Vodní Savci Bobr evropský Hryzec vodní Norek americký Nutrie říční

Prezentace na téma: "Vodní Savci Bobr evropský Hryzec vodní Norek americký Nutrie říční"— Transkript prezentace:

1 Vodní Savci Bobr evropský Hryzec vodní Norek americký Nutrie říční
Ondatra pižmová Potkan obecný Rejsec vodní

2 Rejsek obecný Vydra říční

3 Bobr evropský

4 POPIS: VZHLED: největší evropský hlodavec se zploštělým ocasem VELIKOST: délka těla cm, ocas cm, hmotnost až 30 kg ZBARVENÍ: labský bobr má světle hnědou srst, běloruští a voroněžští jsou tmavě hnědí až černí ROZŠÍŘENÍ: Euroasie BIOLOGIE: POTRAVA: rostlinná, v létě ji tvoří mokřadní a bahenní rostliny, v zimě větvičky a kůra stromů STANOVIŠTĚ: obývá nížinné řeky s bohatými vrbinami, zarostlými tůněmi a slepými rameny ROZMNOŽOVÁNÍ: samice vrhá v květnu 2 – 5 mláďat vždy jednou za 2 roky VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Bobrovití mají jen 2 druhy, které se mezi sebou plodně kříží. U nás žije labský poddruh. Evropští bobři většinou žijí v norách v březích řek, pověstné bobří hrady stavějí jen zřídka. Byl pronásledován pro kvalitní kožešinu a tuk. V současné době je snaha o jeho reintrodukci.

5

6

7

8

9

10 Zpět na Obsah Hryzec Vodní

11 Hryzec vodní

12 POPIS: VZHLED: hlodavec, který tvarem těla připomíná velkého hraboše VELIKOST: délka těla 16,5 cm, ocas 9 cm, hmotnost 0,1 – 0,2 kg ZBARVENÍ: tmavohnědé, mláďata často celé černá ROZŠÍŘENÍ: stř. Evropa, malá Asie BIOLOGIE: POTRAVA: výlučně rostlinná – z 80% ji tvoří pobřežní a luční rostliny, z 20% kořeny a oddenky STANOVIŠTĚ: vyskytuje se na březích tekoucích i stojatých vod, na vlhkých místech v zahradách a sadech ROZMNOŽOVÁNÍ: od poloviny března do poloviny října až 4 vrhy po 5 – 6 mláďatech, která se po 4 týdnech osamostatňují VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Hryzci výborně plavou a potápějí se, jsou aktivní ve dne i v noci. Na březích hrabou nory, které mívají vchod často pod vodní hladinou. Teritorium si označují sekretem za žláz, které vyúsťují na bocích těla. Mláďata z prvních vrhů pohlavně dospívají v 6 – 8 týdnech, dožívají se 1,5 roku. Na podzim se stěhují do zahrad, kde působí značné škody na ovocných stromech.

13

14

15

16

17 Zpět na Obsah Norek americký

18 Norek americký

19 POPIS: VZHLED:  má dlouhé, štíhlé tělo s krátkými nohami, což mu umožňuje vlézt do nory za kořistí. VELIKOST: délka těla 45 cm, ocas 25 cm, hmotnost 5 – 1,58 kg ZBARVENÍ: různé ROZŠÍŘENÍ: Severní Amerika, Evropa BIOLOGIE: POTRAVA: bezobratlí, pak všechny skupiny obratlovců, vodní i suchozemští. STANOVIŠTĚ: Zdržuje se v bezprostřední blízkosti tekoucích nebo stojatých vod, kde loví většinu potravy. ROZMNOŽOVÁNÍ: od ledna do dubna po 4 – 7 mláďatech, která se po 14 týdnech osamostatňují VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: V Evropě bývá norek americký často chován v kožešinových farmách. Úniky zvířat z farem způsobily, že se norek americký usadil v Evropě. Norek americký je invazivní druh, který u nás nemá v přírodě konkurenty ani nepřátele. Likviduje různé živočichy i kriticky ohrožené užovky a raky.

20

21

22

23

24 Zpět na Obsah Nutrie říční

25 Nutrie říční

26 POPIS: VZHLED:  Má zavalité tělo s krátkým silným krkem, širokou hlavou a dlouhý, kuželovitý ocas pokrytý tmavými šupinami a řídce porostlý štětinovitými chlupy. VELIKOST: délka těla 70 cm, ocas 45 cm, hmotnost 6 – 12 kg ZBARVENÍ: na hřbetě šedohnědé až tmavohnědé, naspodu bývá světlejší a na špičce čenichu vyniká větší bílá skvrna. ROZŠÍŘENÍ: Jižní Amerika, Evropa, Rusko, Japonsko BIOLOGIE: POTRAVA: kořeny a byliny STANOVIŠTĚ: s hustou vegetací pokrytých březích potoků, jezer a řek či v zarůstajících bažinách. ROZMNOŽOVÁNÍ: po celý rok po 5 – 6 mláďatech, která se po 5 týdnech osamostatňují VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: V zajetí je nutrie chována pro maso nebo pro kožešinu. Maso nutrie je libové a lehce stravitelné, takže se hodí jako výživa pro nemocné.

27

28

29

30

31 Zpět na Obsah Ondatra pižmová

32 Ondatra pižmová

33 POPIS: VZHLED: statný hlodavec s ze stran zploštělým ocasem, který tvarem těla připomíná potkana VELIKOST: délka těla 30 – 30 cm, ocas 25 cm, hmotnost 1 – 1,5 kg ZBARVENÍ: rezavě hnědé, na zádech tmavší, na břiše světlejší ROZŠÍŘENÍ: S. Amerika, stř. Evropa, Rusko, severní Čína BIOLOGIE: POTRAVA: převážně býložravá – vyhledává orobinec a rákos, přiživuje se i vodními živočichy – zejména mlži STANOVIŠTĚ: vázána na vodu, žije na zarostlých březích vod ROZMNOŽOVÁNÍ: od března do srpna, samice rodí až 3x za sezónu po 28 dnech 6 – 7 mláďat, která opouštějí hnízdo za 4 týdny VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Samice pohlavně dospívají již po 4. měsíci, samci až po přezimování. Dožívají se průměrně 5 let. U nás je hojná. Rybníkářům může škodit hrabáním nor v hrázích. V rákosinách s plochým břehem si staví rodinné hnízdo, které může pojmout až 170 Kg rostlinného materiálu. Ondatra je aktivní na večer, pod vodou vydrží 10 minut. Patří mezi významná kožešinová zvířata – kožka neboli bizam.

34

35

36

37 Zpět na Obsah Potkan obecný

38 Potkan obecný

39 POPIS: VZHLED: Potkan je středně větší myšovitý hlodavec VELIKOST: délka těla 16 – 27 cm, ocas 20 cm, hmotnost 0,14 – 0,5 kg ZBARVENÍ: zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá ROZŠÍŘENÍ: S. Amerika, Evropa, Rusko, severní Čína, Asie BIOLOGIE: POTRAVA: bílkovinná strava, jinak sežere vše, co se mu nabídne STANOVIŠTĚ: doupě si budují většinou na zemi nebo nad ní, často si však pod podlahou vyhrabávají nory ROZMNOŽOVÁNÍ: několikrát do měsíce, v jednom vrhu mívá obvykle 4 až 7 mláďat, plně samostatná jsou po měsíci VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Potkan je všežravec, většina jídelníčku se skládá cca z 60–80 % z různých semen trav a obilovin či zeleniny, zbytek tvoří bílkoviny z ptačích vajec (konzumuje vejce domácích i vodních ptáků) nebo masa. Přirozenými nepřáteli potkanů jsou lasicovité šelmy.

40

41

42

43 Zpět na Obsah Rejsec vodní

44 Rejsec vodní

45 POPIS: VZHLED: je největší zástupce rodu rejsků VELIKOST: délka těla 7 – 10 cm, ocas cm, hmotnost 0,09 – 0,23 kg ZBARVENÍ: zbarvení těla je velmi různorodé, od hnědé do šedé až k černé na hřbetu. Břicho zpravidla světlejší ROZŠÍŘENÍ: Evropa, středomořské oblasti, Irsko BIOLOGIE: POTRAVA: měkkýši, vodní hmyz, dešťovky, žáby, malé ryby STANOVIŠTĚ: v břehu řeky či potoka si vyhrabe noru, na jejímž konci vyhloubí rozšířenou komorou, ve které spí. ROZMNOŽOVÁNÍ: od dubna do září, v průběhu roku má 2 až 3 vrhy se 4 až 8 mláďaty. VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Na spodní čelisti jsou žlázy produkující slabý jed, který má ochromující účinky na kořist. Pro člověka však není nebezpečný. Zdravý rejsek má natolik hustý a dobře promaštěný kožíšek, že je po opuštění vody zcela suchý.

46

47

48

49 Zpět na Obsah Rejsek obecný

50 Rejsek obecný

51 POPIS: VZHLED: Jeden z našich nejběžnějších drobných savců vůbec. Pro správné určení je důležité jeho celkově hnědé zbarvení srsti, přičemž na hřbetě bývá tmavší než vespod VELIKOST: délka těla 55 – 82 mm, ocas mm, hmotnost 5 – 12 gramů ZBARVENÍ: je svrchu tmavý, vespod světlý, u starých zvířat na konci holý ROZŠÍŘENÍ: vyskytuje se po celém území České republiky. Ze všech druhů rejsků je právě rejsek obecný nejhojnější. Evropa BIOLOGIE: POTRAVA: je typický hmyzožravec, tudíž se živí převážně hmyzem, ale i slimáky, pavouky, červy a mršinami obratlovců, výjimkou není ani kanibalismus. STANOVIŠTĚ: vlhká travnatá místa v lesích, lukách, mokřadech, zahradách, atp. Hnízdo z trávy staví v norách hlodavců i na povrchu. ROZMNOŽOVÁNÍ: od dubna do září. Březost trvá u samic dnů, po této době se rodí 5-7 mláďat. Toto se opakuje zpravidla 4x do roka. VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Za den musí rejsek zkonzumovat potravu o hmotnosti % svého těla, aby mohl vůbec přežít. K dosažení tohoto cíle musí rejsek žrát každé 2 – 3 hodiny.

52

53

54

55 Zpět na Obsah Vydra říční

56 Vydra říční

57 POPIS: VZHLED: vodní šelma s dlouhým tělem i ocasem a krátkýma nohama s plovacími blánami VELIKOST: délka těla cm, ocas cm, hmotnost 10 – 12 kg ZBARVENÍ: kávově hnědá, na spodině těla světlejší ROZŠÍŘENÍ: Evropa, Asie, s. Afrika BIOLOGIE: POTRAVA: živí se především rybami, ale také raky, vodními savci a ptáky, obojživelníky nebo mršinami STANOVIŠTĚ: je vázána na vodu, žije u čistých řek, potoků i rybníků ROZMNOŽOVÁNÍ: páří se v únoru až březnu, po 60 – 90 dnech samice rodí 2 – 4 mláďata, která opouštějí hnízdo za 6 – 8 měsíců VÝZNAM, ZAJÍMAVOSTI: Vydra je výborný plavec, pod vodou vydrží až 4 minuty, během kterých uplave až 400 m. Jsou samotářské, ale o mláďata se stará i sameček. Mláďata, která jsou velmi hravá pohlavně dospívají ve 2 letech. Dožívají se až 15 let. U nás patří mezi ohrožené a chráněné živočichy. Cílenou ochranou nejen vyder samotných, ale zvláště vhodných biotopů se daří jejich stavy opět zvyšovat.

58

59

60

61

62 Pro zajímavost

63 Přehled počtu predátorů a způsobených škod na rybách
v letech 1997 – 2005 Český rybářský svaz již od roku 1997 provádí průzkum výskytu vybraných druhů rybožravých predátorů na území České republiky. Ze získaných údajů je v každém roce zpracována studie. Výsledky průzkumu za sledované období jsou shrnuty v následující tabulce a pro názornost i v grafech. Nejvýznamnějším rybožravým predátorem u nás je bezpochyby kormorán velký. Kormorán velký je výhradně rybožravý druh, který v průměru spotřebuje 0,6 kg ryb denně. Podle své lovecké vyzrálosti jich na jednu ulovenou rybu 5 – 10 zraní, nálet hejna kormoránů na rybník vyvolává u ryb těžké stresy. Náhrada škod způsobených zvláště chráněnými živočichy je řešena v zákoně č. 115/2000 Sb., o náhradě škod způsobovaných zvláště chráněnými živočichy. Tento zákon má však principiální nedostatky, díky kterým řada subjektů odškodněna být ani nemůže.

64 rok vydra kormorán volavka norek škoda celkem v mil. Kč počet škoda v mil. Kč škoda v mil. Kč škoda v mil. Kč 1997 1 220 18 14 777 24,3 12 007 18,5 nehodnocen 60,8 1998 1 380 23,8 15 000 93,9 13 000 47 164,7 1999 1 100 48,2 15 930 70,9 18 200 45,5 3 100 4,7 169,3 2000 1 202 52,6 16 246 81,2 15 715 39,3 3 190 5 178,1 2001 1 250 112,7 21 520 154,3 17 162 42,9 4 360 15,9 325,8 2002 1 464 131,99 26 141 193,09 12 104 30,3 3 679 13,42 368,8 2003 1 164 52 880 402,08 11 673 29,18 1 788 6,53 569,78 2004 2005 2 227 200,78 63 921 651,78 13 348 33,37 2 766 10,096 896,03

65 Vývoj počtu predátorů v letech 1997 – 2005

66 Škody způsobené predátory v letech 1997 – 2005

67 Vytvořeno ve spolupráci:
Českým Rybářským Svazem Pro Rybářský kroužek MS ODRY vypracoval: David Žák