Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ŘASY V LESÍCH. ŘASY  řadíme mezi nižší rostliny  jednobuněčné tělo tvoří stélka/nemají kořen, stonek, listy/  jsou soběstačné/autotrofní/ - výživou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ŘASY V LESÍCH. ŘASY  řadíme mezi nižší rostliny  jednobuněčné tělo tvoří stélka/nemají kořen, stonek, listy/  jsou soběstačné/autotrofní/ - výživou."— Transkript prezentace:

1 ŘASY V LESÍCH

2 ŘASY  řadíme mezi nižší rostliny  jednobuněčné tělo tvoří stélka/nemají kořen, stonek, listy/  jsou soběstačné/autotrofní/ - výživou nejsou závislé na jiných organismech  vytvářejí z látek anorganických/voda,oxid uhličitý/ látky organické /cukry,tuky,bílkoviny/  většinou jsou jednobuněčné a žijí ve vodním prostředí

3 Zelené řasy   jsou největší skupinou řas, právě z nich se vyvinuly suchozemské rostliny.   zelenivka - nejhojnější jednobuněčná řasa, nejčastěji způsobuje zelený zákal vody   zrněnka - velmi podobná zelenivce, ale roste na vlhkých místech souše (tvoří zelený povlak na kůře stromů a na vlhkých zdech)   krásnoočko - jednobuněčná řasa s bičíkem, je výjimečná tím, že nemá buněčnou stěnu. Žije v silně znečištěných vodách (louže, močůvka…), na rozdíl od ostatních rostlin může žít i ve tmě - pak zastaví fotosyntézu a živí se organickými látkami jako živočichové.   vláknité řasy - nejhojnější z nich je žabí vlas (má vláknitou rozvětvenou stélku)

4 Hnědé řasy   v chloroplastech mají nejen zelený chlorofyl, ale také velké množství hnědých barviv. Proto jsou navenek zelenohnědé, žlutohnědé nebo i čistě hnědé. Tato pomocná hnědá barviva jim oproti zeleným řasám umožňují žít i ve větších hloubkách a na jiných místech s nedostatkem světla.   rozsivky - jednobuněčné, vytvářejí ozdobné křemité schránky, mohou se pohybovat   sladkovodní rozsivky jsou všude hojné - vytvářejí hnědé povlaky na kamenech i na listech vodních rostlin

5 Červené řasy - ruduchy   kromě chlorofylu mají také červená barviva. Navenek bývají většinou červené, ale mohou být i šedozelené nebo šedé. Stejně jako hnědé řasy mohou žít i na místech s nedostatkem světla.   ve sladkých vodách jsou ruduchy velmi vzácné, občas se objevují v akváriích, kde tvoří šedé vlásky nebo štětičky na listech vodních rostlin. Drtivá většina ruduch však žije v mořích, většinou přisedle na kamenech. Některé z nich se jedí.

6 Sinice   žijí podobně jako řasy, ale stavbou buněk nepaří do říše rostlin, ale mezi bakterie. Vytvářejí jednobuněčné nebo jednoduché vláknité stélky. Většinou mají modrozelenou barvu. Některé z nich plavou na hladině, kde vytvářejí zelenavý slizký povlak zvaný "vodní květ" (hlavně v létě ve znečištěných vodách). V takové vodě se nedoporučuje koupat, protože zplodiny sinic způsobují kožní vyrážky a vyvolávají alergie. Jiné sinice vytvářejí slizké modrozelené povlaky na kamenech i listech rostlin pod hladinou (jsou hojné i v akváriích).

7 Význam řas v přírodě   Plankton - souhrnný název pro všechny drobné organismy, které se vznášejí ve vodě. Plankton je tvořen řasami, bakteriemi i drobnými živočichy.   Řasy jsou velmi důležitou součástí planktonu a mají v přírodě obrovský význam. Díky fotosyntéze vyrábějí kyslík, který využívají všechny ostatní vodní organismy - bakterie, drobní živočichové i ryby. Řasy také slouží drobným živočichům jako potrava. Řasami se živí například prvoci a drobní vodní korýši. Tyto organismy zase slouží jako potrava větším živočichům (například rybám).   Když vodní organismy uhynou, jejich mrtvá těla se stanou potravou pro bakterie, které je rozloží na anorganické látky.   Anorganické látky jsou využity řasami, které z nich znovu vyrobí látky organické. Tato opakující se přeměna organických a anorganických látek je názorným příkladem koloběhu živin v přírodě.

8 Koloběh živin v přírodě   a - vodní řasy (rostlinný plankton), přijímají z okolí anorganické látky a za přítomnosti světla z nich vyrábějí látky organické   b - drobní vodní živočichové (živočišný plankton), živí se řasami   c - ryby, které se živí živočišným planktonem   d - dravé ryby, živí se menšími rybami   e - bakterie se živí odpadem z živých těl (například výkaly ryb) nebo z odumřelých těl rostlin i živočichů   f - působením bakterií vznikají anorganické (minerální) látky, které slouží jako živiny pro řasy

9 Zástupci řas:  Zrněnka - jednobuněčná = pouze 1 buňka tvoří celou rostlinu – vytváří zelené povlaky na kmenech stromů  Šroubatka – mnohobuněčná = stélka / nerozlišené tělo rostliny/ se skládá z většího počtu buněk – šroubatka je vláknitá mnohobuněčná řasa se šroubovitým chloroplastem, vodní tůňky

10 Zrněnka

11

12 Šroubatka

13

14 Stavba těla zrněnky  tělo tvořeno jednou buňkou  stavba - buněčná stěna - cytoplazma - buněčné jádro - chloroplasty /zelená tělíska obsahující zeleň listovou/

15 Stavba těla zrněnky

16

17 Výživa  fotosyntéza – probíhá na světle  jediný děj na Zemi, při kterém se uvolňuje kyslík  zrněnka přijímá vodu a oxid uhličitý – díky slunečnímu záření a zeleni listové vznikne v těle zrněnky cukr a do okolí se uvolní kyslík  rozkladem cukru zrněnka získá energii

18 Rovnice fotosyntézy  6 CO H2O ---> C6 H12 O6 + 6 O2 + 6 H2O (oxid uhličitý + voda ---> cukr + kyslík + voda)

19 Dýchání  opačný proces než fotosyntéza  příjem kyslíku a uvolňuje oxid uhličitý do okolí

20 Rozmnožování  nepohlavní rozmnožování dělením / z jedné buňky mateřské vznik dvou buněk dceřinných/

21 Shrnutí:  Na kmenech stromů často bývají zelené povlaky. Vytvářejí je například. řasa zrněnka.  Tělo zrněnky tvoří jediná buňka = jednobuněčný organismus. Tato buňka je tvořena průhlednou hmotou = cytoplasmou,ve které se nachází tmavé tělísko = buněčné jádro a zelené tělísko = chloroplast. Chloroplast obsahuje zeleň listovou = chlorofyl. To všechno uzavírá buněčná stěna. Zrněnka jako všechny zelené rostliny přijímá z okolí vodu+CO2. Z nich vlivem slunečního záření (energie) za přítomnosti chlorofylu vzniká v těle zrněnky jednoduchý cukr (glukóza) a do okolí uniká O2. Tomuto ději říkáme fotosyntéza.

22 Zrněnka

23 Shrnutí:  Fotosyntézou zrněnka poutá energii slunečního záření do cukru. Přeměnou cukru naopak zrněnka uvolňuje energii potřebnou k životu. Tento děj se nazývá dýchání. Zrněnka získává výživu z neživých látek tzv. minerálních a ze slunečního záření.

24 Shrnutí:  Zrněnka není svou výživou závislá na jiných organismech = výživově soběstačná = autotrofní. Tělo zrněnky se neustále mění = roste a vyvíjí se. Dospělé buňky se množí = z mateřské buňky vznikají 2 buňky dceřiné.  V lese žijí i další řasy, které mají tělo tvořeno větším počtem buněk = mnohobuněčné.  Buňka je základní stavební částí všech organismů!!!!!

25 Zdroje informací:  internet   Ekologický přírodopis 7.ročník  Zpracovala: Mgr. Růžena Koubová ZŠ Povážská Strakonice


Stáhnout ppt "ŘASY V LESÍCH. ŘASY  řadíme mezi nižší rostliny  jednobuněčné tělo tvoří stélka/nemají kořen, stonek, listy/  jsou soběstačné/autotrofní/ - výživou."

Podobné prezentace


Reklamy Google