Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz.

Prezentace na téma: "Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz."— Transkript prezentace:

1 Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0292 Číslo materiálu: VY_22_INOVACE_NEJ-GRAMATIKA-12 Tematický celek (sada): Německý jazyk - gramatika Téma (název) materiálu: Slovosled Předmět: Německý jazyk Ročník / Obor studia: 1. – 4. ročník / všechny obory studia Autor / datum vytvoření: Alena Šulgánová, 1.1. 2012 Anotace: Slovosled v německé větě oznamovací, tázací a záporné Metodický pokyn: Prezentace v powerpointu určena k promítaní na interaktivní tabuli

2 WORTFOLGE

3  v německé větě oznamovací stojí vždy sloveso na druhém místě - na prvním pak podmět, či jiný větný člen  pořádek slov ve větě oznamovací dělíme na: 1) PŘÍMÝ → podmět + časované sloveso + ostatní větné členy  např.: Ich schreibe den Brief. - Napíšu ten dopis. 2) NEPŘÍMÝ (podmět stojí za časovaným slovesem) → zdůrazněný větný člen + určité sloveso + podmět + ostatní členy  např.: Heute schrieb er einen Brief. - Dnes napsal dopis. - používá se, když chceme zdůraznit člen

4  slovosled ve větě tázací dělíme na: 1) otázky otevřené (doplňovací) - uvozují nejčastěji tázací zájmena was (co), wer (kdo), wann (kdy), wie (jak), warum (proč), wo (kde), woher (odkud), wohin (kam) → tázací zájmeno + sloveso + podmět + ostatní větné členy  např.: Was schrieb er heute? - Co dnes napsal? 2) otázky uzavřené (zjišťovací) - nepotřebují tázací zájmeno - zpravidla na ně získáváme odpověď ano/ne → určité sloveso + podmět + ostatní větné členy  např.: Schrieb er heute einen Brief? - Napsal dnes dopis?

5 1. nepřímá otázka se spojkou „ob“ (zda, jestli)  spojka „ob“ uvádí větu vedlejší, určité sloveso je proto na konci věty přímá otázka:  Arbeitet er jetzt bei Škoda? Pracuje teď ve Škodovce? X nepřímá otázka:  Sie fragt, ob er jetzt bei Škoda arbeitet.Ptá se, zda/jestli teď pracuje ve Škodovce.

6 2. nepřímá otázka s tázacím zájmenem  také nepřímá otázka s tázacím zájmenem má pořádek slov věty vedlejší s určitým slovesem na konci věty přímá otázka:  Wo arbeitet er jetzt? Kde nyní pracuje? X nepřímá otázka:  Sie weiß nicht, wo er jetzt arbeitet. Neví, kde nyní pracuje.

7 3. nepřímá otázka se zájmenným příslovcem tázacím  nepřímá otázka může být uvedena též zájmenným příslovcem tázacím přímá otázka:  Wofür interessiert er sich? O co se zajímá? X nepřímá otázka:  Sie möchte wissen, wofür er sich interessiert. Chtěla by vědět, o co se zajímá.

8  německá záporná věta se řídí obdobnými pravidly jako věta oznamovací, s tím, že po slovese následuje záporná částice nicht, případně kein (žádný) - věta pak může být uvozena samotným záporem nein - tyto větné členy se vzájemně nevylučují např.:  Nein, ich bin nicht hungrig. Ne, nemám hlad.  Nein, wir haben keine Zeit. Ne, nemáme čas.  Ihr seid nicht aus Polen. Vy nejste z Polska.

9  na prvním místě stojí vždy sloveso např.:  Schreib deinem Bruder einen Brief! Napiš tvému bratrovi dopis!

10 Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoli další využití podléhá autorskému zákonu. Česko – německý, německo – český slovník, Nakladatelství Olomouc, kolektiv autorů, vydáno v roce 1997, ISBN 80-7182-008-3