Monika Matysová.  1) existence trhu  2) existence nabídky/poptávky Hospodářská soutěž: soupeření dvou a více hospodářských subjektů na straně nabídky/poptávky.

Prezentace na téma: "Monika Matysová.  1) existence trhu  2) existence nabídky/poptávky Hospodářská soutěž: soupeření dvou a více hospodářských subjektů na straně nabídky/poptávky."— Transkript prezentace:

1 Monika Matysová

2  1) existence trhu  2) existence nabídky/poptávky Hospodářská soutěž: soupeření dvou a více hospodářských subjektů na straně nabídky/poptávky - sleduje se hospodářský výsledek

3  Pojmy vymezuje judikatura SDEU  PODNIK  Rozhodnutí C-41/90 Hofner:  „autonomní hospodářská jednotka, a to bez ohledu na její právní subjektivitu.“  SOUTĚŽITEL  FO,PO, sdružení, různé další formy  Kdo ovlivňuje a působí na hospodářské soutěži

4  Pro český podnik nově používáme pojem obchodní závod: organizovaný soubor jmění…  § 502 NOZ  Pro podnik v evropském významu používáme pojem podnik  Podnik: uvolněn pro evropský význam  tj. subjekt, který vymezuje judikatura

5  armáda, policie, orgány veřejné správy

6 Relevantní trh 1) věcné vymezení: zahrnuje všechny výrobky nebo služby, které spotřebitel považuje za zaměnitelné z hlediska vlastností, ceny atd. 2) časové vymezení: hodnocení postavení na trhu v rámci časového vymezení (trvalý nebo krátkodobý) 3) teritoriální vymezení: zahrnuje území, na němž dotčené podniky nabízejí příslušné zboží nebo služby, na němž jsou soutěžní podmínky homogenní a lze je odlišit od sousedních zeměpisných oblastí (zón)

7  1) vůči podnikům  2) vůči státům

8  a) kartelové dohody (+ jednání ve shodě)  b) zneužití dominantního postavení  c) kontrola spojování podniků

9  a) veřejné podpory  b) státní monopoly obchodní povahy  c) veřejné zakázky

10  HLAVA VII  SPOLEČNÁ PRAVIDLA PRO HOSPODÁŘSKOU SOUTĚŽ, DANĚ A SBLIŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ  KAPITOLA 1  PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE  ODDÍL 1  PRAVIDLA PLATNÁ PRO PODNIKY

11 1. S vnitřním trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které a) přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky; b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice; c) rozdělují trhy nebo zdroje zásobování; d) uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži; e) podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí. 2. Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou neplatné od počátku.

12 3. Odstavec 1 však může být prohlášen za neúčinný pro: - dohody nebo kategorie dohod mezi podniky, - rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a - jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie, které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a které a) neukládají příslušným podnikům omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná; b) neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.

13 S vnitřním trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části. Takové zneužívání může zejména spočívat: a) v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek; b) v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů; c) v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňováni v hospodářské soutěži; d) v podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.

14 „1. Nařízení nebo směrnice potřebné k provedení zásad uvedených v článcích 101 a 102 přijímá Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem.“

15  Kromě čl. 101 a 102 SFEU  Nařízení 1/2003 o pravidlech pro aplikaci článků 101 a 102 SFEU  Judikatura SDEU: k pojmu „PODNIK“ nebo  „RELEVANTNÍ TRH“  Pravidla Komise EU: pokyny pro výpočet pokut udělených podnikům

16 Evropská komise 1) pravomoc dohledu v oblasti soutěžní politiky ! Ale: národní úřady pro hospodářskou soutěž (ÚOHS) V některých případech zůstává pravomoc výhradně na EK – kontrola spojování podniků, dohled nad poskytováním veřejné podpory státy

17  Komise:  1) pravomoc jednání zakázat (jednání podniků nebo států)  2) vydat příkaz k zastavení provádění zakázané praktiky  3) uložit pokuty podnikům  4) požadovat náhradu škody způsobenou ostatním účastníkům soutěže

18  Soudní přezkum rozhodnutí Komise provádí SDEU (jedná se o žaloby podniků)  Komise pod kontrolou SDEU

19  Následující snímky: rozbor čl. 101 a 102 SFEU, tj. kartelových dohod a zneužití dominantního postavení

20  1) obsahuje úpravu zakázaných dohod – zakázaného jednání, které narušují hospodářskou soutěž  2) obsahuje demonstrativní výčet typů zakázaných dohod  3) zakázané dohody jsou od počátku neplatné  4) odst. 3 umožňuje některé dohody, když přispívají ke zlepšení hospodářské soutěže („prospěšné pro spotřebitele“)

21  Čl. 101 SFEU: 3 formy zakázaného jednání  1) dohody mezi podniky (tzv. kartelové dohody)  2) rozhodnutí o sdružení podniků  3) jednání ve shodě

22 a) přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky; b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice; c) rozdělují trhy nebo zdroje zásobování; d) uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži; e) podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.

23  Kartelové dohody jsou nejčastějším typem protisoutěžního jednání podle čl. 101 SFEU  Znaky kartelové dohody?  1) uzavření mezi podniky  2) má za cíl omezení soutěže (to musí být znatelné)  3) na území EU  4) způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy

24  jedná se o jakoukoliv dohodu mezi soutěžiteli  jakoukoliv formou písemná/ústní

25  od počátku jsou neplatné: ABSOLUTNĚ  nemá tudíž právní účinky  nelze jí vynutit

26  Zákaz kartelových dohod se nevztahuje na tzv. bagatelní dohody  Vychází se se Sdělení Komise pravidlo de minimis  Co to znamená bagatelní dohoda?  ve vertikálních vztazích více než 15 % podíl  v horizontálních či smíšených vztazích více než 10 % atd.

27  pokud přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků  Nebo  k podpoře technického či hospodářského pokroku  přitom z toho mají spotřebitelé výhody  přiměřenost

28  Vertikální dohody:  dohody mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních výroby či distribuce  neexistuje přímý soutěžní vztah založený na konkurenci v linii výrobce – distributor, distributor – maloprodejce

29  soutěžní vztah založený na konkurenci v linii výrobce – výrobce nebo prodejce – prodejce zpravidla závažnější dopad

30  Výjimky, které jsou stanovené v podobě obecně závazných nařízení  uděluje je Komise:  a) pro dohody  b) pro jednání ve shodě mezi podniky

31 Příklady blokových výjimek Nařízení pro dohody o výzkumu a vývoji (2000) Nařízení pro dohody o poskytování technologií (2004) Nařízení pro dohody v oblasti pojišťovnictví (2003)

32  Jedná se o koordinaci mezi podniky, které, aniž by dosáhly stádia spolupráce na základě uzavřené dohodou, vědomě nahrazují rizika konkurenčního boje faktickou spolupráci mezi sebou

33  Rozhodnutí ICI v. Komise  Výrobci barviv určovali fixní ceny při jednání ve vzájemné shodě  1) rozsah ceny + stejné načasování určení cen  2) pokyny od mateřské společnosti zaslané jejím dceřiným pobočkám  3) neformální kontakt mezi firmami

34  na základě oznámení o omezujících praktikách (konkurenti, spotřebitelé, smluvní partneři)  Při důvodném podezření zahájí řízení (správní řízení)  Vyšetřování na místě (v sídlech firem) ◦ za spolupráce národních soutěžních úřadů (vybaví potřebná soudní povolení) ◦ spočívají v zabavení dokumentace, datových nosičů popř. počítačů ◦ prohlídky ve firmě

35  po skončení vyšetřování se koná projednání věci (stanoviska stran a obviněných, svědecké výpovědi)  poté vyhlášeno rozhodnutí Komise ◦ udělení správní pokuty ◦ zakázání provozovaných protisoutěžních praktik ◦ náhrada škody ostatním soutěžitelům (pokud požádali)  možnost podání žaloby neplatnost rozhodnutí (do 2 měsíců) - soudní přezkum

36  Čl. 102 SFEU zakazuje jako protisoutěžní jednání ◦ subjektu jež má na relevantním trhu dominantní postavení ◦ zneužije tohoto postavení v rámci podstatné části tohoto trhu ◦ toto chování má vliv na obchod mezi členskými státy

37  C- 27/76 United Brands v. Komise  "postavení ekonomické síly, kterou disponuje podnik, a jež mu umožňuje bránit účinné hospodářské soutěži na relevantním trhu tím, že mu poskytne možnost chovat se ve značné míře nezávisle na svých soutěžitelích, zákaznících a nakonec i na spotřebitelích"

38  1) vymezuje judikatura  2) postavení podniku, který po delší dobu disponuje velkou ekonomickou silou vůči zákazníkům/dodavatelům  3) umožňuje mu to chovat se nezávisle na svých konkurentech/spotřebitelích  4) nemusí se obávat vstupu nových konkurentů na trh

39  a) situace, kdy podniky mají výsostné postavení založené na své výjimečnosti  b) strukturální absence soutěže

40  1) omezování výroby, odbytu nebo technického rozvoje na úkor spotřebitelů  2) uplatňování nerovných podmínek pro stejné výkony vůči obchodním partnerům, čímž by je znevýhodnily v hospodářské soutěži  3) pokud uzavírání smluv podmíní tím, že druhá strana přijme další plnění, která věcně ani svým obchodním užitím nesouvisí s předmětem této smlouvy

41  k Posuzování dominantního postavení na trhu, musí být definován samotný trh  poté, co trh je definován, je zapotřebí posouzení rozsahu tržní síly  tržní síla by neměla být zaměňována s podílem na trhu. Zatímco nedostatek konkurence obecně vyžaduje, aby firma měla značný podíl na trhu, naopak velký podíl na trhu nemusí nutně znamenat že je nedostatek konkurentů

42  Zákaz zneužití dominantního postavení je ABSOLUTNÍ

43  T-219/99 British Airwayes  věrnostní slevy

44  a) veřejné podpory  b) státní monopoly obchodní povahy  c) veřejné zakázky

45  Statní podpora, státní pomoc, státní subvence

46  1. Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.  2. S vnitřním trhem jsou slučitelné:  a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;  b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;

47  c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením. Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší.

48  http://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT

49  Podpory poskytované v jakékoliv formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určitě podniky nebo určitá odvětví výroby

50  C-142/87 Tebemeuse  1) poskytnutí podpory státem nebo z veřejných prostředků  2) zvýhodnění určitých společností nebo odvětví  3) narušení nebo hrozící narušení soutěže  4) ovlivnění obchodu mezi členskými státy

51  1)stát: kdo rozhoduje o poskytnutí veřejné podpory  pokud rozhoduje vláda: tak poskytovatelem je ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad  2) veřejné prostředky: není důležité kdo, může se jednat o instituci soukromou nebo veřejnou, kterou stát založil za účelem poskytnutí veřejné podpory

52  3) podpora „finanční“  Podpora ve formě daňové úlevy, promíjení pokut, místních poplatků  Řadíme sem i fondy, které budou kontrolovány orgány místní správy  a) strukturální fondy EU  b) Norské fondy  c) Švýcarské fondy

53  4) zvýhodnění určitých společností nebo odvětví  Výhoda spočívá v tom, zda nějaký podnik nezíská výhodu, kterou by normálně nezískal za tržních okolností  Např. i snížení nákladů podniku

54  5) narušení nebo hrozící narušení hospodářské soutěže  Dovolené jsou:  1) De minimis, tzv. bagatelní podpory  2) Blokové výjimky  Narušení: objektivní charakter:  1) vážné narušení  2) existovat kauzální vztah: narušení a popora

55  Např. Komise konstatovala, že městské bezdrátové sítě pro obyvatele ve veřejných budovách  +musí být posouzen princip soukromého investora

56  Centrální registr podpor malého rozsahu „de minimis“

57