VOJENSKÁ POLITIKA RUSKA A ČÍNY

Prezentace na téma: "VOJENSKÁ POLITIKA RUSKA A ČÍNY"— Transkript prezentace:

1 VOJENSKÁ POLITIKA RUSKA A ČÍNY
Lukáš Visingr BSS 157 Vojenská politika

2 Obsah 1. Dvě základní teze 2. Ruská federace
3. Čínská lidová republika Pro každou z obou zemí: - Historický kontext - Změněná situace - Současné reformy - Vojenské nasazení Mezinárodní rozměr Politické angažmá 4. Zhodnocení tezí

3 1. Dvě základní teze I. Ruská a čínská armáda se chystají na válku proti Západu, resp. USA. Pravda, nebo mýtus? Ruská a čínská armáda byly a jsou poslušné nástroje Strany, resp. státu.

4 2. Rusko: Historický kontext
SSSR vybudoval masivní útočnou armádu, která stála na zdokonalení konceptu „hloubkové operace“ Důraz: tanky, dělostřelectvo, frontové letectvo, pozemní strategické rakety, PVO, naopak poměrně slabé loďstvo (vyhraněně kontinentální doktrína) Struktura: tři složky „velké“ (pozemní, vzdušné, námořní) a tři „malé“ (VDV, PVOS, RVSN) Předpokládané nasazení: rozsáhlá válka (i jaderná) proti NATO ve střední a západní Evropě Nasazení mimo tento region jen velmi omezené, slabiny ukázal Afghánistán v 80. letech VPK: velký politický vliv, ale závislost na zakázkách „Pretoriánská“ role NKVD, resp. KGB: sluha, nebo pán?

5 2. Rusko: Změněná situace
Rozpad SSSR postavil ozbrojené síly Ruska před otázky opravdu existenčního charakteru Je post-sovětská armáda ještě vůbec k něčemu? Co s jadernými zbraněmi a námořnictvem? Vysoce kontroverzní nasazení ve válkách v Čečensku Personální krize: struktura, platy, odvody Krize VPK: kolaps infrastruktury, nedostatek peněz, konec mnoha projektů, orientace na export Politický význam armády: „pojistka“ před extrémisty, nebo „hráč“ s vlastními ambicemi? Proč armáda v roce 1993 rozhodně podpořila Jelcina?

6 2. Rusko: Současné reformy
Putinova snaha vybudovat „levnou supervelmoc“ Reorganizace složek, zjednodušení struktury Personální reforma: profesionalizace poddůstojníků, opět slušné platy a výhody pro vojáky Technika: zejména snaha modernizovat kvalitní zbraně z éry SSSR, až ve druhé řadě nové typy, výrazné rozšíření spolupráce se zahraničními zbrojovkami Klíčové oblasti: RVSN, VKO, námořnictvo, C4I Jižní Osetie 2008: pokrok, ale stále je co zlepšovat Trvající problémy: zpoždění, korupce, šikana, někdy příliš velké ambice a nereálná očekávání

7 2. Rusko: Současné reformy

8 2. Rusko: Vojenské nasazení
Hlavní úkol ruské armády je obrana celistvosti vlastního území, což ovšem v ruském kontextu znamená i aktivní bojové nasazení v oblastech typu Čečenska Stále velký důraz na jaderné odstrašování, Rusko vnímá své JZ jako „velmocenskou pojistku“ Agrese jiné země: stále méně se akcentuje obrana proti NATO a stále více se hovoří o Číně Nasazení za hranicemi: počítá se hlavně se Střední Asií, na rozsáhlejší expedice jinam nejsou kapacity Pokud by se Rusko mělo angažovat dál od svého území, patrně by nasadilo výsadkáře nebo síly zvláštního určení, popř. lodě či dálkové bombardéry

9 2. Rusko: Mezinárodní rozměr
Projekt SCO prakticky selhal kvůli rozdílným, resp. spíše protichůdným zájmům Ruska a Číny Obnovení zájmu o CSTO (obsahuje i kolektivní obranu) Nejbližším spojencem je Indie, dále existuje pragmatická spolupráce s řadou zemí Otázka vybudování a udržování základen v zahraničí Stále častěji a vážněji se debatuje o členství v NATO

10 2. Rusko: Politické angažmá
Dřívější funkcionáři armády a KGB („siloviki“) mají hlavní roli v současné ruské politice VPK obnovil značnou část politického významu Armáda je k Putinovu režimu loajální Specifický ruský prvek: posilování centrální moci je často provázeno budováním či podporou „druhé armády“ Ivan Hrozný (opričnina), Petr Veliký (střelci), Josif Stalin (NKVD), Vladimir Putin (VV) Návrh Národní gardy: spojení VV a elitních vojsk od MO, má „chránit ústavní systém Ruska“ Může opět vzniknout „pretoriánské dilema“?

11 3. Čína: Historický kontext
Lidová osvobozenecká armáda (PLA) se vytvořila během občanské války proti nacionalistům Čína převzala sovětskou doktrínu, ale na bázi zkušeností ji propojila s doktrínou „lidové války“, tato kombinace pak přetrvala víceméně až do 90. let Důraz na lidskou přesilu a kvazi-partyzánský způsob boje doma nebo v jihovýchodní Asii Posléze doplněno raketovými a jadernými zbraněmi Struktura: PLAGF, PLAAF, PLAN, 2nd AC, PAP Jak dopadly války s Indií, SSSR a Vietnamem? Generalita PLA se zapojila do mocenských bojů po smrti Mao Ce-tunga a získala politickou moc

12 3. Čína: Změněná situace V kontrastu s Ruskem zahájila Čína mocenský vzestup Velice důrazné vojenské „probuzení“: Perský záliv 1991, Tchaj-wan 1996, Kosovo 1999 PLA si uvědomila své katastrofální vojenské zaostávání Naprosto nepoužitelná doktrína, zcela zastaralá technika, velmi nízká kvalita personálu Čínské námořnictvo bylo spíše jen „pobřežnictvo“ Zpráva GŠ: „Američané by nás porazili za 14 dnů.“ Vzrůstající ekonomická moc ČLR umožnila a současně vyžadovala vojenské posílení, protože Čína potřebovala začít hájit a prosazovat své zájmy v zahraničí

13 3. Čína: Současné reformy
Potřeba změnit v podstatě všechno První etapa transformace: „armáda v armádě“ (15 %) Zkvalitnění vzdělání a výcviku důstojníků Technika: stále závislost na zahraničních technologiích (získaných legálně i ilegálně), ale již je zřejmá snaha o osamostatnění a vlastní R&D Nová letadla (stealth), lodě (Liaoning), balistické střely… Velmi důležitý prvek: A2/AD (anti-access, area-denial) Co znamená koncept „Unrestricted Warfare“? Problémy: korupce a nepotismus, reformy zcela zákonitě zkomplikuje ekonomická krize ČLR

14 3. Čína: Současné reformy

15 3. Čína: Vojenské nasazení
„Lokální válka v podmínkách informatizace“ Primární zadání PLA: podpora KS Číny, udržení růstu a rozvoje, obrana území a integrity a „dosažení národního sjednocení“ (Tchaj-wan) Nasazení doma: zejména provincie Tibet a Sin-ťiang, ale i zvládání protestů a nepokojů jinde Regionální spory: Spratlyovy o., Paracelské o., Senkaku Sekundární úkol: „nové historické mise“ (expediční) PLA je orientovaná jednoznačně regionálně, ale buduje i kapacity pro „projekci síly“ do zahraničí Čína se snaží vystupovat racionálně a zodpovědně

16 3. Čína: Mezinárodní rozměr
Projekt SCO prakticky selhal kvůli rozdílným, resp. spíše protichůdným zájmům Číny a Ruska Čína v podstatě nemá spojence hodného toho slova, jen problémové satelity (KLDR) a cosi-jako-kolonie v Africe, plánuje zahraniční vojenské základny Čínská politika v oblasti východní Asie a Pacifiku vedla k tomu, že většina zemí v okolí (s jinak konfliktními vztahy) navázala spolupráci a spojila se s USA Čína se strategicky dostává do „obklíčené“ pozice, což je pro ni ale de facto standardní stav Kontinentální uvažování, neexistence tradice expanze „Velká čínská zeď se nachází v hlavách Číňanů.“

17 3. Čína: Politické angažmá
Proces devoluce pravomocí v ČLR dosáhl úrovně, kterou Západ ignoruje nebo podceňuje Skutečná moc politbyra KS Číny je omezená Kromě některých provincií a měst si velkou míru faktické samostatnosti vydobyla především PLA, která má reálný vliv na politiku a ekonomiku Prioritní úkol každého vedení KS Číny je udržet si na své straně generalitu PLA Současný frakční boj v KS Číny je bezprecedentní a lze předpokládat, že armáda toho využívá Co se stalo v Pekingu v noci z 19. na 20. března 2012? Analogie s SS? Je Čína „oligarchická polykracie“?

18 4. Zhodnocení základních tezí
I. Ruská a čínská armáda se chystají na válku proti Západu, resp. USA. Ruská rozhodně ne, čínská částečně ano, ale hlavní priority jsou jiné. Ruská a čínská armáda byly a jsou poslušné nástroje Strany, resp. státu. Za Stalina a Maa ano, ruská dnes ano, ale čínská dnes rozhodně ne.

19 DĚKUJI ZA POZORNOST