Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní."— Transkript prezentace:

1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). https://www.youtube.com/watch?v=U2u46XCe-Vg Byl jeden život - oko [60] [64]

2 Autor:Mgr. Věra Pavlátová Anotace:Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie, Biologie živočichů. Žák se věnuje vývoji (fylogenezi) základních orgánových soustav živočichů. Materiál obsahuje obrázky, odkazy, úkoly a aktivity. Očekávaný výstup dle ŠVP: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Stupeň a typ vzdělávání: Typická věková skupina: Žák popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav. Prezentace, DUM. Je možné ji použít v rámci expozice i fixace, délka aktivity je na 2 až 3 vyučovací hodiny. Žák, naplňuje zde KK k řešení problémů, k učení, komunikativní. Gymnaziální. 16–18 let, sexta, septima KLIKNĚTE NA F 5

3  Fylogenezí orgánových soustav budeme pozorovat, jak se tyto soustavy v živočišné říši postupně vyvíjely a zdokonalovaly. [1]

4  Kteří živočichové kromě obratlovců mají také komorové oko?  Který typ oka je typický pro hmyz?  K čemu slouží postranní čára, u jakých živočichů se nachází?  K čemu slouží a co je parietální oko, u jakých živočichů se nachází?  K čemu slouží a co je mžurka, u jakých živočichů se nachází?  K čemu slouží a co je columella, u jakých živočichů se nachází?

5  hlavonožci  složené oko  je to smyslový orgán na boku paryb, ryb, pulců – umožňuje hmatové vjemy – zaznamenává změny tlaku (dotyk), bolest, napětí a natažení;  temenní oko, které je schopné vnímat vlnovou délku i intenzitu světla – mihule, ryby, obojživelníci, někteří ještěři, hatérie;  blanité ochranné třetí oční víčko u obojživelníků, plazů a ptáků  jediná sluchová kůstka ve středním uchu obojživelníků plazů a ptáků

6  Pes je částečně barvoslepý – vidí dobře červenou a žlutou barvu. Kůň nemá čípky citlivé na zelenou barvu. Člověk a ostatní primáti vnímají barvy od modré po červenou (tedy světlo s vlnovou délkou zhruba od 400 do 700 nm). U ptáků je citlivost mírně posunuta k modrým barvám. Hlubinné ryby mají citlivost hlavně na modrou barvu, která proniká pod mořskou hladinu nejhlouběji. Motýli vidí ultrafialové světlo s vlnovou délkou kratší než 400 nanometrů, ale nevidí naopak červenou. Někteří hadi vidí široké spektrum barev od ultrafialové až po infračervenou (nad 700 nanometrů).Jsou ale živočichové, kteří vnímají jenom světlo a tmu, nebo jsou úplně slepí. [65]

7  zprostředkovává informace vnějšího a vnitřního prostředí: příjem podnětu → předání nervové soustavě → tvorba vjemu → odpověď do výkonných orgánů [2] https://www.youtube.com/wa tch?v=Y5nj3ZfeYDQ https://www.youtube.com/wa tch?v=Y5nj3ZfeYDQ https://www.youtube.com/wa tch?v=wLrhYzdbbpE https://www.youtube.com/wa tch?v=wLrhYzdbbpE REFLEXNÍ OBLOUK

8 1. vlastní smyslové buňky (čidla, receptory)  a) exteroreceptory – informují organismus o vlastnostech vnějšího prostředí (mechanoreceptory, termoreceptory, chemoreceptory, fotoreceptory);  b) interoreceptory – informují organismus o vlastnostech vnitřního prostředí;  c) proprioreceptory – informují o tlaku a tahu (informace ze šlach a svalů). 2. pomocné útvary  tvoří smyslové orgány;  pomáhají při zachycování podnětů (př.: ušní boltec + zvukovod → zachycují zvukové vlny). 3. ochranné útvary  chrání smyslový orgán (př.: víčko + řasy → chrání oko).

9  EUGLENA – KRÁSNOOČKO  Blízko místa, ze kterého vyrůstá bičík, má útvar zvaný stigma – červenou světločivnou skvrnu, jejíž pomocí krásnoočko zjišťuje, odkud přichází světlo. [3]

10  NÁLEVNÍCI – TREPKA VELKÁ  brvy – hlavně pohyb, ale možnost i hmatové funkce  trichocysty – sekreční organely k obraně a lovu potravy  bazální tělíska (kinetosomy) – vedení podráždění, odpovědi – neuromotorický aparát – síť podpovrchových vodivých vláken, pod obalem pelikulou  vnímání polohy – drobné inkluze tlačí na okolní plazmu. [4]

11  Z pokožkových buněk vznikly buňky žahavé – cnidy, cnidocyty. Obsahují vlákno, které se dotykem vymrští a zabodne svůj ostrý hrot s neurotoxinem do oběti.  MEDÚZY  statocysta – rovnovážný orgán sloužící k určování polohy (se zrnky minerálu bassanitu)  ropália – na obvodu zvonu; obsahují jednoduchá plochá očka umožňující vnímání světla, tmy, strany; a občas také speciální orgány hmatu. [5]

12 1, 14 – chapadla, 2, 5 – láčka, 8, 15 – přijímací a vyvrhovací otvor, 6 – ektoderm, 7 – mezoglea, 13 – nervová soustava, 9 – svalovina, 10, 11 – gastrovaskulární systém, 16 – výběžky ropália nesoucí smyslová ústrojí [6]

13  PLOŠTĚNKA  hmatové laloky  jednoduché miskovité oči jsou inverzní, rozlišují jen intenzitu světla, nikoliv tvary. [7] HMATOVÉ LALOKY OČI

14  vyvinutý hmat (po celém těle, hlavně soustředěn na hmatový prstík u žížaly, mnohoštětinatci hmatové výběžky na parapodiích – smyslové cirry)  chemoreceptory slouží při vyhledávání potravy;  vodní kroužkovci mají statocystu, která slouží pro orientaci;  zrak nebývá vyvinut (mohou být miskovité oči). [8] PARAPODIUM HMATOVÝ VÝBĚŽEK

15  v pokožce tzv. kožní pupeny = několik smyslových buněk pohromadě, s tyčinkovitými výběžky (někdy oči, čich, hmat na tykadlech)  ústrojím statické rovnováhy (poloha, pohyb) je u plžů a hlavonožců statocysta se statolitem (zrnka sedimentu) nebo se statokoniemi;  jako chemoreceptory na určení kvality vody fungují osfradia;  hlavonožci mají také prý své „oblíbené“ chapadlo, které používají častěji, a také oblíbené oko, umí úmyslně měnit barvu pokožky;  hlemýžď zahradní i hlavonožci údajně rozlišují 3 chutě: sladké, slané a hořké. [9] https://www.youtube.com/watch?v=T8cf7tPoN5ohttps://www.youtube.com/watch?v=T8cf7tPoN5o test inteligence chobotnice https://www.youtube.com/watch?v=T8cf7tPoN5o

16  oči měkkýšů jsou everzní (přivrácené) = výběžky zrakových buněk jsou přivrácené ke světelným paprskům;  oči paplžů jsou miskovité, mlžů složené;  oči plžů mohou být také jednoduché oční jamky, oči pohárkové (pohárkovité) až váčkovité s čočkou a sklivcem;  oči hlavonožců jsou komorové oči – nejdokonalejší typ oka (stejný jako u člověka). [9] Oči obratlovců (vlevo) a oči dvoužábrých hlavonožců (vpravo)

17 [12], [13], [19] oko hlemýždě zahradního: 1 - čočka 2 - čichový epitel 3 - epitel rohovky 4 - endotel rohovky 5 - sítnice 6 - vrstva tyčinek 7 - vláknitá vrstva pojivové tkáně tykadla hlemýždě zahradního: 1 - nerv oka 4 - oko 5 - ganglion 6 - epidermis 8 - nerv, 9 - sval

18 [14] [16] [15] [17] [18] OKO [14] přílipky [15] Pleurotomaria [16] nachovce obecného [17] ušně [18] ostranky jaderské

19 [11]

20  PAVOUCI  čtyři páry očí na hlavohrudi, hlavní oči rozeznávají obrazy, vedlejší oči u mnoha pavouků vnímají světlo odražené od fotoodrazivé vrstvy v oku (tapeta lucida, slíďákům pak ve tmě oči „svítí“);  mají senzory – dotyková a chemická čidla, proprioreceptory, v kloubech končetin mají speciální orgány, které reagují na vibrace, makadla – hmatová funkce;  u pavouků, kteří vytvářejí pavučiny, jsou tyto mechanické a chemické senzory důležitější než oči, které jsou naopak nejdůležitějším smyslovým orgánem pro aktivně lovící pavouky. [10]

21 [26], [27], [28], [29]

22 [24]

23  ŠTÍŘI  hlavohruď nese jeden pár středových očí a až pět párů dalších postranních očí. Některé jeskynní druhy štírů nemají oči. Díky rozložení očí po těle má štír k dispozici zorný úhel prakticky 360 stupňů;  zakrnělé zbytky končetin tvoří hřebínky, které slouží jako smyslové orgány;  makadla – hmatová funkce [20], [25] vývoj oka štíra

24  KORÝŠI  jeden či dva páry tykadel – hmatová funkce + chemoreceptory, kterými rozeznávají látky ve vodě nebo kterými hledají kořist;  složené oči (z jednoduchých oček ommatidií) u dospělců, naupliové oko u larev (uprostřed hlavy, perloočky i v dospělosti) [21] [30] oči raka poustevníka

25  u korýšů a u hmyzu  + lépe vnímají pohyb, velký zorný úhel;  - neostrost, mozaikovité vidění  jednoduchá očka ommatidia (6 až ); každé je trvale zaměřeno nepatrně jiným směrem – z těchto jednotlivých obrazů pak živočich poskládá celkový obraz;  Reagují na UV světlo (lákají je tak květy) a polarizované světlo (k navigaci, k určení času), nevidí červenou barvu. [22] [23]

26  ROVNOKŘÍDLÍ  tympanální sluchový orgán na končetinách či zadečku  STONOŽKOVCI  1 pár tykadel, vzadu vlečné nožky – hmatová funkce  jednoduchá očka (ocellus) [31] [32]

27  AMBULAKRÁLNÍ SOUSTAVA – soustava vodních cév, plnící funkci pohybovou (pohyb panožek), cévní, dýchací, vylučovací a smyslovou (hmat)  U některých jsou vyvinuty primitivní hmatové, čichové, polohové (sferidia) a zrakové ústroje (oční destičky rozlišující světlo a tmu). [33]

28  u larev je s mozkem spojeno mediánní oko, které je derivátem jeho dorzální stěny, a také vláskovité smyslové buňky, které se dotýkají vápnitého otolitu (z uhličitanu vápenatého, odpovídá statocystám). [34] LARVA SUMKY

29  k hmatu jim slouží hmatová tykadla  další smyslové orgány jsou uvnitř nervové trubice: Köllikerova jamka s čichovou funkcí, infundibulární orgán na bázi „mozkového váčku“ s nejasnou funkcí, pigmentová skvrna (snad homologická s temenním okem obratlovců), Hesseho buňky uvnitř míchy pod míšním kanálkem (fotoreceptory, zraková čidla). [35]

30  receptory pro vnímání dotyku a tlaku, tepla a chladu, bolesti, hmatové receptory  chuťové receptory – u všech obratlovců; u nižších obratlovců jsou často na hlavě, u ryb na vouscích kolem úst, kromě toho v dutině úst a hltanu, u vyšších obratlovců jsou soustředěny v chuťových pohárcích sliznice jazyka a úst;  zrakový orgán – u všech obratlovců komorové oči (rozdíl je v zaostřování);  u mnoha kostnatých ryb, obojživelníků, některých plazů a savců a všech ptáků bylo prokázáno barevné vidění;  slzné a mazové žlázy a víčka (u obojživelníků, plazů a ptáků se často vyskytuje mžurka)

31  čichový orgán  molekuly látek, které čichový orgán vnímá, jsou u původně vodních obratlovců transportovány proudem vody; u suchozemských obratlovců proudem vzduchu;  smyslové buňky čichové sliznice jsou uloženy u bezčelistnatců v jednom a u čelistnatců ve dvou čichových váčcích na předním konci hlavy, ty jsou vnějšími nozdrami spojeny s vnějším prostředím;  vnitřní nozdry (poprvé u dvojdyšných) – dutiny čichových váčků se u nich označují jako nosní dutiny a slouží zároveň k transportu vzduchu potřebného k dýchání.

32  Jacobsonův orgán (u některých obojživelníků a blanatých obratlovců) – je tvořen slepými kapsami s čichovou sliznicí, které se otevírají do ústní nebo nosní dutiny;  proudový orgán  pouze u primárně vodních obratlovců a vodních stádií obojživelníků  slouží k vnímání proudění vody a rozdílů vodního tlaku, podle nových poznatků také k vnímání zvuku;  jeho základem jsou skupiny smyslových buněk, uložené v mělkých brázdách na povrchu těla (kruhoústí a některé paryby) hlouběji pod kůží ve váčcích nebo kanálcích ústících na povrch těla – u ryb vytvářejí otvůrky kanálků tzv. postranní čáru.

33  rovnovážně sluchový orgán  v dutině vnitřního ucha – tvoří ho blanitý labyrint, který se skládá z kulovitého a vejčitého váčku, tří polokruhovitých kanálků a výstupku lageny (u savců se stáčí v hlemýžď);  při změně polohy jsou drážděny smyslové buňky ve váčcích, při změně pohybu v polokruhovitých kanálcích, sídlo sluchu je v lageně (hlemýždi);  z oblasti první žaberní štěrbiny vzniká u žab střední ucho; je tvořeno bubínkovou dutinou s jedinou sluchovou kůstkou columellou (obojživelníci, plazi a ptáci) nebo třemi kůstkami (savci) a bubínkovou blánou;  bubínková blána ležela původně na povrchu po stranách hlavy (žáby, někteří ještěři); u jiných plazů vzniká krátký zevní zvukovod, který je základem zevního ucha; u ptáků je prodloužen; u savců má zpravidla již při vyústění ušní boltec.

34  sluchový orgán je tvořený jen dvěma polokruhovitými kanálky, nikoli třemi jako u ryb;  nad ústy je jedna čichová jamka a liché třetí – parietální oko na temeni pod kůží. [40]

35  žraloci mají velmi dobře vyvinutý čichový orgán, dále pak zrakový, rovnovážně sluchový, proudový a chuťový;  vnitřní ucho, tři polokruhovité chodby naplněné vodou – pomocí impulsu vyslaného do mozku získá žralok srozumitelný zvuk i informace o poloze, výborně slyší, běžně na 300 m;  žraloci mají extrémně dalekozraké komorové oči, bez víček, při boji se překrývají mžurkou a žralok se řídí elektrickými impulsy (L. ampule);  paryby mají vynikající čich schopný ucítit kapku krve až na deset kilometrů;  chuťové buňky má žralok umístěny na hřbetě a v ústech.

36  Lorenziniho ampule je orgán, který má žralok jako otvůrky na svém rypci – dokáže zaznamenat slanost vody, změnu teploty, hloubku, slouží jako kompas k orientaci, ale jeho hlavní funkcí je detekce elektrických impulsů vysílaných jinými živočichy, které vznikají svalovou činností – využití při lovu. [36]

37 [39] https://www.youtube.com/watch?v=qOG6gk2Ufdw

38  je využíván pro orientaci v prostoru, vyhledávání potravy, detekci nebezpečí i pro komunikaci s jedinci vlastního druhu; jsou schopné vnímat pohyb předmětů i nad vodou;  ryby mají dvě komorové oči bez víček umístěné obvykle po stranách hlavy; jsou v klidu zaostřeny na blízko. Přeostření na dálku se neprovádí změnou tvaru čočky, ale přiblížením celé čočky směrem k sítnici (v sítnici jsou tyčinky a čípky);  většina ryb vidí barevně; druhy žijící ve větších hloubkách či kalných vodách nemají schopnost vnímat červenou barvu, mají velkou čočku a dvojí sítnici; ryby trvale žijící v úplné tmě mívají oči částečně nebo zcela redukovány.

39  ČICH  informace jsou převáděny skrze první hlavový nerv do čelních oblastí mozku;  slouží k vyhledávání potravy, k detekci nebezpečí, vyhledávání partnera, udržování hejna, péči o mláďata či vyhledávání trdliště u tažných ryb (např. u lososů);  CHUŤ  chuťové pohárky jsou u ryb umístěny nejen v dutině ústní a začátku hltanu, ale i na částech vnějšího povrchu těla, jako jsou pysky, vousky či ploutve, či po celém těle. Chuť tak u ryb do jisté míry funkčně splývá s čichem. Kapr údajně rozezná slanou, sladkou, hořkou a kyselou chuť.

40  SLUCHOROVNOVÁŽNÝ ORGÁN  skládá se ze třech polokruhovitých kanálků, dvou váčků a velkých otolitů (dá se podle nich určit stáří ryby), které umožňují zjištění polohy těla. Bubínek a střední ucho dosud chybí.  HMAT – postranní čára  je zvláštní smyslový orgán nacházející se na boku ryby, má velký význam pro pohyb ryb v kalné vodě – umožňuje hmatové vjemy – zaznamenává změny tlaku (dotyk), bolest, napětí a natažení; nachází se zde obrvené buňky neuromasty, vnořené pod povrch kostí či šupin. S vnějším prostředí komunikuje postranní čára pomocí otvorů.

41 [37], [38] OKO KARASE OKO TRESKY Zajímavosti o smyslech ryb: U některých druhů ryb může být sluch vylepšen - jedná se o systém drobných kůstek napojených na plynový měchýř a sloužících jako rezonátor – Weberův aparát. Ryby mohou odlišit čerstvou a nepoživatelnou potravu – např. úhoř se živí zásadně čerstvou potravou a ne zdechlinami.

42  ZRAK  barevné vidění; sítnice je schopná regenerace; tři dobře vyvinutá oční víčka. Zaostřování se děje jako u ryb posunem čočky. Kromě toho mají žáby i temenní (parietální) oko, které je schopné vnímat vlnovou délku i intenzitu světla;  SLUCH  již je vytvořeno střední ucho, u červorů je redukované. Mají sluchovou kůstku (columella), která přenáší vibrace do vnitřního ucha.  Proudový orgán – je zachován u pulců;  ČICH  dobře vytvořen, čichový epitel je v nosních dutinách, poprvé se objevuje Jacobsonův orgán.

43 [41] [42] [48] PARIETÁLNÍ OKO OKO ROPUCHY ZELENÉ MLOK SKVRNITÝ

44  SLUCH  pokračuje vývoj blanitého labyrintu a protáhlé lageny (obsahuje více akustických receptorů);  hadi mají redukované střední ucho, zatímco u ostatních je dobře vyvinuté,včetně columelly;  ZRAK  obsahuje více tyčinek a čípků;  zaostřování je již způsobeno změnou tvaru čočky;  většinou mají tři víčka;  u některých barevné vidění, někteří dokáží rozeznávat okem i tepelné rozdíly (termovize);  hadi mají srostlá, průhledná, nepohyblivá víčka, svislou, nebo kruhovitou zorničku. Hadi nemají žlutou skvrnu. Ještěři a hatérie mají parietální oko.

45 OKO KROKODÝLA POHYBLIVÉ OKO CHAMELEONA OKO VARANA OKO ZMIJE OKO LEGUÁNA [43] [44] [45] [46] [47] https://www.youtube.com/watch?v=Pwymtmj3ouU

46  = vomeronazální orgán je dutina s chemoreceptorickým epitelem, která umožňuje přijímání pachů i ústní dutinou  u plazů slouží jako hlavní orgán čichu (hadi pachy „chutnají“);  pachové částečky had zachycuje dlouhým, rozeklaným kmitajícím jazykem, jehož špičky s pachovými částečkami zapadají do dvojice jamek Jacobsonova orgánu a dále je vyhodnocován v mozku. [49], [50] https://www.youtube.com/wat ch?v=FJ_RA_T5bgg https://www.youtube.com/wat ch?v=FJ_RA_T5bgg

47  dominantním smyslem je ZRAK;  ptačí oko je vybaveno sklerotikálním prstencem a dvěma žlutými skvrnami;  ROVNOVÁŽNÉ SLUCHOVÉ ÚSTROJÍ je dobře vyvinuté. Vnitřní ucho ptáků a savců se liší jen tvarem lageny, v jejímž kanálu je smyslový epitel odpovídající Cortiho orgánu u savců. Ve středním uchu je columella. Vnější ucho je vytvořeno ve formě krátkého zevního zvukovodu;  dobrý čich má kivi, ale také mnozí vrubozobí, kondoři;  ptáci mají vyvinuta čidla pro vnímání bolesti, tlaku, teploty. Byla u nich prokázána Vater- Paciniho, Herbstova i Grandryho telíska.

48  ptáci s očima po stranách hlavy mají široké zorné pole, zatímco ptáci s očima na čelní straně hlavy, jako sovy, mají binokulární vidění a mohou odhadovat hloubku pole;  mají oční buňky citlivé na UV záření, stejně jako na zelenou, modrou a červenou barvu. UV záření je využíváno při hledání potravy (poštolky při pátrání po kořisti často na zemi sledují močovou stopu hlodavců, která vyzařuje UV záření) a námluvách (na peří vzory viditelné v UV světle);  svrchní a spodní víčko není tak pohyblivé jako u savců, oko má mžurku – kryje oko;  ve spánku mají spodní víčka zvednutá;  ve sklivci je bohatě prokrvený výrůstek zvaný hřebínek (pecten).

49 [51], [52], [53] OKO SOVY, OKO KUŘETE Oko je čištěno jemnou blankou, umístěnou ve vnitřním koutku oka, tzv. mžurkou, která může oko překrýt směrem napříč. Mžurka také kryje oko a slouží tak jako kontaktní čočka u mnoha vodních ptáků.

50  dobře vyvinuty všechny smysly, dominantní postavení má ovšem čich, dále sluch a zrak;  savci s dobrým čichem – hmyzožravci, hlodavci, převážná část šelem; se slabým čichem – primáti a kočkovité šelmy;  někteří savci mají zachován vomeronasální orgán;  na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec;  střední ucho je vybaveno třemi sluchovými kůstkami (kladívko, kovadlinka, třmínek);  Ve vnitřním uchu je mnohonásobně stočená lagena nazvaná hlemýžď, uvnitř kterého je vlastní analyzátor zvuku – Cortiho orgán.

51 [54] OKO KOČKY [55] OKO NOSOROŽCE [56] OKO SLONA [57] OKO LVA [58] OKO TYGRA

52 [59] LIDSKÉ OKO m/watch?v=LpjbOhtcD 0A&feature=related m/watch?v=LpjbOhtcD 0A&feature=related https://www.youtube.co m/watch?v=U2u46XCe -Vg https://www.youtube.co m/watch?v=U2u46XCe -Vg

53  V šeru dojde k rozšíření zornice, aby se do oka dostalo co nejvíc světla (zornicový reflex)  Citlivost oka na světlo se zvyšuje, Protože jsou čípky méně citlivé, ve tmě přestáváme vidět barvy;  Někteří živočichové (šelmy, zvířata s noční aktivitou, žralok, ale i kráva nebo kůň) mají za sítnicí vrstvu buněk (nebo vláken) schopných odrážet světlo. Tato vlákna umožňují lepší vidění za šera, protože světelné paprsky, které projdou sítnicí, se odrazí a procházejí sítnicí zase nazpět, takže mohou podráždit fotoreceptory dvakrát;  Odražené světlo je příčinou „svítících očí“ těchto zvířat. [64]

54 [60] LIDSKÉ UCHO

55 [61] LIDSKÁ KŮŽE Meissnerova tělíska (hmatová) - čidla dotyku Krauseova tělíska - receptory chladu Ruffiniho tělíska - receptory tepla Vater-Paciniho tělíska, receptory tlaku a tahu

56 [62]

57 [63]

58  vysílaná zvuková vlna se od předmětu odrazí zpět do místa vysílání, kde je zpětně zachycena;  využívají ji letouni a kytovci (sonar). [66] [67]

59 1. STIGMA 2. TRICHOCYSTY 3. ROPÁLIA 4. HŘEBÍNKY 5. NAUPLIOVÉ OKO 6. POSTRANNÍ ČÁRA 7. MŽURKA 8. HESSEHO BUŇKY A. BEZLEBEČNÍ B. RYBY C. TŘETÍ VÍČKO D. KRÁSNOOČKO E. NÁLEVNÍCI F. MEDÚZA G. ŠTÍŘI H. PERLOOČKA

60 Chemoreceptory měkkýšů 2.Světločivná skvrna u krásnoočka 3.Typ oka – u perloočky 4.Analyzátor zvuku ……. orgán 5.……….. ampule u žraloka 6.Sluchová kůstka 7.Žahavé buňky 8.Typ oka u hmyzu 9.Buňky v postranní čáře 10.Třetí víčko VYSVĚTLETE TAJENKU

61 1. OSFRADIA 2. STIGMA 3. NAUPLIOVÉ 4. CORTIHO 5. LORENZINIHO 6. COLUMELLA 7. CNIDOCYTY 8. SLOŽENÉ 9. NEUROMASTY 10.MŽURKA STATOCYSTA JE ROVNOVÁŽNÝ ORGÁN SLOUŽÍCÍ K URČOVÁNÍ POLOHY A POHYBU.

62 1. STATOCYSTA 2. MEDIÁNNÍ OKO 3. JACOBSONŮV O. 4. NEUROMASTY 5. PARIETÁLNÍ OKO 6. COLUMELLA 7. CORTIHO ORGÁN 8. OSFRÁDIA A. MĚKKÝŠI B. ANALYZÁTOR ZVUKU C. TEMENNÍ OKO D. MEDÚZA, POHYB E. SLUCHOVÁ KŮSTKA F. LARVY PLÁŠTĚNCŮ G. HADI H. POSTRANNÍ ČÁRA

63 Sekreční organely nálevníků 2.Analyzátor zvuku ……. orgán 3.Typ oka – u perloočky 4.Buňky v postranní čáře 5.Třetí víčko 6.Zakrnělé zbytky končetin se smyslovou funkcí u štírů 7.Typ oka u hmyzu 8.Smyslové orgány medúzy 9.Rovnovážný orgán sloužící k určování polohy a pohybu CH JE V JEDNOM POLÍČKU VYSVĚTLETE TAJENKU

64 1.TRI CH OCYSTY 2.CORTIHO 3.NAUPLIOVÉ 4.NEUROMASTY 5.MŽURKA 6.HŘEBÍNKY 7.SLOŽENÉ 8.ROPÁLIA 9.STATOCYSTA COLUMELLA JE SLUCHOVÁ KŮSTKA.

65 JACOBSONŮV ORGÁN NEUROMASTY COLUMELLA MŽURKA TRICHOCYSTY CNIDOCYTY STATOCYSTA OSFRADIA OCELLUS ROPÁLIA

66 1. Dutina s chemoreceptorickým epitelem, která umožňuje přijímání pachů i ústní dutinou, u hadů 2. Buňky v postranní čáře 3. Sluchová kůstka 4. Třetí víčko 5. Sekreční organely nálevníků 6. Žahavé buňky žahavců 7. Rovnovážný orgán sloužící k určování polohy a pohybu 8. Chemoreceptory měkkýšů 9. Jednoduchá očka u stonožkovců 10. Smyslové orgány medúzy

67  SMRŽ, J.; HORÁČEK, I.; ŠVÁTORA, M. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha : Fortuna, ISBN  NOVOTNÝ, I.; HRUŠKA, M. Biologie člověka pro gymnázia. 3. vyd. Praha: Fortuna, ISBN  JELÍNEK, J.; ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia. 8. vyd. Nakladatelství Olomouc, ISBN  HAJER, J. Fylogeneze a systém strunatců. UJEP Ústí nad Labem,    EricDiesel [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 1.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Monkey.human_to_robot,monkey.JPG  MartaAguayo [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 2. MartaAguayohttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Imgnotra%C3%A7at_arc_reflex_eng.svg?u selang=cs  Claudio Miklos [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 3.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Euglena_diagram.jpg  HonzaXJ [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 4. HonzaXJhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trapka_velka_Paramecium_caudatum.jp g

68  Forgerz [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 5. Forgerzhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cnidocytes.gif?uselang=cs  LadyofHats [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: LadyofHats 6.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jellyfish_cross_section_numbered.svg  Andreas Neudecker [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 7. Andreas Neudeckerhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dugesia_Anatomy_schematic.svg  Alfred Brehm [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 8.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Polychaeta_borsten.png   Jerry Crimson Mann [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 9. Jerry Crimson Mannhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Evolution_eye.png  JJ Harrison [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 10. JJ Harrisonhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Clynotis_severus,_AF_2.jpg  Jordi March i Nogué [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 11.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Diagram_of_eye_evolution_CAT.svg  Johannes Meisenheimer [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 12.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Helix_pomatia_eye.jpg

69  Johannes Meisenheimer [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 13.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Helix_pomatia_tentacle.jpg  Richter S. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 14.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Patella_eye_pit.png  Richter S. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 15.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nucella_lapillus_eye.png  Richter S. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 16.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pleurotomaria_eye_cup.png  Richter S. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 17.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Haliotis_pinhole_eye.png  Richter S. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 18.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bolinus_brandaris_eye.png  Dixi [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 19. Dixihttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Helix_pomatia_eye2.jpg  Snap® [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 20. Snap®http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Try_to_play_the_fool_with_me_and_you _know_it.._( ).jpg

70  see Source [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 21.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Daphnia_magna.png  Shizhao [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 22. Shizhaohttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dragonfly_eye_3811.jpg?uselang=cs  Dartmouth College [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 23. Dartmouth Collegehttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Drosophilidae_compound_eye.jpg  Garwood, Russell [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 24.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Phalangida_eyes_on_ocularium.jpg  Encyclopædia Britannica [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 25. Encyclopædia Britannicahttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:1911_Britannica-Arachnida-Heider.png  Patrick Edwin Moran [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 26. Patrick Edwin Moranhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chiracanthium_eye_pattern.jpg  Opoterser [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 27. Opoterserhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Platycryptus_male_eyes.jpg  Opo Terser [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 28. Opo Terserhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anterior_Median_and_Anterior_Lateral_E yes_of_a_Phidippus_princeps_Jumping_Spider.jpg

71  A.R. Brady [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 29.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sosippus.texanus.eye.arrangement.svg  ZooFari [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 30. ZooFarihttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Caribbean_hermit_crab_eyes.JPG  Francis de Laporte de Castelnau [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 31. Francis de Laporte de Castelnauhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:F_de_Castelnau-myriapodesPl04.jpg  Encyclopædia Britannica [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 32. Encyclopædia Britannicahttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:EB1911_- _Centipede_Fig_2._nervous_system.png  Encyclopædia Britannica, Volume 8, Slice 10 [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 33. Encyclopædia Britannica, Volume 8, Slice 10http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Britannica_Echinoderma_3.jpg?uselang=c s  03Esculapio [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Esculapiohttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Larva_ascidia-ES.svg  Piotr Michał Jaworski [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 35.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BranchiostomaLanceolatum_PioM.svg?use lang=cs

72  Chris huh [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 36.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Zraloci_Lorenziniho_ampule.jpg  D-Kuru [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 37. D-Kuruhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Crucian_carp- eye_microscope_prPNr%C2%B022.jpg  Citron [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 38. Citronhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trisopterus_luscus_eye.jpg  Chris huh [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 39. Chris huhhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sharks_Lateral_Line.svg?uselang=cs   Robbie N. Cada [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 40. Robbie N. Cadahttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Laflu_u0_transparent.gif   Matt Reinbold [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 41. Matt Reinboldhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Green_eye_of_Bufo_viridis.jpg  TheAlphaWolf [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 42. TheAlphaWolfhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frog_parietal_eye.JPG

73  Guiri R. Reyes [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 43. Guiri R. Reyeshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cocodrilo2.jpg  Zdeněk Fric [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 44.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vipereye.JPG  Spacebirdy [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 45. Spacebirdyhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Varanus_gouldii_- _Tiergarten_Sch%C3%B6nbrunn.jpg  Luis Ovalles [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 46. Luis Ovalleshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ojo_de_Iguana.jpg  Umberto Salvagnin [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 47. Umberto Salvagninhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chameleon%27s_eye.jpg  Didier Descouens [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 48. Didier Descouenshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salamandara_salamandra_MHNT_3.jpg  Henry Vandyke Carter [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 49. Henry Vandyke Carterhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gray51.png

74  Fred the Oyster [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 50. Fred the Oysterhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jacobson%27s_organ.svg?uselang=cs  Jimfbleak [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 51. Jimfbleakhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Birdeye.jpg  Tony Hisgett [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 52. Tony Hisgetthttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Orange_eye_( ).jpg  DanKeshet [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 53. DanKeshethttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chickenblinking.jpg  Eva Hejda [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 54.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Elefanten-Auge.jpg  Psyberartist [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 55. Psyberartisthttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rhino2bw_( ).jpg  frank wouters [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 56. frank woutershttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lion_(Panthera_leo)_eye_close-up.jpg  Ram-Man [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 57. Ram-Manhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amur_Tiger_Panthera_tigris_altaica_Eye _2112px.jpg  Stefano Mortellaro from Catania [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 58. Stefano Mortellaro from Cataniahttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cats_eye_closeup_2.jpg

75  Schematic diagram of the human eye en.svg: Rhcastilhos derivative work: Tchoř [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 59. Schematic diagram of the human eye en.svgTchořhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schematic_diagram_of_the_human_eye_c s.svg  Anatomy_of_the_Human_Ear.svg: Chittka L, Brockmann derivative work: H.karasek [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 60. Anatomy_of_the_Human_Ear.svgH.karasekhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomy_of_the_Human_Ear_cs.svg  Daniel de Souza Telles [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 61. Daniel de Souza Telleshttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:HumanSkinDiagram.jpg  Vincenzo Rizzo [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 62. Vincenzo Rizzohttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gemma_Gustativa.png  Chabacano [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 63. Chabacanohttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olfactory_system.svg  Greyson Orlando [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: 64. Greyson Orlandohttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eye_dilate.gif  Jean-Jacques MILAN [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 65. Jean-Jacques MILANhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Licht.jpg?uselang=cs  Malene Thyssen [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 66. Malene Thyssenhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Delfinekko.gif  Averse [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 67. Aversehttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fledermaus.gif


Stáhnout ppt "Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní."

Podobné prezentace


Reklamy Google