Model křivek IS-LM.

Prezentace na téma: "Model křivek IS-LM."— Transkript prezentace:

1 Model křivek IS-LM

2 Charakteristika modelu
Rozdíl oproti modelu s přímkou 45 stupňů: investice už nejsou nezávislé, tj. nejsou autonomní, rozšíření o nabídku a poptávku po penězích – vedle trhu statků zavádíme trh peněz. Předpoklady: - krátké období, - fixní ceny a mzdy, - nevyužité zdroje (pouze poptávkové omezení) – pokud je AD vyšší než Y, firmy mohou zvyšovat produkci. Tj. jsme pod úrovní potenciálního produktu Y*. - M/P (množství peněz v oběhu) pod kontrolou centrální banky, tj. centrální banka stanovuje nabídku peněz. - Úroková sazba je proměnlivá. - Zatím bez zahraničních vztahů. Pro krátké období vcelku přijatelné předpoklady.

3 Křivka IS (Investment-Saving)
Zobrazuje rovnováhu na trhu statků. Je odvozena z modelu s přímkou pod úhlem 45 stupňů. Opouštíme předpoklad, že IP jsou nezávislé. Ze všech možných závislostí IP vybíráme závislost na úrokové míře (i): s růstem i IP klesají, s poklesem i IP rostou. Danou závislost lze lineárně vyjádřit: IP = Ia –b*i, kde: Ia = výše IP při nulové i, b = koeficient citlivosti IP na změnu i V praxi dané závislosti nejsou lineární!! Velikost i ovlivňuje také C. V modelu s přímkou pod úhlem 45 stupňů: změna i vede k posunu AD, růst i – posun dolů, pokles i – posun nahoru Posun znamená nový rovnovážný bod Y0, pro který platí Y = AD, tj. bod, kde se AD protíná s přímkou pod úhlem 45 stupňů. Lze potom sestrojit novou křivku, kde na svislé ose i a na vodorovné ose rovnovážné body Y0 pro jednotlivé hodnoty i. Jedná se o křivku IS. Tato křivka tedy stále zobrazuje všechny situace, kdy Y = AD, a to při různých úrokových mírách, tj. znázorňuje všechny kombinace Y a i, pro které platí: Y = AD. Tato křivka zobrazuje rovnováhu na trhu statků. Grafické odvození: viz následující snímek.

4 Odvození křivky IS graficky

5 Křivka IS - matematicky
Křivka IS: rovnováha na trhu statků Y = AD, přičemž AD = C+ IP +G Dosazujeme za C (respektive YD a TA), Autonomní výdaje A jsou rovny: Ca+c*TR-c*GBS-c*TAa-+Ia+G Předpokládáme uzavřenou ekonomiku (tj. bez NX). AD = A – b*i + c*Y – c*t*Y Y = c*Y- c*t*Y+ A-b*i Y = (1/(1-c*(1-t))*(A-b*i) Spočítejte si sami . Pokud si výraz 1/(1-c*(1-t)), tj. výdajový multiplikátor označíme jako α, lze psát podmínku rovnováhy: Y = α*(A-b*i). Tato rovnice je rovnicí křivky IS.

6 Body mimo křivku IS Křivka IS: rovnováha na trhu statků
Body pod křivkou IS lze označit písmeny EDG (excess demand of goods = přebytečná poptávka po zboží), protože vyjadřují přebytečnou poptávku po zboží: v bodech pod křivkou IS je stejná úroveň důchodu (tj. HDP) jako na křivce IS, v bodech pod křivkou je ale nižší úroková míra. Tato nižší úroková míra vede k vyšším investicím a tím tedy k přebytečné agregátní poptávce. Body nad křivkou IS lze označit písmeny ESG (excess suply of goods = přebytečná nabídka zboží) protože označují přebytečnou nabídku zboží: v bodech nad křivkou IS je totiž stejná úroveň důchodu jako na křivce IS, v bodech nad křivkou je ale vyšší úroková míra. Tato vyšší úroková míra vede k nižším investicím a tím tedy k nedostatečné agregátní poptávce.

7 Body mimo křivku IS

8 Posun křivky IS Křivka IS se posouvá, pokud se mění některý z autonomních výdajů Velikost posunu je dána výší výdajového multiplikátoru Směr posunu záleží na tom, který z autonomních výdajů se mění a kam: Ca, Ia, G, TR, X – růst: posun křivky IS doprava nahoru (severovýchodně), pokles: posun křivky IS doleva dolů (jihozápadně) TAa, Ma, GBS - růst: posun křivky IS doleva dolů, pokles: posun křivky IS doprava nahoru.

9 Posun IS Při růstu A o ΔA (tj. z A1 do A2) roste v modelu s přímkou pod úhlem 45 stupňů rovnovážná hodnota Y (z Y1 do Y2). Tento růst nastává pro jakoukoliv i (rovnovážnou úrokovou míru). Křivka IS se tudíž musí posunout z původních rovnovážných hodnot Y při jednotlivých úrokových mírách, do nových rovnovážných hodnot Y při daných (stejných) úrokových mírách.

10 Sklon křivky IS Sklon křivky IS je ovlivněn řadou faktorů.
Zde se zaměříme jen na koeficient b (IP = Ia – bi) Platí: je-li b vysoké číslo, je křivka IS plochá. Je-li b nízké číslo, je křivka IS strmá. Teoreticky může být b = 0 (v praxi to nenastává, investice vždy alespoň trochu negativně závisí na úrokové míře), potom je křivka IS svislá na úrovni Y, kterému odpovídá hodnota Ia. Další snímek: vlevo je hodnota koeficientu b malá, vpravo velká.

11 Sklon křivky IS – koeficient b

12 Křivka LM (liquidity – money)
Zobrazuje rovnováhu na trhu peněz. Trh statků není jediným trhem, pokud je rovnováha na trhu statků, může být jinde nerovnováha. Úroková míra rovněž ovlivňuje trh peněz – mění-li se i, tak může docházet k nerovnováze na trhu peněz.

13 Nabídka peněz určena centrální bankou (CB), ta rozhoduje autonomně, určuje množství peněz nezávisle na úrokové míře, nabídka peněz se značí: M/P, kde M = nominální množství peněz, P = cenová hladina, M/P = reálná nabídka peněz. Křivka nabídky peněz je svislá – CB kontroluje nabídku bez ohledu na úrokovou míru.

14 Poptávka po penězích Poptávka po penězích: - závisí na Y: čím větší Y, tím více peněz potřebujeme - závisí na i: čím větší i: tím méně peněz chceme držet, držba je pro nás nevýhodná V případě lineární závislostí lze poptávku po penězích vyjádřit: L = k*Y - h*i L = (reálná) poptávka po penězích, k = koeficient závislosti poptávky po penězích na Y, h = koeficient závislosti poptávky po penězích na i. V praxi dané závislosti nejsou lineární a závislost na více faktorech.

15 Druhy poptávky po penězích
Druhy poptávky po penězích (L): transakční (závislost na Y): čím vyšší Y, tím vyšší L (potřebujeme více peněz, abychom si ty statky koupili) spekulační (závislost na i): čím vyšší i, tím nižší L (když držíme L, přicházíme o i) opatrnostní: není tak významná, v rovnici s ní neuvažujeme. Obecně: je dobré mít peníze na krytí problémů.

16 Rovnováha na trhu peněz
Rovnováha na trhu peněz nastává v bodě, kde se protíná křivka nabídky peněz s křivkou poptávky po penězích. V daném bodě je rovnovážná i. L = reálná poptávka: pokud je inflace, poptáváme více peněz – neplatí pro pádivou inflaci a hyperinflaci, při těchto inflacích se snažíme peněz zbavit.

17 Trh peněz a finančních aktiv
Poptávka po penězích (poptávka po reálných peněžních zůstatcích) = L + DOFA, kde DOFA je poptávka po ostatních finančních aktivech (přinášejí úrok – např. cenné papíry). Zvýšením úrokové míry klesne L (peníze nepřinášející úrok) a vzroste DOFA (peníze přinášející úrok) a naopak Peněžní nabídka = M/P + SOFA kde M/P - reálná peněžní zásoba, SOFA - nabídka ostatních finančních aktiv. Pokud je rovnováha na trhu peněz, je i rovnováha na trhu finančních aktiv: L + DOFA = M/P + SOFA (L – M/P) + (DOFA – SOFA) = 0 Když bude na trhu peněz nerovnováha (větší poptávka po penězích než nabídka), tak na trhu ostatních finančních aktiv to musí být naopak (větší nabídka finančních aktiv než poptávka).

18 Souvislost IS a trhu peněz
Z IS by se mohlo zdát: chceme-li zvýšit rovnovážnou hodnotu Y, stačí snižovat i. Pokud se však nic neděje s nabídkou peněz, pokles i vede k vyšší poptávce po penězích než je nabídka peněz. V takovém případě subjekty prodávají aktiva (např. dluhopisy), aby získaly peníze. To vede k poklesu ceny aktiv a růstu i. V IS potom klesá IP. Obr. Zobrazuje situaci, kdy je na trhu peněz úroková míra nižší než rovnovážná (r = i).

19 Trh peněz – změna Y a odvození LM
Změna Y vede k posunu L –růst Y: posun L doprava nahoru, - pokles Y: posun L doleva dolů. Daný posun vede ke změně rovnovážné úrokové míry (za předpokladu, že se nic neděje s M/P). Lze potom sestrojit novou křivku, kde na svislé ose bude (rovnovážná) úroková míra a na vodorovné ose Y – daným hodnotám Y bude odpovídat rovnovážná úroková míra, tj. míra, při které je M/P a L v rovnováze. Křivka LM tedy zobrazuje všechny kombinace i a Y, pro které platí, že nabídka a poptávka po penězích jsou v rovnováze. Křivka LM je tedy rovnováhou na trhu peněz. Grafické odvození – viz následující snímek.

20 Odvození křivky LM

21 Křivka LM - matematicky
Rovnováha na trhu peněz: M/P = L, přičemž L = k*Y-h*i M/P = k*Y - h*i i = (1/h)*(k*Y-M/P) Tato rovnice je rovnicí křivky LM.

22 Body mimo křivku LM Body nad křivkou LM můžeme označit písmeny ESM (excess supply of money = přebytečná nabídka peněz): V bodech nad křivkou LM je stejná úroková míra jako na křivce, úroveň výstupu (Y) je v bodech nad křivkou LM ale nižší. Nižší úroveň výstupu znamená nižší poptávku po penězích než je nabídka peněz a tedy přebytečnou nabídku peněz. Body pod křivkou LM můžeme označit písmeny EDM (excess demand of money = přebytečná poptávka po penězích): V bodech pod křivkou LM je stejná úroková míra jako na křivce, úroveň výstupu (Y) je v bodech pod křivkou LM ale vyšší. Vyšší úroveň výstupu znamená vyšší poptávku po penězích než je nabídka peněz a tedy přebytečnou poptávku po penězích.

23 Body mimo křivku LM

24 Posuny křivky LM Křivka LM se posouvá, pokud se mění M/P – zvýšení M/P: posun křivky LM doprava dolů (jihovýchodně), pokles M/P: posun křivky LM doleva nahoru (severozápadně). Zvýšení M/P vede totiž k poklesu (rovnovážné) i pro jakoukoliv úroveň Y. Pro pokles M/P opačně.

25 Sklon křivky LM

26 Sklon křivky LM, koeficient k

27 Sklon křivky LM, koeficient h

28 Rovnováha IS a LM Bod, kde se dané křivky protínají. V tomto bodě je v rovnováze jak trh statků, tak trh peněz. Existuje právě jedna hodnota Y a i, kdy jsou oba trhy v rovnováze (pro dané množství M/P) – makro rovnováha je možná.

29 Nerovnováha v modelu IS-LM
Viz předcházející snímek: 1 = EDG (přebytečná poptávka po statcích) a ESM (přebytečná nabídka peněz): přebytečná poptávka po statcích vede k tomu, že firmy rozšiřují produkci, Y roste. Růst Y zároveň zvyšuje poptávku po penězích. 2 = ESG (přebytečná nabídka statků) a ESM: přebytečná nabídka statků vede k omezování produkce a poklesu Y. Přebytečná nabídka peněz vede k investicím do aktiv (např. akcií a dluhopisů) a poklesu úrokové míry, pokles i potom zvyšuje poptávku po statcích. 3 = ESG a EDM (přebytečná poptávka po penězích): přebytečná nabídka statků vede k omezování produkce a poklesu Y. Pokles Y snižuje poptávku po penězích. 4 = EDG a EDM: přebytečná poptávka po statcích vede k růstu produkce. Zároveň však přebytečná poptávka po penězích vede k prodeji aktiv (např. akcií a dluhopisů) a k růstu i. Tento růst i omezuje poptávku po statcích.

30 Rovnováha v modelu IS,LM - matematicky
Rovnice IS: Y = α*(A-b*i). Rovnice LM: i = (1/h)*(k*Y-M/P) Výraz (1/h)*(k*Y-M/P) z rovnice LM dosadíme za i do rovnice IS. Úpravami (viz Mach: Makroekonomie, s. 66) dostaneme rovnovážný produkt : Y = α/(1+ α*b*k/h)*A + α/(1+ α*b*k/h)*(b/h)*(M/P). Pokud takto spočítáme Y (rovnovážný produkt), můžeme dosazením takto spočítaného Y do rovnice LM spočítat rovnovážnou i. Výraz: α/(1+ α*b*k/h) = γ (gama) je koeficient (multiplikátor) fiskální politiky: udává o kolik se změní Y, pokud se změní A. Výraz: α/(1+ α*b*k/h)*(b/h) = γ*(b/h) = β (beta) je koeficient (multiplikátor) monetární politiky: udává o kolik se změní Y, pokud se změní M/P. Rovnováhu lze po dosazení psát ve tvaru Y = γ*A + β*(M/P)

31 Rovnováha v modelu IS, LM - matematicky
Příklad: máme zadáno: C = ,7YD, I = 500 – 20 i, TR = 100, t = 0,4, G = 400, M/P = 800, L = 0,4Y – 60 i Ze zadání plyne: c = 0,7, Ca = 300, Ia = 500, b = 20, k = 0,4, h = 60 Spočítám si α = 1/((1-c(1-t)). Vzoreček mám v testu k dispozici. Spočítám si A = Ca + Ia + G + cTR = ,7*100 Pro rovnovážný Y platí: Y = α/(1+ α*b*k/h)*A + α/(1+ α*b*k/h)*(b/h)*(M/P). Vzoreček v testu máme k dispozici. Dosazením vypočtu. Vypočtenou hodnotu Y dosadím do vzorce LM: i = (1/h)*(k*Y-M/P) a dostanu rovnovážnou úrokovou míru.

32 Rovnováha v modelu IS LM matematicky
Jak změna A, respektive M/P změní rovnovážný Y. Pokud se o něco změní A (jeho) součást (např. G) nebo M/P, vynásobím A koeficientem γ, respektive M/P koeficientem β a dostanu o kolik se změní rovnovážný Y. Novou výslednou hodnotu Y (původní + změna) dosadím do rovnice LM a vypočtu novou rovnovážnou i.

33 K čemu je to dobré Vytěsňovací efekt Speciální tvary LM Model objasňuje možnosti fiskální a monetární politiky

34 Vytěsňovací efekt Podstata vytěsňovacího efektu: - růst A (např. G) vede k růstu Y (posun IS doprava). Zároveň ale roste poptávka po penězích (posun L doprava). Pokud se nezvýší nabídka peněz (M/P), nutně vzroste i. Růst i vede k poklesu investičních výdajů (I) a tedy k poklesu Y. Model IS-LM předpokládá, že růst Y způsobený růstem A (např. G) je větší než pokles Y způsobený růstem i a poklesem I. Velikost vytěsňovacího efektu matematicky: (výdajový multiplikátor mínus multiplikátor fiskální politiky)*Δ A. (Δ = znak pro změnu), v symbolech = (α - µ) * Δ A Vytěsňovací efekt tedy říká, že růst Y v důsledku růstu vládních výdajů není zadarmo – je doprovázen poklesem I (a pravděpodobně i C).

35 Vytěsňovací efekt – graficky

36 Specifické tvary LM – klasický případ
Poptávka po penězích není vůbec závislá na i (koeficient h je roven 0). M/P je dáno. L závisí pouze na Y. Má-li být trh peněz v rovnováze, tak Y musí být na takové úrovni, aby platilo M/P = L. Úroková míra (i) L vůbec neovlivňuje, L je v případě rovnováhy na trhu peněz svislá a to právě na úrovni Y, pro kterou platí M/P = L. LM je též svislá a to rovněž na úrovni Y, pro kterou platí M/P = L. Pokud je LM svislá, potom je neúčinná fiskální politika – zvýšení G (TR) nebo snížení daní sice vede k posunu IS doprava nahoru, roste ale pouze rovnovážná úroková míra a neroste rovnovážný produkt

37 LM v klasickém případě

38 Specifické tvary LM – klasický případ, teorie
Klasický příklad vychází z teorie neutrality peněz: Zvýšení M vede jen k růstu cenové hladiny, potom na trhu peněz dochází k dvěma protichůdným jevům. - růst M sice snižuje úrokovou míru, růst P ale úrokovou míru zvyšuje (vyšší úroková míra kryje vyšší P, tedy vyšší inflaci) Dlouhodobě je tak (reálná) úroková míra stálá, poptávka po penězích nezávisí na i.

39 Specifické tvary LM – klasický případ
Růst M vede k posunu LM doprava dolů a poklesu úrokové míry. Zároveň však roste cenová hladina, což posouvá LM zpět doleva nahoru a úroková míra roste – vyšší nominální úroková míra odpovídá vyšší úrovni inflace. Dlouhodobá křivka LM (LRLM) je svislá. Dlouhodobá reálná úroková míra je stálá. Reálná úroková míra (r) = nominální úroková míra (i) mínus míra inflace (π)

40 Klasický příklad v praxi
Poptávka po penězích nemusí být příliš závislá na i, koeficient h v takovém případě bude nějaké malé číslo a křivka LM bude strmá. Důvod malé závislosti: dnes lze k transakčním a dalším účelům (tedy jako peníze) snadno použít i aktiva typu termínovaný vklad, spořící účet, fondy peněžního trhu. Čili subjekty nemusí mít peníze na hotovosti pro transakční účely. Změna i potom nevede k tak velkým přesunům mezi penězi v úzkém smyslu (hotovost, na běžných účtech apod.) a dalšími aktivy. Poptávka po penězích je tak stálá a příliš nezávisí na i. Je-li LM strmá, není fiskální expanze příliš účinná – vede k malé změně Y (viz obr.)

41 Strmá LM a účinnost fiskální politiky
Pokud je křivka LM strmá, tak fiskální expanze sice posouvá křivku IS doprava nahoru, rovnovážný produkt se však mění jen málo.

42 Specifické tvary LM – past likvidity
Teoreticky: Poptávka po penězích je absolutně (nekonečně) závislá na i, koeficient h je roven nekonečnu, tj. i malá změna i vede k velké změně poptávky po penězích. LM je potom vodorovná. V takovém případě je fiskální politika vysoce účinná, monetární politika je naopak neúčinná. Pro účely zápočtového testu: h = nekonečnu, LM je vodorovná na nízkých úrovních úrokové míry (blízkých 0).

43 Specifické tvary křivky LM – past likvidity
Prakticky: Pokud je úroková míra velmi nízká (v zásadě rovna 0), potom je poptávka po penězích (L) nekonečně elastická Subjektům je totiž jedno, zda-li drží peníze nebo nějaká aktiva (tato aktiva jim nepřináší žádný výnos) Graficky: od bodu A (od chvíle kdy i = 0) je křivka poptávky po penězích vodorovná (a totožná s osou M/P)

44 Specifické tvary křivky LM – past likvidity
Prakticky: Předpokládejme, že máme několik křivek poptávky po penězích (L1, L2, L3). Každá je pro jinou úroveň HDP (Y1, Y2, Y3), přičemž platí Y1 < Y2 < Y3 Každá z těchto křivek je od okamžiku, kdy i = 0 nekonečně elastická, vodorovná a totožná s vodorovnou osou. Předpokládejme, že množství peněz je M0/P. Pokud je poptávka po penězích nízká (poptávka L1), protože je HDP (Y1) příliš nízký, tak rovnováha na trhu peněz (kde se L1 a M0/P protnou), nastává při nulové úrokové míře. Další zvýšení množství peněz v oběhu (posun křivky M/P vpravo od úrovně M0/P), ale potom nic neřeší – úroková míra bude stále nulová a HDP nevzroste. Pro všechny úrovně Y, které jsou nižší nebo rovny Y1, protíná křivka nabídky peněz, křivku poptávky po penězích pro danou úroveň Y při nulové úrokové míře. Až do hodnoty Y1 je tedy křivka LM vodorovná – rovnováha na trhu peněz (kdy se nabídka peněz rovná poptávce po penězích při daném Y) nastává pro nulovou úrokovou míru. Graficky následující snímek.

45 Past likvidity graficky prakticky

46 Příklady na past likvidity
Past likvidity v běžném ekonomickém životě: ačkoliv jsou úrokové míry nízké, komerční banky nepůjčují množství peněz, které by odpovídalo těmto nízkým i. Důvody pasti likvidity: a) credit crunch: komerční banky se bojí, že dlužníci půjčku nesplatí b) deflace: při deflaci je reálná úroková míra vyšší než nominální, reálná míra může být pro dlužníky vysoká, takže se bojí půjčovat. r = i – π, r = reálná úroková míra, π = míra inflace c) pokud má firma špatná aktiva: firmy v takovém případě mohou usilovat o minimalizaci dluhů (aby se zbavily špatných aktiv) a nemusí být ochotny si půjčovat, i když jsou úrokové míry nízké.

47 Past likvidity Kdy došlo k pasti likvidity? Velká Deprese. Japonská krize po roce 1990 (až cca do roku 2005). Částečně krize po roce 2007. V čem je past likvidity nebezpečná: za situace pasti likvidity, růst M a v důsledku tohoto růstu pokles i nevede k růstu Y. Dodatečné peníze se nedostanou k firmám, tudíž nestimulují jejich produkci, tudíž na agregátní úrovni nestimulují růst HDP (Y). Za situace pasti likvidity je tedy neúčinná monetární politika!!

48 Fiskální politika v modelu IS-LM
Fiskální politika: změna G, Taa nebo t. Vždy vede k posunu křivky IS. V případě změny G se křivka posouvá o výdajový multiplikátor, rovnovážná úroveň produktu se posouvá o multiplikátor fiskální politiky. V případě změny Taa se křivka posouvá o výdajový multiplikátor krát c, rovnovážná úroveň produktu se posouvá o multiplikátor fiskální politiky. Změna t: složitější – nedůležitá pro naše účely. Při rostoucím tvaru křivky LM: projevuje se vytěsňovací efekt, Y0 roste, ale růst G je doprovázen poklesem IP. LM vodorovná (nízké úrokové sazby, respektive h rovno nekonečnu): fiskální politika naprosto účinná, Y roste o výdajový multiplikátor LM svislá (h=0): fiskální politika naprosto neúčinná, Y se nemění

49 Fiskální expanze v modelu IS-LM
Zvýšení vládních výdajů posouvá křivku IS doprava nahoru. Roste úroveň HDP (tj. Y) a úroková míra Uplatňuje se vytěsňovací efekt (viz dříve). Závěr: fiskální expanze zvyšuje HDP, restrikce opačně. Platí: pokud jsou volné produkční kapacity. V recesi jsou, čili v recesi fiskální politika funguje.

50 Fiskální expanze v modelu IS-LM

51 Monetární politika v modelu IS, LM
Změna M/P: růst M/P vede k posunu LM doprava dolů – roste Y a klesá i, pokles M/P vede k posunu LM doleva nahoru – klesá Y a roste i. Posun LM o multiplikátor monetární politiky. monetární politika neúčinná: - LM vodorovná (past likvidity): nedochází k posunu LM - IS svislá (b = 0, tj. investice necitlivé na úrokovou míru): LM se sice posouvá, ale Y0 se nemění. V praxi však IS není svislá, b není 0 Při normálním/rostoucím tvaru LM se zdá, že monetární politika je vysoce účinná – při expanzi roste Y a klesá i. Jenže dříve nebo později narazíme na produkční omezení (potenciální produkt).

52 Monetární politika v modelu IS-LM

53 Kombinace fiskální a monetární politiky
V recesi zvyšovat zároveň G (respektive snižovat T – Taa či t) a zvyšovat M/P. Taková politika může (krátkodobě) vést k růstu Y. Vytěsňovací efekt může být nulový. Ale: časové zpoždění, produkční kapacity ekonomiky, vládní selhání, zneužití moci vládou a CB, dochází k zadlužení – dluh je nutno splácet, i potom poroste, očekávání subjektů (mohou očekávat vyšší budoucí i, bát se, že v budoucnu nebudou schopni splácet své dluhy a neinvestovat). Daná kombinace fiskální a monetární politiky řeší důsledky recese, neřeší, proč k recesi došlo.

54 Možnosti modelu, ale … Model vymyšlen už na sklonku 30. let 20. století – tj. starý více než 70 let. Stále se používá: v krátkém období funguje – fiskální či monetární expanze zvyšují Y. Ale: … v dlouhém období narazíme na produkční kapacity (na potenciální produkt, Y*, tj. produkt, kdy se ekonomika nachází na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti u*, respektive na úrovni plné zaměstnanosti (FE).

55 Možnosti modelu, ale .. V praxi nemusí platit předpoklad modelu, že v ekonomice existují nevyužité zdroje. Skutečný produkt (Y) se může blížit potenciálnímu (Y*), dokonce Y se může rovnat Y* nebo být větší než Y*. V takovém případě model nefunguje – ekonomika se chová jinak. Hrozí potom inflace. Zvyšování AD nemá smysl, vedlo by jen k další inflaci.

56 Možnosti modelu, ale .. Stejně jako u modelu s přímkou pod úhlem 45 stupňů bychom tedy měli správně zahrnout i faktor Y*. Pokud se IS a LM protínají vlevo od Y*, tak rovnováha na trhu statků (IS) a na trhu peněz (LM) nastává pro úroveň HDP (Y0), která je nižší než Y*. Potom v ekonomice panuje recese a nezaměstnanost (ekonomika není na úrovni FE). V takovém případě fiskální a monetární expanze mají smysl, mohou recesi a nezaměstnanost snížit. Opět je nutno zkoumat, proč je rovnovážný produkt nízký, zda-li to není důsledkem přecházejících chybných vládních opatření (respektive chybných opatření centrální banky – CB). Pokud se IS a LM protínají vpravo od Y*, tak rovnováha na trhu statků (IS) a na trhu peněz (LM) nastává pro úroveň HDP (Y0), která je vyšší než Y*. Potom v ekonomice hrozí inflace (ekonomika je nad úrovni FE). V takovém případě fiskální a monetární expanze nemají smysl, vedly by jen k další inflaci. Graficky následující snímek.

57 IS, LM a Y* (FE)

58 Možnosti modelu, ale .. Fiskální a monetární politika mají rizika: časová zpoždění, vládní selhání, neproduktivní vládní výdaje, zneužití moci, role očekávání. Jedná se o krátkodobá řešení, stimulující AD. Množství produkce ve středním a delším období nezávisí na AD, ale na faktorech produkce – kapitálové statky, lidský kapitál apod. Faktory produkce jsou ovlivněny dalšími faktory – vzdělávací systém, právní prostředí, míra úspor. Zatím jsme v modelu nepředpokládali otevřenou ekonomiku – tam se model chová jinak (viz příště, aneb těšte se ).