Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hospodářství první republiky. nově vzniklý čs. stát se musel hned ve svých počátcích potýkat s velkými ekonomickými těžkostmi, které způsobila skončená.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hospodářství první republiky. nově vzniklý čs. stát se musel hned ve svých počátcích potýkat s velkými ekonomickými těžkostmi, které způsobila skončená."— Transkript prezentace:

1 Hospodářství první republiky

2 nově vzniklý čs. stát se musel hned ve svých počátcích potýkat s velkými ekonomickými těžkostmi, které způsobila skončená světová válka – v jejím posledním roce se totiž prakticky rozložil přídělový systém další problémy způsobovala také pandemie španělské chřipky a paradoxně také návrat vojáků z fronty, jejichž pracovní místa byla obsazena → vzrůst nezaměstnanosti oslavy vzniku republiky na Václavském náměstí

3 vznik nových států také způsobil vznik nových hranic = nové celní bariéry, přerušení železničních tratí apod. na počátku listopadu 1918 vypukly hladové bouře (zejm. v něm. pohraničí), další přišly během roku 1919 mapa plánované železniční a silniční sítě republiky čs. pancéřový vlak na Slovenskutitulní stránka českého deníku amerických krajanů

4 v porovnání s ostatními nástupnickými státy Rakouska- Uherska na tom Československo ale stále bylo nejlépe – bylo zde 60-70% veškerého průmyslu monarchie ČSR bylo jediným nástupnickým státem, kde průmysl převažoval nad zemědělstvím – nejrozvinutější byly Čechy, Morava a Slezsko, výrazně pokulhávalo Slovensko a nejhůře na tom byla Podkarpatská Rus Podkarpatská Rus Vítkovické železárny elektrifikace obcí

5 v r došlo k nostrifikaci akciových společností = přenesení sídel akciových společností na území ČSR Alois Rašín podařilo se zabránit hyperinflaci a rychle stabilizovat měnu – autorem projektu osamostatnění měny byl první ministr financí Alois Rašín – byly vojskem uzavřeny hranice, aby se zabránilo pronikání peněz z okolních států – bankovky u nás byly okolkovány, část stažena z oběhu a pak se teprve měnily za čerstvě vydané bankovky nové měny, koruny československé okolkovaná desetikoruna Alois Rašín

6 plusem byl i slabší dopad ničivosti světové války na psychiku našich občanů, kteří se neztotožňovali s monarchií a vznik nového státu vítali – pachuť z války tak byla překryta nadšením z vlastního státu Karlem Kramářem hospodářské obtíže musely být zákonitě jednou z hlavních priorit první československé vlády vedené národním demokratem Karlem Kramářem Karel Kramář jako vděčný terč karikatur Frant. Bidla

7 nejvýraznějším majetkovým zásahem se v r stala pozemková reforma, která za náhradu prováděla zábor pozemkového majetku nad 150ha zemědělské půdy a 250ha půdy nezemědělské; jednalo se o třetinu veškeré půdy! (zejm. šlechtické a církevní velkostatky) v lednu 1920 byl vydán přídělový zákon, podle něhož se zabraná půda rozdělovala památník pozemkové reformy družstevní lihovar v Jakubově život zemědělců na venkově… obec Vranovice v r. 1919

8 počátkem 20. let v zemědělství převažovala ruční práce a užívalo se jednoduché nářadí (pluh, kosa, hrábě…) od 30. let už byly zcela běžné secí stroje, samovazače, obracečky, mlátičky a začalo přibývat i traktorů; ve velkém se začala vyrábět umělá hnojiva samovazač, traktor, mlátička agrárnický premiér Antonín Švehla práce na poli ve 20. letech

9 nástupnické státy Rak.-Uh. si užívaly národní existenci a podobně se chovaly i v ekonomice = hospodářský nacionalismus a protekcionismus (omezování dovozu, zavádění cel celý středoevropský region výrazně těžil z vývozu do zničeného Německa Československo omezilo např. dovoz potravin z Maďarska a začalo budovat vlastní potravinářskou výrobu hyperinflace v Německu – peníze místo cihel nástupnické státy Rakouska-Uherska něm. prezidenti Ebert a Hindenburg

10 předválečná úroveň prům. výroby byla v Československu překročena v r. 1924; od poloviny 20. let pak lze v českých zemích mluvit o konjunktuře – československá koruna patřila v Evropě ke stabilním a žádaným platidlům v r vzrostl HDP o 10% a v r dokonce o 12% Karel Engliš – ministr financí v letech

11 pro utváření hospodářské politiky v Československu bylo určující, že banky vytvářely vlastní průmyslové koncerny a samy zasahovaly do průmysl. podnikání krok se špičkovými světovými značkami dokázaly držet např. Škodovy či Baťovy závody nebo československé zbrojovky – staly se tak „tahouny“ ekonomiky (vázaly na sebe totiž řadu dalších subdodavatelů) Tomáš Baťa logo Zbrojovky logo Škody lokomotiva ze závodů Škoda Plzeň

12 Československo se podle kvantitativních ukazatelů ve 20. letech zařadilo do skupiny středně průmyslově rozvinutých zemí (vedle Itálie, Rakouska či Norska) byl to však jen krátkodobý jev, neboť odvětví, jež se zde rozvíjela, byla už na Západě na ústupu a nové obory ještě středoevropský region nezvládl pojmout byla zde např. výroba automobilů Praga, Tatra či Laurin & Klement, ale pro jistou technologickou zaostalost nebyly schopny automobilům ze Západu konkurovat

13 Baťa pozoruhodnou výjimkou českého průmyslu byl rodinný obuvnický koncern Baťa, který od počátku vsadil na strojovou výrobu (v r Baťa zavedl práci na běžícím pásu) a zaměřil se na lidového spotřebitele díky zásahům do urbanistického řešení města se počet obyvatel „Baťova“ Zlína během 20. let zpětinásobil! v r představoval podíl ČSR na světovém exportu 1,9% a zahraničním ochodem procházelo zhruba 30% národního důchodu – ale přišla hospodářská krize… Tomáš Baťa se synem Tomášemrozkvět „Baťova“ Zlína za první republiky Baťův reklamní plakát

14 hlavními příčinami hospodářských otřesů počátku 30. let byly ve stř. Evropě orientace na slabou německou ekonomiku a také na upadající průmyslová odvětví společné všem státům střední Evropy bylo, že na krizi nereagovaly restrukturalizací hospodářství, ale pouze usilovaly o obnovu poničených odvětví Československo nejprve postihla krize v zemědělství, následoval prudký pád lehkého spotřebního průmyslu, poté krize zasáhla těžký průmysl (zhruba v r. 1931) interiér opuštěné továrny hyperinflace v Německu – peníze na topení

15 obrat čs. vývozu poklesl v letech o více než dvě třetiny (v r tvořil vývoz pouze 13% národního důchodu) – vrcholem krize byly roky a někde trvala krize až do r Československo patřilo mezi státy, které do vypuknutí 2. světové války nedosáhly hosp. úrovně před krizí období krize – nezaměstnaní, vývařovna armády spásy, opuštěná výrobní dílna

16 sociální krize se projevila růstem nezaměstnanosti – v březnu 1933 bylo registrováno nezaměstnaných; ve skutečnosti se počet blížil až k 1,2 milionu! podpora v nezaměstnanosti byla přiznávána na základě členství zaměstnance v odborech – ty vyplácely podporu, kterou stát ještě doplnil poměrnou částkou pro ostatní byly zavedeny tzv. státní stravovací akce = distribuce týdenních poukázek na potraviny (tzv. žebračenky) nebo byly zřizovány vývařovny nezaměstnaní dělníci, chudinská čtvrť v Praze tzv. žebračenky

17 dopad krize byl v odlišný v různých regionech ČSR – nejhůře bylo postiženo německé pohraničí (centrum lehkého průmyslu – sklářství, výroba porcelánu, textilní, papírenský či chemický průmysl – tzv. zbytné zboží) rostl počet exekucí (zabavení majetku za nezaplacené dluhy), také žebrota a zločinnost, rostl počet sebevražd výroba skla a porcelánu za první republiky (naprostá většina je v Sudetech…)

18 krizi v pohraničí prohlubovala orientace vlády na řešení agrárních problémů, ale také rozdělování státních zakázek (přihlíželo se k státní a občanské spolehlivosti), navíc na konkurzy v Praze měly německé firmy dál Baťa jen některé podniky reagovaly na krizi pružně, aby z ní vyšly posíleny, např. Baťa (investice do mechanizace apod.) – po krizi patřila mezi světově významné firmy František Udržal (premiér ) Baťův mrakodrap

19 státní zásahy pomáhaly jen krátkodobě – krize se u nás obešla bez krachu na burze a bez bankrotů velkých bank (banky byly nadále zdrojem kapitálu pro podniky) byly organizovány kartely (dohody podniků o kvótách výroby, nákupu či prodeje) – mnohé firmy byly sice zachráněny, ale za cenu omezení svobody podnikání Jana Malypetra v r schválila vláda agrárníka Jana Malypetra tzv. zmocňovací zákon – vláda získala možnost vydávat zákonná nařízení bez schvalování parlamentem Jan Malypetr (premiér ) vítkovické železárny pochod nespokojených dělníků (Kanada)

20 pro společnost 30. let byla hosp. krize určujícím zážitkem – všichni se jí postupně učili čelit a každého se buď přímo dotkla či alespoň viděl její drtivý dopad krize však měla hluboké důsledky sociální – nejvíce jí politicky využily extrémistické strany, zejména KSČ Klement Gottwald do jejího čela se v r prosadil radikální Klement Gottwald (plánem bylo stranu podřídit mezinárodní Kominterně); na počátku 30. let to byla právě KSČ, která organizovala většinu dělnických protestních akcí žebráci – běžný výjev z období krizesbírka šatstva

21 nejhorší incidenty, během nichž tekla krev se staly v Sudetech (ekonomické i národnostní problémy) 4. února 1931 se v Duchcově konal komunisty řízený protestní pochod, který se dostal do potyčky s několika četníky, kteří v sebeobraně začali střílet – 4 mrtví 25. listopadu 1931 byl nedaleko Frývaldova (dnes Jeseník) další hladový pochod – akce byla úředně zakázána a po střetu s četnictvem zůstalo 8 mrtvých komunistický plakát (1929) pohřeb obětí frývaldovského Incidentu (1931) protestní pochod v Košicích

22 Konrád HenleinAndrej HlinkaRadola Gajda kromě komunistů výrazně narostl vliv dalších extrémistů – německých nacionalistů (Konrád Henlein); slovenských hlinkovců (Andrej Hlinka) i českých fašistů (Radola Gajda) krize začala přecházet v r. 1935; z velké části díky státním zakázkám zbrojařského, strojírenského či stavebního charakteru (kvůli obraně před agresivitou hitlerovského Německa) jedno z mnoha sudetoněmeckých shromáždění v pohraničí

23 Československu tehdy chyběl ucelený program řešení krize a také nedostatek charismatických politiků, kteří by v lidech vzbudili naději, že bude líp v r se ekonomika dostala na 97% stavu r. 1929, nezaměstnanost však zůstala desetinásobná! krize tak sice byla překonána, ale mnichovská dohoda, vznik protektorátu a následná světová válka uvrhly naši ekonomiku opět do výrazně černých čísel, ze kterých se dostávala ještě dlouho po druhé světové válce… prezident republiky Edvard Beneš komunistická poválečná propaganda rozestavěné bunkry v pohraničí (1937)


Stáhnout ppt "Hospodářství první republiky. nově vzniklý čs. stát se musel hned ve svých počátcích potýkat s velkými ekonomickými těžkostmi, které způsobila skončená."

Podobné prezentace


Reklamy Google