Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Helénistické umění II Architektura. 301 př.n.l. Tzv. Sarkofág vládce Sidonu (někdy Alexandrův Sarkofág), po r. 330. Prý popisuje bitvu u Issu, Alexander.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Helénistické umění II Architektura. 301 př.n.l. Tzv. Sarkofág vládce Sidonu (někdy Alexandrův Sarkofág), po r. 330. Prý popisuje bitvu u Issu, Alexander."— Transkript prezentace:

1 Helénistické umění II Architektura

2 301 př.n.l.

3 Tzv. Sarkofág vládce Sidonu (někdy Alexandrův Sarkofág), po r Prý popisuje bitvu u Issu, Alexander je vlevo na koni. Rhódská škola. Rekonstrukce krátké strany v polychromii

4 Korintský sloup Vývoj: První počátky u chrámu Apollona v Bassai, 5. stol. Sloupy nalezené v Delfách, Tegei, Epidauru, mezi V malém použit v exteriérech na Lysicratově památníku v Athénách 334. Naplno u chrámu Dia Olbia, 300. chrám Apollona v Bassai, korintská hlavice použitá jen v interiéru

5 Bassai, 430 Tegea, 355 Epidauros, 345 Bouleterion, Miletos,

6 První použití Kor. hlavice v exteriéru – chrám Dia Olbia, Uzunçaburc

7 Hlavice Indického sloupu, inspirované Řeckým vzorem, Kausambi, Severní Indie, 3. stol. Korintská hlavice s Buddhou, 4-3 stol., z Gandháry

8 Monumentální chrámy Hlavně Ionského stylu, případně dórské přestavby nebo opravy Většinou nedostavěné diptery, pseudodiptery nebo hypaitrální chrámy Nemusí už tak striktně dodržovat klasické půdorysné typy

9 Chrám Apollona v Didymách u Milétu. Stavěn od 332 – 2 stol. n.l., kdy to vzdali

10 Jednotlivé druhy výzdoby basí sloupů, kompletně dochované sloupy máme jen tři. Base Nau nebo Celly Výzdoba – zachovaná hlava Medůzy z vlysu

11 Mauzoleum v Halikarnassu Je hrobka satrapy Mausola, dostavěná jeho ženou Artemisií Hlavní architekti jsou Satyros a Pytheos, kolem 353 př.n.l. Popis z Plinia Staršího – vysoká základna, 36 Ionských sloupů, nad nimi stupňovitá pyramida na jejímž vrcholu stojí čtyřspřěží se sochou Mausoleia a Artemisie Výzdoba obsahovala ve vlysech amazonomachii. Sochařská výzdoba: Scopas, Bryaxis, Timotheus, Leochares.

12 Chrám Mentuhotepa z Deir el Bahari…možná inspirace pro Mauzoleum? (2100 př.n.l.) To co zbylo ze sochy Mauzoleia…jasné jsou neřecké, perské rysy. Socha identifikovaná jako Artemisia

13

14 Kolos Rhódský Architekt Chares z Lindu, kolem 280. Jako památník vítězství nad Antigonem I. Monophthalmem, jehož syn neúspěšně obléhal Rhodos v 305. Většina stavebního železa a bronzu z materiálu, který po sobě nechala obléhací armáda. Asi 30 metrů na výšku, v roce 226 shozen zemětřesením. Ještě po Arabské expanzi po polovině 7 stol n.l. byly kusy kolosu prodávány na tavení.

15 Knihovna v Alexandrii Posavená za Ptolemaia I. Sotéra Nebyla jen knihovna, ale i peripatos (kolonáda, ve které se chodilo a diskutovalo – podle Aristotelovy školní metody z Athén), jídelna, místnost pro čtení svitků, zahrady, učebny…vlastně předobraz dnešních univerzitních kampusů. Klaudios Galénos (lékař, 3. stol n.l.) říká, že když někdo donesl do Alexandrie svitek, který ještě nebyl v knihovně, tak mu byl zabaven, opsán, a byl mu vrácen opis.

16 Knihovna byla součástí komplexu Museionu. Ten fungoval jako vědecký institun antiky. Kromě knihovny zde byly laboratoře a studovny pro astronomii, matematiku, geometrii, anatomii, zoologii a zoo. Vědci se věnovali fyzice, stavařství, fyziologii, medicíně, matematice… Euclidés, Archimedes, Eratosthenes, Herophilus, Erasistratus, Hipparchus, Aedesia, Pappus, Theon, Hypatia, Aristarchus ze Samu... Ptolemaios II. Philadelphus prý chtěl dosáhnou svitků… Marcus Antonius prý věnoval Kleopatře svitků z Pergamské knihovny – asi jen propaganda aby ho diskreditovala (že protěžuje Egypt…). Dohromady asi kolem svazků (pro srovnání knihovna v Epidauru ). Poškozena za Caesara (48), pak za Aureliána (270), nakonec zcela za Patriarchy Theophila (391) – Serapheion.

17 Maják v Alexandii Pharos Stavěn mezi 280 a 247, vysoký mezi 120 a 137 metry. Cena asi 800 talentů. Těžce poškozený třemi zemětřeseními mezi 956 a Římské mince ukazují, že v každém rohu podstavy majáku byla socha Tritóna a na vrcholu socha Poseidona nebo Dia. Muhammad al-Idrisi (geograf) popisuje maják stále jako funkční v roce Pharos v Abusíru – hrobka, která je podle ant. autorů modelována „skoro“ přesně podle Majáku v Alexandrii.

18 Pergamon Attalovská dynastie Království založeno Philetaerem (281), zmínky už z Xenofonta z 399. Attalos III nechává království Římanům. Pergamská Akropole

19 Diův Oltář v Pergamu,

20 Oltář Dříve, že jde o oslavu vítězství nad Kelty z 184 z kmene Tolistoagianů a jejich vojevůdce Ortiagona, nebo o vítězství nad Galáty z roku 166. Dnes se předpokládá, že nejde o oslavu žádného konkrétního vítězství. Keramika pod základy se datuje na 172/171, takže monument musel být založen později. Nejde o chrám jako takový, jen o oltář chrámu – možná nedalekého Athénina chrámu – pravděpodobně zasvědcen Diovy/Athéně.

21 Gigantomachie Jeden z Titánů má štít s Makedonskou hvězdou, jeden z bohů drží Keltský oblý štít – snaží se zakrýt příslušnost k nějaké konkrétní události. Řád a spravedlnost vs. Chaos. Prominentní pozici mají Zeus a Athéna, bohům pomáhá Herákles.

22 Východní vlys Hecate a Artemis bojující proti Titánům. Athéna a Niké proti Alkyoneovy (podezřele podobný Laokoonovy-Laokoon jemu ), Gaia pod nimi.

23 Jižní vlys, Severní vlys, Západní vlys Nereus, Doris, Titán a Oceánus, Západní vlys Rhea nebo Cybele na lvu a Andrasteia (?), Jižní vlys Moiry, bohyně osudu ubíjí titána Agria a Thoa… Severní vlys

24 Telefův vlys Vnitřní kolem oltáře. Je menší než venkovní s gigantomachií (asi 1,58 metru) Syn Herákla, mythologický předek Attalovců. Vztahy s Římem ochladly do roku 166, Telefos je odkojen lvicí – zatímco Romulus a Rémus „jen“ vlčicí. Vlys je jednodušší, původně barevný, barvy nejsou zachované. Ze 74 panelů je jich zachovaných 47 a to jen částečně. …a další vlysy z legendy o Telefovy… Telefos se potkává s Acháji, panely 36, 38 Telefos vyhrožuje, že chce zabít Oresta, panel 4

25 pergamon-altar1.html


Stáhnout ppt "Helénistické umění II Architektura. 301 př.n.l. Tzv. Sarkofág vládce Sidonu (někdy Alexandrův Sarkofág), po r. 330. Prý popisuje bitvu u Issu, Alexander."

Podobné prezentace


Reklamy Google