7. Centrálně plánovaná ekonomika 1.Vlastnictví, trh a příkazně přídělový systém 2.Vlastnické vztahy v CPE 3.Centrální plán místo trhu 4.Podnik v CPE: homo.

Prezentace na téma: "7. Centrálně plánovaná ekonomika 1.Vlastnictví, trh a příkazně přídělový systém 2.Vlastnické vztahy v CPE 3.Centrální plán místo trhu 4.Podnik v CPE: homo."— Transkript prezentace:

1 7. Centrálně plánovaná ekonomika 1.Vlastnictví, trh a příkazně přídělový systém 2.Vlastnické vztahy v CPE 3.Centrální plán místo trhu 4.Podnik v CPE: homo se assecurans 5.„Trh“ investičních statků v CPE: efekt sání 6.Nedostatkovost 7.Nabídkové a poptávkové omezení v CPE 8.Peníze a zbožně peněžní kategorie v CPE 9.Ceny v CPE 10.Zisk, mzda a úrok v CPE 11.Stínová ekonomika 12.Výsledek fungování CPE: celková devastace ekonomiky

2 2 1.Vlastnictví, trh a příkazně přídělový systém 1.1.Trh a vlastnictví -trh může existovat v rámci různých vlastnických forem. Sám je vůči vlastnictví neutrální, je pouze mechanismem, který zprostředkovává koordinaci ekonomických aktivit (dělbu práce) a důchodovou realizaci vlastnických vztahů -podstatným předpokladem pro efektivní funkci trhu je však přesné vymezení vlastnických práv. Jsou-li vlastnická práva (a s nimi spojené pravomoci a příslušná odpovědnost) mlhavá (fuzzy), nemůže trh v dané vlastnické struktuře efektivně fungovat (a efektivní nemůže být ani sama taková vlastnická struktura)‏ -funguje-li trh v špatně definovaných (mlhavých) vlastnických strukturách, pak je narušuje a rozbíjí –

3 3 neboť zprostředkováním důchodové realizace vlastnických vztahů tyto vztahy reprodukuje a tím redefinuje, a to vždy směrem k jejich zpřesnění (větší jednoznačnosti)‏ 1.2.Definiční znaky CPE -existence ekonomického centra -dominance státního vlastnictví kapitálových statků a půdy -příkazně přídělový systém jako základní (někdy výlučný) mechanismus koordinace ekonomických aktivit a tvorby, rozdělování, oběhu (výměny) a spotřeby (užití) produktu 1.3.Podstata příkazně přídělového systému -příkazy plánového centra ekonomickým agentům (plány výroby, dodávek /centrální organizace „dodavatelsko- odběratelských vztahů“/, centrální stanovování cen)‏ -příděly produkčního i konečného užití produktu - centrálně stanovené proporce rozdělování

4 4 1.4.Příkazně přídělový mechanismus a tržní mechanismus -zatímco v moderní smíšené tržní ekonomice je příkazně přídělový mechanismus doplňkem (a někdy korekcí) tržního mechanismu, v CPE bývá tržní mechanismus doplňkem příkazně přídělového mechanismu 1.5.Místo CPE v historické evoluci ekonomických systémů -CPE není výsledkem (adaptivní) evoluce ekonomických systémů, nýbrž je umělým ekonomickým systémem, vzniklým a udržovaným při životě státní mocí a pomocí politického násilí -z hlediska historické evoluce ekonomických systémů je CPE (dočasnou) anomálií stojící mimo hlavní vývojový proud ekonomických systémů, v němž evoluce vlastnických vztahů a trhu odpovídá evoluci technologií a charakteru lidské práce

5 5 2. Vlastnické vztahy v CPE 2.1.Hierarchické uspořádání CPE -stát je dominantním (typicky 100 %) vlastníkem kapitálových statků a půdy -jádrem státu je („komunistická“) státní strana s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou ve společnosti -systém tzv. nomenklatury, tj. obsazování klíčových rozhodovacích pozic ve státě, v ekonomice a v státní straně samotné osobami, speciálně prověřenými a k tomu určenými státní stranou (převážně, ale nikoliv výhradně jejími členy)‏ -hierarchická organizace společnosti se silnými prvky připomínajícími feudální uspořádání – udělované výsady (léna), velký význam příbuzenských vztahů a dědičnosti (kádrové dotazníky zahrnovaly nejen charakteristiku dané osoby, ale i jejích blízkých osob, zejména rodičů), zákaz opustit zemi

6 6 (někdy i bydliště nebo zaměstnání - systém tzv. umístěnek) bez speciálního povolení -faktickými vlastníky státních podniků, v nichž je organizován veškerý podnikatelský majetek (kapitálové statky a půda) v CPE jsou příslušníci nomenklatury, tj. stranickostátní byrokracie – vládnoucí třída CPE -všeobecné vlastnictví státu je tak formou, jež zprostředkovává a zakrývá faktické rozdělení vlastnických práv mezi různě postavené individuální a skupinové ekonomické agenty (všichni zaměstnanci v ekonomice jsou přitom zaměstnanci státu, ať už státních úřadů, státních rozpočtových a příspěvkových organizací /nepodnikatelská sféra ekonomiky/ nebo státních podniků); rozdělení vlastnických práv se může dynamicky měnit bez ohledu na všeobecnou státní formu vlastnictví

7 7 -definice vlastnických práv (včetně pravomocí a příslušné odpovědnosti) v CPE je nejasná. Vlastnická práva nejsou přesně vymezen a uspořádána. Hovoříme proto o mlhavém vymezení vlastnických práv (fuzzy definition of property rights), jež je jednou z klíčových ekonomických charakteristik CPE -neefektivní a nefunkční operacionalizace státního vlastnictví byla klíčovým selháním CPE 2.2.Monopoly v CPE -monopol nabídky – charakteristický rys CPE -jde o specifické funkčně vymezené monopoly nabídky některého nedostatkového statku nebo služby -správu jednotlivých funkčních pozic disponujících monopolem nabídky udílí nomenklatura svým příslušníkům nebo vazalům -se správou monopolu je spjata jeho individuální důchodová realizace

8 8 3. Centrální plán místo trhu 3.1.Centrální plán a jeho naturálně-věcné ukazatele -centrální plán je základním prvkem příkazně přídělového sytému -jeho funkcí je alokace omezených zdrojů a rozdělení vytvořeného produktu, tj. stanovení rozsahu a struktury výroby a proporcí rozdělování – tedy odpovědí na otázky co, jak (jakou technologií), a pro koho vyrábět -plán stanoví plánové centrum, jež je klíčovou složkou ekonomického centra (v ČSSR to byla Státní plánovací komise)‏ -vychází přitom z informací z podniků o jejich zdrojích, kapacitách a záměrech -základem centrálního plánu jsou naturálně-věcné ukazatele,

9 9 tj. direktivní příkazy plánového centra podnikům co a v jakém množství mají vyrábět a jakému podniku mají svou produkci dodat 3.2. Hodnotové ukazatele plánu -podnik v CPE si nevybírá zákazníky ani dodavatele, pouze plní naturálně-věcné ukazatele plánu -předpokladem bezchybného fungování příkazně přídělového mechanismu jsou přitom -ochota podniků plnit plán, tj. realizovat přesně a v stanoveném čase jeho naturálně-věcné ukazatele -dobrá informační vybavenost ekonomického centra a na jejím základě správná konstrukce plánu -oba tyto předpoklady se v praxi centrálního plánování záhy ukázaly jako iluzorní

10 10 -první problém – podcenění přirozeného lidského naturelu – byl v CPE řešen doplněním naturálně-věcných ukazatelů plánu hodnotovými ukazateli plánu, které měly vyvolat zájem podniku a jeho zaměstnanců na plnění naturálně-věcných ukazatelů plánu a později rovněž na růstu objemu produkce, zvyšování její kvality, zavádění technických inovací, růstu produktivity práce atd., tedy na hospodářských výsledcích podniku -na plnění hodnotových ukazatelů plánu byl navázán prémiový systém – systém hmotné zainteresovanosti zaměstnanců (včetně, a zejména, manažerů) na plnění plánového zadání a na hospodářských výsledcích podniku -hodnotovými ukazateli byla např. hrubá výroba, čistá výroba apod., vypočtené na základě naturálně vyjádřeného objemu produkce a velkoobchodních cen. Vzhledem ke konstrukci

11 11 velkoobchodních cen však byl systém hmotné stimulace z hlediska efektivnosti zcela neúčinný – stimuloval podniky totiž především k růstu výrobních nákladů 3.3. Formální a reálná direktivita plánu -informační vybavenost ekonomického centra byla závislá na podnicích, které měly nad centrem informační převahu (informační monopol)‏ -iluzorní byla tedy i představa o ekonomické moci centra ve vztahu k jemu podřízené podnikové sféře. Pro popis reálného vztahu ekonomického centra a podnikové sféry ekonomická teorie proto používá pojem obrácená řídící pyramida (Lubomír Mlčoch)‏ -podstatným momentem vztahu centra a podnikové sféry je hra o plán jako nejdůležitější z mocenských her, které spolu hrají

12 12 podniky a centrum, a to v rámci tzv. indexové metody plánování, jež byla standardní metodou zpracování podnikových plánů v CPE -v důsledku uvedených skutečností je plán v CPE direktivní pouze formálně (je pro podniky právně závazný), ale reálná direktivita mu chybí – obsahuje pouze to, co podnik připustí v rámci hry o plán 3.4. Absence objektivních kritérií ekonomického rozhodování -druhou, a to meritorní příčinou informační nedostatečnosti centra v CPE je neexistence tržních cen, tj. cen vzniklých interakcí nabídky a poptávky. Namísto toho ceny v CPE stanovuje ekonomické centrum, a to na základě cen vstupů a subjektivně stanové ziskové přirážky (ceny vstupů se přitom stanovují týmž způsobem)‏

13 13 -třetí příčinou informační nedostatečnosti centra je absence informací o konečných potřebách domácností a jejich preferencích. Plánové centrum při absenci informací o preferencích spotřebitelů plánuje systematicky výrobu nepotřebných statků („ležáků“- statků, o které nemají spotřebitelé zájem, neboť je jich vyrobeno příliš mnoho, nebo nemají požadované kvalitativní vlastnosti) a naopak systematicky neplánuje výrobu statků, po nichž je u domácností neuspokojená poptávka -nedostatkovost, tj. nedostatek zboží na trhu (shortage – János Kornai) je charakteristickým rysem CPE, který je neustále reprodukován jako výsledek centrálního plánování, resp. celého příkazně přídělového sytému. A to proto, že domácnosti nenakupují na trhu spotřebního zboží a služeb podle centrálního plánu, nýbrž projevují svobodnou vůli, s níž si vybírají spotřební statky a služby z ekonomickým centrem oktrojované nabídky

14 14 4.Podnik v CPE: homo se assecurans 4.1.Teorém homo se assecurans (člověk zabezpečující se)‏ -mikroekonomický model chování podniku v CPE (autor: Jiří Hlaváček, 1986)‏ -cílová funkce: maximalizace rezervy pří splnění plánového zadání -omezující podmínky: množina plánově přípustných výrobních situací -důvodem „křečkování“ podniku v CPE je indexová metoda plánování: kdyby podnik neměl utajené rezervy, mohl by se v příštím plánovacím období ocitnout v situaci, kdy by nebyl s to splnit indexově zvýšené plánové zadání -důsledkem chování podniku typu home se assecurans je tzv. obrácený minimax: maximalizace nákladů, resp. minimalizace výstupu podniku

15 15 4.2.Vazba podniku v CPE na státní rozpočet -přímá vazba podniku na státní rozpočet je dalším podstatným rysem CPE. Spočívá v tom, že podnik má sice formálně samostatný rozpočet, ale přebytky svého hospodaření (hospodářský výsledek, zisk) odvádí do státního rozpočtu; v případě ztráty je naopak státním rozpočtem sanován -plánové centrum případně umožňuje zadržet část zisku v podniku, avšak svými předpisy určuje jeho rozdělení do povinně vytvářených účelových fondů 4.3. Měkké rozpočtové omezení (soft budget constraint)‏ -podnik má v principu neomezený přístup k finančním prostředkům, potřebným k splnění plánu -je důsledkem přímé vazby podniku na státní rozpočet a principu, že finanční toky v CPE následují za hmotnými toky

16 16 -pojem rozpočtové omezení a jeho klasifikaci (měkké – převážně měkké – převážně tvrdé – tvrdé) zavedl János Kornai (1980); v ekonomické realitě zpravidla existují převážně měkké a převážně tvrdé rozpočtové omezení, zatímco „čisté“ tvrdé a měkké omezení jsou spíše teoretické pojmy. Převážně měkké rozpočtové omezení mají v CPE podniky, převážně tvrdé rozpočtové omezení mají domácnosti 5. „Trh“ investičních statků: efekt sání -cestou k plnění předepsaného hodnotového objemového ukazatele je růst nákladů -snaha o růst nákladů vede k excesívní poptávce po investičních statcích a ostatních zdrojích, resp. vstupech (pracovních silách, materiálu a energiích) – tzv. efektu sání -jeho podstatou je stav trvalé převahy poptávky po investičních statcích a ostatních vstupech nad jejich nabídkou

17 17 -podniky tak mají jako dodavatelé absolutní jistotu odbytu své produkce, a to i u centrálně nebilancovaných položek -důsledkem efektu sání je nerovnováha inflačního typu, trvalá inflační mezera na „trhu“ investičních statků – chronický převis poptávky nad nabídkou. Ta v CPE v důsledku převážně měkkého rozpočtového omezení přetrvává i v případě zrušení naturálně-věcného plánování, nebo i hodnotových ukazatelů plánu (viz zkušenosti z reforem CPE v Maďarsku v 80. létech 20. století)‏ 6. Nedostatkovost -jako nedostatek (shortage) označujeme situaci, kdy na trhu nelze koupit určité zboží, neboť jeho cena je nižší, než cena rovnovážná, a tudíž poptávka po něm (poptávané množství) je větší, než nabídka (jeho nabízené množství)‏

18 18 -o poptávce a nabídce lze striktně vzato hovořit (a využít mikroekonomický aparát funkcí nabídky a poptávky) pouze na trhu spotřebních statků a služeb -důsledkem nedostatkovosti v CPE jsou -nucená substituce, kdy spotřebitel, který nemůže na trhu sehnat požadovaný statek, po určité době (jež závisí zejména na transakčních nákladech spojených se sháněním nedostatkového statku) rezignuje a zakoupí náhradní statek - substitut -nucené úspory. Ty jsou projevem extrémního stupně nedostatkovosti, kdy nedostatek zboží je všeobecný a spotřebitelé přestávají na trhu nalézat (nucené) substituty. Takový stav není ani v CPE obvyklý – na rozdíl od pro CPE charakteristických nucených substitucí -stínová ekonomika, zejména korupce

19 19 7. Nabídkové a poptávkové omezení v CPE 7.1. Poptávkové omezení -poptávkové omezení (demand constraint) znamená, že hranicí expanze nabídky je poptávka, kdy strana poptávky – zákazníci – „hlasují penězi“ o nabízeném zboží. Riziko tak na trhu leží výhradně na straně nabídky -poptávkové omezení (demand constraint) platí v CPE pouze pro maloobchodní trh spotřebních statků a služeb (netýká se primárně výrobců spotřebního zboží nebo velkoobchodníků, ale pouze maloobchodníků, vůči nimž na trhu stojí koneční spotřebitelé – domácnosti)‏ -poptávkové omezení se rovněž týká ekonomiky jako celku, když vstupuje jako exportér na světový trh; v takovém případě se s ním střetávají podniky zahraničního obchodu (PZO)

20 20 7.2. Nabídkové omezení -uvnitř CPE je však dominantní nabídkové omezení (supply constraint), tj. omezení nabídky pouze disponibilními vzácnými výrobními zdroji, nikoliv poptávkou -nabídkovému omezení je vystaven nejen podnik, ale zejména i konečný spotřebitel, tj. domácnost; spolu s nabídkovým omezením je domácnost vystavena riziku dodatečných transakčních nákladů spojených s vyhledáváním nedostatkového zboží 7.3. Socializace podnikatelského rizika -podnikatelské riziko charakteristické pro poptávkové omezení je v CPE socializováno, tj. rozloženo rovnoměrně na ekonomiku a společnost jako celek. Plánové centrum je odstraňuje z jednotlivých podniků, avšak objektivně je nemůže odstranit zcela, pokud ekonomika není autarkní

21 21 7.4. Důsledek socializace podnikatelského rizika: ekonomická zaostalost -socializace podnikatelského rizika znamená pro podnik v konečném důsledku sejmutí odpovědnosti za vlastní hospodářský rozvoj, přenáší ji však na ekonomické centrum, jež zodpovídá za rozvoj ekonomiky jako celku; na mikroekonomické úrovni (podnik, podnikový management, zaměstnanci) však chybí motivace k rozvoji -národohospodářským důsledkem socializace rizika je zaostávání ekonomiky za zahraničím – ztráta mezinárodní konkurenceschopnosti, makroekonomické výkonnosti, absence inovací, a vědeckotechnická a technologická zaostalost -ztráta makroekonomické výkonnosti CPE zpravidla časem vede k vzniku skrytého vnitřního dluhu (neprovádějí se obnovovací /restituční/ investice a v důsledku toho fyzicky zastarává materiální infrastruktura ekonomiky i výrobní aparát podniků) –

22 22 místo toho ekonomické centrum usiluje o udržení životní úrovně, a tak dochází k růstu spotřeby na úkor investic (hrazené z fondu obnovy, tj. z amortizačních odpisů) a tudíž k spotřebě (snižování) národního jmění -v CPE zpravidla neexistuje vnitřní státní (veřejný) dluh, neboť se považuje za politicky nepřijatelný; skrytý vnitřní dluh je jeho „politicky korektní“, avšak netransparentní alternativou, která (významněji než srovnatelně velký standardní veřejný dluh) zatěžuje výdajově budoucí generace a omezuje jejich spotřebu -negativní vývoj CPE komparativně k zahraničí, tedy ztráta mezinárodní konkurenceschopnosti, zpravidla časem vede rovněž k růstu vnější zadluženosti CPE jako důsledku rostoucích deficitů obchodní bilance a nutnosti jejich externího dluhového financování. K tomu přispívá i vnější nesměnitelnost měn zemí s CPE

23 23 8. Peníze a zbožně peněžní kategorie v CPE -omezení trhu v CPE na maloobchodní trh spotřebního zboží a služeb a na zahraniční obchod (a také stínovou ekonomiku) vedlo k podstatnému omezení všech zbožně peněžních vztahů – nejen obchodu zbožím, ale i úvěru a obchodu s vlastnickými právy (neexistence finančních trhů včetně kapitálového trhu)‏ -převážná většina zbožně peněžních kategorií (ceny, úrok, měnový kurz, zisk, mzda, úvěr...) má v CPE pouze formální charakter -výrazem podřízení zbožně peněžních vztahů příkazně přídělovému mechanismu bylo odstranění dvojúrovňové bankovní soustavy a její nahrazení monobankou, jež zajišťovala peněžní emisi i distribuci finančních prostředků formou úvěru podnikům v návaznosti na centrální plán a podnikové plány („profinancování plánu“); měnové centrum bylo vedle plánového a fiskálního centra součástí ekonomického centra

24 24 9. Ceny v CPE -stejně jako jiné zbožně peněžní kategorie, ani ceny v CPE zpravidla nevyjadřují tutéž podstatu, jako v ekonomice tržní – v případě cen nejde o tržní ceny jako odraz rovnovážného poměru nákladů výrobce a užitku spotřebitele. Pokud ano (jako např. na černém trhu), pak v zdeformované podobě, protože černý trh je z definice trhem distorzním -převážnou většinu cen v CPE neurčuje trh, ale plánové centrum – k tomu zřízený cenový úřad -cenová tvorba v CPE, zejména tvorba velkoobchodních cen, je jádrem jevu, označovaného jako nákladový mechanismus 9.1. Cenové kalkulační vzorce velkoobchodních cen -cenový úřad nestanovuje jednotlivé ceny, nýbrž cenové kalkulační vzorce

25 25 -cenové kalkulační vzorce mají obecně strukturu p = c k + c w + c m + r. x kde p = cena, c k = náklady fixního kapitálu (amortizační odpisy podle účetního předpisu), c w = mzdové náklady, c m = náklady na materiál a energie, r = zisková marže, x = základna pro výpočet ziskové marže; veličiny x, r jsou stanoveny normativně cenovým úřadem, veličina x je přitom buď stanovena jako náklady výroby nebo nějaká jejich část, nebo náklady výroby nepřímo odráží (např. je-li jí kapitál nebo mzdový fond podniku)‏ -zisková marže a základna pro její výpočet jsou cenovým úřadem stanoveny arbitrárně a neobsahují žádnou ekonomickou (tržní) racionalitu (výše zisku ale může odrážet požadovanou míru investic). Takto arbitrárně stanovený zisk nemá žádnou souvislost s efektivností hospodaření podniku – není jeho hospodářským výsledkem, tj. rozdílem mezi

26 26 objektivně trhem generovanou tržní cenou a vlastními náklady podniku, nýbrž je arbitrárně plánovým centrem určenou přirážkou k nákladům 9.2.Cenové okruhy -velkoobchodní ceny (za něž prodávají výrobní podniky jiným výrobním podnikům velkoobchodním podnikům) a maloobchodní ceny (za něž prodávají maloobchodní podniky domácnostem) představují dva nejdůležitější cenové okruhy v CPE -velkoobchodní ceny v CPE se někdy v ekonomické teorii označují pro svůj způsob konstrukce na základě cenového kalkulačního vzorce jako nákladové ceny nebo ceny nákladového typu -jednotlivé cenové okruhy v CPE jsou vzájemně oddělené; rozdíl mezi velkoobchodními cenami (VOC) a maloobchodními cenami (MOC) představuje daň z obratu (DO):

27 27 VOC + DO = MOC -daň z obratu může být kladná (je-li VOC > MOC) nebo záporná (je-li VOC < MOC). Je příjmem (je-li kladná) nebo výdajem (je-li záporná) státního rozpočtu -pokud je daň z obratu záporná a je tedy výdajem státního rozpočtu, potom jsou spotřební předměty jejím prostřednictvím pro spotřebitele ze státního rozpočtu dotovány -oddělenost cenových okruhů znamená, že změna velkoobchodních cen se do maloobchodních cen nijak nepromítne, dojde pouze k změně výše daně z obratu -jelikož hlavní zásadou tvorby maloobchodních cen v CPE je jejich neměnnost, a vzhledem k tomu, že velkoobchodní ceny se vlivem růstu výrobních nákladů v čase zvyšují (působí nákladový mechanismus), je jednou z historických tendencí CPE tendence k záporné dani z obratu

28 28 9.3.Nákladový mechanismus: nabídková inflace -snahu podniků v CPE o permanentní zvyšování vlastních nákladů výroby označujeme pojmem nákladový mechanismus -příčinou existence nákladového mechanismu jsou objemové hodnotové ukazatele zadané jako kritérium činnosti podniku, při existenci cen určených nikoliv trhem (střetem nabídky a poptávky), nýbrž stanovených podle kalkulačního vzorce určeného plánovým centrem (hodnotový ukazatel U je stanoven jako objem produkce v naturálním vyjádření q krát velkoobchodní cena VOC: U = a. q. VOC ; a je parametr vyjadřující typ použitého hodnotového ukazatele /hrubá výroba, čistá výroba apod./; 0 < a ≤ 1)‏ -nákladový mechanismus je v CPE permanentním zdrojem nákladové (nabídkové) inflace, jež se projevuje buď jako inflace otevřená (růstem indexu cen výrobců), nebo jako inflace skrytá (růst těch cen, které nejsou do oficiálního indexu cen výrobců zahrnovány, a tudíž se jejich růst neprojevuje růstem tohoto indexu)

29 29 -vedlejšími produkty nákladového mechanismu a efektu sání v ekonomice jsou neustálý růst objemu zásob (a to zásob vstupů, nedokončené výroby i zásob hotových výrobků) a růst rozestavěnosti (objemu nedokončené výstavby, zejména investiční), které jsou pro CPE charakteristické -nákladový mechanismus a efekt sání přispívají též k již zmíněnému poklesu mezinárodní konkurenceschopnosti, růstu deficitu zahraničního obchodu a také k růstu výdajů státního rozpočtu na úhradu negativní daně z obratu -v důsledku růstu hladiny velkoobchodních cen zpravidla roste (byť pomaleji) i hladina maloobchodních cen, což se projevuje růstem indexu spotřebitelských cen, a to navzdory politice jejich neměnnosti – zejména cestou tvorby cen nových výrobků

30 30 9.4. Nákladový mechanismus: poptávková inflace -růst hladiny velkoobchodních cen vyžaduje akomodativní měnovou a úvěrovou politiku monobanky („profinancovávající“ hmotné toky v ekonomice dle záměrů plánového centra a požadavků podniků)‏ -důsledkem akomodativní měnové politiky monobanky je poptávková inflace -poptávková inflace se však v CPE zpravidla neprojevuje jako inflace otevřená, tj. růstem hladiny maloobchodních cen, jenž odráží index cen spotřebitelů, nýbrž – vzhledem k uplatňované politice neměnnosti maloobchodních cen – růstem nedostatkovosti a vytvářením měnového(peněžního) převisu (monetary overhang), tj. nadbytečné peněžní nabídky (zásoby), proti které na trhu nestojí odpovídající objem produktu v nominálním peněžním vyjádření

31 31 -poptávková inflace vyvolaná akomodativní měnovou politikou monobanky v podmínkách neměnnosti maloobchodních cen, tj. situace, kdy namísto růstu cenové hladiny roste nedostatkovost a měnový převis, se také označuje jako zadržená neboli potlačená inflace (suppressed inflation, repressed inflation)‏

32 32 10. Zisk, mzda a úrok v CPE -uvedené zbožně peněžní kategorie jsou v CPE formální -zisk arbitrárně stanoven centrem ekonomickým centrem, není kritériem ekonomického rozhodování -mzda je stanovena rovněž centrálně (mzdovými tarify stanovenými příslušným úřadem – v ČSSR ministerstvem práce a sociálních věcí); podobně jako cena neodráží společenský užitek zboží, neodráží mzda společenskou užitečnost dané práce – chybí verifikace užitečnosti trhem práce -úlohou úvěru je profinancovat dodávky zboží nebo centrálně stanovené investice; v procesu úvěrování nehraje úrok žádnou roli – úročení úvěrů bylo v CPE víceméně důsledkem finanční a monetární tradice, tj. zvyklostí „zděděných“ z tržní ekonomiky (v ČSSR významná

33 33 část úvěrů, tzv. úvěry na trvale se obracející zásoby – TOZ, tj. na pracovní /oběhový/ kapitál podniku, skutečně nebyly úročeny)‏ 11. Stínová ekonomika 11.1. Význam stínové ekonomiky pro fungování CPE -jako stínovou ekonomiku označujeme ekonomické aktivity, které jsou z hlediska platných právních norem ilegální -typicky jde o tržní ekonomické aktivity -v CPE je rozsah a význam stínové ekonomiky mimořádný: -ilegální trh vždy v CPE doplňoval neohrabaný příkazně přídělový systém a jeho selhání (selhání jeho koordinační funkce)‏ -s růstem nedostatkovosti a rozvratu CPE způsobeného selháváním příkazně přídělového systému význam stínové ekonomiky (stínového trhu) roste

34 34 11.2. Stínový trh spotřebního zboží a služeb -druhou stranou nedostatkovosti SHORT i zboží i na malobchodním trhu způsobené tím, že jeho ekonomickým centrem stanovená MOC p MOC i je nižší, než cena rovnovážná, a tudíž poptávka po něm (poptávané množství) Q D i je větší, než je nabídka (nabízené množství) Q S i, je prostor pro korupci (úplatek) SPREAD i tvořený rozdílem mezi cenou poptávky p D i a MOC: Q D i > Q S i,Q D i - Q S i = SHORT i p D i > p MOC i,p D i - p MOC i = SPREAD i Prostor pro korupci také označujeme jako „přirážku stínového trhu“

35 35 11.3. Stínové ekonomické aktivity v podnikové sféře - příkazně přídělový systém je živnou půdou korupce i v podnikové sféře a v interakci mezi plánovým centrem a podnikovou sférou; problémy v „dodavetelsko-odběratelských vztazích“ (nedostatkovost na „trhu“ investičních statků, surovin, materiálu, meziproduktů a dalších věcných vstupů výroby) s sebou mohou (mimo úplatků) přinášet, tak, jak postupuje v čase rozvrat CPE, platby za nedostatkové statky jinými nedostatkovými statky (barter, komoditní peníze – komoditizace ekonomiky) nebo (posléze) dolarizaci ekonomiky – platby volně směnitelnými měnami (zpravidla z ilegálně držených „černých“ fondů podniků; v závěrečném stádiu historické existence CPE ale bylo v některých zemích umožněno podnikům držet devizy, zejména ponechávat si část výnosu z exportu v devizách)‏

36 36 12. Výsledek fungování CPE: celková devastace ekonomiky -CPE v dlouhém období přinesla –dlouhodobé ekonomické zaostávání a stagnaci ekonomiky –snižování mezinárodní konkurenceschopnosti –zaostávání v technické úrovni a R&D –vznik a růst vnitřního (skrytého) dluhu –vznik a růst vnější zadluženosti –snižování („projídání“) národního bohatství -vyspělé země (jako Československo), které prošly dlouhou etapou centrálního plánování, se v důsledku uvedeného vývoje začaly označovat jako new underdeveloped countries – nové podrozvinuté země

37 37 Doporučená literatura k Tématu 7 Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, VŠE 1990. Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Makroekonomie. Základní kurs. H&H, Jinočany 1992. Hlaváček, J.: Homo se assecurans. Politická ekonomie 1987/ Kornai, J.: Economics of Shortage. Amsterdam, North-Holland 1980. Mlčoch, L.: Chování československé podnikové sféry. Praha, EÚ ČSAV 1990. _________: Syntéza deskriptivních analýz tradičního modelu I – II. Politická ekonomie 1990/ Šulc, Z.: Stát a ekonomika. Praha, Karolinum 2004. Cvrček, T.: The Behavioral Maladjustment of the Communist Managerial Elites: The Case of the Czech Republic. Prague Economic Papers 2001/1.