Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nižší rostliny Houby Řasy Lišejníky. Houby  Stélkaté, eukaryotní, heterotrofní organismy  Soubor houbových vláken (hyf) tvoří podhoubí (mycelium), na.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nižší rostliny Houby Řasy Lišejníky. Houby  Stélkaté, eukaryotní, heterotrofní organismy  Soubor houbových vláken (hyf) tvoří podhoubí (mycelium), na."— Transkript prezentace:

1 Nižší rostliny Houby Řasy Lišejníky

2 Houby  Stélkaté, eukaryotní, heterotrofní organismy  Soubor houbových vláken (hyf) tvoří podhoubí (mycelium), na kterém za vhodných podmínek vyrůstají plodnice  stavební látkou buněčné stěny je většinou chitin  Zásobními látkami jsou glykogen a olej  Rozmnožují se pomocí výtrusů(spor), které vznikají ve výtrusnicích

3 Houby se dělí na : Hlenky Chytridiomycety Oomycety Eumycety Zygomycety Endomycety Vřeckovýtrusné h. Stopkovýtrusné h

4 Hlenky  nevytvářejí podhoubí  jsou to bakteriofáfové nebo saprofyté  rozmnožují se dělením  Za vlhkého počasí na pařezech, kamenech, atd. Vlčí mléko červené

5 Chytridiomycety  tvoří mnohojaderné podhoubí  Nejprimitivnější  parazité Rakovinovec bramborový

6 Oomycety  parazité žijící ve vodě, vlhké půdě nebo na souši  Podobné houbám ale nejsou příbuzní  Vegetativní stádium je nejčastěji vláknité mycelium bez přihrádek mezi buňkami. Buněčná stěna je z polyglukanů a celulózy Vřetenatka révová

7 Eumycety  Zygomycety – rozmnožují se sexuálně i asexuálně; plíseň hlavičková, kropidlovec černavý  Endomycety – nejčastěji jednobuněčné; kvasinka pivní, kvasinka vinná  Vřeckovýtrusné houby – tvoří asi 60% hub; rozmnožují se nepohlavně – podhoubí tvoří plodničky ( sporangia ) nebo nosiče (konidofory) – na nich nepohlavní výtrusy – konidie ; paličkovice nachová, padlí – plesnivění jahod, zahnívání ovoce, lanýž černý  Stopkovýtrusné houby – nepohlavní rozmnožování konidiemi; tělo se většinou dělí na klobouk, prsten, třeň a pochvu; rzi – rez travní; václavka obecná, choroš, muchomůrky, hřib,…

8

9 Význam hub:  nezbytné pro mnoho potravinářských technologií (kvasinky)  Jedlé druhy slouží jako potravina (hřib)  Ve farmaceutickém a chemickém průmyslu (penicilin)  symbióza se sinicemi nebo zelenými řasami – lišejníky

10 Lišejníky zvláštní organismy, které vznikly spojením houby a řasy (nebo sinice )  houby a řasy žijí v symbióze  prospěšné pro oba organismy  houba dodává řase vodu a minerální látky  řasa dodává houbě organické látky (cukry)  lišejníky jsou náchylné na znečištěné ovzduší  rostou pouze v čistých oblastech

11 Stavba:

12 Výskyt:  žijí na nehostinných místech  rostou velice pomalu (0,5 mm/rok)  žijí velice dlouho  osidlují kameny, zídky, kmeny stromů  z příchytných vláken vylučují kyselinu  rozmnožují se nepohlavně (úlomky lišejníků)  na znečištěných místech umírají

13 Typy stélek(druhy lišejníků)  korovité lišejníky - pevně přirostlé k podkladu celým tělem - terčovník zeměpisný (připomíná zeměpisné mapy)  lupenité lišejníky - přirostlé k podkladu pouze z části - terčovka bublinatá (nejběžnější lišejník)  keříčkovité lišejníky – vytváří větvené keříčky - dutohlávka sobí  provazcovité(vláknité) lišejníky – dlouhé visící lišejníky - provazovka (velmi vzácná)

14 Využití  Přírodní barviva  V lékárenství  Potrava pro zvířata

15 Řasy  eukaryotické fotosyntetizující organismy - mají chloroplasty s chlorofylem - z vody, minerálních látek a CO 2 vyrábějí org. látky - uvolňují O 2  obsahují další barviva - podle jejich kombinací rozlišujeme řasy- zelené, hnědé a červené  voda a vlhké prostředí - moře, sladké vody, vlhká půda

16 Červené řasy (ruduchy)  Nejstarší rostliny  obsahují chlorofyl a + d, β-karoten, modrý fykocyanin a červený fykoerytrin  v teplých mořích i v hloubkách,k fotosyntéze jim stačí nepatrné množství světla  Jednobuněčné se rozmnožují dělením  Častá metageneze = pravidelně se střídá pohlavní a nepohlavní generace puchratka kadeřavá

17 Hnědé řasy(chromophyta)  obsahují barviva: chlorofyly a, c, β-karoten, hnědý fukoxantin a jiné xantofyly  Zásobními látkami jsou polysacharidy, někdy i olej a) Zlativky (Chrysophyceae)– nejčastěji jednobuněčná bičíkatá stélka; některé mají panožky umožňující fagocytózu, většina kolem sebe vytváří schránku; chrysomonády – přemnožení = voda zapáchá rybinou, Synura, Dinobryon b) Rozsivky (Bacillariophyceae) – jednobuněčné drobné řasy tvořící křemičitou schránku. Rozmnožují se jednoduchým přehrádečným dělením. Jsou součástí jarního a podzimního planktonu, způsobují nepříjemný zápach. Z jejich schránek (z druhohor a třetihor) zde zůstala vrstva křemeliny (Františkovy Lázně) – výroba skla, filtrů, dynamitu,… c) Chaluhy (Phaeophyceae) – mořské řasy s mnohobuněčnými stélkami dosahující délky až několika metrů; obsahují jod; výskyt hl. při pobřeží; rozmnožují se vegetativně (rozpadem stélek), nepohlavně zoosporami a pohlavně. Laminaria – veliké rozměry; Macrocystys – topivo, potrava pro dobytek

18 Zelené řasy(clorophyta )  velmi hojné  chloroplasty obsahují chlorofyly a + b, karoten a různé xantofyly  zásobní látkou je škrob a) Zelenivky (Chlorophyceae) – jedno nebo mnohobuněčná stélka. Množí se dělením buněk, tvorbou výtrusů, vegetativně nebo pohlavně. Žijí jednotlivě, v koloniích nebo cenobiích. Kolonie je soubor buněk jedné nebo více generací spojený slizovým obalem.Cenobia jsou složitější pravidelně uspořádané útvary, kde buňky patří vždy ke stejné generaci. kadeřnatka. b) Spájivky (Conjugatophyceae) – jednobuněčné nebo vláknité; rozmnožují se pohlavně zygosporami, které vznikají spájením (konjugací), ale také vegetativně c) Trubicovky (Bryopsidophyceae) – různorodá skupina se sifonokladálními nebo trubicovými stélkami; žabí vlas (ve sladkých vodách) d) Parožnatky (Charophyceae) – tvarem připomínají přesličky; rozmnožují se vegetativně (rozpad), pohlavně oogamicky,ale nemohou se rozmnožovat nepohlavně pomocí spor. Ve vápenatých vodách buň. stěny silně inkrustovány uhličitanem vápenatým.

19 Děkuji za pozornost Daniel Chlup oktáva 2015


Stáhnout ppt "Nižší rostliny Houby Řasy Lišejníky. Houby  Stélkaté, eukaryotní, heterotrofní organismy  Soubor houbových vláken (hyf) tvoří podhoubí (mycelium), na."

Podobné prezentace


Reklamy Google