Vývoj a současné trendy ve fytocenologii a geobiocenologii

Prezentace na téma: "Vývoj a současné trendy ve fytocenologii a geobiocenologii"— Transkript prezentace:

1 Vývoj a současné trendy ve fytocenologii a geobiocenologii
2. Přednáška Vývoj a současné trendy ve fytocenologii a geobiocenologii

2 Použitá literatura: Moravec J. a kol. (2004): Fytocenologie. Academia, Praha. Str. 14–22, 93–110 Hendrych R. (1984): Fytogeografie. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Str. 10–13 Jeník J. (1970): Obecná geobotanika. Úvod do nauky o rostlinstvu. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Str. 13–17 webové zdroje

3 Počátky fytocenologie
Primitivní národy (užitkové rostliny, společenstva kolem sídel apod.) Neolitický zemědělec (cca 5000 let př. n. l.) Starověk učenci, lékaři, kořenáři Theofrastos z Efesu (373 až 288 př. n. l.) Popis asi 500 druhů rostlin ze Středomoří a Asie Dioskorides (1. stol. př. n. l.) autor termínu botanika

4 Rozmach Carl Linné (1707–1778) Alexander von Humboldt (1769–1859)
třídění rostlin, pojmenování (Species plantanorum, 1753) Alexander von Humboldt (1769–1859) měření teploty, tlaku vzduchu, vlhkosti v terénu mnoho cest po světě Charles Darwin (1809–1882) myšlenkový impuls

5 v 19. stol. rozmach dopravy, učenosti, filozofie
vznik fyziognomického směru (Griesbach, Drude, Aljechin) Rübel (1876–1960) – Rostlinná společenstva Země (1930) + Klimaticky podmíněné formační třídy Země Ellenberg + Mueller-Dombois (1967) – klasifikace formací pod patronátem UNESCO Rozvoj geografických oborů – Unger (1800–1870) – vliv půdy na vegetaci a také E. Purkyně (1831–1882) – geobotanika a bioklimatologie J. Micklitz – Jeseníky

6 Rozvoj fytocenologického směru ve Švýcarsku a Francii
Clements (1874–1945) – dynamika vegetace, klimax (1905) Výzkumné metody v ekologii Gams (1918) – pojem fytocenologie Schröter a Flahault – Třetí mezinárodní botanický kongres (1910) definice asociace: asociace je rostlinné společenstvo určitého floristického složení, jednotných stanovištních podmínek a jednotné fyziognomie Rozvoj fytocenologického směru ve Švýcarsku a Francii

7 Braun-Blanquet (1884–1980) studium v Curychu (herbář v Rübelově geobotanickém ústavu) Montpellier – Mezinárodní stanice pro středomořskou a Alpskou geobotaniku – SIGMA dominance druhů druhořadá 1928 – Rostlinná sociologie – impuls pro vznik mezinárodního fytocenologického směru snímkování vegetace (vegetační analýza) syntetické metody uspořádání fytocenologických snímků jednoduché metody půdních a klimatických šetření názvosloví syntaxonů hierarchické uspořádání vegetačních jednotek Obrovský vliv, šíření do celého světa (Tüxen, Soó, Schustler, Klika, Krajina, Mikyška, Zlatník a další)

8 H. Ellenberg (1913–1997) dominantní osobnost ve střední Evropě
využití fytocenologie v zemědělství a krajinné ekologii + skloubení s ekosystémovým výzkumem Přehled středoevropské vegetace (1963–1982)

9 Vývoj v severní Evropě charakter vegetace nevhodnost diagnostických druhů použití dominantních druhů šíření dále do Evropy Du Rietz (1895–1967) – četné metodologické příručky k curyšsko-montpellierskému systému Cajander (1879–1932) – lesní typy (plošné jednotky lesa s podobnými stanovištními vlastnostmi a stejnou produkcí dřeva)

10 Vývoj v Rusku důraz na ekosystémové pojetí – gradientové přechody
Vliv Dokučajeva (1846–1903) – zonálnost půd a vegetace, a dalších autorů srovnatelný s Braun-Blanquetem trvalý zájem o vegetační gradienty v souvislosti s gradienty prostředí V. N. Sukačev (1880–1967) – biogeocenologie, holistické pojetí přírody

11

12 Angloamerická škola Clements (1874–1945) – dynamika vegetace, klimax (monoklimaxová teorie) (1905) Výzkumné metody v ekologii organismální pojetí (vznik, růst, zrání, odumírání společenstva) Gleason individualistické pojetí – projevy společenstva = projevy jednotlivých organismů rozvoj matematického aparátu a populační ekologie Tansley (1871–1955) pojem ekosystém navazuje na Clementse polyklimax

13 Vývoj v Československu
K. Domin (1882–1953) vlastní odhadovací stupnice pokryvnosti J. Podpěra (1878–1954) Schustler, Klika, Mikyška, Krajina, Zlatník, Deyl

14 Alois Zlatník (1902–1979) zakladatel geobiocenologie průzkum pralesů
ochrana přírody

15 Současnost Neuhäusl, Neuhäuslová, Moravec, Rybníčkovi, Sádlo, Hédl... (Botanický ústav akademie věd) Jeník... (Karlova univerzita) Chytrý, Tichý, Roleček, Zelený... (Masarykova univerzita)

16 Česká národní fytocenologická databáze
Vznik v roce 1996 První snímek prof. Zlatníka!! Snímky z let 1922–2006 100 170 snímků (září 2012) z celé ČR

17 Česká národní fytocenologická databáze

18 Juice

19 IAVS – International Association for Vegetation Science

20 Světové databáze Název databáze Počet snímků
Dutch National Vegetation Database 600000 Forest Inventory and Analysis Database of the United States of America (FIA) 538428 SOPHY 212244 Iberian and Macaronesian Vegetation Information System (SIVIM) 155000 German Vegetation Reference Database (GVRD) 111928 Czech National Phytosociological Database 99586 New Zealand National Vegetation Databank 94000 Australian Ecological Knowledge and Observation System (AEKOS) 92591 Polish Vegetation Database 61134 VegMV 53842 Slovak Vegetation Database 51581 Vegetation Database of Great Britain: Countryside Survey 49165 National Vegetation Database of South Africa 47466 Austrian Vegetation Database 42000 Phytosociological Relevé Database of Japan (PRDB) 39287 The Nordic Vegetation Database 37645 UK National Vegetation Classification Database 35000 FLOTROP 34533 Database of Czech Forest Classification System 32387