Československo za druhé světové války

Prezentace na téma: "Československo za druhé světové války"— Transkript prezentace:

1 Československo za druhé světové války

2 14. března 1939 se od Československa oddělilo Slovensko
15. března 1939 vstup německých jednotek do Čech a Moravy 16. března 1939 vyhlášen protektorát Čechy a Morava protektorát = ochraňované území Hitler vzal Čechy a Moravu „pod ochranu Říše“ výnos A. Hitlera o zřízení protektorátu:

3

4 Politické zřízení: protektorátní prezident Emil Hácha
protektorátní vláda parlament rozpuštěn správní úřady, četnictvo a soudy bez vlastní armády bez zastoupení v zahraničí zákony a správní předpisy vydávané v Německu

5 německá okupační správa – kontrolovala vše včetně prezidenta
její rozhodnutí nadřazena říšský protektor v čele protektorátu 1. protektor Konstantin von Neurath 2. protektor Reinhard Heydrich 27. září 1941 3. protektor Kurt Daluege květen 1941 (po atentátu) 4. protektor Wilhelm Frick 1943 od roku 1943 německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu - státní ministr Karl Hermann Frank = 2. muž v protektorátu gestapo – sídlo v Petschkově paláci sídlo protektora – Černínský palác

6 Konstantin von Neurath Reihard Heydrich

7 Kurt Daluege Wilhelm Frick

8 Reinhard Heydrich a Karl Hermann Frank na Pražském hradě roku 1941

9 Petschkův palác Černínský palác

10 předseda vlády Alois Eliáš byl za účast v odboji popraven http://cs

11 změna státních symbolů :

12

13 protektorátní občanský průkaz

14 Situace v protektorátu
hospodářské zázemí pro říši průmysl strojní, zbrojní, letecký, železárny, těžba uhlí německá správa průmyslu, řízené válečné hospodářství lístkový systém – černý trh Češi levnou pracovní silou od roku 1942 tzv. totální nasazení do Říše – nuceně na práci mladé ročníky 1918 – 22, 1924 (asi 600 tis. občanů) po dobytí sovětských prostor se počítalo s osídlením Germány a Slované odsunuti na východ

15 nedostatek zboží a potravin- lístkový systém

16 50 % obyvatelstva trpělo podvýživou Zvýšení úmrtnosti o 10 – 20 %
Množství kg/l na 4 týdny Říjen 1939 Duben 1944 Leden 1945 Chléb, mouka, pečivo 11,6 9,7 8,9 Maso 2 1 Máslo 0,28 0,07 0,14 Sádlo vepřové 0,16 - Um. tuk (margarín) 0,48 0,24 Cukr 1,6 1,2 Mléko 7 1,75 Vejce 4 ks 50 % obyvatelstva trpělo podvýživou Zvýšení úmrtnosti o 10 – 20 %

17 policejní dohled tvrdá cenzura zákaz poslechu zahraničních rozhlasových stanic omezování inteligence: střední školy omezeny na ½ cenzura učebnic povinná výuka němčiny – úředním jazykem, dvojjazyčné nápisy zmizely názvy, sochy a památníky připomínající pro Němce nepohodlné postavy z českých dějin

18 Likvidace vysokého školství: 28
Likvidace vysokého školství: 28. října 1939 (výročí vzniku ČSR) demonstrace v Praze střelba nacistů do davu, zabit učeň Václav Sedláček a těžce zraněn student medicíny Jan Opletal pohřeb Jana Opletala demonstrací reakce – 17. listopadu 1939 zavřeny vysoké školy 9 studentů pro výstrahu zastřeleno 1140 do koncentračního tábora v Sachsenhausenu 17. listopad vyhlášen po válce za Mezinárodní den studentstva

19 Pohřbu Opletala se 15. listopadu zúčastnily tisíce studentů a jejich setkání přerostlo v další protinacistickou demonstraci jejímž důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a kolejí říšským protektorem Konstantinem von Neurathem. Více než tisíc studentů bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen a devět studentů bylo 17. listopadu popraveno. Z důvodu připomenutí této události byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií studentů Světovým dnem studentstva.

20 Vojenská střelnice v Praze - Kobylisích

21 Obyvatelstvo protektorátu:
část kolaboranti a udavači většina se snažila přežít účastníci odboje

22 Domácí odboj možnosti odboje velmi omezené – nevhodná krajina pro partyzánský boj, nedostatek zbraní (armáda odzbrojena) drobné sabotáže – PP= Pracuj pomalu! četba české literatury, koncerty české hudby – Smetana, Dvořák získávání a šíření informací poslech zahraničního rozhlasu tajné vysílačky – strategické informace do Londýna nebo Moskvy

23 14. března 1939 byl Josef Mašín suspendován a obžalován pro vzpouru, když se odmítl podrobit rozkazu neklást odpor okupantům. Po obsazení Československa nacistickým Německem se pokoušel o sabotáže, zprvu neorganizovaně, později v rámci odbojové organizace Obrana národa. Mašín byl zadržen Gestapem 13. května 1941 po přestřelce v ulici Pod Terebkou v Praze Nuslích. Po zatčení byl vyslýchán a mučen, neúspěšně se pokusil o sebevraždu a 30. června 1942 byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti a na kobyliské střelnici v Praze popraven.

24 Odbojové organizace snaha spojit se s Londýnem – předávání informací o situaci v protektorátu převádění lidí přes hranice šíření letáků organizování záškodnické činnosti zapojovali se bývalí členové Sokola, důstojníci československé armády, bývalí legionáři, železničáři po 17. listopadu 1939 – zavření VŠ - zesílen teror vůči obyvatelstvu ÚVOD = ústřední vedení odboje domácího 1941 odvolán protektor K. von Neurath kvůli vzrůstající aktivitě odboje, povolán Reinhard Heydrich – zastupující protektor

25 Komunistický odboj KSČ jediná přešla do ilegality
Klement Gottwald emigroval do Moskvy na podzim 1939 dál řídil stranu podle pokynů Stalina v tu chvíli bylo Německo spojencem SSSR – žádné akce proti N po válce se počítalo s převzetím moci KSČ po napadení SSSR se KSČ přidala k ÚVODu

26 Zahraniční odboj emigrace řady lidí již na podzim 1938 po Mnichovu
centrum odboje v Londýně – prezident Beneš a exilová vláda emigrace komunistů do Moskvy po vzniku protektorátu v březnu 1939 další vlna emigrace – hlavně vojáci emigrace vojenská a politická – spolupráce na obnově předmnichovské republiky

27 po vzniku protektorátu – uznána samostatnost Slovenska, nebyl uznán protektorát, nepředala se československá zahraniční zastoupení nebyla ale oduznána Mnichovská dohoda! (VB až po atentátu na Heydricha) prezident Beneš považoval Mnichovskou dohodu za neplatnou Benešova abdikace byla taktéž považována za neplatnou

28 VB uznala exilovou vládu v Londýně v létě 1940, SSSR v červenci 1941
prosinec 1941 exilová vláda vydala Prohlášení válečného stavu mezi Československou republikou a státy, které jsou ve válečném stavu s VB, SSSR a USA stali jsme se členem protihitlerovské koalice - a po válce patřili k vítězným státům

29 prezident Edvard Beneš se zaměřil na záruku bezpečnosti Československa směrem k Sovětskému svazu pod dojmem předválečných událostí (mnichovské zklamání) – spojenectví se Sovětským svazem, jež doplnily spojenecké smlouvy se západními mocnostmi a Polskem 12. prosince 1943 v Moskvě Československo – sovětská smlouva o přátelství , vzájemné pomoci a poválečné spolupráci (mimo jiné nedovolovala signatářům vstoupit do jiného společenství, které by bylo namířeno proti druhé straně) – značně ovlivnilo poválečný vývoj

30 Podpis československo – sovětské smlouvy o přátelství , vzájemné pomoci a poválečné spolupráci v Moskvě v prosinci 1943

31 v Moskvě jednání s vedením KSČ o poválečném uspořádání politických poměrů – existence jenom 4 českých politických stran (KSČ, strana lidová, národně socialistická a sociálně demokratická) a 2 slovenských KSS, Demokratická strana) nepočítalo se s činností pravicových stran březen 1944 vznik Národní fronty Čechů a Slováků - sjednocovala 4 povolené politické strany – omezena demokracie

32 Čechoslováci v boji uprchlíci – často profesionální vojáci zamířili
1/do Polska – do Krakova, kde se od jara 1939 formovaly československé jednotky boje o Polsko se zúčastnil Legion Čechů a Slováků (asi tisíc mužů) po porážce Polska ustoupili na Sovětské území, většina skončila v sovětských internačních táborech někteří se dostali přes Rumunsko a Střední východ do Francie 2/do Francie uprchlí vojáci by byli v zajetí odsouzeni k trestu smrti pro velezradu Říše

33 Českoslovenští vojáci na východě
první Čechoslováci bojovali proti N v Polsku zajatci Rudé armády skončili v zajateckých táborech a gulazích po útoku N na SSSR se ze zajatých Čechoslováků a volyňských Čechů vytvořila československá vojenská jednotka – z 1 tisíce mužů bylo nakonec 16 tis. vojáků – 1. československý armádní sbor bojovali po boku RA, proslavili se v bitvě u Sokolova 8. března 1943 (padl kapitán Otakar Jaroš) podíleli se na osvobozování Československa nejprve velel Jan Kratochvíl jmenovaný Londýnem později Ludvík Svoboda, který více vyhovoval Sovětům

34

35 Českoslovenští vojáci na západě
emigrace do Francie po porážce Polska Francie umožnila vznik československých jednotek – červen 1940 obrana Francie pod velením generála Rudolfa Viesta ve Francii padlo 1 600 vojáků asi 4 tis. vojáků a 900 letců po kapitulaci Francie přesun do VB

36 Rudolf Viest (24. září 1890, Revúca – † 1945, Flossenburg, Německo) byl slovenský divizní generál, velitel povstalecké armády na Slovensku v době Slovenského národního povstání a jediný slovenský generál v předválečné ČSR. Patřil ke skupině protifašisticky orientovanýchdůstojníků. 29. srpna emigroval přes Maďarsko do Francie. Od 17. října 1939 byl členem Československého národního výboru v Paříži a velitelem tvořícího se exilového československého vojska. Od ledna 1940 velel 1. československé divizi ve Francii. Po okupaci Francie v červnu odešel do Anglie. 22. srpna odletěl s československou vládní delegací z Anglie do SSSR. Odtud odletěl 6. října 1944 přes Moskvu s částí 2. československé paradesantní brigády do Banské Bystrice na pomoc SNP. Dne 3. listopadu 1944 byl Viest s Golianem v Pohronském Bukovci zajat. Byl vyšetřován v Banské Bystrici a Bratislavě. Následoval transport do Berlína a odsouzení německým soudem k trestu smrti. V německém koncentračním táboře Flossenburg byl pravděpodobně popraven společně s Golianem.

37 velká prestiž československých vojáků na africkém válčišti – 11
velká prestiž československých vojáků na africkém válčišti – 11. pěší prapor pod vedením podplukovníka Karla Klapálka v rámci britské armády – od egyptské Alexandrie přes Sýri až po Tobruk (šestitýdenní obrana pevnosti) zpět do VB a přestavěn na 200. čs. lehký protiletadlový pluk ve VB zformována 1. československá smíšená brigáda - postupovala po invazi s jednotkami západních spojenců – 1 oddíl až do Plzně

38 V průběhu válečných operací bylo v letech 1941 a 1942 svedeno v Tobruku a jeho okolí několik bitev mezi britskou armádou a mezi německými a italskými jednotkami (Afrikakorps). Město bylo v této době několikrát dobyto oběma stranami.

39 Generálové Mikuláš Ferjenčík, Heliodor Píka a Karel Klapálek (vpravo)

40 Armádní generál Karel Klapálek (26
Armádní generál Karel Klapálek (26. května 1893, Nové Město nad Metují – 18. listopadu 1984, Praha) byl český voják, člen československých legií v Rusku. Po vzniku protektorátu vedl českobudějovickou pobočku Obrany národa, po jejím rozbití v květnu 1940 uprchl do zahraničí. Bojoval v řadách britských vojsk v Africe (mimo jiné při obraně Tobruku), v roce 1944 byl odeslán do SSSR a účastnil se karpatsko-dukelské operace. V dubnu 1945 jmenován velitelem 1. československého armádního sboru. V letech 1945–1950 vojenský velitel v Praze, poté jako politicky nespolehlivý propuštěn z armády, odsouzen ve vykonstruovaném procesu a vězněn. Později byl rehabilitován a 24. května 1968 dostal státní vyznamenání Hrdina ČSSR. Vydal knihu vzpomínek Ozvěny bojů.

41 Dělostřelci československých jednotek v Tobruku, 1941 http://cs

42 Českoslovenští letci ve VB
nejprve v řadách polské armády, potom ve Francii v letecké bitvě o VB již 3 vlastní stíhací perutě 310., 311., 312 dokumentární záběry z Anglie: sestřelili 76 letadel ve Westminsterském opatství kniha se jmény našich padlých letců Seznamy letců: zemřel poslední žijící velitel 311. stíhací perutě

43 311. bombardovací peruť – nebezpečné lety každou noc nad německé území
noční nálety na střediska německého průmyslu, 23. září 1940 zaútočila poprvé na Berlín svoji činnost prováděla až do dubna 1942, kdy pro ztráty a nedostatek záloh byla z bombardování stažena a pověřena hlídkovou činností nad Atlantikem, při níž napadala a ničila německé lodě a ponorky, vykonávala doprovod dopravních plavidel

44 Letadla čs. letců v RAF Hawker Hurricane - jednomístný

45 Supermarine Spitfire – jednomístný, spolu s Hurricany tvořily základ britského stíhacího letectva

46 Consolidated B-24 Liberator - americký stroj, byla jimi vyzbrojena i 311. čs. bombardovací peruť v rámci československých jednotek v RAF

47 Posádka: obvykle 10 mužů Délka: 20,47 m Rozpětí: 33,52 m Výška: 5,49 m Maximální rychlost: 467 km/h Dolet: km Dostup: 8534 m

48 celkem naši letci vykonali 49 tisíc operačních letů
sestřelili 300 nepřátelských letadel potopili několik lodí a ponorek zahynulo asi 560 mužů  nejlepším z nich a jedním z nejúspěšnějších spojeneckých stíhačů v bitvě o Británii byl četař Josef František, který bojoval v polské 303. peruti, a během září 1940 sestřelil 17 nepřátelských letadel zahynul 8. října 1940 (zřítil se) do 31. října 1940 sestřelili čs. piloti 56 letadel, 14 letadel sestřelili pravděpodobně a 6 poškodili

49 vzpomínky Františka Peřiny
Slavný český boxer – 311. bombardovací peruť

50 Atentát na Heydricha základní údaje: ve VB probíhal výcvik parašutistů, kteří byli s různými úkoly vysazováni v protektorátu protektora von Neuratha nahradil nový protektor na podzim 1941 Reinhard Heydrich měl za úkol „konečné řešení české otázky“ prostor protektorátu měl být určen po válce německému obyvatelstvu – rozdělení českého obyvatelstva na třetiny (poněmčení, pracovní síla na východ, likvidace) vyhlásil stanné právo – popravy, věznění , koncentrační tábory

51 o atentátu bylo rozhodnuto v Londýně přímo E. Benešem
27. května 1942 spáchán na Heydricha atentát 3D animace nové poznatky o atentátu členové výsadkové skupiny Anthropoid Jozef Gabčík, Jan Kubiš a Josef Valčík ze Silver A (který jim kvůli nepřehlednosti zatáčky měl dát znamení o přijíždějícím voze) 4. června 1942 Heydrich umírá na pooperační komplikace

52 Jan Kubiš Jozef Gabčík

53 Reinhard Heydrich

54 snímky kolaborantů – filmařů:
heydrichiáda = teror na obyvatelstvu po atentátu stanné právo trvalo asi 1 měsíc – popraveno asi 1500 osob zcela zničeny 2 obce: 1/10. června 1942 Lidice (503 obyvatel) muži a chlapci od 15 let postříleni, lidické ženy do koncentračních táborů, v Ležácích postříleny děti odvlečeny do říše k poněmčení obec dokonale srovnána se zemí snímky kolaborantů – filmařů: fotografie z akce:

55 Celkem 173 mužů starších 15 let bylo shromážděno v zahradě Horákova statku. Zde byli muži postupně popraveni a pohřbeni v hromadném hrobě. Ženy byly i s dětmi odvezeny do Kladna a o 3 dny později byly matky a děti odděleny. Němci převezli celkem 203 lidických žen do koncentračního tábora Ravensbrück, odkud se jich v roce 1945 vrátilo 143. Jejich 88 dětí, které nebyly určeny k převýchově v rodinách SS v Říši, bylo odvezeno do Lodže a následně zavražděno v plynových autech v Chelmnu. Z dětí zavlečených do Říše se po válce podařilo najít pouze 9. Několik nejmenších dětí přežilo válku v německém dětském domově v dnešní Thomayerově nemocnici v Praze. Celkem se do Lidic vrátilo 17 dětí.

56 Zničené Lidice http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhlazen%C3%AD_Lidic

57 Masakr v Lidicích

58 Zde stávaly Lidice

59 2/24. června Ležáky osada na Chrudimsku vypálena a její obyvatele zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, která se účastnila atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha 33 dospělých bylo zavražděno, 11 dětí posláno do plynových komor a 2 děti dány na převýchovu do Říše, odkud se po válce vrátily

60 Ležáky po vypálení

61 po boji spáchali sebevraždu těla parašutistů
atentátníci nakonec obklíčeni v Praze v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici po boji spáchali sebevraždu těla parašutistů atentát na Heydricha znamenal tvrdou odplatu pro obyvatelstvo protektorátu, ale z mezinárodního hlediska vedl k uznání československého odboje a k upevnění postavení exilové vlády, mj. k oduznání Mnichovské dohody Velkou Británií

62 Po atentátu se výsadkáři skrývali v pravoslavném chrámu sv
Po atentátu se výsadkáři skrývali v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje na Resslově ulici v Praze.

63 Odhady počtu obětí nacismu z Československé republiky
Časopis Národní osvobození v č. 1/2000 uvedl následující odhady počtu obětí dle poválečných údajů: koncentračních táborů a věznic obětí z totálního nasazení obětí 1. stanného práva obětí v masových hrobech na Slovensku obětí 2. stanného práva padlých ve Svobodově armádě obětí z pochodů smrti

64 padlých na západních frontách 3 220
obětí leteckých náletů padlých letců z RAF obětí nacistického teroru obětí z hnutí odporu v cizině 450 obětí z řad parašutistů zahynulých a nezvěstných obětí z řad partyzánů padlých z ČSA padlých v květnu Židé z Protektorátu, Sudet, Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny umučení v koncentračních táborech a věznicích

65 zdroje: text: Dějepis 9 pro základní školy, novověk, SPN, str
zdroje: text: Dějepis 9 pro základní školy, novověk, SPN, str Časopis Národní osvobození v č. 1/2000 mapa: obrázky:

66