Název vzdělávacího materiálu: Český středověk

Prezentace na téma: "Název vzdělávacího materiálu: Český středověk"— Transkript prezentace:

1 Název vzdělávacího materiálu: Český středověk
Číslo materiálu v sadě, (šablona, sada): VY_32_INOVACE _07 Autor materiálu: Mgr. Lucie Plechatá Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, vyučovací předmět, ročník/y: Člověk a společnost, dějepis, 7. ročník Téma: Poslední Přemyslovci Anotace: Žáci se seznámí s vývojem našeho území ve 13. a počátkem 14. st. Materiál byl vytvořen (datum, období): Ověření ve výuce: , 7. B, Mgr. Lucie Plechatá VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

2 Poslední Přemyslovci Český stát v letech 1197 - 1306
VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

3 Opakování Kdy přišli na naše území první Slované? V 6. st.
Který rod položil základy českého státu? Přemyslovci Jak získal tento rod své jméno? Podle bájného knížete Přemysla Oráče, pocházející ho ze Stadic Jak se jmenoval první písemně dochovaný Přemyslovec a v kterém století žil? Bořivoj I. – 9. st. Kteří příslušníci rodu byli prohlášeni církví za svaté? Sv. Václav, sv. Ludmila Jak se nazývaly stříbrné mince ražené za vlády Boleslava I.? Pražský denár VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

4 Opakování Kdy bylo založeno pražské biskupství a jak se jmenoval druhý biskup? 973, sv. Vojtěch z rodu Slavníkovců, kteří byli Přemyslovci vyvražděni na Libici Kdo se měl ujmout vlády podle stařešinského řádu zavedeného v 11. st. Břetislavem I.? Nejstarší muž v rodě Přemyslovců Kdo z rodu Přemyslovců a kdy získal jako první titul českého krále? 1085 – Vratislav II. Který Přemyslovec získal první dědičný titul krále? Kdy? 1158 – Vladislav II. Kdo napsal ve 12. st. první českou kroniku? V jakém byla napsána jazyce? Kosmas, v latině VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

5 Přemysl Otakar I. (vládl 1197 – 1230)
Po krizi v českém státě v poslední čtvrtině 12. st. na trůn usedl Přemysl Otakar I. Skončila tak doba, kdy se rychle za sebou na trůnu střídala knížata z různých rodových větví Přemyslovců. Jedním z nich byl i samotný Přemysl Otakar, který musel žít po nějakou dobu ve vyhnanství. Vlády se ujímá roku Využil uklidnění situace v Čechách k rozvinutí zahraniční politiky. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

6 Zlatá bula sicilská Ve Svaté říši římské využil boje o císařskou korunu mezi rodem Štaufů a Welfů. Postupně si svou pomocí získal svolení k dědičnému titulu českého krále od obou soupeřů. 1212 – od římského krále Fridricha II. Barbarossy Štaufského získal v Basileji Zlatou bulu sicilskou (zpečetěna zlatou pečetí sicilského krále, protože Fridrich II. Barbarossa v té době nedisponoval říšskou pečetí) VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

7 1212 - Zlatá bula sicilská Český trůn je dědičný v rodě Přemyslovců.
Titul přechází z otce na nejstaršího syna. Český stát používá jako státní znak dvouocasého lva. Český král byl ve svaté říši římské kurfiřtem. Má právo investitury (jmenování) biskupů. Bula - původně označení pro pečeť, později pro listinu opatřenou touto pečetí Rodový znak Přemyslovců byl i státním znakem po dobu Českého knížectví. Znakem Českého království se nejprve stala lvice s jedním ocasem, později dvouocasý lev. Ten je dnes malým státním znakem pro Čechy. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

8 Přemysl Otakar I. budoval královské hrady a dal popud k založení prvních královských měst (Uničov, Litoměřice, Znojmo, Hradec Králové, Bruntál). Znojmo Litoměřice VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

9 Potomci Přemysla Otakara I.
Přemysla Otakar I. byl ženatý dvakrát (svou první ženu Adlétu Míšeňskou však zapudil kvůli druhé ženě Konstancii Uherské). Z 12 potomků se do dějin zapsali především Václav I. (otcův následník), Markéta (dánská královna Dagmar) a sv. Anežka. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

10 Anežka Česká Působila jako abatyše kláštera Na Františku, byla průkopnicí v organizování chudinské a nemocniční péče na české půdě. Založila řád křižovníků s červenou hvězdou. O kanonizaci Anežky České usilovala už Eliška Přemyslovna a poté i císař Karel IV., teprve roku 1874 však byla blahoslavena a v roce 1989 svatořečena. Vstup do kláštera VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

11 Václav I. (vládl 1230 – 1253) Rozmach království pokračoval i za Přemyslova syna. Byly vybudovány hrady Křivoklát, Týřov a Zvíkov. Podobně krále napodobuje i česká šlechta, nejen stavbou hradů s německými jmény, ale i pěstováním rytířské kultury. Václav I. založil i další královská města – Brno, Ústí nad Labem, Most, Žatec. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

12 Přemysl Otakar II. (vládl 1253 – 1278)
Přezdíván král železný a zlatý pro neporazitelnost jeho těžkooděnců a bohatou pokladnici (stříbro z Jihlavy) Oženil se s Markétou Babenberskou (50 let), dědičkou rakouských zemí, které připojil k Českému království. Když mu v tom chtěl zabránit uherský král Béla IV., porazil ho roku 1260 v bitvě u Kressenbrunnu. Usiloval o trůn a korunu římského krále, ale německá knížata se obávala jeho moci a raději zvolila nenápadného Rudolfa Habsburského. -> Př. O. II. se s tím nesmířil. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

13 Součástí Českého království se stalo Chebsko, Kraňsko a Korutany.
Protože z manželství nevzešli žádní potomci, rozvedl se a oženil se s Kunhutou, vnučkou uherského krále Bély IV., a upevnil tak mír s Uhrami. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

14 Přemysl Otakar II. se odmítl smířit s porážkou v boji za získání římského trůnu. Před rozhodující bitvou však část české šlechty v čele s rodem Vítkovců vypověděla králi poslušnost. Díky tomu byl Př. O. II. poražen a zabit v bitvě na Moravském poli Rudolfem Habsburským, jenž si ponechal Moravu a rakouské země. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

15 Přemysl Otakar II. dnes odpočívá v chrámu sv. Víta v Praze.
Do hrobu mu byly vloženy i pohřební klenoty – koruna, jablko a žezlo. Ilustrační foto VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

16 Po smrti krále byl následník Václav vězněn i se svou matkou na hradě Bezdězu do doby, než ho vykoupila na popud matky česká šlechta. Zemi drancovala vojska jeho poručníka a strýce Oty Braniborského. Toto historické období připomíná i opera Bedřicha Smetany Braniboři v Čechách. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

17 Václav II. (1278/83 – 1305) Panovník neměl lehké postavení, šlechta si jeho vykoupením upevnila moc. V následujících letech byl vychováván svou matkou Kunhutou a jejím milencem Závišem z Falkenštejna, který byl členem jihočeského rodu Vítkovců. Jakmile usedl na trůn (1283), nechal Záviše zatknout. Na radu římského krále ho královské vojsko vozilo po jihočeských hradech jeho odbojných příbuzných (Vítkovců). Pokud by se nevzdali, měl být Záviš popraven. Tak se taky stalo na Hluboké, kde hrad odmítl vydat jeho bratr. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

18 Později zde vznikla i Zbraslavská kronika.
Podle pověsti nemohl Václav II. unést výčitky za popravu Záviše z Falkenštejna, proto nechal vystavět roku 1292 cisterciácký klášter ve Zbraslavi. Později zde vznikla i Zbraslavská kronika. V zemi panoval chaos a nastal i hladomor kvůli neúrodě, situaci zlepšila až těžba stříbra v Jihlavě a Kutné Hoře. Panovník vydal horní zákoník – pravidla dolování rud. Ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře byla zřízena centrální mincovna, kde se razil pražský groš. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

19 Územní zisky Za Václava II. byla zpět připojena Morava.
Hospodářská síla Českého království oslnila i polská knížata, která zvolila Václava II. polským králem v roce 1300 a provdala za ovdovělého Václava za polskou princeznu Elišku Rejčku. Pro svého syna z prvního manželství Václava III. získal korunu uherskou. Moc Václava II. vyvolávala velké obavy u jeho protivníků, kteří vytvořili koalici. Ještě na jaře 1304 vyrazil Václav II. na pomoc svému synovi, který musel hájit uherskou korunu proti Anjouvcům. V červnu 1305 však podlehl tuberkulóze. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

20 Václav III. (vládl ) Po smrti otce se vydal Václav III. na válečné tažení proti odbojné polské šlechtě. Po cestě zahynul v Olomouci roku 1306 rukou neznámého vraha v necelých 17 letech. Patrně šlo o spiknutí šlechty. Vraždou Václava III. vymírá po meči přemyslovský rod, jenž vládl českým zemím po 4 století. VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

21 Poslední Přemyslovci zápis pokr.
Přemysl Otakar I. ( ) 1212 – Zlatá bula sicilská -> dědičnost královského titulu z otce na nejstaršího syna (do znaku dvouocasý lev) Zakládá královské hrady a první královská města Dcera – sv. Anežka Česká – zakládá řád křižovníků s červenou hvězdou (péče o nemocné a chudé) Václav I. (1230 – 1253) Ujímá se u nás rytířská kultura Přemysl Otakar II. (1253 – 1278) Král železný a zlatý -> silná armáda a bohatství, připojil Chebsko, Kraňsko a Korutany, založil na 50 měst (Děčín) 1278 – zabit na Moravském poli VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

22 Poslední Přemyslovci zápis
Václav II. (1278/83 – 1305) V dětství vězněn a zem v rukou Oty Braniborského Upevnil moc nad českou šlechtou, porážka Vítkovců Vydal horní zákoník -> těžba stříbra v Kutné Hoře -> ražba pražského groše Získal polskou korunu pro sebe a uherskou pro syna Václava III. Založil Zbraslavský klášter. Václav III. (1305 – 1306) Zavražděn v Olomouci, když jel obhájit polskou korunu. -> vymření Přemyslovců po meči VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

23 Lev http://www.clker.com/clipart-lion-37.html
Použité zdroje: Obrázky. [cit ]. Dostupné z: Sova Král Listina s pečetí Lev Litoměřice – soukromý archiv fotografií autorky prezentace Znojmo – soukromý archiv fotografií autorky prezentace Královna Jeptiška Klášter Klášter Na Františku – soukromý archiv fotografií autorky prezentace Rytíř Svatba Černý rytíř Klenoty VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci

24 Použité zdroje: Obrázky. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z:
Hrad Zákoník Koruna Smrtka VY_32_INOVACE_07_Poslední Přemyslovci