Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus Doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, PhD. Prezentace na konferenci „Metodické doporučení k primární prevenci.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus Doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, PhD. Prezentace na konferenci „Metodické doporučení k primární prevenci."— Transkript prezentace:

1 Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus Doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, PhD. Prezentace na konferenci „Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků, studentů ve školách a školských zařízeních“ MŠMT Praha, Foto: © M. Mareš

2 Struktura 1. Pojetí extremismu. 2. Vymezení extremismu v ČR. 3. Etnická skupina. 4. Neoznámení trestného činu. 5. § Podpora a propagace.

3 Základní pojetí extremismu PojetíCharakteristika Bojovný politický pojem Slouží k diskreditaci protivníka v politickém boji Vědecký pojemSlouží k určení fenoménu pro vědecké účely Úřední pojemSlouží k vymezení extremismu pro oficiální účely státu a mezinárodních organizací. Právní pojemSlouží pro vymezení extremismu v právu (není případ ČR)

4 Vymezení extremismu v ČR (dle MVČR, Zpráva o problematice extremismu na území ČR v roce 2002 ) Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří: úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy), svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy), nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy), svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy), volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy), ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy), svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod). Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko - ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií).

5 Etnická skupina (dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 6 Tdo 1252/2007) „Etnickou skupinou …je historicky vzniklá skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (jazyk), mentalita a tradice. Příslušníci určité etnické skupiny mají povědomí vzájemné sounáležitosti a zároveň odlišnosti od jiných společenství lidí a jsou spojováni názvem etnika nebo jménem, kterým je etnikum označováno. Etnická skupina žije zpravidla v početní menšině v rámci jiného společenství (např. v České republice romské etnikum)… Skutečnost, že zákonodárce neměl, jde-li o znak vymezený v ustanovení § 221 odst. 2 písm. b) tr. zák., na mysli případ, kdy je jinému způsobováno ublížení na zdraví proto, že vystoupil na obranu osoby náležející k jiné rase, etnické skupině, národnosti atd. je zřejmá ze srovnání zmíněné skutkové podstaty s dalšími ustanoveními trestního zákona“.

6 Neoznámení trestného činu (§ 368 TrZ) „Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin vraždy…, těžkého ublížení na zdraví…,útoku proti lidskosti…, apartheidu a diskriminace skupiny lidí…. takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, nadřízenému, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším“

7 § 403 Znění v zákoně č. 140/1961 Sb. trestní zákon. Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka § 260 (1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. (2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně účinným způsobem, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Znění v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. § 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (1) Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným podobně účinným způsobem, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, c) spáchá-li takový čin jako voják, nebo d) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (3) Příprava je trestná.

8 Pojetí podpory a propagace dle § 260 / § 403 v judikatuře Nejvyššího soudu Podpora (NS 5 Tdo 337/2002) „Podpora hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod může mít podobu materiální (např. poskytnutí finančních darů, technických prostředků apod.) nebo morální (např. získávání přívrženců, umožnění publikace jeho záměrů či ideologie atd.) a spočívá v jednání, které má takové hnutí posílit, popřípadě získat mu další přívržence.“ Propagace (NS 5 Tdo 337/2002) „Propagací se rozumí veřejné uvádění takového hnutí nebo jeho ideologie a záměrů ve známost, doporučování jím zastávaných či prosazovaných myšlenek a názorů. Propagace může být uskutečňována jak otevřeně, tak skrytě, např. prostřednictvím publikace názorů, prostřednictvím knih, obrazů či jiných uměleckých děl“. Úmysl (Tpjn 302/2005„V praxi přitom pro naplnění skutkové podstaty § 260 odst. 1 tr. zák. nebude nutné, aby pachatel byl přímo členem takového hnutí nebo byl se členy hnutí v bezprostředním kontaktu, ale bude postačovat jeho vědomost o existenci hnutí a srozumění s tím, že svým jednáním ho podporuje či propaguje, tj. přispívá svým jednáním k jeho činnosti či jednotlivým aktivitám, ovlivňuje jeho stávající či potenciální členy apod“.


Stáhnout ppt "Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus Doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, PhD. Prezentace na konferenci „Metodické doporučení k primární prevenci."

Podobné prezentace


Reklamy Google