Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011."— Transkript prezentace:

1

2 TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I

3 Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011

4 Vymezení národohospodářské teorie, základní ekonomické pojmy a principy

5 Proč studovat ekonomii? můžete přemýšlet a mluvit o penězích, aniž byste je měli budete vědět o tom, co se děje ve světě, více než mnozí čeští politici složíte úspěšně zkoušku z Teorie národního hospodářství ocitnete-li se mezi nezaměstnanými, budete vědět proč

6 Základní ekonomické pojmy statky slouží k uspokojování lidských potřeb. Mohou být přírodní i vyrobené statky slouží k uspokojování lidských potřeb. Mohou být přírodní i vyrobené statky jsou předmětem základních ekonomických činností - výroby, rozdělování, směny a spotřeby statky jsou předmětem základních ekonomických činností - výroby, rozdělování, směny a spotřeby

7 Základní ekonomické pojmy statky určené ke směně (prodeji) se označují zboží a služby statky určené ke směně (prodeji) se označují zboží a služby místa, prostředky či mechanismy, s jejich pomocí dochází ke směně zboží a služeb označujeme jako trhy místa, prostředky či mechanismy, s jejich pomocí dochází ke směně zboží a služeb označujeme jako trhy

8 Základní ekonomické pojmy uspokojení potřeb, kterou spotřeba určitých statků přináší, označujeme užitek uspokojení potřeb, kterou spotřeba určitých statků přináší, označujeme užitek chování či rozhodování osob lze zpravidla vysvětlit na základě snahy zvýšit (maximalizovat) jejich osobní užitek chování či rozhodování osob lze zpravidla vysvětlit na základě snahy zvýšit (maximalizovat) jejich osobní užitek

9 Základní ekonomické pojmy k výrobě statků slouží ekonomické zdroje (výrobní faktory) k výrobě statků slouží ekonomické zdroje (výrobní faktory)

10 Výrobní faktory výrobní faktory lze rozdělit do čtyř kategorií : - přírodní zdroje (půda) - lidské zdroje (práce) - kapitál - podnikatelské schopnosti

11 Základní ekonomické pojmy ekonomické zdroje (výrobní faktory) jsou vždy omezené ekonomické zdroje (výrobní faktory) jsou vždy omezené omezenost ekonomických zdrojů vede k omezenosti statků omezenost ekonomických zdrojů vede k omezenosti statků

12 Omezenost statků jsou-li veškeré zdroje plně využity nelze (alespoň z krátkodobého hlediska) již vyrobit nic dalšího: jediným způsobem, jak zvýšit výrobu určitého statku, je snížit výrobu něčeho jiného jsou-li veškeré zdroje plně využity nelze (alespoň z krátkodobého hlediska) již vyrobit nic dalšího: jediným způsobem, jak zvýšit výrobu určitého statku, je snížit výrobu něčeho jiného z řady zboží a služeb, které by si lidé rádi pořídili, si musejí vybrat jen některé z řady zboží a služeb, které by si lidé rádi pořídili, si musejí vybrat jen některé

13 Omezenost zdrojů/statků omezenosti statků a potřebě vybírat ty, které si pořídí, jsou vystaveny všechny ekonomické subjekty omezenosti statků a potřebě vybírat ty, které si pořídí, jsou vystaveny všechny ekonomické subjekty - jednotlivci (domácnosti), - jednotlivci (domácnosti), - firmy, - firmy, - vlády - vlády

14 Národohospodářská teorie protiklad mezi omezeností zdrojů na straně jedné a neomezeností lidských potřeb na straně druhé je východiskem hospodářské teorie (a ekonomického uvažování) protiklad mezi omezeností zdrojů na straně jedné a neomezeností lidských potřeb na straně druhé je východiskem hospodářské teorie (a ekonomického uvažování)

15 Národohospodářská efektivnost maximální možné uspokojení potřeb (maximální možnou produkci) z daného množství zdrojů Efektivní rozdělení ekonomických zdrojů je takové, které přináší maximální možné uspokojení potřeb (maximální možnou produkci) z daného množství zdrojů

16 Základní národohospodářská otázka jak by měla společnost využít omezených zdrojů tak, aby dosáhla nejvyššího uspokojení svých potřeb jak by měla společnost využít omezených zdrojů tak, aby dosáhla nejvyššího uspokojení svých potřeb

17 Národohospodářská teorie (ekonomie) popisuje a zkoumá, jak ekonomické subjekty i společnost jako celek volí – a jak by měly volit – mezi různými možnostmi využití omezených zdrojů k uspokojení svých potřeb popisuje a zkoumá, jak ekonomické subjekty i společnost jako celek volí – a jak by měly volit – mezi různými možnostmi využití omezených zdrojů k uspokojení svých potřeb

18 Základní ekonomická otázka základní národohospodářskou otázku lze rozdělit do tří otázek dílčích základní národohospodářskou otázku lze rozdělit do tří otázek dílčích

19 Základní ekonomické otázky jaké druhy statků a v jakém množství by mělo hospodářství produkovat, jaké druhy statků a v jakém množství by mělo hospodářství produkovat, jak by je mělo vyrábět jak by je mělo vyrábět jak by měly být mezi členy společnosti rozděleny jak by měly být mezi členy společnosti rozděleny

20 Pozitivní a normativní ekonomie pozitivní ekonomie: zabývá se světem, „tak jak je“, tj. zákonitostmi v jednání ekonomických subjektů pozitivní ekonomie: zabývá se světem, „tak jak je“, tj. zákonitostmi v jednání ekonomických subjektů jejím výsledkem jsou ekonomické principy a modely sloužící k pochopení a predikci ekonomických jevů jejím výsledkem jsou ekonomické principy a modely sloužící k pochopení a predikci ekonomických jevů

21 Ekonomické principy a modely ekonomické principy udávají vztahy mezi ekonomickými jevy ekonomické principy udávají vztahy mezi ekonomickými jevy ekonomické modely představují (zjednodušené) vztahy mezi ekonomickými jevy zachycené často v podobě diagramů (grafů) nebo vzorců ekonomické modely představují (zjednodušené) vztahy mezi ekonomickými jevy zachycené často v podobě diagramů (grafů) nebo vzorců častým zdrojem zjednodušení ekonomických modelů je předpoklad ceteris paribus, tj. „za jinak stejných okolností“. častým zdrojem zjednodušení ekonomických modelů je předpoklad ceteris paribus, tj. „za jinak stejných okolností“.

22 „Homo oeconomicus“ příkladem ekonomického modelu je Homo oeconomicus příkladem ekonomického modelu je Homo oeconomicus jde o model (zjednodušenou představu) o lidském rozhodování - lidé se rozhodují tak, aby dosáhli co nejvyššího osobního užitku jde o model (zjednodušenou představu) o lidském rozhodování - lidé se rozhodují tak, aby dosáhli co nejvyššího osobního užitku predikce na základě modelu- lidé budou (v určité situaci) reagovat především na základě ekonomických stimulů predikce na základě modelu- lidé budou (v určité situaci) reagovat především na základě ekonomických stimulů

23 Modely pozitivní ekonomie nejsou vždy jednotné Ekonomie je jedinou vědou, za kterou mohou dvě osoby dostat Nobelovu cenu, i když zastávají zcela odlišné názory

24 Normativní ekonomie normativní ekonomie: zabývá se světem, „jaký by měl být“. normativní ekonomie: zabývá se světem, „jaký by měl být“. formuluje doporučení pro jednání (rozhodování) ekonomických subjektů, může však být ovlivněna osobními hodnotami či ideologií. formuluje doporučení pro jednání (rozhodování) ekonomických subjektů, může však být ovlivněna osobními hodnotami či ideologií.

25 Normativní ekonomie příkladem normativní ekonomie jsou doporučení týkající se řešení nezaměstnanosti příkladem normativní ekonomie jsou doporučení týkající se řešení nezaměstnanosti

26 Normativní ekonomie příklad hospodářsko-politických doporučení ke snížení nezaměstnanosti: příklad hospodářsko-politických doporučení ke snížení nezaměstnanosti: zvýšit poptávku spotřebitelů, zvýšit poptávku spotřebitelů, podpořit rekvalifikaci nezaměstnaných, podpořit rekvalifikaci nezaměstnaných, snížit podporu v nezaměstnanosti, snížit podporu v nezaměstnanosti, změnit způsob výpočtu míry nezaměstnanosti změnit způsob výpočtu míry nezaměstnanosti

27 Prvá hospodářskopolitická doporučení a jejich důsledky tzv. merkantilisté tvrdily, že vlády by měly podporovat ekonomiku pomocí zákonů posilujících export a omezujících dovoz tzv. merkantilisté tvrdily, že vlády by měly podporovat ekonomiku pomocí zákonů posilujících export a omezujících dovoz přebytek vývozu nad dovozem měl vést k růstu státních zásob zlata či stříbra přebytek vývozu nad dovozem měl vést k růstu státních zásob zlata či stříbra Velká Británie pod vlivem těchto cílů přijala ve svých amerických koloniích tzv. navigační zákony, které vedly ke vzniku USA Velká Británie pod vlivem těchto cílů přijala ve svých amerických koloniích tzv. navigační zákony, které vedly ke vzniku USA

28 Mikroekonomie a makroekonomie mikroekonomie: zkoumá chování (rozhodování) ekonomických subjektů (jednotlivců, domácností, firem) a jejich vzájemné vztahy. Tvoří základ národohospodářské teorie. mikroekonomie: zkoumá chování (rozhodování) ekonomických subjektů (jednotlivců, domácností, firem) a jejich vzájemné vztahy. Tvoří základ národohospodářské teorie. makroekonomie: věnuje se chování a výsledkům fungování národního hospodářství jako celku. makroekonomie: věnuje se chování a výsledkům fungování národního hospodářství jako celku. nejedná se o dvě samostatné součásti ekonomické teorie, ale spíše dva různé pohledy na ekonomickou realitu nejedná se o dvě samostatné součásti ekonomické teorie, ale spíše dva různé pohledy na ekonomickou realitu

29 Mikroekonomie K otázkám, které zkoumá, patří např. K otázkám, které zkoumá, patří např.  zájem subjektů nabízet určité statky k prodeji anebo je naopak poptávat statky k prodeji anebo je naopak poptávat  vývoj cen jednotlivých statků  vliv zákonných předpisů na chování ekonomických subjektů ekonomických subjektů

30 Makroekonomie Zabývá se mj. Zabývá se mj.  vývojem celkového množství vyrobené produkce či celkovými příjmy, jež hospodářství vytváří (např. otázkou, proč jsou příjmy v určité zemi vyšší než v jiné)  vývojem cenové hladiny (např. proč rostou ceny v určité době rychleji než jindy)  množstvím peněz v oběhu,  daňovou a výdajovou politikou vlád,  mezinárodními ekonomickými vztahy, měnovými kurzy apod.

31 Chyby v ekonomickém uvažování nedodržení předpokladu neměnnosti ostatních podmínek klam „post hoc ergo propter hoc“ chyba kompozice neurčitost či nejistota ignorování sekundárních (vedlejších) účinků – příkladem tzv. efekt mrtvé váhy

32 Nejčastější ekonomické „mýty“ pro růst ekonomiky je nejdůležitější spotřeba věci, které jsou potřebné (např. zdravotní péče nebo vzdělání), by měla zajišťovat vláda opatření, které je příznivé pro určité odvětví, je příznivé i pro ekonomiku jako celek. Jedinou věcí, která je nebezpečnější než ekonom, je amatérský ekonom

33 Co je a co není vidět- Příběh s rozbitým oknem „Vše co získáváme, musí být určitým způsobem zaplaceno“ „Vše co získáváme, musí být určitým způsobem zaplaceno“

34 Principy ekonomického rozhodování

35 Podstata ekonomického uvažování  ekonomie ukazuje, jak se správně rozhodovat v situacích přinášejících nutnost volby mezi různými možnostmi využívání omezených zdrojů

36 Ekonomické rozhodování „rozhodovat se“ znamená volit mezi vzájemně neslučitelnými způsoby využití omezených zdrojů (nákup zboží A nebo B, provedení činnosti X nebo Y apod. „rozhodovat se“ znamená volit mezi vzájemně neslučitelnými způsoby využití omezených zdrojů (nákup zboží A nebo B, provedení činnosti X nebo Y apod. správné rozhodování vyžaduje porovnání přínosů a nákladů jednotlivých možností správné rozhodování vyžaduje porovnání přínosů a nákladů jednotlivých možností

37 Ekonomické rozhodování je založeno na porovnání nákladů a přínosů

38 Ekonomické rozhodování rozhodování může přinášet chyby či obtíže: rozhodování může přinášet chyby či obtíže: - obtížná vyčíslitelnost přínosů a nákladů - obtížná vyčíslitelnost přínosů a nákladů - opomenutí úplných nákladů (nákladů ušlé - opomenutí úplných nákladů (nákladů ušlé příležitosti) příležitosti) - zahrnutí „utopených nákladů“ - zahrnutí „utopených nákladů“ - nezahrnutí budoucích nákladů a přínosů - nezahrnutí budoucích nákladů a přínosů - uvažování v průměrných, nikoli mezních - uvažování v průměrných, nikoli mezních veličinách přínosů a nákladů veličinách přínosů a nákladů

39 Ušlé příležitosti náklady („cena“) jakéhokoli rozhodnutí jsou dány tím, co je třeba při něm obětovat. náklady („cena“) jakéhokoli rozhodnutí jsou dány tím, co je třeba při něm obětovat. jejich součástí jsou i „ztracené příležitosti“ jejich součástí jsou i „ztracené příležitosti“

40 Utopené náklady utopené náklady již racionální rozhodnutí neovlivňují utopené náklady již racionální rozhodnutí neovlivňují reálné rozhodování je často ovlivněno „averzí vůči ztrátě“ reálné rozhodování je často ovlivněno „averzí vůči ztrátě“

41 Mezní veličiny racionální rozhodování je založeno na mezních veličinách (mezních nákladech a mezních přínosech) racionální rozhodování je založeno na mezních veličinách (mezních nákladech a mezních přínosech)

42 Základní modely národního hospodářství - model hospodářského koloběhu - model výrobních možností

43 Ekonomické subjekty ekonomické subjekty lze dělit do pěti skupin (sektorů): ekonomické subjekty lze dělit do pěti skupin (sektorů): - sektor jednotlivců či domácností - sektor jednotlivců či domácností - firemní sektor - firemní sektor - veřejný (vládní) sektor - veřejný (vládní) sektor - sektor finančních služeb - sektor finančních služeb - zahraniční sektor - zahraniční sektor

44 Role ekonomických subjektů Firmy –Produkují a prodávají zboží a služby –Najímají si výrobní faktory (práci, půdu, kapitál) Domácnosti –Kupují zboží a služby –Pronajímají výrobní faktory (práci, půdu, kapitál)

45 Trhy a jejich základní typy trhy – trhy – mechanismy (prostředky, postupy) zajišťující směnu zboží a služeb trh zboží a služeb – trh, kde se setkává zájem koupit zboží a služby (poptávka) se zájmem je prodat (nabídkou) trh zboží a služeb – trh, kde se setkává zájem koupit zboží a služby (poptávka) se zájmem je prodat (nabídkou) trh výrobních faktorů: trh, kde se střetává poptávka po nájmu výrobních faktorů s nabídkou jejich pronájmu trh výrobních faktorů: trh, kde se střetává poptávka po nájmu výrobních faktorů s nabídkou jejich pronájmu

46 Model národohospodářského koloběhu Domácnosti Trh zboží a služeb Firmy Trh výrobních faktorů Práce, půda, kapitál, podnikání Výrobní faktory Výrobky a služby poptávané Výrobky a služby nabízené Příjem (důchod) Příjmy (za prodej statků) Výdaje (za statky) Mzdy, renty, zisky

47 Výkon ekonomiky výkon ekonomiky model národohospodářského koloběhu umožňuje pochopit, jak se tvoří výkon ekonomiky výkonem národního hospodářství označujeme celkovou hodnotu zboží a služeb určených pro konečnou spotřebu, kterou národní hospodářství vytvoří za určité období (zpravidla rok) výkonem národního hospodářství označujeme celkovou hodnotu zboží a služeb určených pro konečnou spotřebu, kterou národní hospodářství vytvoří za určité období (zpravidla rok)

48 Měřítka výkonu: HDP, HNP HDP: relevantní je teritoriální hledisko HDP: relevantní je teritoriální hledisko HNP: relevantní je hledisko „státní příslušnosti“ výrobních faktorů HNP: relevantní je hledisko „státní příslušnosti“ výrobních faktorů odečteme-li od těchto ukazatelů hodnotu opotřebení kapitálu, získáme čistý domácí a národní produkt odečteme-li od těchto ukazatelů hodnotu opotřebení kapitálu, získáme čistý domácí a národní produkt

49 Měření HDP metoda výdajová: souhrn všech výdajů určených na nákup finálních produktů metoda výdajová: souhrn všech výdajů určených na nákup finálních produktů HDP = C + I + G + E HDP = C + I + G + E metoda důchodová: souhrn všech důchodů, které získávají výrobní faktory za své služby metoda důchodová: souhrn všech důchodů, které získávají výrobní faktory za své služby metoda výrobní: souhrn tržních hodnot vyrobeného zboží a služeb metoda výrobní: souhrn tržních hodnot vyrobeného zboží a služeb

50 HDP - otázky Která z následujících transakcí je zahrnuta v HDP dané země? Pan Novák si koupí nový automobil. Pan Novák si koupí nový automobil. Pan Starý si koupí ojetý automobil. Pan Starý si koupí ojetý automobil. Pan Novák a pan Starý se srazí se svými auty. Každý se obrátí na právníka, aby ho zastupoval v soudní při. Pan Novák a pan Starý se srazí se svými auty. Každý se obrátí na právníka, aby ho zastupoval v soudní při. Pan Starý získá nárok na invalidní důchod. Pan Starý získá nárok na invalidní důchod.

51 Výrobní možnosti ekonomiky různé kombinace statků, které lze vyrobit s daným množstvím zdrojů - křivka výrobních možností různé kombinace statků, které lze vyrobit s daným množstvím zdrojů - křivka výrobních možností Spotřební statky Kapitálové statky A B

52 Posun křivky výrobních možností Kapitálové statky Spotřební statky Yo Xo A.B.B C Y1 X1

53 ŠPAGETY PIZZA Změna křivky výrobních možností zlepšením výrobní technologie

54 Základní ekonomické systémy

55 Základní ekonomické otázky Co vyrábět? Co vyrábět? - jaké výrobky, v jakém množství a - jaké výrobky, v jakém množství a struktuře struktuře Jak vyrábět? Jak vyrábět? - jaké zdroje, technologie apod., a v jaké - jaké zdroje, technologie apod., a v jaké kombinaci k výrobě použít kombinaci k výrobě použít Pro koho vyrábět? Pro koho vyrábět? - jak vyrobený produkt rozdělit mezi osoby - jak vyrobený produkt rozdělit mezi osoby či jejich skupiny či jejich skupiny

56 Typy ekonomických systémů tradiční ekonomika centrálně řízená (příkazová) ekonomika tržní systém smíšená ekonomika

57 Typy ekonomických systémů Kapitalismus: zemědělec vychová dvě krávy, jednu prodá a koupí si býka Kapitalismus: zemědělec vychová dvě krávy, jednu prodá a koupí si býka Socialismus: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu jednu vezme a dá ji někomu jinému Socialismus: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu jednu vezme a dá ji někomu jinému Regulovaná ekonomika: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu je sebere a umístí je do stáje, kde se o ně budou starat odborníci na drůbež. Původní zemědělec se stará o jejich kuřata. Stát oběma platí dotace za to, že nevyrábějí příliš Regulovaná ekonomika: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu je sebere a umístí je do stáje, kde se o ně budou starat odborníci na drůbež. Původní zemědělec se stará o jejich kuřata. Stát oběma platí dotace za to, že nevyrábějí příliš Východoevropský kapitalismus: zemědělec prodává mléko ředěné vodou s označením „bio“. Chce-li někdo účtenku, zaplatí dvojnásobnou cenu. Krávy mu nakonec někdo ukradne. Východoevropský kapitalismus: zemědělec prodává mléko ředěné vodou s označením „bio“. Chce-li někdo účtenku, zaplatí dvojnásobnou cenu. Krávy mu nakonec někdo ukradne.

58 Tržní ekonomický systém a úloha státu v ekonomice

59 Jedna z možných definic tržního hospodářství… trhni a zdrhni

60 Tržní hospodářství ve vyspělých zemích však takto „benevolentní“ většinou není Situace v knihkupectví: „Prosím vás, máte ještě tu knihu, Jak se snadno a rychle stát milionářem?„ "Ano, ale doporučoval bych vám, abyste si k ní přikoupil ještě jednu." "A jakou?" "Trestní zákoník."

61 Trh v užším pojetí nástroj (organizované) směny statků probíhající mezi kupujícími a prodávajícími v rámci určité oblasti a během daného časového období nástroj (organizované) směny statků probíhající mezi kupujícími a prodávajícími v rámci určité oblasti a během daného časového období místo, kde vzniká cena zboží a služeb místo, kde vzniká cena zboží a služeb zdroj přebytku spotřebitele a výrobce zdroj přebytku spotřebitele a výrobce

62 Přebytek spotřebitele Individuální přebytek spotřebitele - rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten za dané zboží zaplatit (poptávkovou cenou) a jeho (tržní) cenou Celkový (tržní) spotřebitelský přebytek - souhrn individuálních přebytků spotřebitele

63 Přebytek výrobce Individuální přebytek výrobce - rozdíl mezi nejnižší částkou, za kterou je výrobce ochoten dané zboží prodat, a jeho (tržní) cenou Celkový (tržní) přebytek výrobce - souhrn individuálních přebytků výrobce

64 Celkový přebytek součet přebytků spotřebitelů a výrobců odpovídá rozdílu mezi hodnotou nakupovaného zboží pro kupující a náklady výrobců je souhrnnou mírou ekonomického blahobytu, který vytváří tržní směna

65 Trh v širším pojetí systém rozhodující o rozdělování (alokaci) zdrojů, tj. o tom, co, jak a pro koho vyrábět systém rozhodující o rozdělování (alokaci) zdrojů, tj. o tom, co, jak a pro koho vyrábět cen k alokaci ekonomických zdrojů dochází v tržním systému působením cen tržní systém – cenový systém tržní systém – cenový systém

66 Informační funkce ceny informace o zájmu spotřebitelů (ochota spotřebitelů platit) informace o zájmu spotřebitelů (ochota spotřebitelů platit) informace o nákladech výrobců (co je třeba pro výrobu určitého zboží obětovat) informace o nákladech výrobců (co je třeba pro výrobu určitého zboží obětovat)

67 Alokační a distribuční efekt cen alokační efekt ceny: pobídky k růstu či poklesu výroby alokační efekt ceny: pobídky k růstu či poklesu výroby distribuční efekt ceny: statek získávají ti, kterým přinese největší hodnotu distribuční efekt ceny: statek získávají ti, kterým přinese největší hodnotu

68 Základní předpoklady tržního (cenového) systému soukromé vlastnictví kapitálových statků soukromé vlastnictví kapitálových statků volný pohyb cen volný pohyb cen volná konkurence volná konkurence

69 Soukromé vlastnictví kapitálových statků   dává vlastníkům motivaci k efektivnímu využívání, udržování a rozvoji majetku   trh vlastnických práv

70 Volný pohyb cen volné přizpůsobení cen statků jejich poptávce a nabídce volné přizpůsobení cen statků jejich poptávce a nabídce deformace cen: nedostatek, přebytek, alternativní distribuční mechanismy deformace cen: nedostatek, přebytek, alternativní distribuční mechanismy

71 Volná konkurence soutěž mezi prodávajícími, kupujícími i napříč trhem soutěž mezi prodávajícími, kupujícími i napříč trhem soutěž prodávající motivuje ke snižování nákladů, růstu kvality a inovacím soutěž prodávající motivuje ke snižování nákladů, růstu kvality a inovacím

72 Trh a vládní ekonomická regulace mikroekonomická regulace – snaha vlády změnit chování, resp. rozhodování ekonomických subjektů mikroekonomická regulace – snaha vlády změnit chování, resp. rozhodování ekonomických subjektů makroekonomická regulace (hospodářská politika) – snaha ovlivnit vývoj ekonomiky jako celku makroekonomická regulace (hospodářská politika) – snaha ovlivnit vývoj ekonomiky jako celku

73 Otázka státních zásahů část ekonomů volá po státních zásazích do tržního systému – intervencionistické proudy ekonomického myšlení část ekonomů chce nechat volně působit trh v duchu doktríny „laissez - faire“

74 Mikroekonomická regulace administrativní, resp. přímá (zákazy a příkazy) administrativní, resp. přímá (zákazy a příkazy) ekonomická, resp. nepřímá (daně, subvence) ekonomická, resp. nepřímá (daně, subvence)

75 Hlavní oblasti mikroekonomické regulace vymahatelnost vlastnických práv a smluvních ujednání omezení tzv. tržních selhání

76 Tržní selhání existence tržního selhání snižuje efektivnost tržní alokace zdrojů příklady tržního selhání: - narušení konkurence (tržní síla) - nedostatečné (asymetrické) informace - externality - veřejné statky

77 Tržní selhání – tržní síla v oblastech, kde je možná konkurence → antitrustové zákony v oblastech, kde konkurence možná není (přirozené monopoly) → státní cenová regulace

78 Tržní selhání - externality vedlejší důsledky soukromých ekonomických činností, které negativně či pozitivně ovlivňují jiné subjekty, aniž za ně získají odškodnění či za ně platí vedlejší důsledky soukromých ekonomických činností, které negativně či pozitivně ovlivňují jiné subjekty, aniž za ně získají odškodnění či za ně platí negativní a pozitivní, produkční a spotřební negativní a pozitivní, produkční a spotřební zásah státu ve formě přímé regulace, zdanění nebo dotací zásah státu ve formě přímé regulace, zdanění nebo dotací

79 Tržní selhání – asymetrické informace situace, v níž jeden z účastníků směny disponuje více informacemi než druhý zásah státu - právní předpisy týkající se označování výrobků - podpora dostupnosti informací

80 Tržní selhání – veřejné statky

81 statky, které tržní systém nedokáže nabídnout, neboť k tomu soukromé subjekty nemotivuje problém „černého pasažéra“

82 Cíle makroregulace (hospodářské politiky) ekonomický růst zaměstnanost stabilita cen vnější stabilita/konkurenceschopnost vyrovnanost rozpočtu ekonomická svoboda omezení sociálně-ekonomické nerovnost

83 Magický čtyřúhelník jednotlivé hospodářsko-politické cíle se mohou v doplňovat (komplementární cíle) nebo vylučovat (konfliktní cíle) nejznámějšími cíli, které se navzájem vylučují jsou cenová stability a vysoká zaměstnanost základní cíle hospodářské politiky se někdy vyjadřují pomocí tzv. magického čtyřúhelníku. základní cíle hospodářské politiky se někdy vyjadřují pomocí tzv. magického čtyřúhelníku.

84 Magický čtyřúhelník

85 Soukromý a veřejný sektor soukromý sektor: dobrovolné rozhodování na základě vlastních zájmů rozhodování volených zástupců na základě „veřejného“ zájmu

86 Soukromý a veřejný sektor tržní selhání x selhání vlády úloha státu: kvantitativní vyjádření

87 Poptávka, nabídka a tržní rovnováha

88 Poptávka a nabídka – základní nástroje ekonomické analýzy jak vytrénovat papouška, aby to vypadalo, že rozumí ekonomii: stačí ho naučit, aby na každou otázku reagoval slovy „poptávka a nabídka“

89 Poptávka zájem a schopnost spotřebitelů zájem a schopnost spotřebitelů koupit si určité množství daného statku v závislosti na jeho ceně

90 Poptávka individuální poptávka: poptávka po určitém statku ze strany jediného kupujícího tržní poptávka: poptávka na trhu určitého statku, tj. souhrn všech individuálních poptávek

91 Zákon poptávky množství poptávaného zboží je nepřímo závislé na jeho ceně (za předpokladu ceteris paribus)

92 Poptávka a poptávané množství nutno odlišit pojem poptávka a poptávané množství nutno odlišit pojem poptávka a poptávané množství - poptávka: závislost poptávaného (kupovaného) - poptávka: závislost poptávaného (kupovaného) množství na ceně množství na ceně - poptávané množství: množství statku, které - poptávané množství: množství statku, které spotřebitelé poptávají (kupují) při určité ceně spotřebitelé poptávají (kupují) při určité ceně tohoto statku tohoto statku

93 Empirické zachycení poptávky Cena Poptávané množství 1,258 1,00 1,0014 0,75 0,7520 0,50 0,5026 0,25 0,2532

94 Křivka poptávky Křivka poptávky je klesající (nezávisle a závisle proměnná jsou zobrazeny obráceně, než je obvyklé) Cena Poptávané množství D (Poptávka) Trh zmrzliny

95 Proč je křivka poptávky klesající? důchodový efekt důchodový efekt substituční efekt substituční efekt klesající mezní užitek klesající mezní užitek

96 Poptávka a chování spotřebitele celkový užitek spotřebitele: uspokojení spotřebitele z nakupovaných statků rozhodování spotřebitele: spotřebitel se rozhoduje, jaké množství jednotlivých statků má kupovat, tj. jak má svůj důchod mezi různé statky rozdělit racionální rozhodování spotřebitele: rozhodování vedoucí k nejvyššímu užitku spotřebitele

97 Poptávka a chování spotřebitele mezní užitek spotřebitele: uspokojení spotřebitele z další (dodatečné) jednotky nakupovaného statku princip klesajícího mezního užitku: mezní užitek s rostoucí spotřebou statku klesá racionální spotřebitel: zvyšuje svůj nákup určitého statku pouze do takového množství, při kterém je mezní užitek statku vyšší nebo alespoň roven jeho ceně

98 Pružnost poptávky pružnost (elasticita): ekonomický pojem, který zachycuje míru relativní změny určité veličiny (závisle proměnné) vyvolané jednotkovou relativní změnou jiné veličiny (nezávisle proměnné). graficky odpovídá strmosti či plochosti křivek.

99 Pružnost poptávky pružnost poptávky: míra, do jaké relativní změna ceny určitého statku ovlivní relativní změnu jeho poptávaného množství poptávka může být elastická nebo neelastická, dokonale elastická, dokonale neelastická apod.

100 Graf elasticity poptávky Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Q3Q3 Q2Q2 Q1Q1 P1P1 P2P2 P3P3 P3P3 D D Elastická poptávka Neelastická

101 Graf elasticity poptávky QQ P P D D Dokonale elastická poptávka Dokonale neelastická poptávka

102 Změna poptávky Nutno odlišit změnu poptávaného množství (posun po křivce poptávky) a změnu poptávky (posun křivky poptávky) - posun po křivce: změna poptávaného množství pod vlivem změny ceny - posun křivky: změna (křivky) poptávky vyvolaná jinými vlivy než změnou ceny daného zboží

103 Příčiny změn (posunu) poptávky změny spotřebitelských příjmů změny spotřebitelských preferencí změny relativních cen substitutů změny cen komplementárního zboží růst (pokles) počtu obyvatel změny spotřebitelských očekávání

104 Příklad: změna poptávky po „normálním zboží“ (posun poptávkové křivky doprava) při růstu důchodů Cena Poptávané množství Poptávka při důchodu 1000 Poptávka při důchodu 2000

105 Příklad: růst ceny substitutu vyvolá růst poptávky Cena Množství Původní poptávka po špagetách Trh špaget Poptávka po špagetách při vyšší ceně pizzy (subsitutu)

106 Nabídka zachycuje závislost mezi nabízeným (vyráběným) množstvím určitého statku a jeho cenou

107 Nabídka individuální nabídka: nabídka určitého statku jedním výrobcem tržní nabídka: nabídka určitého statku od různých výrobců, tj. souhrn všech individuálních nabídek

108 Zákon nabídky množství nabízeného (vyráběného) statku je přímo úměrné jeho ceně (ceteris paribus)

109 Empirické zjištění nabídky Cena Množství nabízeného zboží 1,2528 1,00 1,0024 0,75 0,7520 0,50 0,5016 0,25 0,2512

110 Křivka nabídky Křivka nabídky je rostoucí – při vyšší ceně jsou firmy schopny nabízet/prodávat více Cena Nabízené množství S (nabídka)

111 Pružnost nabídky nabídka zboží je pružná, reaguje-li nabízené množství na změnu ceny výrazně nabídka je nepružná, pokud nabízené množství reaguje na změnu ceny jen omezeně nabídka v krátkém období je méně pružná než v dlouhém období

112 Příčiny změn nabídky změny výrobních nákladů (cen vstupů) nové technologie (nové ziskové příležitosti) změny očekávání výrobců do budoucna změny v přístupu na trh (bariéry vstupu) změny daní

113 Příklad: zvýšení nabídky piva při poklesu cen chmele Cena piva Nabízené množství S (Křivka nabídky při vyšší ceně chmele) S´ (Křivka nabídky při nižší ceně chmele) Trh piva

114 Tržní rovnováha odpovídá ceně, při které se poptávané množství právě rovná nabízenému na trhu při ní nevzniká nedostatek ani přebytek graficky je dána průsečíkem křivky poptávky a nabídky

115 Graf tržní rovnováhy: rovnovážná cena a rovnovážné množství QQEQE P PEPE S D E

116 Zákon poptávky a nabídky Ceny se dříve nebo později ustálí na rovnovážné úrovni, tj. na úrovni, která nabízené a prodávané množství vyrovná Rovnovážná cena je stabilní – změní se jen tehdy, dojde-li ke změně poptávky nebo nabídky

117 Vznik rovnovážné ceny: model konvergující pavučiny S D E´ F´ E´´ E F´´ Q´´QEQE Q´ P´´ PEPE P´ Q P

118 Tržní rovnováha z hlediska různých období Podmínky rovnováhy se v jednotlivých časových obdobích liší Velmi krátké období – nabídka je zcela nepružná, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny. Krátké období – pružnost nabídky je vyšší, růst ceny je nižší než ve velmi krátkém období.

119 Tržní rovnováha z hlediska různých období Dlouhé období – pružnost nabídky je vyšší než v předchozích případech, pohyb ceny je nižší než v období krátkém Velmi dlouhé období – dochází ke zvýšení objemu prodávaného zboží, dopad na cenu však může být různý, protože roste poptávka i nabídka. Změna ceny závisí na tom, zda je větší růst nabídky (to by vedlo k poklesu ceny) nebo poptávky (to by vedlo k růstu ceny)

120 Zákon jedné ceny Cena se ustálí na stejné výši i na prostorově diferencovaných trzích

121 Ke změně rovnovážné ceny může dojít změnou (posunem) poptávky (změnami spotřebitelských příjmů, preferencí, cen substitutů a komplementárních statků) změnou (posunem) poptávky (změnami spotřebitelských příjmů, preferencí, cen substitutů a komplementárních statků) změnou (posunem) nabídky (změnou cen vstupů, technologií, daní) změnou (posunem) nabídky (změnou cen vstupů, technologií, daní)

122 Změna rovnováhy pod vlivem současné změny poptávky a nabídky S1S1 S1S1 S2S2 D2D2 D1D1 E2E2 E1E1 Q2Q2 Q1Q1 P1P1 P2P2 Q P S2S2 E2E2 E1E1 D1D1 D2D2 P2P2 P1P1 Q1Q1 Q2Q2 Q

123 S1S1 S1S1 S2S2 D2D2 D1D1 E2E2 E1E1 Q2Q2 Q1Q1 P1P1 P2P2 Q P S2S2 E2E2 E1E1 D1D1 D2D2 P2P2 P1P1 Q1Q1 Q2Q2 Q P

124 Příklad: pokles příjmů vede k růstu poptávky po inferiorním zboží, vyvolávajícímu růst jeho ceny P Q p0p0 q0q0 S D (vyšší důchody) D´ (nižší důchody) p1p1 q1q1 Nová (vyšší) rovnovážná cena Převis poptávky

125 P Q S (auta) p0p0 q0q0 D (při nižší ceně benzínu) D´ (při vyšší ceně benzínu) p1p1 q1q1 Převis nabídky Příklad: Auta a benzín jsou komplementárními statky. Cena benzínu se zvýší, poptávka po autech v důsledku toho klesne a jejich cena se sníží Nižší cena a nabízené množství

126 P Q p0p0 q0q0 S (původní platy) D Příklad: platy na (soukromých) univerzitách vzrostou, nabídka studentských míst se proto sníží, cena studia vzroste. S´ (vyšší platy) Nabídka klesne, vznikne převis poptávky p1p1 q1q1 Cena studia vzroste, počet studentů se sníží

127 Analýza poptávky a nabídky základní ekonomický nástroj - slouží k vysvětlení a predikci ekonomických jevů základní ekonomický nástroj - slouží k vysvětlení a predikci ekonomických jevů

128 Analýza poptávky a nabídky: příklad nízká důchodová pružnost poptávky po potravinách omezuje růst spotřeby potravin při růstu důchodů nízká důchodová pružnost poptávky po potravinách omezuje růst spotřeby potravin při růstu důchodů technický pokrok vede k růstu nabídky potravin technický pokrok vede k růstu nabídky potravin (relativní) ceny zemědělské produkce klesají (relativní) ceny zemědělské produkce klesají nízká cenová pružnost poptávky po potravinách vede k poklesu příjmů zemědělců nízká cenová pružnost poptávky po potravinách vede k poklesu příjmů zemědělců

129 Tržní nerovnováha: převis poptávky nebo nabídky Převis poptávky nastává, jestliže je při dané ceně poptávané množství vyšší než nabízené Převis poptávky nastává, jestliže je při dané ceně poptávané množství vyšší než nabízené Převis nabídky nastává, jestliže při dané ceně nabízené množství převyšuje poptávané Převis nabídky nastává, jestliže při dané ceně nabízené množství převyšuje poptávané

130 Tržní nerovnováha: převis poptávky nebo nabídky K trvalému převisu poptávky nebo nabídky může docházet jen při vládní regulaci cen K trvalému převisu poptávky nebo nabídky může docházet jen při vládní regulaci cen

131 Trvalý převis nabídky S D P Q QDQD QSQS Převis nabídky

132 Trvalý převis poptávky Trvalý převis poptávky S D P Q QDQD QSQS Převis poptávky

133 Tržní (ne)rovnováha a ekonomická efektivnost V podmínkách tržní rovnováhy se mezní užitek zboží rovná mezním nákladům na jeho výrobu V podmínkách tržní rovnováhy se mezní užitek zboží rovná mezním nákladům na jeho výrobu Platí, že MU = MC = P Platí, že MU = MC = P

134 Tržní (ne)rovnováha a ekonomická efektivnost je-li poptávané množství je vyšší než nabízené, platí, že MU > P. je-li poptávané množství je vyšší než nabízené, platí, že MU > P. mezní užitek tohoto zboží je vyšší než náklady na jeho získání mezní užitek tohoto zboží je vyšší než náklady na jeho získání

135 Tržní (ne)rovnováha a ekonomická efektivnost je-li mezní užitek nějakého statku vyšší než jeho mezní náklady, je tohoto zboží z pohledu ekonomické efektivity vyrobeno málo je-li mezní užitek nějakého statku vyšší než jeho mezní náklady, je tohoto zboží z pohledu ekonomické efektivity vyrobeno málo efektivnost se zvýší přesunem části výrobních faktorů na výrobu tohoto statku efektivnost se zvýší přesunem části výrobních faktorů na výrobu tohoto statku

136 Tržní rovnováha a ekonomický přebytek Celkový ekonomický přebytek (blahobyt) odpovídá součtu přebytku výrobce a spotřebitele V podmínkách tržní rovnováhy je celkový přebytek maximální: žádný ekonomický subjekt nemůže svou situaci zlepšit, aniž se by se zhoršila situace jiných subjektů.

137 Tržní (ne)rovnováha a ekonomická efektivnost je-li nabízené množství vyšší než poptávané, jsou jeho mezní náklady vyšší než jeho mezní užitek je-li nabízené množství vyšší než poptávané, jsou jeho mezní náklady vyšší než jeho mezní užitek zboží je vyrobeno více, než odpovídá optimu zboží je vyrobeno více, než odpovídá optimu Efektivnost je možno zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků Efektivnost je možno zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků

138 Ekonomické důsledky zásahů státu do cen přímé cenové intervence – cenové limity, např. stropy přímé cenové intervence – cenové limity, např. stropy nepřímé cenové intervence – spotřební daně, cla nepřímé cenové intervence – spotřební daně, cla

139 Vliv cenových stropů S D q p p(max) Cena nemůže být vyšší než p(max), na trhu bude vždy převis poptávky

140 Vliv spodních cenových mezí (minimální mzdy, minimální ceny zemědělských produktů) S D q p p(min) Cena nemůže klesnout pod P (min), na trhu bude vždy převis nabídky

141 Vliv nepřímých cenových intervencí (spotřební či dovozní daně) trh statku je v rovnováze trh statku je v rovnováze stát zavede (zvýší) daň stát zavede (zvýší) daň daň působí stejně jako zvýšení ceny vstupů: sníží nabídku daň působí stejně jako zvýšení ceny vstupů: sníží nabídku cena se zvýší o částku nižší, než je výše daně (v závislosti na pružnosti poptávky a nabídky), prodané množství klesne cena se zvýší o částku nižší, než je výše daně (v závislosti na pružnosti poptávky a nabídky), prodané množství klesne daňový příjem státu bude odpovídat výši daně násobené objemem prodaných jednotek daňový příjem státu bude odpovídat výši daně násobené objemem prodaných jednotek

142 Daň posune nabídku a vytvoří novou rovnováhu pEpE QEQE S D Q P S + tax Posun nabídky odpovídající výši daně

143 Výběr daně ovlivní objem prodaných jednotek S D Q P S + tax Celkový výběr daně

144 Daňové břemeno Daň (daňové břemeno) hradí spotřebitelé i prodávající Spotřebitelé ji hradí ve vyšších cenách Prodávající ji hradí snížením svých příjmů

145 Jak se daňové břemeno dělí S+Tax D S P Q Břemeno kupujících Břemeno prodávajících Daňové příjmy státu pocházejí od kupujících i prodávajících

146 Jak se daňové břemeno dělí Při dané poptávce vede pružnější (plošší) nabídka k vyšší daňové zátěži kupujících Při dané nabídce vede pružnější plošší poptávka k vyšší daňové zátěži prodávajících Méně pružná poptávka a méně pružná nabídka příjmy státu zvyšují

147 Rozhodování, ekonomika a správa firem

148 Zisk základním cílem firmy (z dlouhodobého hlediska) je maximalizace zisku základním cílem firmy (z dlouhodobého hlediska) je maximalizace zisku zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady firmy zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady firmy nutno odlišit explicitní a implicitní náklady a ekonomický a účetní zisk firmy nutno odlišit explicitní a implicitní náklady a ekonomický a účetní zisk firmy

149 Explicitní a implicitní náklady explicitní náklady: náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Můžeme je zjistit v účetních výkazech explicitní náklady: náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Můžeme je zjistit v účetních výkazech implicitní náklady: náklady, které firma (reálně) neplatí. Jedná se o ušlý příjem z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví firmy, jde tedy o náklady alternativ či ušlých příležitostí. implicitní náklady: náklady, které firma (reálně) neplatí. Jedná se o ušlý příjem z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví firmy, jde tedy o náklady alternativ či ušlých příležitostí.

150 Zisk účetní a ekonomický účetní zisk = celkový příjem – explicitní náklady účetní zisk = celkový příjem – explicitní náklady ekonomický zisk = celkový příjem – explicitní náklady – implicitní náklady ekonomický zisk = celkový příjem – explicitní náklady – implicitní náklady ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady

151 Produkční funkce firmy produkční funkce udává vztah mezi množstvím vstupů (výrobních faktorů) použitých k výrobě statků a rozsahem vyrobené produkce produkční funkce udává vztah mezi množstvím vstupů (výrobních faktorů) použitých k výrobě statků a rozsahem vyrobené produkce průběh produkční funkce je ovlivněn principem klesajícího mezního produktu (klesajících mezních výnosů) průběh produkční funkce je ovlivněn principem klesajícího mezního produktu (klesajících mezních výnosů)

152 Produkční funkce

153 Křivka celkových nákladů udává závislost mezi množstvím vyrobené produkce a celkovými náklady firmy udává závislost mezi množstvím vyrobené produkce a celkovými náklady firmy křivka celkových nákladů je ovlivněna průběhem produkční funkce křivka celkových nákladů je ovlivněna průběhem produkční funkce

154 Celkové náklady celkové náklady (TC): celkové náklady (TC): - celkové fixní náklady (TFC): - celkové fixní náklady (TFC): náklady, které se s rozsahem výroby náklady, které se s rozsahem výroby nemění nemění - celkové variabilní náklady (TVC): - celkové variabilní náklady (TVC): náklady, které s růstem výroby zvyšují náklady, které s růstem výroby zvyšují TC = TFC + TVC

155 Křivka celkových nákladů celkových variabilních nákladů TVC TC Q

156 Průměrné náklady průměrné celkové náklady (AC): celkové náklady dělené množstvím vyrobených jednotek průměrné celkové náklady (AC): celkové náklady dělené množstvím vyrobených jednotek průměrné fixní náklady: AFC = FC/Q průměrné fixní náklady: AFC = FC/Q průměrné variabilní náklady: AVC = VC/Q průměrné variabilní náklady: AVC = VC/Q  AC = AFC + AVC

157 Průměrné náklady křivka průměrných celkových nákladů má tvar písmene U – se zvětšujícím se rozsahem výroby průměrné celkové náklady nejprve klesají, později rostou minimum křivky celkových průměrných nákladů udává efektivní rozsah výroby firmy

158 Mezní náklady náklady potřebné k rozšíření výroby o jednotku náklady potřebné k rozšíření výroby o jednotku mezní náklady (MC) nejdříve klesají, od určitého množství produkce rostou (v důsledku zákona klesajícího mezního produktu) mezní náklady (MC) nejdříve klesají, od určitého množství produkce rostou (v důsledku zákona klesajícího mezního produktu)

159 Graf MC, AC, AVC a AFC AFC AVC AC MC Q Kč/Q

160 Rozhodnutí firmy o zastavení výroby náklady firmy jsou důležité při rozhodování firmy o pokračování nebo uzavření výroby náklady firmy jsou důležité při rozhodování firmy o pokračování nebo uzavření výroby rozhodnutí firmy o uzavření výroby může nabývat dvou podob: rozhodnutí firmy o uzavření výroby může nabývat dvou podob: - dočasné uzavření výroby - dočasné uzavření výroby - trvalé ukončení výroby (opuštění trhu) - trvalé ukončení výroby (opuštění trhu)

161 Rozhodnutí firmy o zastavení výroby   dočasné uzavření výroby: krátkodobé a vratné rozhodnutí v případě, kdy cena produktu nepokrývá průměrné variabilní náklady (celkové příjmy jsou nižší než variabilní náklady)   opuštění trhu: trvalé rozhodnutí ukončit výrobu v případě, kdy průměrné celkové náklady převyšují cenu produktu (celkové příjmy jsou nižší než celkové náklady)

162 Optimální objem výroby firmy cesta pokusů o omylů: časově náročné cesta pokusů o omylů: časově náročné marginální analýza: objem produkce, při kterém se mezní příjmy rovnají mezním nákladům marginální analýza: objem produkce, při kterém se mezní příjmy rovnají mezním nákladům - mezní příjem: příjem plynoucí z výroby dodatečné jednotky produkce - mezní příjem: příjem plynoucí z výroby dodatečné jednotky produkce - mezní náklady: náklady nezbytné k výrobě dodatečné jednotky produkce - mezní náklady: náklady nezbytné k výrobě dodatečné jednotky produkce

163 Optimální objem výroby firmy Mezní zisk: rozdíl mezi mezním příjmem a mezními náklady. Maximálnímu zisku odpovídá objem úroveň výroby, při které jsou mezní zisky nulové. Jde o objem výroby, při kterém se mezní příjmy firmy rovnají jejím mezním nákladům

164 Optimální objem výroby firmy Pro firmu maximalizující zisk z toho vyplývá jednoduché pravidlo: svou výrobu by měla zvyšovat až do objemu, při kterém se její mezní příjmy rovnají mezním nákladům.

165 Optimální objem výroby firmy Objem produkce, při kterém se mezní náklady rovnají mezním příjmům, je označován jako optimální objem produkce Objem produkce, při kterém se mezní náklady rovnají mezním příjmům, je označován jako optimální objem produkce Dosáhne-li firma tohoto objemu výroby, nachází se ve stavu firemní rovnováhy. Dosáhne-li firma tohoto objemu výroby, nachází se ve stavu firemní rovnováhy.

166 Poptávka firmy po výrobních faktorech na trhu výrobních faktorů (práce a kapitálu) tvoří poptávku firmy a nabídku domácnosti

167 Poptávka firmy po výrobních faktorech jako poptávka firmy po výrobních faktorech je označován zájem a schopnost firmy pronajímat si na trhu určitá množství výrobních faktorů při jejich různých cenách jako poptávka firmy po výrobních faktorech je označován zájem a schopnost firmy pronajímat si na trhu určitá množství výrobních faktorů při jejich různých cenách poptávka firmy po výrobních faktorech odvozená od poptávky po produkci vyráběné danými výrobními faktory

168 Poptávka firmy po výrobních faktorech poptávka firmy po výrobních faktorech je klesající důvodem je princip klesajícího mezního produktu výrobních faktorů

169 Klesající křivka poptávka firmy po výrobních faktorech  firma maximalizující zisk usiluje o co nejefektivnější využití výrobních faktorů  výnos z dodatečné jednotky výrobního faktoru musí převýšit či přinejmenším vyrovnat jeho cenu

170 Změna poptávky firmy po výrobních faktorech změnu (posun křivky) poptávky po výrobních faktorech vyvolá: změnu (posun křivky) poptávky po výrobních faktorech vyvolá: - změna v ceně produktu - změna v ceně produktu - změna produktivity výrobního faktoru - změna produktivity výrobního faktoru - změna cen výrobních faktorů - změna cen výrobních faktorů substitučních či komplementárních substitučních či komplementárních

171 Pružnost poptávky firmy po výrobních faktorech Cenová pružnost firemní poptávky po výrobních faktorech udává relativní změnu poptávaného množství daného faktoru při změně jeho ceny.

172 Pružnost poptávky po výrobních faktorech Pružnost poptávky po výrobním faktoru závisí na - cenové pružnosti poptávky po vyráběném zboží - pružnosti mezního produktu výrobního faktoru - možnosti substituce výrobního faktoru jiným - podílu nákladů na výrobní faktor na celkových nákladech firmy.

173 Volba kombinace výrobních faktorů Součástí firemního rozhodování je i volba kombinace výrobních faktorů použitých při výrobě. Firma maximalizující svůj zisk se snaží volit takovou kombinaci výrobních faktorů, která je pro ni nejefektivnější.

174 Volba optimální kombinace výrobních faktorů Změna v ceně jakéhokoli výrobního faktoru vyvolá změnu v jejich optimální kombinaci spočívající v substituci zdraženého výrobního faktoru faktory ostatními. Změna v ceně jakéhokoli výrobního faktoru vyvolá změnu v jejich optimální kombinaci spočívající v substituci zdraženého výrobního faktoru faktory ostatními.

175 Financování firmy získávání, rozdělování a užití finančních prostředků sloužících k hrazení firemních nákladů na výrobní faktory získávání, rozdělování a užití finančních prostředků sloužících k hrazení firemních nákladů na výrobní faktory

176 Financování firmy zdroje financování se nejčastěji třídí podle původu (interní a externí) a vlastnictví (vlastní a cizí) další třídění – podle účelu využití - financování běžných potřeb - financování firemního rozvoje (investic)

177 Zdroje firemního financování

178 Finanční řízení firmy cílem finančního řízení firmy je zabezpečit platební schopnost, potřebnou likviditu a dbát o finanční rentabilitu firmy

179 Finanční analýza firmy hodnocení a rozbor firemního hospodaření z finančního hlediska vychází z - rozvahy (bilance) firmy, - výsledovky (účtu zisku a ztrát) - výkazu cash flow

180 Rozvaha (bilance) firmy přehled o aktivech a pasivech firmy k určitému okamžiku přehled o aktivech a pasivech firmy k určitému okamžiku aktiva: složení majetku, s nímž podnik hospodaří aktiva: složení majetku, s nímž podnik hospodaří pasiva: zdroje, z nichž byl majetek pořízen pasiva: zdroje, z nichž byl majetek pořízen

181 Rozvaha (bilance) firmy zahrnuje dva úhly pohledu na majetek firmy zahrnuje dva úhly pohledu na majetek firmy vyjadřuje skutečnost, že majetek, s nímž firma hospodaří, musí být financován z určitého finančního zdroje vyjadřuje skutečnost, že majetek, s nímž firma hospodaří, musí být financován z určitého finančního zdroje firma nemůže mít více majetku než zdrojů, tj. AKTIVA = PASIVA firma nemůže mít více majetku než zdrojů, tj. AKTIVA = PASIVA

182 Rozvaha AKTIVAPASIVA I. DLOUHODOBÝ MAJETEK - dl. hmotný majetek - dl. nehmotný majetek - dl. finanční majetek I. VLASTNÍ KAPITÁL - základní kapitál - rezervní a kapitálové fondy - hospodářský výsledek II. OBĚŽNÁ AKTIVA - zásoby - pohledávky - krátkodobý finanční majetek II. CIZÍ ZDROJE - rezervy - závazky - úvěry

183 Účet zisku a ztrát/účetní a ekonomický zisk Příjmy z prodeje Kč 2.000,000 Náklady Práce zaměstnanců Kč 1.000,000 Nájem prostor Kč 250,000 Materiál, pohonné hmoty, Kč součástky Celkové (explicitní) náklady Kč 1.500,000 Účetní zisk = 2.000, ,000 = 500,000 Cena vlastní práce majitele firmy (implicitní náklady) = Kč 250,000 Ekonomický zisk = Kč 250,000

184 Finanční ukazatele firmy ukazatele rentability ukazatele rentability (rentabilita vlastního kapitálu, ROE) ukazatele likvidity (platební schopnosti) - vztah mezi oběžným majetkem firmy a jejími krátkodobými závazky (pasivy) ukazatele likvidity (platební schopnosti) - vztah mezi oběžným majetkem firmy a jejími krátkodobými závazky (pasivy) ukazatele zadluženosti (kapitálové struktury) - podíl zdrojů vlastních a cizích k celkovým aktivům ukazatele zadluženosti (kapitálové struktury) - podíl zdrojů vlastních a cizích k celkovým aktivům

185 Principy firemního marketingu strategie firmy strategie firmy cenová a necenová konkurence cenová a necenová konkurence marketingový mix (produkt, cena, způsob prodeje, podpora prodeje) marketingový mix (produkt, cena, způsob prodeje, podpora prodeje)

186 Základní ekonomické typy firem tři základní kategorie: firmy fyzických tři základní kategorie: firmy fyzických osoby osoby partnerství partnerství korporace korporace další typy firem: veřejné (státní) podniky další typy firem: veřejné (státní) podniky družstva družstva neziskové organizace neziskové organizace

187 Ekonomické vlastnosti (výhody a nevýhody) firem Pružnost rozhodování Pružnost rozhodování (Ne)omezené ručení majetkem (Ne)omezené ručení majetkem Vázanost na osoby/transfer vlastnictví Vázanost na osoby/transfer vlastnictví Rozsah administrativně-právních omezení/informační povinnosti Rozsah administrativně-právních omezení/informační povinnosti Dostupnost kapitálových zdrojů Dostupnost kapitálových zdrojů Způsob zdanění Způsob zdanění Oddělení vlastnictví a řízení Oddělení vlastnictví a řízení

188 Správa korporací Na řízení korporací se jejich vlastníci (akcionáři) podílejí pouze nepřímo, uplatněním svého hlasovacího práva Na řízení korporací se jejich vlastníci (akcionáři) podílejí pouze nepřímo, uplatněním svého hlasovacího práva Správa korporace vybírá a jmenuje její vrcholové vedení (management), pomáhá stanovit strategii (směr rozvoje, klíčové přeměny, kapitálové poměry) a vyhodnocuje celkový výkon firmy Správa korporace vybírá a jmenuje její vrcholové vedení (management), pomáhá stanovit strategii (směr rozvoje, klíčové přeměny, kapitálové poměry) a vyhodnocuje celkový výkon firmy

189 Správa korporací Profesionální management, který správa pro výkonné (exekutivní) řízení najímá, je odpovědný správnímu orgánu, nikoli přímo akcionářům. Profesionální management, který správa pro výkonné (exekutivní) řízení najímá, je odpovědný správnímu orgánu, nikoli přímo akcionářům. Úkolem správních orgánů (správních či ředitelských rad, představenstev či dozorčích rad) je přispět k efektivnímu řízení korporací a dohlížet nad sledováním zájmu jejich akcionářů. Úkolem správních orgánů (správních či ředitelských rad, představenstev či dozorčích rad) je přispět k efektivnímu řízení korporací a dohlížet nad sledováním zájmu jejich akcionářů.

190 Vnitřní a vnější model správy korporací vnější model corporate governance charakterizuje rozptýlené akciové vlastnictví a nízký poměrem mezi zadlužením a vlastním kapitálem vnitřní model spoléhá na poměrně koncentrované vlastnictví, užší spojení vlastnictví a kontroly a vyšší poměr mezi zadlužením a vlastním kapitálem (vyšší význam bankovních úvěrů)

191 Problém „principal-agent“ problém „oportunního chování“ k omezení problémů oportunního chování přispívají instituce působící uvnitř organizací, specializované kontrolní a informační firmy (auditoři, ratingové firmy, finanční instituce apod.) i kapitálové trhy (možnosti přátelského či nepřátelského převzetí).

192 Struktura trhu, typy konkurence a regulace monopolů

193 Struktura trhu Definuje typ trhu na základě rozsahu a typu konkurenčních vztahů na straně nabídky a poptávky Jsou pro ni důležité počty podniků na trhu, relativní velikosti podniků, povaha výrobků, podmínky pro vstup do odvětví a výstup z něj a možnosti výrobců ovlivnit cenu své produkce Ovlivňuje efektivnost trhu – výši cen, rozsah produkce, kvalitu apod.

194 Setkání ve vězení Tři obchodníci sedící ve vězení se baví o svých deliktech První říká: „Účtoval jsem nižší ceny než kdokoli jiný a obvinili mě z dumpingu“ Druhý říká: „Účtoval jsem vyšší ceny než ostatní a poslali mě sem za okrádání Třetí reaguje: „Já vůbec nechápu, proč tu jsem. Vždyť jsem účtoval stejné ceny jako ostatní v kartelu…“

195 Struktury nabídkové strany trhu Dokonalá konkurence Monopolistická konkurence Oligopol Monopol

196 Dokonalá konkurence   velké množství prodávajících a kupujících   homogenní produkt   volný vstup/výstup do odvětví   stejná míra informovanosti všech subjektů na trhu   nemožnost firmy ovlivnit cenu

197 Dokonalá konkurence firmy se stávají tzv. příjemci cen, rozhodují pouze o nákladech a objemu produkce individuální poptávka firmy po její produkci je dokonale pružná podmínka maximalizace zisku: MR = MC(P)

198 Optimum dokonale konkurenční firmy Q P =MR MC QEQE

199 Nedokonalá konkurence situace, kde je narušena jedna či více podmínek konkurence dokonalé formy(na straně nabídky): - monopolistická konkurence - oligopol - monopol

200 Monopolistická konkurence charakteristika: - - velký počet firem v odvětví - - volný vstup na trh - - diferencovaný produkt - - ceny výrobků se liší

201 Monopolistická konkurence ZISK MC AC D MR Q Q P Kč/Q

202 Oligopol charakteristika: - - několika firem se značnou tržní silou - - bariéry vstupu ztěžující příchod nových firem - - vzájemná závislost rozhodování oligopolních firem - - zpravidla diferencovaný produkt existuje několik modelů oligopolu: - smluvní oligopol - oligopol s dominantní firmou (cenové vůdcovství)

203 Smluvní oligopol AC MC MR E D Q Kč/Q P Q

204 Monopol charakteristika: - - jediný výrobce (firma) na trhu - - nemožnost získat substituční zboží či služby   základní podmínka: bariéry vstupu jiných firem na trh

205 Monopol a monopolní zisk E MC AC M O N. Z I S K MR D QQMQM PMPM Kč/Q

206 Příčiny vzniku monopolu výlučná kontrola nad důležitými vstupy výroby výlučná kontrola nad důležitými vstupy výroby výrazný efekt úspor z rozsahu výroby – přirozený monopol výrazný efekt úspor z rozsahu výroby – přirozený monopol legální monopoly (patenty, copyrighty) legální monopoly (patenty, copyrighty) poskytování státních licencí poskytování státních licencí

207 Tendence ke koncentraci: fúze a akvizice fúze: horizontální, vertikální konglomerační argumenty pro a proti fúzím

208 Důsledky monopolu monopol představuje nejzávažnější z forem tržního selhání vytváří výraznou možnost ovlivnit cenu sledování ziskového motivu u monopolního podniku není v národohospodářském zájmu (narušuje národohospodářskou efektivitu)

209 Důsledky monopolu vede k redistribuci důchodu (monopolní zisk) vede k redistribuci důchodu (monopolní zisk) dopadá na kvalitu, inovace, úroveň služeb dopadá na kvalitu, inovace, úroveň služeb bariéry výstupu z odvětví: problém „TBTF“ bariéry výstupu z odvětví: problém „TBTF“ politické důsledky monopolů politické důsledky monopolů

210 Protimonopolní/konkurenční politika rozdíl mezi tradičním a přirozeným monopolem protimonopolní (protitrustové) zákony brání vzniku různých forem omezení konkurence včetně monopolu Ilustrace: případ Microsoft využívání veřejného vlastnictví podniků využívání veřejného vlastnictví podniků

211 Kritérium monopolní síly relevantní trh: produktové a teritoriální hledisko křížová pružnost poptávky

212 Protimonopolní/konkurenční politika regulace přirozených monopolů (regulace cen) využívání veřejného vlastnictví monopolních podniků

213 Cenová regulace monopolu MR Q Kč/Q D MC AC PMPM PRPR QRQR QMQM cenová regulace dovoluje monopolistovi stanovit cenu jen tak vysokou, aby pokryla jeho průměrné náklady.

214 Cenová diskriminace výrobce (prodejce) nabízí zboží různým skupinám spotřebitelů za různé ceny tuto politiku uplatňuje vůči skupinám odlišujícím se svou poptávkou (důchody, informace) z ekonomického pohledu přínosná, z právního odporuje dobrým mravům

215 Konkurence na straně poptávky oligopson (např. maloobchodní řetězce) monopson (např. stát)

216 Kapitál, kapitálové trhy a investice

217 Kapitál jeden z výrobních faktorů je tvořen dříve vyrobenými prostředky, jež slouží jako vstup do další výroby s cílem dosažení vyššího zisku/vyšších výnosů v budoucnu může nabývat různých forem

218 Základní formy kapitálu fyzický (kapitálové statky) finanční lidský

219 Fyzický kapitál vyrobené hmotné statky používané k další výrobě zboží a služeb věcné druhy: zásoby, zařízení, stavby, infrastruktura úloha ve výrobě: fixní a oběžný kapitál

220 Fixní kapitál fixní kapitálové statky mají dlouhodobý charakter fixní kapitálové statky mají dlouhodobý charakter v procesu výroby dochází k jejich postupnému opotřebení (amortizaci) v procesu výroby dochází k jejich postupnému opotřebení (amortizaci) svou funkčnost může ztrácet i na základě rozvoje vědy a techniky svou funkčnost může ztrácet i na základě rozvoje vědy a techniky

221 Fyzický kapitál a investice celkový vklad nových kapitálových statků do výroby - hrubé (brutto) investice celkový vklad nových kapitálových statků do výroby - hrubé (brutto) investice hrubé investice se dělí na investice obnovovací a čisté hrubé investice se dělí na investice obnovovací a čisté - obnovovací investice: k obnově opotřebovaných fixních kapitálových statků - čisté investice: k rozšíření existující zásoby kapitálových statků

222 Fyzický kapitál a investice další dělení investic: - - investice do fixních kapitálových statků - - investice do zásob

223 Finanční kapitál představuje volné (uspořené) finanční prostředky sloužící jako zdroj pro pořízení fyzického kapitálu představuje volné (uspořené) finanční prostředky sloužící jako zdroj pro pořízení fyzického kapitálu je obchodován na kapitálových trzích, kde se střetává nabídka úspor vytvářená domácnostmi s poptávkou po úsporách ze strany firem je obchodován na kapitálových trzích, kde se střetává nabídka úspor vytvářená domácnostmi s poptávkou po úsporách ze strany firem

224 Kapitál a „past chudoby“ tvorba kapitálu (fyzického i finančního) je spojena s omezováním současné spotřeby ve prospěch výroby kapitálových statků chudé země, které nemají možnost snížit spotřebu, mají omezenou možnost tvořit kapitál nezbytný k překonání chudoby

225 Tvorba úspor úspory: představují část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu, ale přeměněna na nabídku finančních prostředků na trhu kapitálu

226 Míra úspor odíl úspor na příjmech, resp. HDP vyjádřený v procentech míra úspor: podíl úspor na příjmech, resp. HDP vyjádřený v procentech yšší míra úspor je výhodná pro tvorbu investic, příliš vysoká míra úspor však může oslabit poptávku (paradox úspor) vyšší míra úspor je výhodná pro tvorbu investic, příliš vysoká míra úspor však může oslabit poptávku (paradox úspor)

227 Motivace k úsporám domácnosti jsou ochotny vzdát se přítomné spotřeby a vytvářet úspory za předpokladu, že jim to zajistí zvýšení jejich budoucí spotřeby

228 Sklon domácností k úsporám závisí na   výši disponibilního příjmu (rostoucí mezní sklon k úsporám)   výši úrokové míry, tj. míry výnosu z kapitálu   dalších faktorech: spotřební „netrpělivosti“, míře inflace, očekávání budoucího vývoje ekonomiky, důvěře ve finanční instituce

229 Nabídka kapitálu za jinak stejných podmínek je tvorba úspor je závislá na výši úrokové míry nabídka kapitálu udává vztah mezi nabízeným množstvím kapitálu a jeho cenou křivka nabídky kapitálu je rostoucí

230 Poptávka po kapitálu poptávka firem po dočasně volných finančních prostředcích (úsporách) poptávka firem po dočasně volných finančních prostředcích (úsporách) poptávka po kapitálu souvisí především s potřebou financování investic do kapitálových statků poptávka po kapitálu souvisí především s potřebou financování investic do kapitálových statků

231 Křivka poptávky po kapitálu poptávané množství kapitálu závisí na jinak stejných okolností na jeho ceně poptávané množství kapitálu závisí na jinak stejných okolností na jeho ceně křivka poptávky po kapitálu je klesající křivka poptávky po kapitálu je klesající

232 Poptávané množství kapitálu při rozhodování o množství poptávaného kapitálu porovnávají firmy mezní náklady na kapitál (tj. jeho cenu) s mezním výnosem kapitálu (tj. výnosem spojeným se zapojením dodatečné jednotky kapitálu)

233 Rovnováha na kapitálovém trhu úroková míra plní funkci tržní ceny kapitálu, která vyrovnává jeho nabídku a poptávku pohyby úrokové míry vedou k nastolování rovnováhy na trhu kapitálu tržní (rovnovážná) úroková míra je na dokonale konkurenčních trzích rovna mezní míře výnosu z kapitálu

234 Rovnováha na kapitálovém trhu (dlouhodobé hledisko) irir zásoba K ie Ke E D S

235 Rovnováha na kapitálovém trhu úroková míra plní významné funkce: úroková míra plní významné funkce: - vede domácnosti k tomu, aby obětovali současnou spotřebu a zvyšovali nabízené množství kapitálu - podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí

236 Změny rovnováhy (úrokové míry) na kapitálovém trhu vlivem změny (posunů) nabídky nebo poptávky po kapitálu ke změně poptávky po kapitálu vede: - - hospodářského pokles či růst - - změna daňové politiky - - změny v cenách substitučních výrobních faktorů

237 Změny rovnováhy (úrokové míry) na kapitálovém trhu ke změně nabídky kapitálu vede: - - změna v disponibilním příjmu - - změna ekonomických očekávání - - změna spotřební netrpělivosti domácností - - změna daňové politiky - - změna ve výsledku hospodaření vlády - - změna ve vnímaní rizika zapůjčení kapitálu ze strany investorů

238 Instituce kapitálového trhu instituce, jejichž prostřednictvím jsou volné finanční prostředky (úspory) domácností převáděny k subjektům, které je investují instituce, jejichž prostřednictvím jsou volné finanční prostředky (úspory) domácností převáděny k subjektům, které je investují

239 Instituce kapitálového trhu trhy cenných papírů (burzy) – umožňují přímé investování do vybraných firem finanční zprostředkovatelé (banky, investiční fondy, pojišťovny apod.) – zprostředkují investování vložených prostředků

240 Regulace kapitálového trhu Cílem regulace kapitálového trhu je především: posílení transparence trhu ochrana investorů omezení finančních rizik omezení negativních důsledků spekulací na kapitálových trzích

241 Investice a aktiva Aktiva - statky přinášející výnos Reálná a finanční aktiva (finanční instrumenty) Trvalá a dočasná aktiva Cena aktiv a investiční riziko Investování a spekulace Cílem regulace kapitálového trhu je především: Cílem regulace kapitálového trhu je především: posílení transparence trhu posílení transparence trhu ochrana investorů ochrana investorů omezení finančních rizik omezení finančních rizik omezení negativních důsledků omezení negativních důsledků spekulací na kapitálových trzích spekulací na kapitálových trzích

242 Trh práce, mzdy a zaměstnanost

243 Výše nezaměstnanosti může být různá … přijatelná, když práci ztratí vládní úředníci mírná, když práci ztratí soused vysoká, když ji člověk ztratí sám

244 Trh práce další z hlavních trhů výrobních faktorů další z hlavních trhů výrobních faktorů setkává se na něm poptávka po práci s její nabídkou setkává se na něm poptávka po práci s její nabídkou

245 Individuální poptávka po práci poptávka firem odvozená od poptávky po jejich zboží udává závislost mezi množstvím práce, které firma poptává, a její cenou

246 Individuální poptávka po práci firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se příjem z mezního produktu práce vyrovnává s mezními náklady na práci, resp. mzdou

247 Princip klesajícího mezního produktu práce najímá-li firma stále větší počet pracovníků, přispívá každý další najatý pracovník k růstu její produkce méně než předchozí

248 Individuální nabídka práce představuje vztah mezi nabízeným množstvím práce její cenou cílem jednotlivce nabízejícího práci je maximalizace užitku rozdělením času mezi práci a volný čas

249 Individuální nabídka práce jednotlivec bude zvyšovat počet nabízených (odpracovaných) hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze statků získaných díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času maximalizace užitku je dosaženo vyrovnáním obou mezních užitků

250 Individuální nabídka práce při změně mzdové sazby (hodinové ceny práce) je nabízené množství práce ovlivněno dvěma protichůdně působícími efekty : při změně mzdové sazby (hodinové ceny práce) je nabízené množství práce ovlivněno dvěma protichůdně působícími efekty : - substituční efekt: růst mzdy vede ke zvyšování nabízeného množství - důchodový efekt: růst mzdy vede ke snižování nabízeného množství

251 Individuální nabídka práce jaký efekt převládne závisí na výši mzdy křivka nabídky práce se při určité úrovni mzdy láme

252 Individuální nabídka práce a její zakřivení LXLX X W L(hod./týden)

253 Nabídka a poptávka na trhu práce tržní nabídka práce: souhrn individuálních nabídek práce tržní nabídka práce: souhrn individuálních nabídek práce tržní poptávka po práci: poptávka všech firem po práci, tj. souhrn individuálních poptávek po práci tržní poptávka po práci: poptávka všech firem po práci, tj. souhrn individuálních poptávek po práci

254 Rovnováha na trhu práce rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání tržní nabídky a poptávky po práci rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání tržní nabídky a poptávky po práci cena práce (mzda) odpovídající rovnováze na trhu práce je cena práce (mzda) odpovídající rovnováze na trhu práce je rovnovážná mzda

255 Rovnováha na trhu práce SLSL DLDL LELE E L w w2w2 w1w1 wEwE přebytek nedostatek

256 Změny rovnováhy (a rovnovážné mzdy) na trhu práce růst/pokles poptávky po práci růst/pokles nabídky práce

257 Nominální a reálný vývoj mezd nominální růst (pokles) mezd: mzdy rostou stejným tempem jako ceny spotřebních statků → množství nabízené práce se nemění reálný růst (pokles) mezd: mění se množství zboží a služeb (tzv. spotřebního koše), které lze za mzdu mohou koupit → mění se množství nabízené práce

258 Nominální a reálný vývoj mezd index reálných mezd: poměr indexu nominálních mezd a indexu cen spotřebitelských statků. předpokládejme, že nominální mzdy vzrostly o 30 % (index 1,30) a spotřebitelské ceny o 25 % (index 1,25). Index růstu reálných mezd je 1,30 : 1,25 = 1,04, což znamená, že mzdy vzrostly reálně o 4 %.

259 Specifické faktory určující mzdy cena práce (mzda) není ovlivněna pouze nabídkou a poptávkou po práci, ale i specifickými faktory tržní a netržní povahy

260 Specifické faktory určující mzdy tržní faktory: - - kompenzující rozdíl - - lidský kapitál - - teorie efektivnosti mezd - - diskriminace na trhu práce netržní faktory: - - omezená mobilita pracovní síly - - legislativa - - působení odborů

261 Pracovní trh a nezaměstnanost charakteristickým rysem pracovního trhu je mzdová strnulost: mzdy reagují na změny na trhu pomalu, a tak nevyrovnávají nabídku a poptávku v důsledku toho se mzdy zpravidla udržují na vyšší úrovni než je úroveň rovnovážná

262 Pracovní trh a nezaměstnanost důvody strnulosti mezd: netržní faktory tvorby mezd (zákonné předpisy o minimálních mzdách, působení odborů) důsledky strnulosti mezd: při převaze nabídky nad poptávkou na trhu práce neklesají mzdy tak, jak by k tomu docházelo na jiných trzích a vzniká nezaměstnanost

263 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost dobrovolná: nezaměstnaní hledají práci, ovšem za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá rozsah a délka této nezaměstnanosti závisí především na dostupnosti a výši podpor v nezaměstnanosti

264 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost nedobrovolná: nezaměstnaní nemohou najít práci ani za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří by akceptovali i nižší)

265 O jaký typ nezaměstnanosti jde? Odboráři demonstrují v ulicích Prahy za práci. Jeden z přihlížejících kapitalistů chytí jednoho demonstranta za rukáv: "Hej, vy, pojďte se mnou - dám vám práci!" "Ksakru," zvolá oslovený, "pochoduje nás tu několik tisíc a vy si vyberete zrovna mě!"


Stáhnout ppt "TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011."

Podobné prezentace


Reklamy Google