Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ŘECKO – PERSKÉ VÁLKY.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ŘECKO – PERSKÉ VÁLKY."— Transkript prezentace:

1 ŘECKO – PERSKÉ VÁLKY

2 ROZSAH PERSKÉ ŘÍŠE Kolem roku 500 př.n.l. byla Perská říše
největší na světě. Její východní hranici tvořila řeka Indus, na západě sahala až na Balkánský poloostrov a v Africe jí patřil Egypt. 2

3 KRÁLOVÉ PERSKÉ ŘÍŠE KÝROS II. KAMBÝSÉS I. DÁREIOS I.
sjednotil Peršany v 6. stol. př.n.l. postupně si podmanil další národy byl tolerantní k náboženství umožnil porobeným národům vytvořit si vlastní samosprávu umožnil Židům návrat do Judska k obrovské říši svého otce připojil Egypt v 5. stol. př.n.l. začal dobývat evropský kontinent – připojil Thrákii, Makedonii (část Balkánu), ostrovy v Egejském moři chystal útok na Řecko

4 Časový rozsah Hlavní příčiny válek Rozpínavá politika Persie
Řecko – perské války se táhly celých padesát let první poloviny 5. století př.n.l. a můžeme je shrnout do čtyř rozhodujících vojenských tažení (viz od 5. str.). Hlavní příčiny válek Rozpínavá politika Persie Od 6. století př.n.l. vládli Peršané největší říši na světě – porazili i Babylónii a Egypt a pronikali dál na západ do Evropy. Pod jejich nadvládu se dostala Thrákie, Makedonie (část Balkánu) a ostrovy v Egejském moři. Tyto oblasti musely platit daně perskému králi. Dosazení perských místodržících do řeckých měst v Malé Asii V roce 499 př.n.l. se Řekové pod vedením města Mílétos vzbouřili proti perským místodržícím a vypálili perské město Sardy. Vzpoura Řeků byla krutě potlačena. Mílétos byl vypálen, obyvatelé pobiti, nebo zotročeni. Peršané připravovali trestnou výpravu proti Eretrii a Athénám, které pomáhaly povstalcům.

5 1. PERSKÁ VÝPRAVA ( ) Cílem výpravy bylo obnovit placení daní v oblastech Thrákie a Makedonie a potrestat Eretrii i Athény. Přinutit Thrákii a Makedonii k poslušnosti se podařilo, ale druhá část plánu nevyšla . Perské lodě totiž ztroskotaly při bouři u výběžku Athos a na 300 se jich rozbilo o útesy. perské zbraně 5

6 2. PERSKÁ VÝPRAVA (490) Peršané vypálili Eretrii, obyvatelstvo odvlekli do otroctví a chystali se na Athény. Athény požádaly o vojenskou pomoc Spartu (Sparťané přislíbili pomoc, až skončí jejich náboženské svátky, Athény tak zůstaly bez jejich podpory). Peršané se začali vyloďovat u Marathónu. perské lodě perští vojáci 6

7 BITVA U MARATHONU 2. fáze útoku Athéňanů 1. fáze útoku Athéňanů
Než se stačili Peršané vylodit v Atice, přesvědčil výborný řecký stratég Miltiadés ml. vrchního velitele, aby Řekové zaútočili okamžitě a využili momentu překvapení. Řekové poslední úsek dokonce sprintovali, a zachránili se tak před perskými lukostřelci. I lepší výzbroj Řeků (dlouhá kopí, těžkooděnci) způsobila Peršanům drtivou porážku (padlo přibližně 200 Řeků a 6000 Peršanů). Zhlédni rekonstrukci bitvy: The battle of Marathon (Part 3/3)

8 BITVA U MARATHONU Zvítězili jsme! EMIL ZÁTOPEK - marathonský
Po vítězné bitvě běžel do Athén posel Feidippidés s radostnou zprávou, že Peršané byli u Marathonu poraženi. Když Athéňanům zprávu předal, zemřel. Vzdálenost, kterou uběhl (40 km), byla na konci 19. století zařazena jako nová disciplína olympijských her – marathonský běh. Původních 40 km bylo později upraveno na 42,195 km. EMIL ZÁTOPEK - marathonský vítěz z Helsinek

9 Battle of Salamis http://www.youtube.com/watch?v=543y5pw4Gn0
DESETILETÉ PŘÍMĚŘÍ Války byly na 10 let přerušeny. Persie musela řešit povstání v Egyptě a po smrti Dárea i volbu nového krále. Athény využily tuto přestávku k intenzivnímu budování loďstva a stavbě nového opevněného přístavu - Peiraieus Největší zásluhu na přeměnu Athén v námořní velmoc měl vojenský velitel a politik Themistoklés, který se účastnil i vítězné bitvy u Marathónu. Protože byl přesvědčen, že se dřív či později Peršané znovu objeví, přiměl Athéňany k budování velkého počtu nových rychlých lodí – triér. Zhlédni rekonstrukci triér: Battle of Salamis (detailní záběr na 3 řady vesel - ve 3.00 min.) Spojení prken čepy Triéra – loď se třemi řadami vesel 9

10 3. PERSKÁ VÝPRAVA (480) Nový perský král Xerxés připravil další útok proti Řecku. Měl být veden po souši i po moři. Pěší armáda překročila úžinu Helléspont (dnes Dardanely) pomocí pontonových mostů tvořených loděmi a perská flotila plula podél pobřeží severním směrem. Ani tato výprava nebyla ušetřena značných ztrát. Rozbouřené moře a útesy na pobřeží měly na svědomí velký počet lodí. Řekové se snažili najít na pevnině takové místo, kde by se dalo účinně bránit velké přesile. Tím místem se stala soutěska Thermopyly.

11 BITVA U THERMOPYL Thermopylská soutěska vypadala před více než lety zcela jinak než dnes. V její blízkosti se nacházel Malijský záliv, který během let značně ustoupil. Soutěska (v překladu Horká brána) byla natolik úzká, že by zde neprojely perské vozy ani jízda. Na takto výhodném místě se dařilo několikrát odrazit mohutnou přesilu Peršanů. Průsmyk bránili Sparťané pod vedením krále Leonida, kteří díky svým delším kopím a neobyčejné statečnosti drželi v šachu postupující řady Peršanů. Zhlédni rekonstrukci bitvy:The battle of Thermopylae 480 B.C. (300 Spartans) 1/2

12 BITVA U THERMOPYL Peršané byli pobíjeni, sráženi do moře i ušlapáváni
vlastními řadami. Možná by Sparťané (sami sobě říkali Lakedaimónští, proto také měli na svých štítech písmeno lambda) odolávali dlouho, kdyby nebyli zrazeni jistým Epialtem, který poradil Peršanům, jak se dostanou do soutěsky z druhé strany. Leonidás po této zprávě nechal stáhnout vojska na pomoc ohroženým Athénám a rozhodl se držet průsmyk co nejdéle pouze se třemi stovkami mužů. lambda Zhlédni rekonstrukci bitvy: The battle of Thermopylae 480 B.C. (300 Spartans) 2/2

13 BITVA U THERMOPYL Všichni Sparťané v průsmyku padli do posledního
muže. Už ve starověku stál na místě bojů památník, který měl kolemjdoucím připomínat hrdinství těch, co statečně bránili svou zemi. Herodotos ve svých Dějinách uvádí citát z náhrobku: „Poutníku, vzkaž Lakedaimónským, že tady mrtví ležíme, jak zákony kázaly nám.“ Po porážce u Thermopyl se rychle stáhly k jihu i řecké lodě, které se chystaly k obraně Athéňanů. Ti nečekali, až Peršané přitáhnou, a opustili město. Záchranu našli na blízkém ostrově Salamína. Následně byly Athény Peršany vypáleny. Král Xerxés se těšil na závěrečnou bitvu a nechal si přichystat na vyvýšeném místě svůj zlatý trůn, aby mohl důstojně sledovat průběh triumfálního vítězství Peršanů v námořní bitvě u Salamíny.

14 BITVA U SALAMÍNI Po prohrané bitvě u Thermopyl
zaujali Řekové pod vedením Themistokla nejvýhodnější pozici u ostrova Salamína k rozhodující námořní bitvě. Peršané měli 3x více lodí než Řekové. Ukázalo se však, že na počtu lodí nezáleží. Výhodou bylo, že řecké lodě byly menší a rychlejší, a proto byly v tak úzké úžině lépe ovladatelné. Řekové navíc velmi dobře znali nebezpečně členité okolní pobřeží plné zrádných útesů. Xerxes viděl ze svého trůnu zkázu perské flotily – lodě se za silného větru lámaly a tříštily o útesy, jiné se díky úžině do boje nemohly ani zapojit. Po zabití vrchního velitele nastal chaos a Peršané ustoupili.

15 4. PERSKÁ VÝPRAVA (479) Perská vojska, která se po bitvě
u Salamíny stáhla na sever, znovu zaútočila na Athény na jaře 479. Město bylo podruhé zničeno. Athéňané se zachránili útěkem na ostrov Salamínu. Řekové se sjednotili a připravili se k rozhodující bitvě u města Platají, které leželo na severozápad od Athén. V čele doposud největší nasazené řecké armády o síle 100 tisíc mužů stál synovec spartského krále Leonida – PAUSANIUS. Měl však čelit trojnásobné přesile Peršanů. perská kavalerie měla 40 tisíc mužů

16 BITVA U PLATAJÍ A MYKALÉ
Nepřátelská vojska proti sobě stála již 10 dní, kdy Řekům začala docházet pitná voda. Proto se rozhodli stáhnout k městu. Při jejich přesunu Peršané zaútočili. Sparťanům se podařilo držet Peršany na pravém křídle a umožnit vracejícím se vojákům zaujmout bojové postavení . Po zabití vrchního velitele perského vojska začal v jejich řadách opět chaos a Peršané se dali na ústup. Řekové tak zvítězili v jedné z největších starověkých bitev. Poslední rozhodující bitvy proběhly na ostrově Samos a na protějším poloostrově MYKALÉ v Malé Asii. Řekové vytlačili Peršany i ze svých měst v Malé Asii a byl uzavřen tzv. Kalliův mír (449) definitivním VÍTĚZSTVÍM ŘEKŮ.

17 Z internetových zdrojů zpracovala Mgr. Jana Říhová ZŠ Brno, Kamínky 5
Kontakt:


Stáhnout ppt "ŘECKO – PERSKÉ VÁLKY."

Podobné prezentace


Reklamy Google