy schopny nabízet/prodávat více Cena Nabízené množství S (nabídka)

139 Pružnost nabídky nabídka zboží je pružná, reaguje-li nabízené množství na změnu ceny výrazně nabídka je nepružná, pokud nabízené množství reaguje na změnu ceny jen omezeně nabídka v krátkém období je méně pružná než v dlouhém období

140 Příčiny změn nabídky změny výrobních nákladů (cen vstupů) nové technologie (nové ziskové příležitosti) změny očekávání výrobců do budoucna změny v přístupu na trh (bariéry vstupu) změny daní

141 Příklad: zvýšení nabídky piva při poklesu cen chmele Cena piva Nabízené množství S (Křivka nabídky při vyšší ceně chmele) S´ (Křivka nabídky při nižší ceně chmele) Trh piva

142 Tržní rovnováha odpovídá ceně, při které se poptávané množství právě rovná nabízenému na trhu při ní nevzniká nedostatek ani přebytek graficky je dána průsečíkem křivky poptávky a nabídky

143 Graf tržní rovnováhy: rovnovážná cena a rovnovážné množství QQEQE P PEPE S D E

144 Zákon poptávky a nabídky Ceny se dříve nebo později ustálí na rovnovážné úrovni, tj. na úrovni, která nabízené a prodávané množství vyrovná Rovnovážná cena je stabilní – změní se jen tehdy, dojde-li ke změně poptávky nebo nabídky

145 Vznik rovnovážné ceny: model konvergující pavučiny S D E´ F´ E´´ E F´´ Q´´QEQE Q´ P´´ PEPE P´ Q P

146 Tržní rovnováha z hlediska různých období Podmínky rovnováhy se v jednotlivých časových obdobích liší Velmi krátké období – nabídka je zcela nepružná, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny. Krátké období – pružnost nabídky je vyšší, růst ceny je nižší než ve velmi krátkém období.

147 Tržní rovnováha z hlediska různých období Dlouhé období – pružnost nabídky je vyšší než v předchozích případech, pohyb ceny je nižší než v období krátkém Velmi dlouhé období – dochází ke zvýšení objemu prodávaného zboží, dopad na cenu však může být různý, protože roste poptávka i nabídka. Změna ceny závisí na tom, zda je větší růst nabídky (to by vedlo k poklesu ceny) nebo poptávky (to by vedlo k růstu ceny)

148 Zákon jedné ceny Cena se ustálí na stejné výši i na prostorově diferencovaných trzích

149 Ke změně rovnovážné ceny může dojít změnou (posunem) poptávky (změnami spotřebitelských příjmů, preferencí, cen substitutů a komplementárních statků) změnou (posunem) poptávky (změnami spotřebitelských příjmů, preferencí, cen substitutů a komplementárních statků) změnou (posunem) nabídky (změnou cen vstupů, technologií, daní) změnou (posunem) nabídky (změnou cen vstupů, technologií, daní)

150 Změna rovnováhy pod vlivem současné změny poptávky a nabídky S1S1 S1S1 S2S2 D2D2 D1D1 E2E2 E1E1 Q2Q2 Q1Q1 P1P1 P2P2 Q P S2S2 E2E2 E1E1 D1D1 D2D2 P2P2 P1P1 Q1Q1 Q2Q2 Q

151 S1S1 S1S1 S2S2 D2D2 D1D1 E2E2 E1E1 Q2Q2 Q1Q1 P1P1 P2P2 Q P S2S2 E2E2 E1E1 D1D1 D2D2 P2P2 P1P1 Q1Q1 Q2Q2 Q P

152 Příklad: pokles příjmů vede k růstu poptávky po inferiorním zboží, vyvolávajícímu růst jeho ceny P Q p0p0 q0q0 S D (vyšší důchody) D´ (nižší důchody) p1p1 q1q1 Nová (vyšší) rovnovážná cena Převis poptávky

153 P Q S (auta) p0p0 q0q0 D (při nižší ceně benzínu) D´ (při vyšší ceně benzínu) p1p1 q1q1 Převis nabídky Příklad: Auta a benzín jsou komplementárními statky. Cena benzínu se zvýší, poptávka po autech v důsledku toho klesne a jejich cena se sníží Nižší cena a nabízené množství

154 P Q p0p0 q0q0 S (původní platy) D Příklad: platy na (soukromých) univerzitách vzrostou, nabídka studentských míst se proto sníží, cena studia vzroste. S´ (vyšší platy) Nabídka klesne, vznikne převis poptávky p1p1 q1q1 Cena studia vzroste, počet studentů se sníží

155 Analýza poptávky a nabídky základní ekonomický nástroj - slouží k vysvětlení a predikci ekonomických jevů základní ekonomický nástroj - slouží k vysvětlení a predikci ekonomických jevů

156 Analýza poptávky a nabídky: příklad nízká důchodová pružnost poptávky po potravinách omezuje růst spotřeby potravin při růstu důchodů nízká důchodová pružnost poptávky po potravinách omezuje růst spotřeby potravin při růstu důchodů technický pokrok vede k růstu nabídky potravin technický pokrok vede k růstu nabídky potravin (relativní) ceny zemědělské produkce klesají (relativní) ceny zemědělské produkce klesají nízká cenová pružnost poptávky po potravinách vede k poklesu příjmů zemědělců nízká cenová pružnost poptávky po potravinách vede k poklesu příjmů zemědělců

157 Zásahy státu do cen přímé cenové intervence: cenové limity, např. stropy, nebo minimální ceny, např. minimální mzda přímé cenové intervence: cenové limity, např. stropy, nebo minimální ceny, např. minimální mzda nepřímé cenové intervence: daně, např. spotřební daně, cla, nebo dotace nepřímé cenové intervence: daně, např. spotřební daně, cla, nebo dotace

158 Důsledky přímé cenové intervence Trvalý převis poptávky nad nabídkou nebo nebo naopak Trvalý převis poptávky nad nabídkou nebo nebo naopak Převis poptávky nastává, jestliže je při dané (regulované) ceně poptávané množství vyšší než nabízené Převis poptávky nastává, jestliže je při dané (regulované) ceně poptávané množství vyšší než nabízené Převis nabídky nastává, jestliže při dané ceně nabízené množství převyšuje poptávané Převis nabídky nastává, jestliže při dané ceně nabízené množství převyšuje poptávané

159 Vliv cenových stropů S D q p p(max) Cena nemůže být vyšší než p(max), na trhu bude vždy převis poptávky

160 Vliv spodních cenových mezí (minimální mzdy, minimální ceny zemědělských produktů apod.) S D q p p(min) Cena nemůže klesnout pod P (min), na trhu bude vždy převis nabídky

161 Tržní nerovnováha a ekonomická efektivnost v podmínkách tržní rovnováhy se mezní užitek zboží rovná mezním nákladům na jeho výrobu v podmínkách tržní rovnováhy se mezní užitek zboží rovná mezním nákladům na jeho výrobu platí, že MU = MC = P platí, že MU = MC = P

162 Tržní nerovnováha a ekonomická efektivnost je-li poptávané množství je vyšší než nabízené, platí, že MU > P. je-li poptávané množství je vyšší než nabízené, platí, že MU > P. mezní užitek tohoto zboží je vyšší než náklady na jeho získání mezní užitek tohoto zboží je vyšší než náklady na jeho získání

163 Tržní nerovnováha a ekonomická efektivnost je-li mezní užitek nějakého statku vyšší než jeho mezní náklady, je tohoto zboží z pohledu ekonomické efektivity vyrobeno málo je-li mezní užitek nějakého statku vyšší než jeho mezní náklady, je tohoto zboží z pohledu ekonomické efektivity vyrobeno málo efektivnost se zvýší přesunem části výrobních faktorů na výrobu tohoto statku efektivnost se zvýší přesunem části výrobních faktorů na výrobu tohoto statku

164 Tržní nerovnováha a ekonomická efektivnost je-li nabízené množství vyšší než poptávané, jsou jeho mezní náklady vyšší než jeho mezní užitek je-li nabízené množství vyšší než poptávané, jsou jeho mezní náklady vyšší než jeho mezní užitek zboží je vyrobeno více, než odpovídá optimu zboží je vyrobeno více, než odpovídá optimu efektivnost je možno zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků efektivnost je možno zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků

165 Důsledky nepřímých cenových intervencí (spotřebních či dovozních daní stát zavede (zvýší) daň stát zavede (zvýší) daň daň působí stejně jako zvýšení ceny vstupů: sníží nabídku daň působí stejně jako zvýšení ceny vstupů: sníží nabídku cena se zvýší o částku nižší, než je výše daně (v závislosti na pružnosti poptávky a nabídky), prodané množství klesne cena se zvýší o částku nižší, než je výše daně (v závislosti na pružnosti poptávky a nabídky), prodané množství klesne daňový příjem státu bude odpovídat výši daně násobené objemem prodaných jednotek daňový příjem státu bude odpovídat výši daně násobené objemem prodaných jednotek

166 Daň posune nabídku a vytvoří novou rovnováhu pEpE QEQE S D Q P S + tax Posun nabídky odpovídající výši daně

167 Výběr daně ovlivní objem prodaných jednotek S D Q P S + tax Celkový výběr daně

168 Daňové břemeno daň (daňové břemeno) hradí spotřebitelé i prodávající spotřebitelé ji hradí ve vyšších cenách prodávající ji hradí snížením svých příjmů

169 Jak se daňové břemeno dělí S+Tax D S P Q Břemeno kupujících Břemeno prodávajících Daňové příjmy státu pocházejí od kupujících i prodávajících

170 Jak se daňové břemeno dělí Při dané poptávce vede pružnější (plošší) nabídka k vyšší daňové zátěži kupujících Při dané nabídce vede pružnější (plošší) poptávka k vyšší daňové zátěži prodávajících Méně pružná poptávka a méně pružná nabídka příjmy státu zvyšují

171 Kapitola IV. – Otázka 1 Součtem množství určitého zboží poptávaného různými lidmi dostaneme a) tržní poptávku b) tržní nabídku c) individuální poptávku d) individuální nabídku

172 Kapitola IV. – Otázka 2 Cenová pružnost poptávky udává a) reakci poptávaného množství na změnu ceny b) jak daleko se křivka poptávky posune c) změny v ceně d) změny poptávaného množství

173 Kapitola IV. – Otázka 3 Pokud se váš příjem zdvojnásobí a ceny zboží, které kupujete, vzrostou dvakrát, pak vaše poptávka po tomto zboží za jinak stejných okolností a) se nezmění b) se sníží c) se posune

174 Kapitola IV. – Otázka 4 Substituční efekt cenového poklesu a) vede k růstu poptávaného množství b) vede k poklesu poptávaného množství c) nemá na poptávané množství vliv

175 Kapitola IV. – Otázka 5 Kladné křížové pružnosti poptávky znamenají, že dané statky jsou a) komplementární b) substituční c) luxusní d) nezbytné

176 Kapitola IV. – Otázka 6 Křivku nabídky mohou ovlivnit a) používané technologie b) náklady na vstupy do výroby c) zásahy vlády do ekonomiky d) všechny výše uvedené faktory

177 Rozhodování, ekonomika a správa firem

178 Zisk základním cílem firmy (z dlouhodobého hlediska) je maximalizace zisku základním cílem firmy (z dlouhodobého hlediska) je maximalizace zisku zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady firmy zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady firmy explicitní a implicitní náklady vedou k odlišení ekonomického a účetního zisku explicitní a implicitní náklady vedou k odlišení ekonomického a účetního zisku

179 Explicitní a implicitní náklady explicitní náklady: náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Můžeme je zjistit v účetních výkazech explicitní náklady: náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Můžeme je zjistit v účetních výkazech implicitní náklady: náklady, které firma (reálně) neplatí. Jedná se o ušlý příjem z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví firmy, jde tedy o náklady alternativ či ušlých příležitostí. implicitní náklady: náklady, které firma (reálně) neplatí. Jedná se o ušlý příjem z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví firmy, jde tedy o náklady alternativ či ušlých příležitostí.

180 Účetní a ekonomický zisk účetní zisk = celkový příjem – explicitní náklady účetní zisk = celkový příjem – explicitní náklady ekonomický zisk = celkový příjem – explicitní náklady – implicitní náklady ekonomický zisk = celkový příjem – explicitní náklady – implicitní náklady ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady

181 Produkční funkce a křivka celkových nákladů produkční funkce: vztah mezi množstvím použitých vstupů (výrobních faktorů) a rozsahem vyrobené produkce produkční funkce: vztah mezi množstvím použitých vstupů (výrobních faktorů) a rozsahem vyrobené produkce průběh produkční funkce je ovlivněn principem klesajícího mezního produktu (klesajících mezních výnosů) průběh produkční funkce je ovlivněn principem klesajícího mezního produktu (klesajících mezních výnosů)

182 Produkční funkce

183 Produkční funkce a křivka celkových nákladů křivka celkových nákladů: závislost mezi množstvím vyrobené produkce a celkovými náklady firmy křivka celkových nákladů: závislost mezi množstvím vyrobené produkce a celkovými náklady firmy křivka celkových nákladů je ovlivněna průběhem produkční funkce křivka celkových nákladů je ovlivněna průběhem produkční funkce

184 Křivka celkových nákladů celkových variabilních nákladů TVC TC Q

185 Další druhy firemních nákladů celkové (účetní) náklady (TC) celkové (účetní) náklady (TC) celkové fixní náklady: náklady, které se s rozsahem výroby nemění (TFC) celkové fixní náklady: náklady, které se s rozsahem výroby nemění (TFC) celkové variabilní náklady: náklady, které s růstem výroby zvyšují (TVC) celkové variabilní náklady: náklady, které s růstem výroby zvyšují (TVC) TC = TFC + TVC TC = TFC + TVC ávislost mezi množstvím vyrobené produkce a celkovými náklady firmy ávislost mezi množstvím vyrobené produkce a celkovými náklady firmy křivka celkových nákladů je ovlivněna průběhem produkční funkce křivka celkových nákladů je ovlivněna průběhem produkční funkce

186 Průměrné náklady průměrné celkové náklady (AC): celkové náklady dělené množstvím vyrobených jednotek průměrné celkové náklady (AC): celkové náklady dělené množstvím vyrobených jednotek průměrné fixní náklady: AFC = FC/Q průměrné fixní náklady: AFC = FC/Q průměrné variabilní náklady: AVC = VC/Q průměrné variabilní náklady: AVC = VC/Q  AC = AFC + AVC

187 Křivka průměrných nákladů má tvar písmene U: se zvětšujícím se rozsahem výroby průměrné (celkové) náklady nejprve klesají, později rostou minimum křivky celkových průměrných nákladů udává efektivní rozsah výroby firmy

188 Křivka průměrných nákladů Vývoj průměrných nákladů firmy je ovlivněn dvěma principy:   princip úspor z rozsahu výroby   princip klesajícího mezního produktu

189 Mezní náklady náklady potřebné k rozšíření výroby o jednotku náklady potřebné k rozšíření výroby o jednotku mezní náklady (MC) nejdříve klesají, od určitého množství produkce rostou (v důsledku zákona klesajícího mezního produktu) mezní náklady (MC) nejdříve klesají, od určitého množství produkce rostou (v důsledku zákona klesajícího mezního produktu)

190 Křivky MC, AC, AVC a AFC AFC AVC AC MC Q Kč/Q

191 Vliv nákladů na rozhodování firmy náklady firmy jsou důležité při rozhodování firmy o pokračování nebo uzavření výroby náklady firmy jsou důležité při rozhodování firmy o pokračování nebo uzavření výroby rozhodnutí firmy o uzavření výroby může nabývat dvou podob: rozhodnutí firmy o uzavření výroby může nabývat dvou podob: - dočasné uzavření výroby - dočasné uzavření výroby - trvalé ukončení výroby (opuštění trhu) - trvalé ukončení výroby (opuštění trhu)

192 Rozhodnutí firmy o zastavení výroby   dočasné uzavření výroby: krátkodobé a vratné rozhodnutí v případě, kdy cena produktu nepokrývá průměrné variabilní náklady (celkové příjmy jsou nižší než variabilní náklady)   opuštění trhu: trvalé rozhodnutí ukončit výrobu v případě, kdy průměrné celkové náklady převyšují cenu produktu (celkové příjmy jsou nižší než celkové náklady)

193 Optimální objem výroby firmy cesta pokusů o omylů: časově náročné cesta pokusů o omylů: časově náročné marginální analýza: zjištění objemu produkce, při kterém se mezní příjmy rovnají mezním nákladům marginální analýza: zjištění objemu produkce, při kterém se mezní příjmy rovnají mezním nákladům - mezní příjem: příjem plynoucí z výroby dodatečné jednotky produkce - mezní příjem: příjem plynoucí z výroby dodatečné jednotky produkce - mezní náklady: náklady nezbytné k výrobě dodatečné jednotky produkce - mezní náklady: náklady nezbytné k výrobě dodatečné jednotky produkce

194 Optimální objem výroby firmy Mezní zisk: rozdíl mezi mezním příjmem a mezními náklady. Maximálnímu zisku odpovídá objem výroby, při které jsou mezní zisky nulové. Jde o objem, při kterém se mezní příjmy firmy rovnají jejím mezním nákladům

195 Optimální objem výroby firmy Pro firmu maximalizující zisk z toho vyplývá, že svou výrobu by měla zvyšovat až do objemu, při kterém se její mezní příjmy rovnají mezním nákladům.

196 Optimální objem výroby firmy Objem výroby, při kterém se mezní náklady rovnají mezním příjmům, je označován jako optimální objem výroby Objem výroby, při kterém se mezní náklady rovnají mezním příjmům, je označován jako optimální objem výroby Dosáhne-li firma tohoto objemu výroby, nachází se ve stavu firemní rovnováhy. Dosáhne-li firma tohoto objemu výroby, nachází se ve stavu firemní rovnováhy.

197 Poptávka firmy po výrobních faktorech na trhu výrobních faktorů (práce a kapitálu) tvoří poptávku firmy a nabídku domácnosti

198 Poptávka firmy po výrobních faktorech jako poptávka firmy po výrobních faktorech je označován zájem firmy pronajímat si určitá množství výrobních faktorů při jejich různých cenách jako poptávka firmy po výrobních faktorech je označován zájem firmy pronajímat si určitá množství výrobních faktorů při jejich různých cenách poptávka firmy po výrobních faktorech je odvozená od poptávky po produkci vyráběné danými výrobními faktory

199 Poptávka firmy po výrobních faktorech poptávka firmy po výrobních faktorech je klesající důvodem je princip klesajícího mezního produktu výrobních faktorů

200 Klesající křivka poptávka firmy po výrobních faktorech  firma maximalizující zisk usiluje o co nejefektivnější využití výrobních faktorů  výnos z dodatečné jednotky výrobního faktoru musí převýšit či přinejmenším vyrovnat jeho cenu

201 Změna poptávky firmy po výrobních faktorech změnu (posun křivky) poptávky po výrobních faktorech vyvolá: změnu (posun křivky) poptávky po výrobních faktorech vyvolá: - změna v ceně produktu - změna v ceně produktu - změna produktivity výrobního faktoru - změna produktivity výrobního faktoru - změna cen výrobních faktorů - změna cen výrobních faktorů substitučních či komplementárních substitučních či komplementárních

202 Pružnost poptávky firmy po výrobních faktorech cenová pružnost firemní poptávky po výrobních faktorech udává relativní změnu poptávaného množství daného faktoru při změně jeho ceny.

203 Pružnost poptávky po výrobních faktorech Pružnost poptávky po výrobním faktoru závisí na - cenové pružnosti poptávky po vyráběném zboží - pružnosti mezního produktu výrobního faktoru - možnosti substituce výrobního faktoru jiným - podílu nákladů na výrobní faktor na celkových nákladech firmy.

204 Volba kombinace výrobních faktorů součástí firemního rozhodování je i volba kombinace výrobních faktorů použitých při výrobě. firma maximalizující svůj zisk se snaží volit takovou kombinaci výrobních faktorů, která je pro ni nejefektivnější.

205 Volba optimální kombinace výrobních faktorů změna v ceně jakéhokoli výrobního faktoru vyvolá změnu v jejich optimální kombinaci spočívající v substituci zdraženého výrobního faktoru faktory ostatními. změna v ceně jakéhokoli výrobního faktoru vyvolá změnu v jejich optimální kombinaci spočívající v substituci zdraženého výrobního faktoru faktory ostatními.

206 Financování firmy získávání, rozdělování a užití finančních prostředků sloužících k hrazení firemních nákladů na výrobní faktory získávání, rozdělování a užití finančních prostředků sloužících k hrazení firemních nákladů na výrobní faktory

207 Financování firmy zdroje financování se nejčastěji třídí podle původu (interní a externí) a vlastnictví (vlastní a cizí) další třídění – podle účelu využití - financování běžných potřeb - financování firemního rozvoje (investic)

208 Zdroje firemního financování

209 Finanční řízení firmy cílem finančního řízení firmy je zabezpečit platební schopnost, potřebnou likviditu a dbát o finanční rentabilitu firmy

210 Finanční analýza firmy hodnocení a rozbor firemního hospodaření z finančního hlediska vychází z - rozvahy (bilance) firmy, - výsledovky (účtu zisku a ztrát) - výkazu cash flow

211 Rozvaha (bilance) firmy přehled o aktivech a pasivech firmy k určitému okamžiku přehled o aktivech a pasivech firmy k určitému okamžiku aktiva: složení majetku, s nímž podnik hospodaří aktiva: složení majetku, s nímž podnik hospodaří pasiva: zdroje, z nichž byl majetek pořízen pasiva: zdroje, z nichž byl majetek pořízen

212 Rozvaha (bilance) firmy zahrnuje dva úhly pohledu na majetek firmy zahrnuje dva úhly pohledu na majetek firmy vyjadřuje skutečnost, že majetek, s nímž firma hospodaří, musí být financován z určitého finančního zdroje vyjadřuje skutečnost, že majetek, s nímž firma hospodaří, musí být financován z určitého finančního zdroje firma nemůže mít více majetku než zdrojů, tj. AKTIVA = PASIVA firma nemůže mít více majetku než zdrojů, tj. AKTIVA = PASIVA

213 Rozvaha AKTIVAPASIVA I. DLOUHODOBÝ MAJETEK - dl. hmotný majetek - dl. nehmotný majetek - dl. finanční majetek I. VLASTNÍ KAPITÁL - základní kapitál - rezervní a kapitálové fondy - hospodářský výsledek II. OBĚŽNÁ AKTIVA - zásoby - pohledávky - krátkodobý finanční majetek II. CIZÍ ZDROJE - rezervy - závazky - úvěry

214 Účet zisku a ztrát/účetní a ekonomický zisk Příjmy z prodeje Kč 2.000,000 Náklady Práce zaměstnanců Kč 1.000,000 Nájem prostor Kč 250,000 Materiál, pohonné hmoty, Kč součástky Celkové (explicitní) náklady Kč 1.500,000 Účetní zisk = 2.000, ,000 = 500,000 Cena vlastní práce majitele firmy (implicitní náklady) = Kč 250,000 Ekonomický zisk = Kč 250,000

215 Finanční ukazatele firmy ukazatele rentability udávající r ukazatele rentability udávající rentabilitu (výnosnost) aktiv či vlastního kapitálu (ROA, ROE) ukazatele likvidity (platební schopnosti) udávající vztah mezi oběžným majetkem firmy a jejími krátkodobými závazky (pasivy) ukazatele likvidity (platební schopnosti) udávající vztah mezi oběžným majetkem firmy a jejími krátkodobými závazky (pasivy) ukazatele zadluženosti (kapitálové struktury), tj. podíl zdrojů vlastních a cizích k celkovým aktivům ukazatele zadluženosti (kapitálové struktury), tj. podíl zdrojů vlastních a cizích k celkovým aktivům

216 Oceňování podniku majetkové výnosové tržní

217 Výnosové principy ocenění hodnotu podniku netvoří pouze majetek, ale i výnosy, které podnik v budoucnu vyprodukuje hodnota je daná součtem budoucích výnosů (přepočet na současnou hodnotu) za předpokladu pokračování v činnosti výnosové metody pracují s teorií současné hodnoty peněz

218 Výnosové metody: časová hodnota peněz peníze získané nyní mají vyšší hodnotu než peníze získané v budoucnu dostanu-li dnes 1000 Kč, mohu je uložit do banky s určitým úrokem (například 10 %). Za rok si z banky mohu vybrat 1100 Kč, což je více než kdybych dostal 1000 Kč v budoucnu

219 Výnosové metody: časová hodnota peněz při výnosovém ocenění je postup opačný: potřeba vyjádřit současnou hodnotu budoucích výnosů firmy pro investora má koruna dnes větší cenu než koruna za rok, proto budou očekávané výnosy v budoucnosti mít nižší hodnotu než v současnosti převedení budoucí hodnoty na současnou označujeme jako diskontování

220 Principy firemního marketingu marketingová strategie firmy: produkt, cena, způsob prodeje, podpora prodeje („4P“) marketingová strategie firmy: produkt, cena, způsob prodeje, podpora prodeje („4P“) cenová a necenová konkurence cenová a necenová konkurence pozitivní a negativní aspekty reklamy pozitivní a negativní aspekty reklamy

221 Základní ekonomické typy firem tři základní ekonomické kategorie firmy tři základní ekonomické kategorie firmy - firma fyzické osoby - firma fyzické osoby - „neomezené“ a „omezené“ partnerství - „neomezené“ a „omezené“ partnerství - korporace - korporace ekonomický význam institutu omezeného ručení ekonomický význam institutu omezeného ručení

222 Základní ekonomické typy firem další typy firem: další typy firem: - veřejné (státní) podniky - veřejné (státní) podniky - družstva - družstva - neziskové organizace - neziskové organizace

223 Ekonomické vlastnosti (výhody a nevýhody) firem pružnost rozhodování pružnost rozhodování (ne)omezené ručení majetkem (ne)omezené ručení majetkem vázanost na osoby/transfer vlastnictví vázanost na osoby/transfer vlastnictví rozsah administrativně-právních omezení/informační povinnosti rozsah administrativně-právních omezení/informační povinnosti dostupnost kapitálových zdrojů dostupnost kapitálových zdrojů způsob zdanění způsob zdanění oddělení vlastnictví a řízení oddělení vlastnictví a řízení

224 Korporace a jejich správa Na řízení korporací se jejich vlastníci (akcionáři) podílejí pouze nepřímo, uplatněním svého hlasovacího práva Na řízení korporací se jejich vlastníci (akcionáři) podílejí pouze nepřímo, uplatněním svého hlasovacího práva Správní orgány korporace zvolené akcionáři vybírají a jmenují její vrcholové vedení (management), pomáhají stanovit strategii (směr rozvoje, klíčové přeměny, kapitálové poměry) a hodnotí (kontrolují hospodaření, resp. výkon firmy Správní orgány korporace zvolené akcionáři vybírají a jmenují její vrcholové vedení (management), pomáhají stanovit strategii (směr rozvoje, klíčové přeměny, kapitálové poměry) a hodnotí (kontrolují hospodaření, resp. výkon firmy

225 Správa korporací Profesionální management, který správa pro výkonné (exekutivní) řízení najímá, je odpovědný správnímu orgánu, nikoli přímo akcionářům. Profesionální management, který správa pro výkonné (exekutivní) řízení najímá, je odpovědný správnímu orgánu, nikoli přímo akcionářům. Úkolem správních orgánů (správních či ředitelských rad, představenstev či dozorčích rad) je přispět k efektivnímu řízení korporací a dohlížet nad sledováním zájmu jejich vlastníků Úkolem správních orgánů (správních či ředitelských rad, představenstev či dozorčích rad) je přispět k efektivnímu řízení korporací a dohlížet nad sledováním zájmu jejich vlastníků

226 Vnitřní a vnější model správy korporací (corporate governance) vnější model corporate governance charakterizuje rozptýlené akciové vlastnictví a nízký poměr mezi zadlužením a vlastním kapitálem vnitřní model corporate governance je založen na koncentrovaném vlastnictví, užším spojení vlastnictví a kontroly a vyšším poměru mezi zadlužením a vlastním kapitálem (vyšší význam bankovních úvěrů)

227 Problém „principal-agent“ nebezpečí „oportunního chování“ managementu k omezení oportunního chování přispívají instituce corporate governance působící uvnitř organizací, specializované kontrolní a informační firmy (auditoři, ratingové firmy, finanční instituce apod.) i kapitálové trhy (např. možností přátelského či nepřátelského převzetí).

228 Kapitola V. – Otázka 1 Výrobní proces je označován jako efektivní, jestliže a) je výroba maximální b) vstupy do výroby jsou minimální c) dané množství produkce nelze vyrobit s menším množstvím vstupů d) náklady výroby jsou minimální

229 Kapitola V. – Otázka 2 Jestliže křivka průměrných nákladů firmy klesá zleva doprava, je to příklad a) růstu úspor z rozsahu výroby b) poklesu úspor z rozsahu výroby c) poklesu fixních nákladů d) poklesu variabilních nákladů

230 Kapitola V. – Otázka 3 Jestliže průměrné náklady firmy rostou, pak mezní náklady a) se nemění b) jsou vyšší než průměrné náklady c) se zvyšují d) jsou nižší než průměrné náklady

231 Kapitola V. – Otázka 4 Firma z krátkodobého hlediska přestane vyrábět, pokud a) cena je vyšší než průměrné celkové náklady b) zisk je roven nule c) cena je nižší než průměrné fixní náklady d) cena je nižší než průměrné variabilní náklady

232 Kapitola V. – Otázka 5 Optimálního rozsahu výroby firma dosáhne, jestliže její a) průměrné náklady jsou nejnižší b) marginální náklady jsou rovny produkci c) marginální příjmy jsou rovny produkci d) marginální příjmy jsou rovny marginálním nákladům

233 Kapitola V. – Otázka 6 Za institut omezeného ručení firmy zpravidla platí a) vyššími daněmi b) dvojím zdaněním c) větším dohledem státu d) větší pravděpodobností úpadku

234 Struktura trhu, typy konkurence a regulace monopolů

235 Struktura trhu definuje typ trhu na základě rozsahu a typu konkurenčních vztahů na straně nabídky a poptávky jsou pro ni důležité počty firem na trhu a jejich relativní velikosti, podmínky pro vstup do odvětví a výstup z něj a možnosti výrobců ovlivnit cenu své produkce ovlivňuje efektivnost trhu – výši cen, rozsah produkce, její kvalitu apod.

236 Struktury nabídkové strany trhu Dokonalá konkurence Monopolistická konkurence Oligopol Monopol

237 Dokonalá konkurence   velké množství prodávajících a kupujících   homogenní produkt   volný vstup/výstup do odvětví   stejná míra informovanosti všech subjektů na trhu   nemožnost firmy ovlivnit cenu

238 Dokonalá konkurence firmy se stávají tzv. příjemci cen, rozhodují pouze o nákladech a objemu produkce individuální poptávka firmy po její produkci je dokonale pružná podmínka maximalizace zisku: MR = MC(P)

239 Optimum dokonale konkurenční firmy Q P =MR MC QEQE

240 Nedokonalá konkurence situace, kde je narušena jedna či více podmínek dokonalé konkurence formy (na straně nabídky): - monopolistická konkurence - oligopol - monopol

241 Monopolistická konkurence charakteristika: - - velký počet firem v odvětví - - volný vstup na trh - - diferencovaný produkt - - ceny výrobků se liší

242 Monopolistická konkurence ZISK MC AC D MR Q Q P Kč/Q

243 Oligopol charakteristika: - - několika firem se značnou tržní silou - - bariéry vstupu ztěžující příchod nových firem - - vzájemná závislost rozhodování oligopolních firem - - zpravidla diferencovaný produkt existuje několik modelů oligopolu: - smluvní oligopol - oligopol s dominantní firmou (cenové vůdcovství)

244 Smluvní oligopol AC MC MR E D Q Kč/Q P Q

245 Monopol charakteristika: - - jediný výrobce (firma) na trhu - - nemožnost získat substituční zboží či služby   základní podmínka: bariéry vstupu jiných firem na trh

246 Monopol a monopolní zisk E MC AC M O N. Z I S K MR D QQMQM PMPM Kč/Q

247 Příčiny vzniku monopolu výlučná kontrola nad důležitými vstupy výroby výlučná kontrola nad důležitými vstupy výroby výrazný efekt úspor z rozsahu výroby – přirozený monopol výrazný efekt úspor z rozsahu výroby – přirozený monopol legální monopoly (patenty, copyrighty) legální monopoly (patenty, copyrighty) poskytování státních licencí poskytování státních licencí

248 Tendence ke koncentraci: fúze a akvizice fúze: horizontální, vertikální konglomerační argumenty pro a proti fúzím

249 Důsledky monopolu monopol představuje nejzávažnější z forem tržního selhání vytváří výraznou možnost ovlivnit cenu sledování ziskového motivu u monopolního podniku není v národohospodářském zájmu (narušuje národohospodářskou efektivitu)

250 Další důsledky monopolu vede k redistribuci důchodu (monopolní zisk) vede k redistribuci důchodu (monopolní zisk) dopadá na kvalitu, inovace, úroveň služeb dopadá na kvalitu, inovace, úroveň služeb bariéry výstupu z odvětví: problém „TBTF“ bariéry výstupu z odvětví: problém „TBTF“ politické důsledky politické důsledky

251 Protimonopolní/konkurenční politika rozdíl mezi tradičním a přirozeným monopolem protimonopolní (protitrustové) zákony brání vzniku různých forem omezení konkurence včetně monopolu Ilustrace: případ Microsoft využívání veřejného vlastnictví podniků využívání veřejného vlastnictví podniků

252 Kritérium monopolní síly relevantní trh: produktové a teritoriální hledisko křížová pružnost poptávky

253 Protimonopolní/konkurenční politika regulace přirozených monopolů (regulace cen) využívání veřejného vlastnictví monopolních podniků

254 Cenová regulace monopolu MR Q Kč/Q D MC AC PMPM PRPR QRQR QMQM cenová regulace dovoluje monopolistovi stanovit cenu jen tak vysokou, aby pokryla jeho průměrné náklady.

255 Cenová diskriminace výrobce (prodejce) nabízí zboží různým skupinám spotřebitelů za různé ceny tuto politiku uplatňuje vůči skupinám odlišujícím se svou poptávkou (důchody, informace) z ekonomického pohledu přínosná, z právního odporuje dobrým mravům

256 Konkurence na straně poptávky oligopson (např. maloobchodní řetězce) monopson (např. stát)

257 Kapitola VI. – Otázka 1 Firma na dokonale konkurenčním trhu vyrábí takový objem produkce, při kterém a) je cena vyšší než mezní náklady b) je cena rovna mezním nákladům c) je cena nižší než mezní náklady d) neplatí žádné z předešlých tvrzení

258 Kapitola VI. – Otázka 2 Monopol ve srovnání s firmou na trhu dokonalé soutěže a) vyrábí méně při nižší ceně b) vyrábí více při nižší ceně c) vyrábí méně při vyšší ceně d) vyrábí více při vyšší ceně

259 Kapitola VI. – Otázka 3 Hra „vězňovo dilema“ ukazuje, že a) hráči dosáhnou lepšího výsledku, pokud spolupracují b) monopol je lepší než konkurence c) lidé vždy podvádějí d) hráči dosáhnou lepšího výsledku, pokud postupují samostatně

260 Kapitola VI. – Otázka 4 Dominantní strategie a) vede k vítězství b) vede k prohře c) vede k výhře, táhne-li hráč jako prvý d) je nejlepší strategií hráče bez ohledu na strategie jeho soupeřů

261 Kapitola VI. – Otázka 5 Pro přirozený monopol platí, že s růstem rozsahu jeho výroby klesají jeho a) mezní náklady b) celkové náklady c) průměrné náklady d) variabilní náklady

262 Kapitola VI. – Otázka 6 Ke vzniku monopolu může dojít v důsledku a) vysokých vstupních investic b) úspor z rozsahu výroby c) státních licencí d) všech výše uvedených faktorů

263 Kapitál, kapitálové trhy a investice

264 Kapitál jeden z výrobních faktorů je tvořen dříve vyrobenými prostředky, jež slouží jako vstup do další výroby s cílem dosažení vyššího zisku/vyšších výnosů v budoucnu může nabývat různých forem

265 Základní formy kapitálu fyzický (kapitálové statky) finanční lidský

266 Fyzický kapitál vyrobené hmotné statky používané k další výrobě zboží a služeb věcné druhy: zásoby, zařízení, stavby, infrastruktura úloha ve výrobě: fixní a oběžný kapitál

267 Fixní kapitál fixní kapitálové statky mají dlouhodobý charakter fixní kapitálové statky mají dlouhodobý charakter v procesu výroby dochází k jejich postupnému opotřebení (amortizaci) v procesu výroby dochází k jejich postupnému opotřebení (amortizaci) svou funkčnost může ztrácet i na základě rozvoje vědy a techniky svou funkčnost může ztrácet i na základě rozvoje vědy a techniky

268 Fyzický kapitál a investice vklad nových kapitálových statků do výroby vklad nových kapitálových statků do výroby celkové či hrubé (brutto) investice se dělí na investice obnovovací a čisté celkové či hrubé (brutto) investice se dělí na investice obnovovací a čisté - obnovovací investice: k obnově opotřebovaných fixních kapitálových statků - čisté investice: k rozšíření existující zásoby kapitálových statků

269 Fyzický kapitál a investice další dělení investic: - - investice do fixních kapitálových statků - - investice do zásob

270 Finanční kapitál představuje volné (uspořené) finanční prostředky sloužící jako zdroj pro pořízení fyzického kapitálu představuje volné (uspořené) finanční prostředky sloužící jako zdroj pro pořízení fyzického kapitálu je obchodován na kapitálových trzích, kde se střetává nabídka úspor vytvářená domácnostmi s poptávkou po úsporách ze strany firem je obchodován na kapitálových trzích, kde se střetává nabídka úspor vytvářená domácnostmi s poptávkou po úsporách ze strany firem

271 Kapitál a „past chudoby“ tvorba kapitálu (fyzického i finančního) je spojena s omezováním současné spotřeby ve prospěch výroby kapitálových statků chudé země, které nemají možnost snížit spotřebu, mají omezenou možnost tvořit kapitál nezbytný k překonání chudoby

272 Tvorba úspor úspory: představují část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu, ale přeměněna na nabídku finančních prostředků na trhu kapitálu

273 Míra úspor odíl úspor na příjmech, resp. HDP vyjádřený v procentech míra úspor: podíl úspor na příjmech, resp. HDP vyjádřený v procentech yšší míra úspor je výhodná pro tvorbu investic, příliš vysoká míra úspor však může oslabit poptávku (tzv. paradox úspor) vyšší míra úspor je výhodná pro tvorbu investic, příliš vysoká míra úspor však může oslabit poptávku (tzv. paradox úspor)

274 Motivace k úsporám domácnosti jsou ochotny vzdát se přítomné spotřeby a vytvářet úspory za předpokladu, že jim to zajistí zvýšení jejich budoucí spotřeby

275 Sklon domácností k úsporám závisí na   výši disponibilního příjmu (rostoucí mezní sklon k úsporám)   výši úrokové míry, tj. míry výnosu z kapitálu   dalších faktorech: spotřební „netrpělivosti“, míře inflace, očekávání budoucího vývoje ekonomiky, důvěře ve finanční instituce

276 Nabídka kapitálu za jinak stejných podmínek je tvorba úspor je závislá na výši úrokové míry nabídka kapitálu udává vztah mezi nabízeným množstvím kapitálu a jeho cenou křivka nabídky kapitálu je rostoucí

277 Poptávka po kapitálu poptávka firem po dočasně volných finančních prostředcích (úsporách) poptávka firem po dočasně volných finančních prostředcích (úsporách) poptávka po kapitálu souvisí především s potřebou financování investic do kapitálových statků poptávka po kapitálu souvisí především s potřebou financování investic do kapitálových statků

278 Křivka poptávky po kapitálu poptávané množství kapitálu závisí na jinak stejných okolností na jeho ceně poptávané množství kapitálu závisí na jinak stejných okolností na jeho ceně křivka poptávky po kapitálu je klesající křivka poptávky po kapitálu je klesající

279 Poptávané množství kapitálu při rozhodování o množství poptávaného kapitálu porovnávají firmy mezní náklady na kapitál (tj. jeho cenu) s mezním výnosem kapitálu (tj. výnosem spojeným se zapojením dodatečné jednotky kapitálu)

280 Rovnováha na kapitálovém trhu úroková míra plní funkci tržní ceny kapitálu, která vyrovnává jeho nabídku a poptávku pohyby úrokové míry vedou k nastolování rovnováhy na trhu kapitálu tržní (rovnovážná) úroková míra je na dokonale konkurenčních trzích rovna mezní míře výnosu z kapitálu

281 Rovnováha na kapitálovém trhu (dlouhodobé hledisko) irir zásoba K ie Ke E D S

282 Rovnováha na kapitálovém trhu úroková míra plní významné funkce: úroková míra plní významné funkce: - vede domácnosti k tomu, aby obětovali současnou spotřebu a zvyšovali nabízené množství kapitálu - podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí

283 Změny rovnováhy (úrokové míry) na kapitálovém trhu vlivem změny (posunů) nabídky nebo poptávky po kapitálu ke změně poptávky po kapitálu vede: - - hospodářského pokles či růst - - změna daňové politiky - - změny v cenách substitučních výrobních faktorů

284 Změny rovnováhy (úrokové míry) na kapitálovém trhu ke změně nabídky kapitálu vede: - - změna v disponibilním příjmu - - změna ekonomických očekávání - - změna spotřební netrpělivosti domácností - - změna daňové politiky - - změna ve výsledku hospodaření vlády - - změna ve vnímaní rizika zapůjčení kapitálu ze strany investorů

285 Instituce kapitálového trhu instituce, jejichž prostřednictvím jsou volné finanční prostředky (úspory) domácností převáděny k subjektům, které je investují instituce, jejichž prostřednictvím jsou volné finanční prostředky (úspory) domácností převáděny k subjektům, které je investují

286 Instituce kapitálového trhu trhy cenných papírů (burzy) – umožňují přímé investování do vybraných firem finanční zprostředkovatelé (banky, investiční fondy, pojišťovny apod.) – zprostředkují investování vložených prostředků

287 Regulace kapitálového trhu Cílem regulace kapitálového trhu je především: posílení transparence trhu ochrana investorů omezení finančních rizik omezení negativních důsledků spekulací na kapitálových trzích

288 Investice a aktiva Aktiva - statky přinášející výnos Reálná a finanční aktiva (finanční instrumenty) Trvalá a dočasná aktiva Cena aktiv a investiční riziko Investování a spekulace Cílem regulace kapitálového trhu je především: Cílem regulace kapitálového trhu je především: posílení transparence trhu posílení transparence trhu ochrana investorů ochrana investorů omezení finančních rizik omezení finančních rizik omezení negativních důsledků omezení negativních důsledků spekulací na kapitálových trzích spekulací na kapitálových trzích

289 Kapitola VII. – Otázka 1 Rozdíl mezi hrubými a čistými investicemi představuje a) opotřebení stávající zásoby kapitálu b) produktivní investice c) zásoby d) budovy

290 Kapitola VII. – Otázka 2 Cena aktiv majících časově omezený charakter závisí na a) jejich zůstatkové hodnotě b) jejich opotřebení c) současné hodnotě příjmů, které aktiva v budoucnu vytvoří d) jejich pořizovací hodnotě

291 Kapitola VII. – Otázka 3 Kterou z následujících kategorií bychom označili jako nástroj finančního zprostředkování a) akcie b) vzdělání c) obligace d) podílový fond

292 Kapitola VII. – Otázka 4 Výnosy akcionářů jsou tvořeny a) úroky a dividendami b) úroky a zhodnocením kurzu akcií c) dividendami a zhodnocením kurzů akcií d) všemi výše uvedenými kategoriemi

293 Kapitola VII. – Otázka 5 Křivka poptávky po zapůjčitelných fondech udává: a) výnos z kapitálu b) závislost poptávaného množství kapitálu na úrokové míře c) riziko investování d) změnu rovnováhy na trhu kapitálu

294 Kapitola VII. – Otázka 6 Vzestup nabídky kapitálu může být způsoben: a) zvýšením ceny kapitálu b) změnou daňové politiky c) poklesem růstu ekonomiky d) zvýšením investičního rizika

295 Trh práce, mzdy a zaměstnanost

296 Trh práce další z hlavních trhů výrobních faktorů další z hlavních trhů výrobních faktorů setkává se na něm poptávka po práci s její nabídkou setkává se na něm poptávka po práci s její nabídkou

297 Individuální poptávka po práci poptávka jednotlivých firem odvozená od poptávky po jejich zboží udává závislost mezi množstvím práce, které firma poptává, a její cenou

298 Individuální poptávka po práci firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se příjem z mezního produktu práce vyrovnává s mezními náklady na práci, resp. mzdou

299 Princip klesajícího mezního produktu práce najímá-li firma stále větší počet pracovníků, přispívá každý další najatý pracovník k růstu její produkce méně než předchozí

300 Individuální nabídka práce představuje vztah mezi nabízeným množstvím práce její cenou cílem jednotlivce nabízejícího práci je maximalizace užitku rozdělením času mezi práci a volný čas

301 Individuální nabídka práce jednotlivec bude zvyšovat počet nabízených (odpracovaných) hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze statků získaných díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času maximalizace užitku je dosaženo vyrovnáním obou mezních užitků

302 Individuální nabídka práce při změně mzdové sazby (hodinové ceny práce) je nabízené množství práce ovlivněno dvěma protichůdně působícími efekty : při změně mzdové sazby (hodinové ceny práce) je nabízené množství práce ovlivněno dvěma protichůdně působícími efekty : - substituční efekt: růst mzdy vede ke zvyšování nabízeného množství - důchodový efekt: růst mzdy vede ke snižování nabízeného množství

303 Individuální nabídka práce jaký efekt převládne závisí na výši mzdy křivka nabídky práce se při určité úrovni mzdy láme

304 Individuální nabídka práce a její zakřivení LXLX X W L(hod./týden)

305 Nabídka a poptávka na trhu práce tržní nabídka práce: souhrn individuálních nabídek práce tržní nabídka práce: souhrn individuálních nabídek práce tržní poptávka po práci: poptávka všech firem po práci, tj. souhrn individuálních poptávek po práci tržní poptávka po práci: poptávka všech firem po práci, tj. souhrn individuálních poptávek po práci

306 Rovnováha na trhu práce rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání tržní nabídky a poptávky po práci rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání tržní nabídky a poptávky po práci cena práce (mzda) odpovídající rovnováze na trhu práce je cena práce (mzda) odpovídající rovnováze na trhu práce je rovnovážná mzda

307 Rovnováha na trhu práce SLSL DLDL LELE E L w w2w2 w1w1 wEwE přebytek nedostatek

308 Změny rovnováhy (a rovnovážné mzdy) na trhu práce růst/pokles poptávky po práci růst/pokles nabídky práce

309 Nominální a reálný vývoj mezd nominální růst (pokles) mezd: mzdy rostou stejným tempem jako ceny spotřebních statků → množství nabízené práce se nemění reálný růst (pokles) mezd: mění se množství zboží a služeb (tzv. spotřebního koše), které lze za mzdu mohou koupit → mění se množství nabízené práce

310 Nominální a reálný vývoj mezd index reálných mezd: poměr indexu nominálních mezd a indexu cen spotřebitelských statků. předpokládejme, že nominální mzdy vzrostly o 30 % (index 1,30) a spotřebitelské ceny o 25 % (index 1,25). Index růstu reálných mezd je 1,30 : 1,25 = 1,04, což znamená, že mzdy vzrostly reálně o 4 %.

311 Specifické faktory určující mzdy cena práce (mzda) není ovlivněna pouze nabídkou a poptávkou po práci, ale i specifickými faktory tržní a netržní povahy

312 Specifické faktory určující mzdy tržní faktory: - - kompenzující rozdíl - - lidský kapitál - - teorie efektivnosti mezd - - diskriminace na trhu práce netržní faktory: - - omezená mobilita pracovní síly - - legislativa - - působení odborů

313 Pracovní trh a nezaměstnanost charakteristickým rysem pracovního trhu je mzdová strnulost: mzdy reagují na změny na trhu pomalu, a tak nevyrovnávají nabídku a poptávku v důsledku toho se mzdy zpravidla udržují na vyšší úrovni než je úroveň rovnovážná

314 Pracovní trh a nezaměstnanost důvody strnulosti mezd: netržní faktory tvorby mezd (zákonné předpisy o minimálních mzdách, působení odborů) důsledky strnulosti mezd: při převaze nabídky nad poptávkou na trhu práce neklesají mzdy tak, jak by k tomu docházelo na jiných trzích a vzniká nezaměstnanost

315 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost dobrovolná: nezaměstnaní hledají práci, ovšem za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá rozsah a délka této nezaměstnanosti závisí především na dostupnosti a výši podpor v nezaměstnanosti

316 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost nedobrovolná: nezaměstnaní nemohou najít práci ani za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří by akceptovali i nižší)

317 O jaký typ nezaměstnanosti jde? přijatelná, když práci ztratí vládní úředníci mírná, když práci ztratí soused vysoká, když ji člověk ztratí sám

318 O jaký typ nezaměstnanosti jde? Odboráři demonstrují v ulicích Prahy za práci. Jeden z přihlížejících kapitalistů chytí jednoho demonstranta za rukáv: "Hej, vy, pojďte se mnou - dám vám práci!" "Ksakru," zvolá oslovený, "pochoduje nás tu několik tisíc a vy si vyberete zrovna mě!"

319 Kapitola VIII. – Otázka 1 Vyšší náklady alternativ spojené se získáním lidského kapitálu pro určitou práci vedou k a) nižšímu počtu osob v dané práci a vyšším mzdám b) vyššímu počtu osob v dané práci a vyšším mzdám c) nižšímu počtu osob v dané práci a nižším mzdám d) vyššímu počtu osob v dané práci a nižším mzdám

320 Kapitola VIII. – Otázka 2 Omezení nabídky práce vyvolává a) zvýšení mezd a zvýšení zaměstnanosti b) udržení mezd a zvýšení zaměstnanosti c) zvýšení mezd a snížení zaměstnanosti d) udržení mezd a snížení zaměstnanosti

321 Kapitola VIII. – Otázka 3 Efektivní mzdy jsou a) nízké mzdy, které zvyšují zaměstnanost b) vysoké mzdy, které zvyšují nabídku práce c) vysoké mzdy, které zvyšují produktivitu d) vysoké mzdy, které zvyšují zaměstnanost

322 Kapitola VIII. – Otázka 4 K nástrojům přerozdělení příjmů patří a) sociální zabezpečení b) daňový systém c) minimální mzdy d) vše výše uvedené

323 Kapitola VIII. – Otázka 5 Rostou-li ceny rychleji než mzdy, pak a) reálné mzdy klesají b) reálné mzdy rostou c) nominální mzdy klesají d) nominální mzdy zůstávají beze změny

324 Kapitola VIII. – Otázka 6 Křivka nabídky práce s rostoucí úrovní mzdových sazeb a) nejprve klesá a pak roste b) nejprve roste a pak klesá c) klesá d) zůstává beze změny


Stáhnout ppt "TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011."

Podobné prezentace


Reklamy Google