DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední.

Prezentace na téma: "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední."— Transkript prezentace:

1 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: DUM č. 3/2 – 4/9 Sada: Světové dějiny po roce 1945 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).www.rvp.cz

2 TÉMA: Projevy odporu ve východním bloku PŘEDMĚT: dějepis – moderní poválečné dějiny KLÍČOVÁ SLOVA: totalita, RVHP, Varšavská smlouva, berlínská zeď, povstání v Poznani, invaze, Budapešť, operace Dunaj JMÉNO AUTORA: Mgr. Marcela Svejkovská

3 „Satelity“ Které státy řadíme k tzv. sovětským satelitům? Proč je takto označujeme? Které z nich byly ekonomicky nejvyspělejší? Jaké režimy zde byly před a během 2. světové války? Který stát se ze Stalinova vlivu vymanil a jaké postavení mezi ostatními státy východního bloku zaujímal? Máš představu o tom, jak se v těchto státech lidem žilo v 50. a 60. letech?

4 SSSR a jeho vliv 15 svazových republik = největší stát světa během několika poválečných let získal vliv i ve většině států střední a jihovýchodní Evropy  v Polsku, východním Německu, Československu, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Jugoslávii a Albánii  vliv v mimoevropských státech: severní Korea, severní (později celý) Vietnam, Čína, Mongolsko, Kuba

5 Shodné znaky nastupující totality  znárodňování  kolektivizace  pronásledování církve  zastrašování opozice  politické procesy  na vše dohlížejí sovětští poradci  cenzura  vliv tajné policie  propaganda  omezování základních lidských práv a svobod  SSSR řídí plánovanou ekonomiku (soustředí se na těžký průmysl) atd.

6 Účast na Marshallově plánu SSSR odmítl účast zakázal i státům východního bloku Obr. 1

7 RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci, založena: leden 1949 mocenský nástroj k ovládání ekonomik jednotlivých států v bloku mělo jít o sovětský protipól Marshallova plánu nutná vzájemná hospodářská závislost pětiletky Obr. 2

8 Varšavská smlouva 1955, “spolupráce ve vojenské obl. při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti“ reakce na vstup NSR do NATO Albánie smlouvu vypověděla r. 1968 na protest proti intervenci do Československa Rumunsko – se intervence nezúčastnilo Obr. 3

9 Vzpurná Jugoslávie maršál Josip Broz Tito v čele komunistů, autoritativní jako Stalin  spory se Stalinem: spolupráce ano, závislost ne přátelštější vztahy i se Z nevstoupila do Varš. smlouvy, v RVHP jen částečně Zeptej se rodičů/prarodičů, co to byla výjezdní doložka. Obr. 4

10 Projevy nespokojenosti v Československu „naše měna je pevná“ pronesl krátce před jejím provedením Antonín Zápotocký 30. 5. 1953 – komunistické vedení státu rozhodlo o provedení měnové reformy = znehodnocení úspor (50:1) zrušení přídělového systému – zvýšení cen potravin, oděvů ad. = ztráta důvěry i mnoha dosud loajálních občanů Praha, Brno, Plzeň – spontánní demonstrace (potlačeny armádou a milicemi) doporučený film: Ve stínu, rež. David Ondříček, 2012 Jaké podle vás byly příčiny toho, že odpor u nás byl ve srovnání s NDR, Polskem a Maďarskem velmi mírný?

11 Nespokojenost berlínských stavebních dělníků stávka – 17. 5. 1953  podnět k nepokojům na řadě míst NDR  potlačeny sovětskými tanky  vyhlášení výjimečného stavu  represivní opatření  proud uprchlíků na Západ: v l. 1949–1961 šlo o 2,7 mil. obyvatel („odliv mozků“)  v noci na 13. 8. 1961 – nečekaně zahájena stavba berlínské zdi

12 Zahájení stavby berlínské zdi Obr. 5

13 Polský říjen 1956 XX. sjezd KSSS – únor 1956  odhalení krvavého Stalinova kultu  zjištění, že vůdci polských komunistů byli před válkou vyvražděni v sovětských věznicích + válečné zločiny způsobené na Polácích  nejsilnější opozice mezi polskými katolíky  červen 1956 – v Poznani – povstání (příčina: nízké mzdy) – násilně potlačeno (50 mrtvých)

14 W. Gomulka a L. Brežněv Obr. 6

15  po zemi vznikají dělnické rady  „dohlížejí“ sovětské tanky  ale mezi polskými komunisty rozpor (neostalinisté x reformisté)  do čela dosazen Wladyslaw Gomulka (po 8 letech věznění), chápán jako národní hrdina  krátké uvolnění režimu  obnoveno soukromé hospodaření na venkově a vliv římskokatolické církve  Gomulka neschopen odolat sov. tlaku – už v r. 1957 obnovena cenzura

16 Pomník obětem odhalen již v r. 1981 Obr. 7

17 Lidové povstání v Maďarsku, 1956 nepříznivá hospodářská i sociální situace opozice silně perzekuována vliv polských událostí vynucené odstoupení Matyáše Rákosiho z funkce generálního tajemníka

18 Obr. 8

19 23. 10. 1956 – v Budapešti demonstrace solidarity s poznaňskými dělníky – 200 000 demonstrantů!!! – podpořena vojáky požadavek: jmenování I. Nagyho předsedou vlády, odchod sovětských jednotek ze země, potrestání viníků stalinských procesů  šíří se do dalších měst  večer bezobsažný projev nového vůdce komunistů Ernö Gerö  rozhořčení demonstranti obsazují veřejné budovy, shozena Stalinova socha

20 Obr. 10Obr. 9

21 Postoj západních demokracií USA – se neangažují (snaha o bližší vztahy s Chruščovem) Francie a Velká Británie – zaměstnány konfliktem o Suezský průplav Rakousko – umožnilo přechod maďarským běžencům přes své hranice rádio Svobodná Evropa se postavilo na stranu povstání

22 Vystřižená vlajka… ráno 4. 11. 1956 – útok sovětských tanků na Budapešť (operace Vichr, velí maršál Koněv) pouliční boje v Budapešti trvají více než týden, jinde i déle Obr. 11Obr. 12

23 Důsledky porážky exodus – jen do Rakouska 200 000 uprchlíků OSN – sovětský útok neodsoudilo nový režim Jánose Kádára – opírá se o ozbrojené sověty Nagy a jeho tři nejbližší spolupracovníci zatčen a r. 1958 po tajném procesu zastřelen Kádár uvěznil asi 22 000 povstalců (většina amnestována 1963) 25 000 mrtvých Maďarů a 7 000 sov. vojáků

24 Reakce médií, Rudé právo versus F. Peroutka porovnej hodnocení maďarských událostí v podání novináře Rudého práva (viz příloha) a autentickou nahrávku Ferdinanda Peroutky, který byl v této době redaktorem Svobodné Evropy http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zpra va/jan-bednar-ferdinand-peroutka-mluvi-o- madarske-revoluci--958839 http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zpra va/jan-bednar-ferdinand-peroutka-mluvi-o- madarske-revoluci--958839

25 János Kádár obr. 13

26 Obr. 14

27 Československo, srpen 1968 zasahují vojska Varšavské smlouvy  hranice překročily „spřátelené“ armády  okupace svobodné země vlastními spojenci – nemá obdoby svět přihlížel, pohoršen operace „Dunaj“ (SSSR, PLR, NDR, MLR, BLR) vojska Varšavské smlouvy nenarazila na vojenský odpor naši občané jim rusky vysvětlovali, že tu žádná občanská válka nehrozí

28 Pokus se srovnat projevy odporu v jednotlivých zemích. Jak se lišily formy zásahu SSSR? Jaké byly příčiny toho, že západní svět vyjadřoval pouze formální nesouhlas? Porovnej důsledky porážek pro další vývoj sovětských satelitů.

29 Demonstrace v Helsinkách Obr. 15

30 Literatura KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2., dopl. vyd. Překlad Miloslav Korbelík. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 613 s. Dějiny států. ISBN 978-807-1066-163. KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 215 s. ISBN 80-723-5175-3. KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějiny 20. století: učebnice pro střední školy. 1. vyd. Praha: Práce, 1995, 191 s. ISBN 80-208- 0367-X. MÜLLER, Helmut M, Karl-Friedrich KRIEGER, Hanna VOLLRATH a Ivona ŘEZANKOVÁ. Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Překlad František Kubů. Praha: Lidové noviny, 2004, 609 s. Dějiny států. ISBN 80-710-6712-1. NÁLEVKA, Vladimír. Kapitoly z dějin studené války. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1997, 146 s. ISBN 80-861-3000-2. NÁLEVKA, Vladimír. Světová politika ve 20. století. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan ml., 2000, 287 s. ISBN 80-902-2616-7. Sovadina, J. Počátky studené války (1945-1950) [online]. 4.5.2010, [2013–07-02]. Dostupné z: http://www.moderni- dejiny.cz/clanek/pocatky-studene-valky-1945-1950/http://www.moderni- dejiny.cz/clanek/pocatky-studene-valky-1945-1950/ Šimoňák, M. Fenomén berlínské zdi a vnitroněmecké hranice [online]. 4.6.2012, [2013–07-02]. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/fenomen-berlinske-zdi-a-vnitronemecke-hranice/ http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/fenomen-berlinske-zdi-a-vnitronemecke-hranice/ TIGRID, Pavel. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. Vyd. 2., v Odeonu 1. Praha: Odeon, 1990, 316 s. ISBN 80-207-0149-4. VÁLKOVÁ, Veronika a Jan KUKLÍK. Dějepis 9 pro základní školy: nejnovější dějiny. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2009, 159 s. ISBN 978-807-2354-283. www.wikipedia.com

31 Obrázky Obr. 1: Reijn Dirksen. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Europe_Plan_Marshall._Poster_1947.JPG Obr. 2: Froztbyte. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_Comecon.svg Obr. 3: Fenn-O-manniC. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Warsaw_Pact_Logo.svg Obr. 4: White house. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:JosipBrozTito.png Obr. 5: National Archives. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Berlin_Wall_1961-11-20.jpg Obr. 6: Ulrich Kohls. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-F0417-0001-011,_Berlin,_VII._SED- Parteitag,_Er%C3%B6ffnung.jpg Obr. 7: Radomil. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pozna%C5%84skie_Krzy%C5%BCe_RB1.JPG Obr. 8: The American Hungarian Federation.[cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hole_in_flag_-_Budapest_1956.jpg Obr. 9: Militaryace.[cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nikita_Khruchchev_Colour.jpg

32 Obr. 10: Waldir. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:IS_Konev_01.jpg Obr. 11: Thommy. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_Hungary_1949-1956.svg Obr. 12: Guilherme Paula. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_the_Hungarian_Revolution_(1956).s vg Obr. 13: Unknown Romanian photographer. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:J%C3%A1nos_K%C3%A1d%C3%A1r_(fototec a.iiccr.ro).jpg Obr. 14: Jarba. [cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Budapest_- _Hungarian_revolution_1956_memorial_nearby_Parliament.jpg Obr. 15: Szilas.[cit. 2013-07-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Helsinki_demonstration_against_the_invasio n_of_Czechoslovakia_in_1968.jpg