Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní.

Prezentace na téma: "Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní."— Transkript prezentace:

1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). [45] [48]

2 Autor:Mgr. Věra Pavlátová Anotace:Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie, Biologie živočichů. Žák se věnuje vývoji (fylogenezi) základních orgánových soustav živočichů. Materiál obsahuje obrázky, odkazy, úkoly a aktivity. Očekávaný výstup dle ŠVP: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Stupeň a typ vzdělávání: Typická věková skupina: Žák popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav. Prezentace, DUM. Je možné ji použít v rámci expozice i fixace, délka aktivity je na 2 až 3 vyučovací hodiny. Žák, naplňuje zde KK k řešení problémů, k učení, komunikativní. Gymnaziální. 16–18 let, sexta, septima KLIKNĚTE NA F 5

3  Fylogenezí orgánových soustav budeme pozorovat, jak se tyto soustavy v živočišné říši postupně vyvíjely a zdokonalovaly. [1] http://www.youtube.com/watch?v=faRlFsYmkeY

4 1. Jak se řekne tělní pokryv latinsky? 2. Jaké jsou funkce tělního pokryvu? 3. Kteří živočichové vylučují sliz? 4. Kterým živočichům pomáhá kůže k dýchání? 5. Jaké znáte typy šupin? 6. Na jaké typy se rozděluje peří ptáků? 7. Z jakých částí se skládá obrysové pero? 8. Na jaké typy se rozděluje srst savců? 9. Z jakých částí se skládá lidská kůže?

5 1. integument 2. viz. následující slide 3. výtrusovci, nebo plži 4. nejvíce pomáhá obojživelníkům 5. plakoidní, ktenoidní, kosmoidní, ganoidní, cykloidní 6. prachové a obrysové 7. brk, osten, prapor 8. pesíky a podsada 9. vícevrstevná pokožka, škára, podkožní vazivo

6  Ochrana před vlivy vnějšího prostředí  Bariéra proti vnikání cizorodých látek do těla  Podíl na metabolismu – kožní dýchání  Podíl na metabolismu – potní, mazové žlázy  Podíl na pohybu – brvy, bičík, slizové žlázy  Nositel zbarvení jedince – pigmenty  Sídlo smyslových orgánů  Sídlo dalších žláz – jedové, voskové, snovací…  Podíl na udržování stálé teploty těla – u teplokrevných živočichů  Skladovací, resorpční, komunikační funkce…

7 PROKARYOTICKÁ BUŇKA  Někdy je na povrchu glykokalyx (pouzdro = kapsula, slizová vrstva)  Buněčná stěna většinou z peptidoglykanu  Někdy pilusy, fimbrie, bičíky  Cytoplazmatická membrána (je pod buněčnou stěnou) [2] K čemu slouží glykokalyx? Z čeho se skládá peptidoglykan (chemicky)? K čemu slouží fimbrie?

8 EUKARYOTICKÁ BUŇKA  Na povrchu buněčná stěna; u rostlin z celulosy (u dřevin i lignin), u hub z chitinu  Živočišná – na povrchu cytoplazmatická membrána (fosfolipidy, bílkoviny, glykolipidy, glykokalyx = membránové receptory, cholesterol…) [3] http://www.youtube.com /watch?v=moPJkCbKjB s&feature=related http://www.youtube.com /watch?v=moPJkCbKjB s&feature=related http://www.youtube.com /watch?v=ldRZcmppQM 8 http://www.youtube.com /watch?v=ldRZcmppQM 8

9 [4] [5]

10  Pelikula – povrchová blána z mikrotubulů, může být inkrustována uhličitany…  Někdy bičíky (bičíkovci), brvy (nálevníci), vrstva slizu (výtrusovci) či hlenu (hromadinky)…  Lamblie mají přísavnou destičku vyztuženou lamelami.  Dírkonošci mají vápenatou nebo křemičitou schránku, která má otvůrky pro panožky. Po odumření prvoka klesá schránka ke dnu. [6] [7] [8]

11  Vnější vrstva buněk se nazývá ektoderm (pinakoderm) a je tvořena převážně plochými buňkami pinakocyty (= krycí a výstelkové buňky). [9] pinakocyty: krycí a výstelkové buňky, tvoří ektoderm. porocyty: vřetenovitě protáhlé buňky s funkcí svalových buněk EKTODERM PINAKOCYTY POROCYTY

12  Pokožka z ektodermu  Z pokožkových buněk vznikly buňky žahavé – cnidy, cnidocyty. Obsahují vlákno, které se dotykem vymrští a zabodne svůj ostrý hrot s neurotoxinem do oběti.  U některých vnější kostra z chitinu, uhličitanu vápenatého či koralinu (perisark) [10], [11]

13  Jednovrstevný ektodermální epitel jako u většiny bezobratlých  Ploštěnky – pokožka s obrannými tyčinkami (rhabdity) a brvami (přihánějí vodu s kyslíkem)  Motolice, tasemnice – pevná kutikula chránící před trávicími enzymy hostitele, přísavky. [12] [13] Ú.: Jaké znáte druhy tasemnice? Tasemnice dlouhočlenná, bezbranná, psí. ŘEŠENÍ ÚKOLU

14  Jednovrstevná pokožka vylučuje bílkovinnou kutikulu (svléká se).  Buňky pokožky někdy splývají v syncytium.  Sameček roupa dětského má dvě štětinky (spikuly) umožňující zachycení při kopulaci. [14]

15  Na povrchu tenká pružná proteinová kutikula  Máloštětinatci – štětinky (4 páry na článku)  Mnohoštětinatci – končetiny se štětinkami  Pijavice – bez štětinek, s přísavkami Afroditka plstnatá [15] [16]

16  Jednovrstevný epitel, který může být nahý (noha), řasinkový (plášťová dutina) nebo kutikulární.  Plži – noha – slizové žlázy  Hlavonožci – chapadla s přísavkami  Vnější schránky – ulity, lastury [17]

17  Pokožka (epidermis) členovců vylučuje na svůj povrch chitinózní kutikulu (neroste, chitin + proteiny, svléká se, hormon ekdyson).  Na povrchu kutikuly slabá vosková vrstva proti ztrátě vody (prokutikula; umožnila osídlení souše)  sklerotinizace kutikuly – chitinová vrstva se tvrdnutím organické substance zpevňuje (exokutikula).  Kutikulárního původu jsou i pokožkové deriváty – drápky a sety.  mineralizace kutikuly – je postupně inkrustována uhličitanem vápenatým – krunýř. [18]

18  Do pokožky ústí četné žlázy, například:  Snovací (pavouci)  Voskové (včely)  Jedové (klepítkatci) [23] [24] [25]

19  Jednovrstevná pokožka, pod ní vazivová škára (z mezodermu)  Ve vazivu se vytvářejí vápenaté destičky, které mohou splývat v pevný krunýř nebo vybíhat na povrch jako ostny. [19] [20]

20  Tělo většiny dospělých obklopuje tuhý rosolovitý plášť (tunica).  Tunica je vylučována z jednovrstevné pokožky a tvořena polysacharidem tunicinem (podobný celulose).  Plášť může být průsvitný,tmavý i barevně pigmentovaný; pevný nebo rosolovitý. [21] [22] Jednovrstevnou pokožku mají i Bezlebeční.

21  Tělo je kryto kůží, která má tři vrstvy:  vícevrstevná pokožka  škára (vazivo, cévy, nervy, pigmenty)  podkožní vazivo  Kožní deriváty: šupiny paryb, kostěné šupiny ryb, rohovité šupiny plazů, peří ptáků, srst savců, drápy, kopyta, nehty, rohy, ostny…  Žlázy v kůži (hlenové, slizové, mazové, jedové, potní, pachové, mléčné…)  Pigmenty v pokožce (mimikry, barvoměna, sexuální funkce…)

22  Kůže je holá s mnoha žláznatými buňkami vylučujícími sliz.  Lepkavý sliz v mořské vodě bobtná, čímž napomáhá sliznatkám k rychlému úniku před predátory. [26] [27]

23  Vymřelá skupina obratlovců, žili při mořském dně.  Přední polovina těla kryta pancíři kožního či kostěného původu, na zbytku těla šupiny  Pevné pancíře neumožňovaly volný pohyb; byly postupně u dalších vodních čelistnatců nahrazeny šupinami. [28]

24 PLAKOIDNÍ ŠUPINY  Ploténky se špičatým nazpět zahnutým výčnělkem; drobné tvrdé útvary; chrání tělo, ale nebrání pohybu.  Funkce šupin je krycí, ochranná a v ústech působí jako zuby.  Základem je zubovina (dentin, kostního původu), na povrchu sklovina (ektodermální email, produkt pokožky) – celá šupina je tedy smíšeného původu.  Na čelistech jsou přeměněny v několik řad zubů.

25 [29] A: epidermis = pokožka, B: dermis = škára, C: dřeň, D: dentin = zubovina, E: bazální destička, F: email = sklovina, G: trn Šupiny jsou zpravidla otočené směrem k ocasu - povrch těla krytý těmito šupinami je hladký a drsný zároveň, záleží na směru dotyku. Stavba plakoidních šupin umožňuje efektivnější a hladší proudění vody kolem těla a znemožňují drobným živočichům přichytit se na kůži. Plakoidní šupiny dříve používali tesaři k obrušování dřeva.

26  GANOIDNÍ ŠUPINY  nejpůvodnější typ šupin  velké destičky čtverhranného tvaru (kosočtverečného)  jsou kryté vrstvou ganoinu (tvrdá, sklovitá, třpytivá látka),  nepřekrývají se nebo se překrývají pouze částečně,  nedovolují větší pohyblivost ani vznášení ve vodě,  např. u jeseterů, bichirů, kostlínů [30]

27  KOSMOIDNÍ ŠUPINY  tvořeny dvěma kostěnými vrstvami, pak vrstvou kosminu a na povrchu lesklou vrstvičkou vitrodentinu (připomíná sklovinu)  s růstem ryby přirůstá i kost v šupinách,  neumožňují velkou pohyblivost,  např. bahníci, latimérie [33]

28  Leptoidní = elasmoidní; tenké, elastické, překrývají se, kolem ploténky se koncentricky ukládají lamely (circuly), jsou na nich patrné přírůstky, rozdělují se na cykloidní a ktenoidní  CYKLOIDNÍ ŠUPINY  dokonalejší typ šupin, elastické  tenké, pružné, překrývají se, nebrání pohybu,  celý povrch je hladký,  např. kaprovité ryby  KTENOIDNÍ ŠUPINY  dokonalejší typ šupin, elastické  tenké, pružné, překrývají se, nebrání pohybu,  drobné, na okrajích drsné  např. okounovité ryby

29 Typy šupin: 1, 2, cykloidní 3, 4, 5, 6, ktenoidní 7, ganoidní 8, 9, dermální papily (od Monacanthus = pilníkotrn); 10, 11, cykloidní šupiny od postranní čáry [31]

30 Rybí šupiny: A: Ganoidní, B: Cykloidní, C: Ktenoidní [32]

31  Holá kůže (pokožka, škára)  V souvislosti s dýcháním bohatě prokrvená, propustná pro vodu (obojživelníci vodu nepijí, přijímají ji pokožkou)  Pokožku zvlhčuje mnoho mnohobuněčných slizových žláz (někdy i jedové žlázy),  Pokožku v určitých intervalech svlékají, ihned ji požírají,  Ve spodní vrstvě škáry pigmentové buňky  Ropuchy mají kůži hrbolatou, která méně vysychá (žijí dále od vody). [34], [35] jedovaté pralesničky

32  Suchá kůže téměř bez kožních žláz (kromě stehenních pórů s voskem u samců ještěrů)  Na povrchu těla lehké rohovité šupiny (pokožkového původu) dobře chránící tělo proti ztrátám vody  Rohovitými útvary jsou také:  vrchní vrstvy krunýřů želv  štítky a šupiny krokodýlů  pancíře mnoha vymřelých plazů  Původem ze škáry jsou kostěné útvary u některých plazů:  krunýře želv  kostěné desky krokodýlů  Ve škáře plazů bývají také chromatofory.

33 [48] šupiny ještěrky

34  U krokodýlů a želv se horní zrohovatělé vrstvy jednoduše odlupují.  Šupinatí plazi kůži svlékají, ještě před svlékáním se vytvoří v pokožce vrstvička tekutiny, ta oddělí vrstvu, která bude „vysvlečena“; ještě před svlékáním se pod tekutinou vytvoří nová zrohovatělá vrstva.  Ještěři svlékají kůži po částech, hadi najednou.  https://www.youtube.com/watch?v=7qUparPy0JM užovka červená – svlékání https://www.youtube.com/watch?v=7qUparPy0JM  https://www.youtube.com/watch?v=6nKsG7uBU9A gekončík https://www.youtube.com/watch?v=6nKsG7uBU9A  https://www.youtube.com/watch?v=OUvHS1uTNfI chameleon https://www.youtube.com/watch?v=OUvHS1uTNfI  https://www.youtube.com/watch?v=zxzx2rS5Sxk hroznýš https://www.youtube.com/watch?v=zxzx2rS5Sxk

35  Vnější strana krunýře je součástí kůže – každá štítová destička odpovídá jedné původní plazí šupině.  Zbytek kůže je tvořen mnohem menšími šupinkami.  Vodní želvy svlékají kůži neustále po malých kouskách.  Suchozemské želvy svlékají kůži, která se vrství do tlustých „kopečků“ – mají podobu letokruhů. Můžeme tak sledovat jejich přírůstky.  https://www.youtube.com/watch?v=SsqtHd2 UN6k https://www.youtube.com/watch?v=SsqtHd2 UN6k https://www.youtube.com/watch?v=SsqtHd2 UN6k

36 [36]

37  Jsou to kostěné desky kožního původu na břišní straně těla krokodýlů, haterií.  Gastralia byla také vyvinuta u dinosaurů (č. 20). [37] [38]

38  V podkožní tkáni chromatocyty s výběžky – první vrstva žluté a červené, druhá vrstva modré a bílé, třetí vrstva černé buňky.  Zabarvení slouží k domluvě, namlouvání, obraně, „emocím“, mimikry…  Samotná změna barvy netrvá dlouho, stačí na to 3 sekundy.  Zabarvení nezáleží pouze na náladě a prostředí, ale také na stavu, teplotě, intenzitě a spektru osvětlení, denní době, ročním období…  https://www.youtube.com/watch?v=Lz88Lq7jghg barvy https://www.youtube.com/watch?v=Lz88Lq7jghg  https://www.youtube.com/watch?v=KMT1FLzEn9I Co myslíte, jde o fake?  https://www.youtube.com/watch?v=KMT1FLzEn9I Co myslíte, jde o fake? https://www.youtube.com/watch?v=KMT1FLzEn9I

39  Tenká kůže takřka bez kožních žláz  Zobák, běhák a prsty ptáků jsou kryty rohovitou vrstvou (někdy tvoří rohovina i ostruhy).  Kožní deriváty – hřebínek, lalůčky, ušnice…  Přestavbou plazí šupiny vzniklo ptačí pero (struktura čistě z epidermis, z pokožky; FUNKCE: izolace, aerodynamický tvar, tvary křídel, umožnění letu, barva, pohlavní dimorfismus).  kostrční žláza  nad posledním ocasním obratlem, proti smáčení peří  ptáci její sekrety vytlačují zobákem a roztírají po peří  nejvíc vyvinuta u vodních ptáků; některé skupiny ji nemají – např. papoušci, holubi, volavky, kasuáři (prachový pudr).

40  Prachová – krátký stvol, větve netvoří prapor, tepelná izolace  Obrysová  Krycí – kryjí hlavu, krk, tělo, nohy, dávají tělu aerodynamický tvar  Letky – dlouhá pera s nesouměrným praporem  Rýdovací pera – u dnešních ptáků vějířovitě místo chybějícího ocasu  Peří neroste po celém těle rovnoměrně, ale v pruzích = pernice, mezi nimi nažiny.  Alespoň jednou za rok ptáci pelichají; tučňáci, kachny a chřástalové ztrácejí všechno peří najednou (jsou zranitelní, musí se skrývat). [45]

41 [39] [40] [41] Topografie ptačího křídla - specializovaná pera: 1. ruční letky 2. velké ruční krovky 3. letky křidélka 4. předloketní letky 5. velké předloketní krovky 6. střední krovky 7. malé krovky 8. krycí letky 9. ramenní peruť Zbarvení peří u ptáků je dané: pigmenty (melanin, karotenoidy, porfyriny), optickými jevy (lomem světla), někdy i hormony, věkem, nemocemi, vodou, dietou.

42 Brk je v kůži zanořen v perovém váčku (folliculus pennae), který se skládá z epitelové pochvy (blíže k peru) a z vazivové pochvy, jež tvoří pouzdro folikulu. Kolem vazivové pochvy obrysových per jsou hladké svaly, které slouží k ovládání pera. Prapor tvoří větve (rami) vyrůstající v jedné rovině na obě strany ostnu. Z každé větve vyrůstají na obě strany paprsky s háčky – vzniká tak plocha praporu. [42] [43] [44]

43  Vícevrstevná pokožka, škára, podkožní vazivo  Silná kůže s mnoha kožními žlázami:  potní – termoregulace  mléčné – pouze u savců (ústí bradavkou či strukem u živorodých, u vejcorodých vývody přímo na kůži na žláznatých políčkách)  mazové – ústí do chlupových váčků, jejich sekret mastí srst; chybějí tam, kde chybí srst (kytovci),  pachové, apokrinní – vznikají z potních žláz, z mazových žláz nebo kombinací obou; čichová signalizace, komunikace, značkování teritoria; povaha feromonů.

44  Pokožka na povrchu rohovatí; z rohovitých útvarů je nejdůležitější srst – tepelná izolace, zbarvení; je z keratinu, dvakrát do roka se mění = línání  Typy srsti (chlupů):  pesíky – dlouhé, řidší, udržují zbarvení (melanin)  podsada – krátké, husté, izolační funkce, někdy tvoří vlnu; typ: vlníky a osiníky  Přeměnou chlupů vznikají:  hmatové (sinusové) vousy, chlupy (kočkovité šelmy; damani po celém těle; u člověka chybí)  vlasy  ostny, bodliny (ježury, dikobrazi, ježci)  žíně

45  Arktičtí savci – bílá srst s dutými chlupy – vzduch funguje jako izolátor.  Bílé chlupy medvěda směřují sluneční paprsky k černé kůži – prohřívání.  Koně – při dešti pesíky pomáhají odvádět vodu, aby se nedostala k podsadě.  Vydry, bobři, tuleni – vodotěsná srst  Tuleni – nemají podsadu, izoluje u nich tuk. [50] srst ledního medvěda minimalizuje ztrátu tepla. [51], [52] letní a zimní srst lišky polární (izolace i mimikry)

46  Původ v pokožce mají i další rohovité útvary:  krunýř z rohovitých destiček (pásovci)  šupiny (luskouni)  nehty  kopyta  drápy  rohy (ne parohy, ty jsou původem z kosti!)  Barviva v kůži:  melanin  karotenoidy  hemoglobin (v cévách) [49] povrch chlupu Svrchní vrstva chlupu je složená z tenkých šupinek kutikuly s ochrannou funkcí.

47 [53], [54], [55] šupiny luskouna kopyta tapíra

48 [46] https://www.youtube.com/watch?v=go2gEccubZ8https://www.youtube.com/watch?v=go2gEccubZ8 byl jednou jeden život - kůže https://www.youtube.com/watch?v=go2gEccubZ8

49  Vrstvy buněk dlaždicového epitelu  Plocha kůže u dospělého člověka dosahuje až 1,8 m².  Horní vrstvy pokožky neustále rohovatí, odumírají a odlupují se (vzdáleny od zdroje krve a živin ve škáře, naplňují se keratinem).  Celá pokožka se obmění asi za tři týdny.  Za celý život se z člověka oloupe asi 18–22 kg mrtvých buněk pokožky.  Pigment melanin – ochrana před UV zářením [56] vrstvy pokožky

50  Vazivo, kolagen, elastin  Papily s nervy a kapilárami – výživa  Kožní a mazové žlázy, vlasové folikuly  Nervová tělíska:  Meissnerova tělíska (hmatová) – čidla dotyku  Krauseova tělíska – receptory chladu  Ruffiniho tělíska – receptory tepla [57], [58] mazová žláza ústící do folikulu Ú.: Která věda studuje kožní papilární linie?

51 [47]

52  Pod škárou, obsahuje tukové buňky.  Zásobárna energie a vitamínů A, D, E a K  Izolace těla  Ochrana svalů a nervů  Určuje tvar a hmotnost těla.  Vater-Paciniho tělíska [59] – receptory tlaku a tahu [59] Ú.: Jaká znáte onemocnění kůže? ekzém, lupénka, akné, dermatitida, rakovina kůže, impetigo, vitiligo, pásový opar, bradavice, celulitida, lupus, svrab, bércový vřed, afta… ŘEŠENÍ

53  Rohová nehtová ploténka z keratinu  Kořen nehtu, nehtové lůžko  V dolní části nehtové ploténky je poloměsíčitá bělavá skvrna lunula – měsíček (připevnění nehtu).  Nehet umožňuje okolní kůži lépe přenášet informace o dotýkaných věcech.  Onemocnění: plísně, zarostlý nehet  U Primátů bývá palec zakončen nehtem, ne vždy ale ostatní prsty. [60]

54  Vznikla přeměnou kožních žláz a jejím sekretem je mateřské mléko.  Má dvě části, část sekreční a část vývodnou (struk, bradavka). [61] UMÍSTĚNÍ VÝVODŮ HRUĎBŘICHOSLABINYcelkem koza, ovce, kůň 0022 skot0044 kočka2226 pes422 nebo 48 nebo 10 myš60410 krysa62412 prase66416 slon, primáti 2002 1: hrudní stěna, 2: prsní sval, 3: lalůčky žlázové tkáně (alveoly), 4: bradavka, 5: dvorec, 6: mléčný kanálek, 7: tuková a podpůrná tkáň, 8: kůže

55  INTEGUMENT  PELIKULA  PLAKOIDNÍ  KOSMOIDNÍ  MELANIN  NAŽINY  KORALIN  PERISARK  PIGMENT  HOLÁ MÍSTA  PRVOCI  PARYBY  TĚLNÍ POKRYV  BAHNÍK

56 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1.Typ šupin u bahníka 2.Delší typ srsti 3.Typ šupin u kapra 4.Část obrysového pera, s větvemi 5.Typ podsady (srsti) 6.Povrchová blána prvoků 7.Materiál vnější kostry korálů, perisarku VYSVĚTLETE TAJENKU

57 1.KOSMOIDNÍ 2.PESÍKY 3.CYKLOIDNÍ 4.PRAPOR 5.VLNÍKY 6.PELIKULA 7.KORALIN Kožní pigment

58  ŠKÁRA  GANOIDNÍ  CYKLOIDNÍ  KTENOIDNÍ  VLNÍKY  KUTIKULA  TUNICIN  PLÁŠTĚNCI  OKOUN  TASEMNICE  VAZIVO  JESETER  KAPR  OSINÍKY

59 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 1.Pokryv těla luskouna 2.Typ podsady (srsti) 3.Polysacharid tvořící plášť Pláštěnců 4.Delší typ srsti 5.Typ šupin u jesetera 6.Voskový obal, např. u tasemnice 7.Typ šupin u bahníka 8.Kožní pigment 9. Holá místa bez peří 10. Typ šupin u okouna VYSVĚTLETE TAJENKU

60 1.ŠUPINY 2.VLNÍKY 3.TUNICIN 4.PESÍKY 5.GANOIDNÍ 6.KUTIKULA 7.KOSMOIDNÍ 8.MELANIN 9.NAŽINY 10.KTENOIDNÍ Tělní pokryv latinsky

61 INTEGUMENT KOSMOIDNÍ MELANIN NAŽINY KORALIN PELIKULA VLNÍKY ŠKÁRA TUNICIN KUTIKULA 1 2 3 4 5 6 7 9 10 8

62 1. TĚLNÍ POKRYV JINAK 2. TYP ŠUPIN U BAHNÍKA, LATIMERIE 3. KOŽNÍ PIGMENT 4. HOLÁ MÍSTA BEZ PEŘÍ NA KŮŽI PTÁKŮ 5. MATERIÁL VNĚJŠÍ KOSTRY KORÁLŮ 6. OBAL PRVOKŮ 7. TYP PODSADY 8. VAZIVOVÁ VRSTVA KŮŽE S CÉVAMI A NERVY 9. POLYSACHARID PLÁŠTĚNCŮ 10. VOSKOVÝ OBAL TASEMNICE

63 1234 56 78 91011 12 13141516 LUSKOUN [53] ŘEŠENÍ

64  SMRŽ, J.; HORÁČEK, I.; ŠVÁTORA, M. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha : Fortuna, 2004. ISBN 8071689092.  NOVOTNÝ, I.; HRUŠKA, M. Biologie člověka pro gymnázia. 3. vyd. Praha: Fortuna, 2005. ISBN 8071688193.  JELÍNEK, J.; ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia. 8. vyd. Nakladatelství Olomouc, 2005. ISBN 8071821772.  http://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%88ka http://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%88ka  http://cs.wikipedia.org/wiki/Prokaryotick%C3%A1_bu%C5%88ka http://cs.wikipedia.org/wiki/Prokaryotick%C3%A1_bu%C5%88ka  http://cs.wikipedia.org/wiki/Poko%C5%BEka_(%C5%BEivo%C4%8Dichov%C3%A9) http://cs.wikipedia.org/wiki/Poko%C5%BEka_(%C5%BEivo%C4%8Dichov%C3%A9)  http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AF%C5%BEe http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AF%C5%BEe  http://cs.wikipedia.org/wiki/Houbovci http://cs.wikipedia.org/wiki/Houbovci  EricDiesel [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 1.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Monkey.human_to_robot,monkey.JPG  Mariana Ruiz Villarreal LadyofHats, translated by Michal Maňas [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 2.LadyofHatshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Average_prokaryote_cell_cs.svg  CellMembraneDrawing.jpg [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 3. CellMembraneDrawing.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:CellMembraneDrawing_cs.svg  Dhatfield [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 4. Dhatfield http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cell_membrane_detailed_diagram_3.svg?uselan g=cs

65  LadyofHats [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 5. LadyofHatshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Scheme_facilitated_diffusion_in_cell_me mbrane-en.svg  Hannes Grobe/AWI [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 6.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radiolaria_hg.jpg  Richard Arthur Norton [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Richard Arthur Norton 7.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aulacanthas_01.jpg  Klaus Rodhe [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 8.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cilia_electron_lobostoma.jpg  Esculapio [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 9. Esculapiohttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asconoide-it.svg  Forgerz [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 10. Forgerzhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cnidocytes.gif?uselang=cs  H. Zell [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 11.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Corallium_rubrum_01.JPG

66  Andreas Neudecker [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 12. Andreas Neudeckerhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dugesia_Anatomy_schematic.svg  Magdalena ZZ [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 13. Magdalena ZZhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:7_Scan_9_3.jpg  Bob Goldstein [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 14.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:CrawlingCelegans.gif  NOAA-Bild [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 15.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nerr0328.jpg  MichaelMaggs [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 16 MichaelMaggshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aphrodita_aculeata_(Sea_mouse).jpg  David Csepp [cit. 2015-03-22]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 17.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fish4028_-_Flickr_- _NOAA_Photo_Library.jpg  http://cs.wikipedia.org/wiki/Hmyz http://cs.wikipedia.org/wiki/Hmyz  Micha L. Rieser [cit. 2015-03-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 18. Micha L. Rieserhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Triops-longicaudatus-carapax- eyes.jpg?uselang=cs  Снежана Трифуновић [cit. 2015-03-23]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 19.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Morski-jez-Echinus.jpg

67  M1ss1ontomars2k4 [cit. 2015-03-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 20. M1ss1ontomars2k4http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Zeeegel3.jpg  Nick Hobgood [cit. 2015-03-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 21.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ascidians.jpg  Nhobgood [cit. 2015-03-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 22. Nhobgoodhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Triphyllozoon_inornatum_(Bryozoan)_an d_Polycarpa_aurata_(Sea_quirt).jpg  Sanba38 [cit. 2015-03-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 23. Sanba38http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Argiopesilk.jpg?uselang=cs  Hadi [cit. 2015-03-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 24. Hadihttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Propolis.jpg  Rovepestcontrol [cit. 2015-03-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 25. Rovepestcontrolhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Scorpion3.jpg  NOAA [cit. 2015-03-23]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 26.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pacific_hagfish_Myxine.jpg?uselang=cs  NOAA [cit. 2015-03-23]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 27.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Black_hagfish,_Eptatretus_deani_01.jpg? uselang=cs

68  Apokryltaros [cit. 2015-03-24]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 28. Apokryltaroshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pseudopetalichthyida.JPG  http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0upina_(ryby)#Plakoidn.C3.AD_.C5.A1upiny http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0upina_(ryby)#Plakoidn.C3.AD_.C5.A1upiny  http://cs.wikipedia.org/wiki/Paryby http://cs.wikipedia.org/wiki/Paryby  http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/dir0/id2940/ http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/dir0/id2940/  Jon Houseman [cit. 2015-03-24]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 29. Jon Housemanhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:PlacoidComp.png?uselang=cs  Jonathan Cardy [cit. 2015-03-24]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 30. Jonathan Cardyhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sturgeon_in_Batumi_Aquarium_02.jpg  Ernest Ingersoll and Charles B. Davenport [cit. 2015-03-24]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 31.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NIE_1905_Fish_-_scales.jpg  Jon Houseman [cit. 2015-03-24]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 32. Jon Housemanhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fishscales.png  Zoo Firma [cit. 2015-03-24]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 33.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Latimeria_risunok.jpg  Ervín Pospíšil [cit. 2015-03-24]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 34. Ervín Pospíšilhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frog_%C5%BE%C3%A1ba.gif

69  Louisville Zoo [cit. 2015-03-26]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 35.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Poison_Dart_Frogs.jpg  http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelvy#Krun.C3.BD.C5.99 http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelvy#Krun.C3.BD.C5.99  http://cs.wikipedia.org/wiki/Chameleoni http://cs.wikipedia.org/wiki/Chameleoni  http://cs.wikipedia.org/wiki/Pe%C5%99%C3%AD http://cs.wikipedia.org/wiki/Pe%C5%99%C3%AD  http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AF%C5%BEe_pt%C3%A1k%C5%AF http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AF%C5%BEe_pt%C3%A1k%C5%AF  http://cs.wikipedia.org/wiki/Chlup_(zoologie) http://cs.wikipedia.org/wiki/Chlup_(zoologie)  Andrew massyn [cit. 2015-03-29]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 36. Andrew massynhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chersina_angulata_tortoise.jpg  Richard Lydekker [cit. 2015-03-29]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 37. Richard Lydekkerhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Crocodilelyd5.png  Scott Hartman [cit. 2015-03-29]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 38.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Torvosaurus-bone-guide- ver003.png?uselang=cs  Pastorius [cit. 2015-03-29]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 39. Pastoriushttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pta%C4%8D%C3%AD_pero.png?uselang=cs  Kjoonlee [cit. 2015-03-29]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 40. Kjoonleehttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:BirdWingFeatherSketch.svg

70  Gilberto Santa Rosa [cit. 2015-03-29]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 41. Gilberto Santa Rosahttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amazona_aestiva_-tail_feathers-4.jpg  Eva Nováková [cit. 2015-03-29]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 42.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Detail_praporu.png?uselang=cs  Sunshineconnelly [cit. 2015-03-29]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 43. Sunshineconnellyhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomy_and_physiology_of_animals_Co ntour_feather.jpg  Uwe Gille [cit. 2015-03-29]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 44.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Feather_scheme.png  Gadgetroid [cit. 2015-03-29]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 45. Gadgetroidhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bird-in-flight.gif?uselang=cs  http://cs.wikipedia.org/wiki/Srst http://cs.wikipedia.org/wiki/Srst  http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AF%C5%BEe http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AF%C5%BEe  Anatomy_and_physiology_of_animals_A_hair.jpg ; I.Sáček [cit. 2015-03-29]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 46. Anatomy_and_physiology_of_animals_A_hair.jpg I.Sáčekhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomy_and_physiology_of_animals_A_ hair-cs.jpg?uselang=cs

71  Daniel de Souza Telles [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 47. Daniel de Souza Telleshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:HumanSkinDiagram.jpg  User:Gruzd [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 48. User:Gruzdhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lacertae_skin.jpg  U.S. Government [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 49.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Haarstrukturen_im_Vergleich.png  arno / coen [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 50.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wiki_polarbear.jpg  Andreas Tille [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 51. Andreas Tillehttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:ArcticFoxSummer.jpg  Marcel Burkhard [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 52.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eisfuchscele4.jpg  Piekfrosch [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 53. Piekfroschhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pangolin_borneo.jpg  Joxerra Aihartza [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 54.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Manis_scales.jpg

72  Sasha Kopf [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 55. Sasha Kopfhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tapir_hooves.jpg  Henry Gray [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 56. Henry Grayhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Skinlayers.png  Helix84 [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 57. Helix84http://commons.wikimedia.org/wiki/File:HairFollicle.png  Kilbad [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 58. Kilbadhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Insertion_of_sebaceous_glands_into_hair _shaft_x10.jpg  Patho [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 59. Pathohttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lamellar_corpuscle,_HE.JPG?uselang=cs  Blinika [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 60. Blinikahttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomie_konce_prstu.jpg  Patrick J. Lynch. Reworked by Morgoth666 [cit. 2015-03-31]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 61.Morgoth666http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Breast_anatomy_normal_scheme.png  http://cs.wikipedia.org/wiki/Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_%C5%BEl%C3%A1za http://cs.wikipedia.org/wiki/Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_%C5%BEl%C3%A1za