Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní."— Transkript prezentace:

1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). [45] [48]

2 Autor:Mgr. Věra Pavlátová Anotace:Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie, Biologie živočichů. Žák se věnuje vývoji (fylogenezi) základních orgánových soustav živočichů. Materiál obsahuje obrázky, odkazy, úkoly a aktivity. Očekávaný výstup dle ŠVP: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Stupeň a typ vzdělávání: Typická věková skupina: Žák popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav. Prezentace, DUM. Je možné ji použít v rámci expozice i fixace, délka aktivity je na 2 až 3 vyučovací hodiny. Žák, naplňuje zde KK k řešení problémů, k učení, komunikativní. Gymnaziální. 16–18 let, sexta, septima KLIKNĚTE NA F 5

3  Fylogenezí orgánových soustav budeme pozorovat, jak se tyto soustavy v živočišné říši postupně vyvíjely a zdokonalovaly. [1]

4 1. Jak se řekne tělní pokryv latinsky? 2. Jaké jsou funkce tělního pokryvu? 3. Kteří živočichové vylučují sliz? 4. Kterým živočichům pomáhá kůže k dýchání? 5. Jaké znáte typy šupin? 6. Na jaké typy se rozděluje peří ptáků? 7. Z jakých částí se skládá obrysové pero? 8. Na jaké typy se rozděluje srst savců? 9. Z jakých částí se skládá lidská kůže?

5 1. integument 2. viz. následující slide 3. výtrusovci, nebo plži 4. nejvíce pomáhá obojživelníkům 5. plakoidní, ktenoidní, kosmoidní, ganoidní, cykloidní 6. prachové a obrysové 7. brk, osten, prapor 8. pesíky a podsada 9. vícevrstevná pokožka, škára, podkožní vazivo

6  Ochrana před vlivy vnějšího prostředí  Bariéra proti vnikání cizorodých látek do těla  Podíl na metabolismu – kožní dýchání  Podíl na metabolismu – potní, mazové žlázy  Podíl na pohybu – brvy, bičík, slizové žlázy  Nositel zbarvení jedince – pigmenty  Sídlo smyslových orgánů  Sídlo dalších žláz – jedové, voskové, snovací…  Podíl na udržování stálé teploty těla – u teplokrevných živočichů  Skladovací, resorpční, komunikační funkce…

7 PROKARYOTICKÁ BUŇKA  Někdy je na povrchu glykokalyx (pouzdro = kapsula, slizová vrstva)  Buněčná stěna většinou z peptidoglykanu  Někdy pilusy, fimbrie, bičíky  Cytoplazmatická membrána (je pod buněčnou stěnou) [2] K čemu slouží glykokalyx? Z čeho se skládá peptidoglykan (chemicky)? K čemu slouží fimbrie?

8 EUKARYOTICKÁ BUŇKA  Na povrchu buněčná stěna; u rostlin z celulosy (u dřevin i lignin), u hub z chitinu  Živočišná – na povrchu cytoplazmatická membrána (fosfolipidy, bílkoviny, glykolipidy, glykokalyx = membránové receptory, cholesterol…) [3] /watch?v=moPJkCbKjB s&feature=related /watch?v=moPJkCbKjB s&feature=related /watch?v=ldRZcmppQM 8 /watch?v=ldRZcmppQM 8

9 [4] [5]

10  Pelikula – povrchová blána z mikrotubulů, může být inkrustována uhličitany…  Někdy bičíky (bičíkovci), brvy (nálevníci), vrstva slizu (výtrusovci) či hlenu (hromadinky)…  Lamblie mají přísavnou destičku vyztuženou lamelami.  Dírkonošci mají vápenatou nebo křemičitou schránku, která má otvůrky pro panožky. Po odumření prvoka klesá schránka ke dnu. [6] [7] [8]

11  Vnější vrstva buněk se nazývá ektoderm (pinakoderm) a je tvořena převážně plochými buňkami pinakocyty (= krycí a výstelkové buňky). [9] pinakocyty: krycí a výstelkové buňky, tvoří ektoderm. porocyty: vřetenovitě protáhlé buňky s funkcí svalových buněk EKTODERM PINAKOCYTY POROCYTY

12  Pokožka z ektodermu  Z pokožkových buněk vznikly buňky žahavé – cnidy, cnidocyty. Obsahují vlákno, které se dotykem vymrští a zabodne svůj ostrý hrot s neurotoxinem do oběti.  U některých vnější kostra z chitinu, uhličitanu vápenatého či koralinu (perisark) [10], [11]

13  Jednovrstevný ektodermální epitel jako u většiny bezobratlých  Ploštěnky – pokožka s obrannými tyčinkami (rhabdity) a brvami (přihánějí vodu s kyslíkem)  Motolice, tasemnice – pevná kutikula chránící před trávicími enzymy hostitele, přísavky. [12] [13] Ú.: Jaké znáte druhy tasemnice? Tasemnice dlouhočlenná, bezbranná, psí. ŘEŠENÍ ÚKOLU

14  Jednovrstevná pokožka vylučuje bílkovinnou kutikulu (svléká se).  Buňky pokožky někdy splývají v syncytium.  Sameček roupa dětského má dvě štětinky (spikuly) umožňující zachycení při kopulaci. [14]

15  Na povrchu tenká pružná proteinová kutikula  Máloštětinatci – štětinky (4 páry na článku)  Mnohoštětinatci – končetiny se štětinkami  Pijavice – bez štětinek, s přísavkami Afroditka plstnatá [15] [16]

16  Jednovrstevný epitel, který může být nahý (noha), řasinkový (plášťová dutina) nebo kutikulární.  Plži – noha – slizové žlázy  Hlavonožci – chapadla s přísavkami  Vnější schránky – ulity, lastury [17]

17  Pokožka (epidermis) členovců vylučuje na svůj povrch chitinózní kutikulu (neroste, chitin + proteiny, svléká se, hormon ekdyson).  Na povrchu kutikuly slabá vosková vrstva proti ztrátě vody (prokutikula; umožnila osídlení souše)  sklerotinizace kutikuly – chitinová vrstva se tvrdnutím organické substance zpevňuje (exokutikula).  Kutikulárního původu jsou i pokožkové deriváty – drápky a sety.  mineralizace kutikuly – je postupně inkrustována uhličitanem vápenatým – krunýř. [18]

18  Do pokožky ústí četné žlázy, například:  Snovací (pavouci)  Voskové (včely)  Jedové (klepítkatci) [23] [24] [25]

19  Jednovrstevná pokožka, pod ní vazivová škára (z mezodermu)  Ve vazivu se vytvářejí vápenaté destičky, které mohou splývat v pevný krunýř nebo vybíhat na povrch jako ostny. [19] [20]

20  Tělo většiny dospělých obklopuje tuhý rosolovitý plášť (tunica).  Tunica je vylučována z jednovrstevné pokožky a tvořena polysacharidem tunicinem (podobný celulose).  Plášť může být průsvitný,tmavý i barevně pigmentovaný; pevný nebo rosolovitý. [21] [22] Jednovrstevnou pokožku mají i Bezlebeční.

21  Tělo je kryto kůží, která má tři vrstvy:  vícevrstevná pokožka  škára (vazivo, cévy, nervy, pigmenty)  podkožní vazivo  Kožní deriváty: šupiny paryb, kostěné šupiny ryb, rohovité šupiny plazů, peří ptáků, srst savců, drápy, kopyta, nehty, rohy, ostny…  Žlázy v kůži (hlenové, slizové, mazové, jedové, potní, pachové, mléčné…)  Pigmenty v pokožce (mimikry, barvoměna, sexuální funkce…)

22  Kůže je holá s mnoha žláznatými buňkami vylučujícími sliz.  Lepkavý sliz v mořské vodě bobtná, čímž napomáhá sliznatkám k rychlému úniku před predátory. [26] [27]

23  Vymřelá skupina obratlovců, žili při mořském dně.  Přední polovina těla kryta pancíři kožního či kostěného původu, na zbytku těla šupiny  Pevné pancíře neumožňovaly volný pohyb; byly postupně u dalších vodních čelistnatců nahrazeny šupinami. [28]

24 PLAKOIDNÍ ŠUPINY  Ploténky se špičatým nazpět zahnutým výčnělkem; drobné tvrdé útvary; chrání tělo, ale nebrání pohybu.  Funkce šupin je krycí, ochranná a v ústech působí jako zuby.  Základem je zubovina (dentin, kostního původu), na povrchu sklovina (ektodermální , produkt pokožky) – celá šupina je tedy smíšeného původu.  Na čelistech jsou přeměněny v několik řad zubů.

25 [29] A: epidermis = pokožka, B: dermis = škára, C: dřeň, D: dentin = zubovina, E: bazální destička, F: = sklovina, G: trn Šupiny jsou zpravidla otočené směrem k ocasu - povrch těla krytý těmito šupinami je hladký a drsný zároveň, záleží na směru dotyku. Stavba plakoidních šupin umožňuje efektivnější a hladší proudění vody kolem těla a znemožňují drobným živočichům přichytit se na kůži. Plakoidní šupiny dříve používali tesaři k obrušování dřeva.

26  GANOIDNÍ ŠUPINY  nejpůvodnější typ šupin  velké destičky čtverhranného tvaru (kosočtverečného)  jsou kryté vrstvou ganoinu (tvrdá, sklovitá, třpytivá látka),  nepřekrývají se nebo se překrývají pouze částečně,  nedovolují větší pohyblivost ani vznášení ve vodě,  např. u jeseterů, bichirů, kostlínů [30]

27  KOSMOIDNÍ ŠUPINY  tvořeny dvěma kostěnými vrstvami, pak vrstvou kosminu a na povrchu lesklou vrstvičkou vitrodentinu (připomíná sklovinu)  s růstem ryby přirůstá i kost v šupinách,  neumožňují velkou pohyblivost,  např. bahníci, latimérie [33]

28  Leptoidní = elasmoidní; tenké, elastické, překrývají se, kolem ploténky se koncentricky ukládají lamely (circuly), jsou na nich patrné přírůstky, rozdělují se na cykloidní a ktenoidní  CYKLOIDNÍ ŠUPINY  dokonalejší typ šupin, elastické  tenké, pružné, překrývají se, nebrání pohybu,  celý povrch je hladký,  např. kaprovité ryby  KTENOIDNÍ ŠUPINY  dokonalejší typ šupin, elastické  tenké, pružné, překrývají se, nebrání pohybu,  drobné, na okrajích drsné  např. okounovité ryby

29 Typy šupin: 1, 2, cykloidní 3, 4, 5, 6, ktenoidní 7, ganoidní 8, 9, dermální papily (od Monacanthus = pilníkotrn); 10, 11, cykloidní šupiny od postranní čáry [31]

30 Rybí šupiny: A: Ganoidní, B: Cykloidní, C: Ktenoidní [32]

31  Holá kůže (pokožka, škára)  V souvislosti s dýcháním bohatě prokrvená, propustná pro vodu (obojživelníci vodu nepijí, přijímají ji pokožkou)  Pokožku zvlhčuje mnoho mnohobuněčných slizových žláz (někdy i jedové žlázy),  Pokožku v určitých intervalech svlékají, ihned ji požírají,  Ve spodní vrstvě škáry pigmentové buňky  Ropuchy mají kůži hrbolatou, která méně vysychá (žijí dále od vody). [34], [35] jedovaté pralesničky

32  Suchá kůže téměř bez kožních žláz (kromě stehenních pórů s voskem u samců ještěrů)  Na povrchu těla lehké rohovité šupiny (pokožkového původu) dobře chránící tělo proti ztrátám vody  Rohovitými útvary jsou také:  vrchní vrstvy krunýřů želv  štítky a šupiny krokodýlů  pancíře mnoha vymřelých plazů  Původem ze škáry jsou kostěné útvary u některých plazů:  krunýře želv  kostěné desky krokodýlů  Ve škáře plazů bývají také chromatofory.

33 [48] šupiny ještěrky

34  U krokodýlů a želv se horní zrohovatělé vrstvy jednoduše odlupují.  Šupinatí plazi kůži svlékají, ještě před svlékáním se vytvoří v pokožce vrstvička tekutiny, ta oddělí vrstvu, která bude „vysvlečena“; ještě před svlékáním se pod tekutinou vytvoří nová zrohovatělá vrstva.  Ještěři svlékají kůži po částech, hadi najednou.  https://www.youtube.com/watch?v=7qUparPy0JM užovka červená – svlékání https://www.youtube.com/watch?v=7qUparPy0JM  https://www.youtube.com/watch?v=6nKsG7uBU9A gekončík https://www.youtube.com/watch?v=6nKsG7uBU9A  https://www.youtube.com/watch?v=OUvHS1uTNfI chameleon https://www.youtube.com/watch?v=OUvHS1uTNfI  https://www.youtube.com/watch?v=zxzx2rS5Sxk hroznýš https://www.youtube.com/watch?v=zxzx2rS5Sxk

35  Vnější strana krunýře je součástí kůže – každá štítová destička odpovídá jedné původní plazí šupině.  Zbytek kůže je tvořen mnohem menšími šupinkami.  Vodní želvy svlékají kůži neustále po malých kouskách.  Suchozemské želvy svlékají kůži, která se vrství do tlustých „kopečků“ – mají podobu letokruhů. Můžeme tak sledovat jejich přírůstky.  https://www.youtube.com/watch?v=SsqtHd2 UN6k https://www.youtube.com/watch?v=SsqtHd2 UN6k https://www.youtube.com/watch?v=SsqtHd2 UN6k

36 [36]

37  Jsou to kostěné desky kožního původu na břišní straně těla krokodýlů, haterií.  Gastralia byla také vyvinuta u dinosaurů (č. 20). [37] [38]

38  V podkožní tkáni chromatocyty s výběžky – první vrstva žluté a červené, druhá vrstva modré a bílé, třetí vrstva černé buňky.  Zabarvení slouží k domluvě, namlouvání, obraně, „emocím“, mimikry…  Samotná změna barvy netrvá dlouho, stačí na to 3 sekundy.  Zabarvení nezáleží pouze na náladě a prostředí, ale také na stavu, teplotě, intenzitě a spektru osvětlení, denní době, ročním období…  https://www.youtube.com/watch?v=Lz88Lq7jghg barvy https://www.youtube.com/watch?v=Lz88Lq7jghg  https://www.youtube.com/watch?v=KMT1FLzEn9I Co myslíte, jde o fake?  https://www.youtube.com/watch?v=KMT1FLzEn9I Co myslíte, jde o fake? https://www.youtube.com/watch?v=KMT1FLzEn9I

39  Tenká kůže takřka bez kožních žláz  Zobák, běhák a prsty ptáků jsou kryty rohovitou vrstvou (někdy tvoří rohovina i ostruhy).  Kožní deriváty – hřebínek, lalůčky, ušnice…  Přestavbou plazí šupiny vzniklo ptačí pero (struktura čistě z epidermis, z pokožky; FUNKCE: izolace, aerodynamický tvar, tvary křídel, umožnění letu, barva, pohlavní dimorfismus).  kostrční žláza  nad posledním ocasním obratlem, proti smáčení peří  ptáci její sekrety vytlačují zobákem a roztírají po peří  nejvíc vyvinuta u vodních ptáků; některé skupiny ji nemají – např. papoušci, holubi, volavky, kasuáři (prachový pudr).

40  Prachová – krátký stvol, větve netvoří prapor, tepelná izolace  Obrysová  Krycí – kryjí hlavu, krk, tělo, nohy, dávají tělu aerodynamický tvar  Letky – dlouhá pera s nesouměrným praporem  Rýdovací pera – u dnešních ptáků vějířovitě místo chybějícího ocasu  Peří neroste po celém těle rovnoměrně, ale v pruzích = pernice, mezi nimi nažiny.  Alespoň jednou za rok ptáci pelichají; tučňáci, kachny a chřástalové ztrácejí všechno peří najednou (jsou zranitelní, musí se skrývat). [45]

41 [39] [40] [41] Topografie ptačího křídla - specializovaná pera: 1. ruční letky 2. velké ruční krovky 3. letky křidélka 4. předloketní letky 5. velké předloketní krovky 6. střední krovky 7. malé krovky 8. krycí letky 9. ramenní peruť Zbarvení peří u ptáků je dané: pigmenty (melanin, karotenoidy, porfyriny), optickými jevy (lomem světla), někdy i hormony, věkem, nemocemi, vodou, dietou.

42 Brk je v kůži zanořen v perovém váčku (folliculus pennae), který se skládá z epitelové pochvy (blíže k peru) a z vazivové pochvy, jež tvoří pouzdro folikulu. Kolem vazivové pochvy obrysových per jsou hladké svaly, které slouží k ovládání pera. Prapor tvoří větve (rami) vyrůstající v jedné rovině na obě strany ostnu. Z každé větve vyrůstají na obě strany paprsky s háčky – vzniká tak plocha praporu. [42] [43] [44]

43  Vícevrstevná pokožka, škára, podkožní vazivo  Silná kůže s mnoha kožními žlázami:  potní – termoregulace  mléčné – pouze u savců (ústí bradavkou či strukem u živorodých, u vejcorodých vývody přímo na kůži na žláznatých políčkách)  mazové – ústí do chlupových váčků, jejich sekret mastí srst; chybějí tam, kde chybí srst (kytovci),  pachové, apokrinní – vznikají z potních žláz, z mazových žláz nebo kombinací obou; čichová signalizace, komunikace, značkování teritoria; povaha feromonů.

44  Pokožka na povrchu rohovatí; z rohovitých útvarů je nejdůležitější srst – tepelná izolace, zbarvení; je z keratinu, dvakrát do roka se mění = línání  Typy srsti (chlupů):  pesíky – dlouhé, řidší, udržují zbarvení (melanin)  podsada – krátké, husté, izolační funkce, někdy tvoří vlnu; typ: vlníky a osiníky  Přeměnou chlupů vznikají:  hmatové (sinusové) vousy, chlupy (kočkovité šelmy; damani po celém těle; u člověka chybí)  vlasy  ostny, bodliny (ježury, dikobrazi, ježci)  žíně

45  Arktičtí savci – bílá srst s dutými chlupy – vzduch funguje jako izolátor.  Bílé chlupy medvěda směřují sluneční paprsky k černé kůži – prohřívání.  Koně – při dešti pesíky pomáhají odvádět vodu, aby se nedostala k podsadě.  Vydry, bobři, tuleni – vodotěsná srst  Tuleni – nemají podsadu, izoluje u nich tuk. [50] srst ledního medvěda minimalizuje ztrátu tepla. [51], [52] letní a zimní srst lišky polární (izolace i mimikry)

46  Původ v pokožce mají i další rohovité útvary:  krunýř z rohovitých destiček (pásovci)  šupiny (luskouni)  nehty  kopyta  drápy  rohy (ne parohy, ty jsou původem z kosti!)  Barviva v kůži:  melanin  karotenoidy  hemoglobin (v cévách) [49] povrch chlupu Svrchní vrstva chlupu je složená z tenkých šupinek kutikuly s ochrannou funkcí.

47 [53], [54], [55] šupiny luskouna kopyta tapíra

48 [46] https://www.youtube.com/watch?v=go2gEccubZ8https://www.youtube.com/watch?v=go2gEccubZ8 byl jednou jeden život - kůže https://www.youtube.com/watch?v=go2gEccubZ8

49  Vrstvy buněk dlaždicového epitelu  Plocha kůže u dospělého člověka dosahuje až 1,8 m².  Horní vrstvy pokožky neustále rohovatí, odumírají a odlupují se (vzdáleny od zdroje krve a živin ve škáře, naplňují se keratinem).  Celá pokožka se obmění asi za tři týdny.  Za celý život se z člověka oloupe asi 18–22 kg mrtvých buněk pokožky.  Pigment melanin – ochrana před UV zářením [56] vrstvy pokožky

50  Vazivo, kolagen, elastin  Papily s nervy a kapilárami – výživa  Kožní a mazové žlázy, vlasové folikuly  Nervová tělíska:  Meissnerova tělíska (hmatová) – čidla dotyku  Krauseova tělíska – receptory chladu  Ruffiniho tělíska – receptory tepla [57], [58] mazová žláza ústící do folikulu Ú.: Která věda studuje kožní papilární linie?

51 [47]

52  Pod škárou, obsahuje tukové buňky.  Zásobárna energie a vitamínů A, D, E a K  Izolace těla  Ochrana svalů a nervů  Určuje tvar a hmotnost těla.  Vater-Paciniho tělíska [59] – receptory tlaku a tahu [59] Ú.: Jaká znáte onemocnění kůže? ekzém, lupénka, akné, dermatitida, rakovina kůže, impetigo, vitiligo, pásový opar, bradavice, celulitida, lupus, svrab, bércový vřed, afta… ŘEŠENÍ

53  Rohová nehtová ploténka z keratinu  Kořen nehtu, nehtové lůžko  V dolní části nehtové ploténky je poloměsíčitá bělavá skvrna lunula – měsíček (připevnění nehtu).  Nehet umožňuje okolní kůži lépe přenášet informace o dotýkaných věcech.  Onemocnění: plísně, zarostlý nehet  U Primátů bývá palec zakončen nehtem, ne vždy ale ostatní prsty. [60]

54  Vznikla přeměnou kožních žláz a jejím sekretem je mateřské mléko.  Má dvě části, část sekreční a část vývodnou (struk, bradavka). [61] UMÍSTĚNÍ VÝVODŮ HRUĎBŘICHOSLABINYcelkem koza, ovce, kůň 0022 skot0044 kočka2226 pes422 nebo 48 nebo 10 myš60410 krysa62412 prase66416 slon, primáti : hrudní stěna, 2: prsní sval, 3: lalůčky žlázové tkáně (alveoly), 4: bradavka, 5: dvorec, 6: mléčný kanálek, 7: tuková a podpůrná tkáň, 8: kůže

55  INTEGUMENT  PELIKULA  PLAKOIDNÍ  KOSMOIDNÍ  MELANIN  NAŽINY  KORALIN  PERISARK  PIGMENT  HOLÁ MÍSTA  PRVOCI  PARYBY  TĚLNÍ POKRYV  BAHNÍK

56 Typ šupin u bahníka 2.Delší typ srsti 3.Typ šupin u kapra 4.Část obrysového pera, s větvemi 5.Typ podsady (srsti) 6.Povrchová blána prvoků 7.Materiál vnější kostry korálů, perisarku VYSVĚTLETE TAJENKU

57 1.KOSMOIDNÍ 2.PESÍKY 3.CYKLOIDNÍ 4.PRAPOR 5.VLNÍKY 6.PELIKULA 7.KORALIN Kožní pigment

58  ŠKÁRA  GANOIDNÍ  CYKLOIDNÍ  KTENOIDNÍ  VLNÍKY  KUTIKULA  TUNICIN  PLÁŠTĚNCI  OKOUN  TASEMNICE  VAZIVO  JESETER  KAPR  OSINÍKY

59 Pokryv těla luskouna 2.Typ podsady (srsti) 3.Polysacharid tvořící plášť Pláštěnců 4.Delší typ srsti 5.Typ šupin u jesetera 6.Voskový obal, např. u tasemnice 7.Typ šupin u bahníka 8.Kožní pigment 9. Holá místa bez peří 10. Typ šupin u okouna VYSVĚTLETE TAJENKU

60 1.ŠUPINY 2.VLNÍKY 3.TUNICIN 4.PESÍKY 5.GANOIDNÍ 6.KUTIKULA 7.KOSMOIDNÍ 8.MELANIN 9.NAŽINY 10.KTENOIDNÍ Tělní pokryv latinsky

61 INTEGUMENT KOSMOIDNÍ MELANIN NAŽINY KORALIN PELIKULA VLNÍKY ŠKÁRA TUNICIN KUTIKULA

62 1. TĚLNÍ POKRYV JINAK 2. TYP ŠUPIN U BAHNÍKA, LATIMERIE 3. KOŽNÍ PIGMENT 4. HOLÁ MÍSTA BEZ PEŘÍ NA KŮŽI PTÁKŮ 5. MATERIÁL VNĚJŠÍ KOSTRY KORÁLŮ 6. OBAL PRVOKŮ 7. TYP PODSADY 8. VAZIVOVÁ VRSTVA KŮŽE S CÉVAMI A NERVY 9. POLYSACHARID PLÁŠTĚNCŮ 10. VOSKOVÝ OBAL TASEMNICE

63 LUSKOUN [53] ŘEŠENÍ

64  SMRŽ, J.; HORÁČEK, I.; ŠVÁTORA, M. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha : Fortuna, ISBN  NOVOTNÝ, I.; HRUŠKA, M. Biologie člověka pro gymnázia. 3. vyd. Praha: Fortuna, ISBN  JELÍNEK, J.; ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia. 8. vyd. Nakladatelství Olomouc, ISBN       EricDiesel [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 1.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Monkey.human_to_robot,monkey.JPG  Mariana Ruiz Villarreal LadyofHats, translated by Michal Maňas [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 2.LadyofHatshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Average_prokaryote_cell_cs.svg  CellMembraneDrawing.jpg [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 3. CellMembraneDrawing.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:CellMembraneDrawing_cs.svg  Dhatfield [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 4. Dhatfield g=cs

65  LadyofHats [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 5. LadyofHatshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Scheme_facilitated_diffusion_in_cell_me mbrane-en.svg  Hannes Grobe/AWI [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 6.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radiolaria_hg.jpg  Richard Arthur Norton [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Richard Arthur Norton 7.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aulacanthas_01.jpg  Klaus Rodhe [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 8.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cilia_electron_lobostoma.jpg  Esculapio [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 9. Esculapiohttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asconoide-it.svg  Forgerz [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 10. Forgerzhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cnidocytes.gif?uselang=cs  H. Zell [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 11.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Corallium_rubrum_01.JPG

66  Andreas Neudecker [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 12. Andreas Neudeckerhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dugesia_Anatomy_schematic.svg  Magdalena ZZ [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 13. Magdalena ZZhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:7_Scan_9_3.jpg  Bob Goldstein [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 14.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:CrawlingCelegans.gif  NOAA-Bild [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 15.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nerr0328.jpg  MichaelMaggs [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 16 MichaelMaggshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aphrodita_aculeata_(Sea_mouse).jpg  David Csepp [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 17.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fish4028_-_Flickr_- _NOAA_Photo_Library.jpg   Micha L. Rieser [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 18. Micha L. Rieserhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Triops-longicaudatus-carapax- eyes.jpg?uselang=cs  Снежана Трифуновић [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 19.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Morski-jez-Echinus.jpg

67  M1ss1ontomars2k4 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 20. M1ss1ontomars2k4http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Zeeegel3.jpg  Nick Hobgood [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 21.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ascidians.jpg  Nhobgood [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 22. Nhobgoodhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Triphyllozoon_inornatum_(Bryozoan)_an d_Polycarpa_aurata_(Sea_quirt).jpg  Sanba38 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 23. Sanba38http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Argiopesilk.jpg?uselang=cs  Hadi [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 24. Hadihttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Propolis.jpg  Rovepestcontrol [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 25. Rovepestcontrolhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Scorpion3.jpg  NOAA [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 26.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pacific_hagfish_Myxine.jpg?uselang=cs  NOAA [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 27.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Black_hagfish,_Eptatretus_deani_01.jpg? uselang=cs

68  Apokryltaros [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 28. Apokryltaroshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pseudopetalichthyida.JPG     Jon Houseman [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 29. Jon Housemanhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:PlacoidComp.png?uselang=cs  Jonathan Cardy [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 30. Jonathan Cardyhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sturgeon_in_Batumi_Aquarium_02.jpg  Ernest Ingersoll and Charles B. Davenport [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 31.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NIE_1905_Fish_-_scales.jpg  Jon Houseman [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 32. Jon Housemanhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fishscales.png  Zoo Firma [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 33.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Latimeria_risunok.jpg  Ervín Pospíšil [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 34. Ervín Pospíšilhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frog_%C5%BE%C3%A1ba.gif

69  Louisville Zoo [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 35.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Poison_Dart_Frogs.jpg       Andrew massyn [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 36. Andrew massynhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chersina_angulata_tortoise.jpg  Richard Lydekker [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 37. Richard Lydekkerhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Crocodilelyd5.png  Scott Hartman [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 38.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Torvosaurus-bone-guide- ver003.png?uselang=cs  Pastorius [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 39. Pastoriushttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pta%C4%8D%C3%AD_pero.png?uselang=cs  Kjoonlee [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 40. Kjoonleehttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:BirdWingFeatherSketch.svg

70  Gilberto Santa Rosa [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 41. Gilberto Santa Rosahttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amazona_aestiva_-tail_feathers-4.jpg  Eva Nováková [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 42.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Detail_praporu.png?uselang=cs  Sunshineconnelly [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 43. Sunshineconnellyhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomy_and_physiology_of_animals_Co ntour_feather.jpg  Uwe Gille [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 44.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Feather_scheme.png  Gadgetroid [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 45. Gadgetroidhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bird-in-flight.gif?uselang=cs    Anatomy_and_physiology_of_animals_A_hair.jpg ; I.Sáček [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 46. Anatomy_and_physiology_of_animals_A_hair.jpg I.Sáčekhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomy_and_physiology_of_animals_A_ hair-cs.jpg?uselang=cs

71  Daniel de Souza Telles [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 47. Daniel de Souza Telleshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:HumanSkinDiagram.jpg  User:Gruzd [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 48. User:Gruzdhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lacertae_skin.jpg  U.S. Government [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 49.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Haarstrukturen_im_Vergleich.png  arno / coen [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 50.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wiki_polarbear.jpg  Andreas Tille [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 51. Andreas Tillehttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:ArcticFoxSummer.jpg  Marcel Burkhard [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 52.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eisfuchscele4.jpg  Piekfrosch [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 53. Piekfroschhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pangolin_borneo.jpg  Joxerra Aihartza [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 54.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Manis_scales.jpg

72  Sasha Kopf [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 55. Sasha Kopfhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tapir_hooves.jpg  Henry Gray [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 56. Henry Grayhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Skinlayers.png  Helix84 [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 57. Helix84http://commons.wikimedia.org/wiki/File:HairFollicle.png  Kilbad [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 58. Kilbadhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Insertion_of_sebaceous_glands_into_hair _shaft_x10.jpg  Patho [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 59. Pathohttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lamellar_corpuscle,_HE.JPG?uselang=cs  Blinika [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 60. Blinikahttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomie_konce_prstu.jpg  Patrick J. Lynch. Reworked by Morgoth666 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 61.Morgoth666http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Breast_anatomy_normal_scheme.png 


Stáhnout ppt "Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní."

Podobné prezentace


Reklamy Google