Předmět: Mezinárodní vztahy Téma: Polsko v roce 1956 Vypracovala: Kateřina Strnadová Vypracovala: Kateřina Strnadová OV/ZE OV/ZE 7. 10. 2007 7. 10. 2007.

Prezentace na téma: "Předmět: Mezinárodní vztahy Téma: Polsko v roce 1956 Vypracovala: Kateřina Strnadová Vypracovala: Kateřina Strnadová OV/ZE OV/ZE 7. 10. 2007 7. 10. 2007."— Transkript prezentace:

1 Předmět: Mezinárodní vztahy Téma: Polsko v roce 1956 Vypracovala: Kateřina Strnadová Vypracovala: Kateřina Strnadová OV/ZE OV/ZE 7. 10. 2007 7. 10. 2007

2 Polsko  stát ve východní části střední Evropy  rozloha 312 685 km 2  na západě sousedí s Německem, na východě s Ruskem, Litvou, Běloruskem a Ukrajinou, na jihu s Českou republikou a Slovenskou republikou  je členem OSN (1945), OECD (1996), NATO (1999), EU od 1. 5. 2004

3 Polsko v roce 1956  ve dnech 14. až 20. února 1956 se konal 20. sjezd KSSS, kde vystoupil N. Chruščov s tajným projevem, ve kterém kritizoval Stalina a způsob jeho vlády  projev s názvem "O kultu osobnosti a jeho následcích" byl přednesen bez novinářů, ale za účastí zahraničních delegací  přesto, že přesné znění projevu zůstalo tajné, samotný fakt, že tyranie stalinismu byla kritizována, probudil naděje utiskovaných v celém socialistickém táboru  kritika stalinismu měla takřka okamžitý vliv na situaci v Polsku  z vězení bylo díky amnestii propuštěno na 30 000 politických vězňů, např. komunista W. Gomulka (ve vězení od roku 1948 za kritiku Stalinova rozkolu s Jugoslávií) a polský kardinál Wyszinski (ve vězení od roku 1953 za protest proti zatýkání církevních hodnostářů)

4 červen 1956 v Poznani  požadavky dělníků na zvýšení mezd vyústily v rozsáhlé masové demonstrace, jejichž účastníci zaútočili na stranické a státní úřady ve městě  k hospodářským požadavkům se přidaly i další, např. odchod sovětských vojsk ze země  státní moc proti vzbouřencům nasadila speciální policejní jednotky  výsledkem brutálního zásahu bylo několik desítek mrtvých demonstrantů a stovky zraněných

5 památný čtvrtek 28. červen 1956  tohoto dne protestující obsadili ústředí tajné policie a radnici  zapálili vězení a zaútočili na budovu výboru Polské dělnické strany  povolané jednotky polské armády začaly přímo před očima zahraničních návštěvníků střílet do demonstrantů  demonstrace v Poznani byla potlačena, nepokoje v Polsku však pokračovaly  28. červen 1956 se v polských dějinách stal známý jako tzv. „Černý čtvrtek"

6 Protestující obsadili ústředí tajné policie a radnici, zapálili vězení zaútočili na budovu výboru strany

7 19. říjen 1956  W. Gomulka, čerstvě zvolený do čela strany, oznámil různé změny ve vnitřní politice  konec násilné kolektivizace, zmírnění cenzury, uvolnění církevní činnosti a také novou polskou samostatnost  prohlášení však nebylo předem "konzultováno" s Moskvou  N. Chruščov v reakci na ně nařídil sovětským tankům obklíčit Varšavu a sovětskému námořnictvu postavit se podél polského pobřeží  s tanky za zády poté ihned odjel do Varšavy vyjednávat s Gomulkou, za kterým stál polský lid, odhodlaný k odporu  výsledkem těchto jednání bylo jisté uvolnění, zároveň však setrvání Polska ve Varšavské smlouvě a tak Poláci vyšli do ulic demonstrovat proti sovětským jednotkám

8 21. říjen 1956  v tento den bylo oznámeno kompromisní řešení  Polsko může jít "svou cestou„, za podmínky, že zůstane poslušným členem Varšavské smlouvy a vedoucí úloha strany nebude ohrožena  Rusko bylo po staletí nepřítelem a okupantem Polska a tak lidé s dalším podřízením se Sovětskému svazu nesouhlasili

9 24. říjen 1956  demonstranté zaútočili na velitelství Varšavské smlouvy v Legnici, ale policie je rozehnala slzným plynem  podobně se demonstrovalo i v Bialystoku a v Gdaňsku  Gomulka byl povolán "na kobereček" do Moskvy, ale cestu odložil a vydal provolání k lidu v němž vysvětlil pozice Polska a SSSR a vyzval k uklidnění  také August Zaleski, prezident polské exilové vlády v Londýně, vydal prohlášení vyzývající ke klidu

10 18. listopad 1956  Gomulkovo jednání v Moskvě skončilo vydáním společného komuniké jímž bylo Polsku povoleno jít k socialismu vlastní cestou - dostali určité ekonomické úlevy a také slib, že pohyb sovětských jednotek v Polsku se bude dít jen s polským souhlasem  vedoucí úloha strany a členství Polska ve Varšavské smlouvě zůstaly nedotčeny

11 17. prosinec 1956  po dvoutýdenním jednání ve Varšavě byla podepsána sovětsko-polská dohoda  teprve tehdy dostaly sovětské jednotky rozkaz stáhnout se zpět do kasáren  Polská krize 1956 skončila

12 Použité zdroje  JŮZLOVÁ, J. a kol. Universum encyklopedie pro 21 století. Praha: Euromedia Group, 2006. 616 s. ISBN 80-242-1755-4  Oxfordský slovník světových dějin. Praha: Academia, 2005. 679 s. ISBN 80-200-1054-8  VESELÝ, Z. Dějiny mezinárodních vztahů. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 606 s. ISBN 978-80-7380-018-5  Totalita [online]. c1999-2007 [2007-10-7]. Dostupné z WWW:.