Etnografie a národnostní politika ČLR

Prezentace na téma: "Etnografie a národnostní politika ČLR"— Transkript prezentace:

1 Etnografie a národnostní politika ČLR
Etnografický přehled Číny II.

2 Etnické skupiny Číny II. Západ
Turkické Ujguři (维吾尔族 : Wéiwúěr zú) Uzbeci (乌孜别克族 : Wūzībiékè zú) Kazaši (哈萨克族 : Hāsàkè zú) Kyrgyzové (柯尔克孜族 : Kēěrkèzī zú) Tataři (塔塔尔族 : Tǎtǎěr zú) Salarové (撒拉族 : Sǎlá zú) Yugurové (裕固族 : Yùgù zú) Tibeto-barmské Tibeťané (藏族 : Zàng zú) Luobaové/Lhobové (珞巴族 : Luòbā zú) Menbaové/Mönpové (门巴族 : Ménbā zú) Baiové (白族 : Bái zú) Tujiaové (土家族 : Tǔjiā zú) Pumiové (普米族 : Pǔmǐ zú) Qiangové (羌族 : Qiāng zú) Achangové (阿昌族 : Āchāng zú) Yiové (彝族 : Yí zú) Lisuové (傈僳族 : Lìsù zú) Lahuové (拉祜族 : Lāhù zú) Haniové (哈尼族 : Hāní zú) Jinuové (基诺族 : Jīnuò zú) Naxiové (纳西族 : Nàxī zú) Jingpové (景颇族 : Jǐngpō zú) Derungové/Drungové (独龙族 : Dúlóng zú) Nuové (怒族 : Nù zú)

3 mapa

4 Ujguři 维吾尔族 Wéiwúěr zú V ČLR 8 400 000 (sčítání z roku 2000)
Xinjiang (Ujgurská AO, Tarimská pánev), Hunan (Taoyuan), Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán Nejasná etnogeneze i etymologie Původní čínské termíny Huí Hé 回紇 Huí Hú 回鶻, západní termíny Sart, Turkit, nebo dle obývaných oáz Termín Ujgur konstrukt sovětských badatelů z 19. století odkazuje na Ujgurský chanát ( ) označuje všechny usazené turkické muslimy v Xinjiangu Sunnitští muslimové, zemědělci a řemeslníci

5 Xinjiang 新疆

6

7 Kazaši 哈萨克族 Hāsàkè zú V ČLR 1,5 milionu, v Kazachstánu cca 10 miliónů
Dnes v autonomní prefektuře Yili a třech kazašských autonomních okresech (Akesai, Balikun a Mulei) Exodus Kazachů do Qinghaie a následný masakr Kazachů Huii v roce 1950 Kočovní pastevci (ovce, kozy), sokolníci Sunnitský islám + šamanismus Mluví vlastním jazykem, velká část neovládá čínštinu

8

9

10

11 Další turkická etnika SZ Číny
Muslimové: kočovníci Kyrgyzové – Xinjiang, 190 tisíc obchodníci a řemeslníci Uzbeci - Xinjiang, 10 tisíc Tataři – Xinjiang, 3,5 tisíce zemědělci Salarové - Qinghai/Gansu, v blízkosti Huanghe tisíc Buddhisté: Yugurové – Gansu, 14 tisíc „žlutí Ujguři“, vyznávají tibetský buddhismus blízcí historickým Ujgurům, chatelé dobytka

12 Tibeťané 藏族 Zàng zú 5,7 miliónů na světě (ČLR 5,4mil., Nepál 100tis., Indie 100tis.) Tibetská AO, Qinghai, Sichuan, Gansu, Yunnan Komplexní kultura s dlouhou historií (7. století) Další etnické (historické, regionální, jazykové, kulturní) dělení: Amdo, Kham, Ü-Cang (Ngari, Ü, Cang) Klíčová role náboženství z hlediska etnické identity tibetský buddhismus (dělení do sekt/škol) Gelugpa, Karma Kagju, Sakjapa, Ňigmapa bön

13

14 Khampové

15 Další tibeto-barmská etnika: Yi, Tujia, Bai, Hani, Lisu

16 Yiové 彝族 Yí zú v ČLR 8,7 miliónů (Sichuan, Yunnan, Guizhou, Guangxi)
žijí i v Thajsku a ve Vietnamu vlastní písemný systém dříve praktikovali otrokářský systém

17 Tujiaové 土家族 Tǔjiā zú Cca 8 milionů (Hunan, Hubei, Guizhou)
Pohoří Wuling 武陵山 土家 Tǔjiā x 客家 Kèjiā Určité prvky totemismu Písňový a taneční folklór

18 Baiové 白族 Bái zú Cca 2 miliony (Yunnan - Dali)
Centrum kolem jezera Erhu, království Nanzho a Dali ( ) Většinově buddhisté, animisté, část tvoří muslimové - 回白

19 Haniové 哈尼族 Hāní zú Cca 1.6 milionu (jižní Yunnan, také Vietnam)
Obývají horské oblasti, obdělávají terasovitá pole Vlastní náboženství a theravádový buddhismus

20 Lisuové 傈僳族 Lìsù zú V ČLR cca 700 tisíc (Yunnan, Sichuan a také Barma, Thajsko, Indie - Arunachal Pradesh) V údolích řek Nujiang, Jinsha, Lacang